PŘESUN HLAVNÍHO OSOBNÍHO NÁDRAŽÍ
JE BRZDOU ROZVOJE MĚSTA BRNA
Václav Čermák

V brněnské historii se uskutečnily projekty, které výrazně změnily tvář města a stimulovaly jeho rozvoj. Přišly ve správný čas a vystihovaly potřebu doby. Proto byly úspěšné. Zbourání hradeb a velkorysá výstavba okružní třídy otevřely prostor pro rozšiřování města. Přivedení železnice z Vídně podnítilo rozmach textilního průmyslu a strojírenství. Stavba výstaviště otevřela Brnu cestu do obchodního světa.
Přestavba železničního uzlu Brno a rozšíření města jižním směrem patří k velkým projektům, které mají ambice stát se rozvojovým impulsem města. Víc než 70 roků je tento projekt spojován s přesunem hlavního osobního nádraží na jih. Přes 70 roků se hledá nejlepší řešení urbanizace jižního sektoru města s odsunutou polohou nádraží. Bohatšímu státu a bohatšímu městu – za první republiky – se přesunutí nádraží nepodařilo. Je pro tak finančně náročný projekt příznivější tato doba? Zdá se, že nikoli. Stát, kraj, město a České dráhy tak velké finanční zdroje nemají. Pokud jde o soukromý sektor, od roku 1990 jsou zveřejňovány informace o bohatých investorech připravených investovat do Jižního centra. Pokusy získat je pro tento projekt neuspěly a některé skončily fiaskem.
Nelze říci, že by se městská radnice málo věnovala řešení tohoto velmi složitého problému. Zarážející však je, že městské radní nezneklidňují obrovské náklady přesunu nádraží. Nepochybují o realizovatelnosti a o účelnosti projektu přesunutí nádraží, ač je k pochybnostem řada důvodů. Setrvávání na neuskutečnitelné nebo jen s velkými problémy uskutečnitelné vizi brání diskusi o perspektivnějším řešení a znemožňuje zahájení naléhavé modernizace železničního uzlu.
S pochybnostmi veřejnosti o reálnosti projektu přesunu nádraží polemizuje architekt Dokoupil ve 2. letošním čísle časopisu Era 21. V reakci na žhavé otázky, „jestli není přesun nádraží příliš drahý projekt, jestli budou na jeho realizaci finanční prostředky a jestli jsou předpoklady pro využití uvolněných ploch Jižního centra“, odsouvá jejich zodpovězení do budoucnosti, kdy se až v průběhu realizace či po ní ukáže, zda je záměr města životaschopný a z jakých zdrojů bude financován.
Tyto odpovědi však vyvolávají další otázky: jsou přínosy velkorysé přestavby železničního uzlu natolik významné, aby se jimi zdůvodnila tak velká veřejná investice? Nebude projekt životem překonán ještě před dokončením? Není budoucnost jihu města pouze dobou čekání na peníze? Nebylo by proto vhodnější zabývat se řešením, které městu prospěje v reálném čase? Pro urbanizaci jižního sektoru je výhodné získání cenných pozemků a odstranění některých zábran, které vytváří železnice. Výsledky urbanistických studií ale nenasvědčují tomu, že by tato výhoda přinesla výrazný efekt. Výhody přemístění železničního tělesa se ani nemohou jednoznačně prokázat, neboť 70 let se desítky týmů urbanistů zabývají především odsunutou polohou. Přisunutá poloha byla řešena jen jednou. Srovnávání obou poloh nádraží pak vychází pouze z hypotetické varianty.
Občanské iniciativy se brání odsunu nádraží z obavy, že se sníží schopnost konkurence veřejné dopravy vůči individuální dopravě. Napojení odsunuté polohy na tramvajový uzel nemůže být v žádném případě tak komfortní jako v dnešní poloze nádraží. V důsledku dlouhé doby výstavby a nejistot ve financování projektu bude návaznost železničního a městského uzlu dlouhodobým provizoriem, což způsobí odliv cestujících ze železnice.
Dlouhé, marné úsilí města o realizaci tedy blokuje řada okolností. Projekt je neúnosně drahý. Jeho účinky by se projevily až po zkompletování příliš velkého funkčního celku. Projekt má významné negativní důsledky. Klade příliš velký důraz na vytvoření co nejlepších urbanistických podmínek a potlačuje funkce veřejné dopravy. Pro záměr se nepodařilo získat veřejnost. Nevznikl silný tlak na zastavování takové plochy, jako je území Jižního centra.
Chyba je tedy v zadání projektu, které je vzdálené potřebám i možnostem města. Brno jako krajské a největší moravské město bude zajišťovat služby pro svoje spádové území. Má ambice stát se významným evropským městem. K plnění těchto funkcí potřebuje kvalitní dopravní infrastrukturu. Velká města jsou zahlcena automobilovou dopravou a řeší dopravní spojení prostřednictvím železnice. Touto cestou bude muset jít i Brno.
Proto je jedním z nejdůležitějších cílů města zvýšení konkurenceschopnosti veřejné dopravy. Pokud se bude projekt řešit systémově a efektivně, sladí se zájmy kraje, města a Českých drah. V úvahu přichází několik železničních projektů, jimiž se zatraktivní veřejná doprava: modernizace nádraží, zvýšení komfortu regionální železnice, průtahy koridoru rychlých tratí a tří větví velmi rychlých tratí městem přes hlavní nádraží.
V průběhu přípravy přestavby železničního uzlu se zpracovala řada variant modernizace nádraží v odsunuté i přisunuté poloze. Všechny jsou velkorysé a velmi nákladné. Situace je však nakloněna úspornějšímu řešení, které sice nebude mít stavební výhody odsunuté polohy, ale bude realizováno stavebnicově, po menších etapách, z nichž každá bude plnit ucelenou funkci a bude prokazatelně zlepšovat stávající stav. Je zřejmě, že tuto roli může plnit pouze přisunutá poloha nádraží.
Hodnocení variant by mělo dát zcela jasný obraz. Např. uživatele veřejné dopravy bude zajímat, kde přestoupí z autobusu na vlak, jak často bude vlak jezdit, jak se rychle dopraví vlakem do Brna, kolik času mu zabere přestup na městskou hromadnou dopravu, kolikrát bude muset přestupovat. České dráhy by měly vědět, co bude investice stát, jak se změní provozní náklady a do jaké míry se zvýší zájem o železnici. Tyto účinky investice lze kvantifikovat.
Z výše uvedených důvodů doporučuji:
- zpracování (aspoň dvěma týmy) takové varianty řešení, která by více využívala současné železniční zařízení, umožňovala stavebnicovou rekonstrukci železničního uzlu a výstavbu jižního sektoru města; do konce řešení je nutné zahrnout dopravní řešení celé spádové oblasti města a dálkovou dopravu;
- zpracování (několika týmy) urbanistického začlenění nádraží v přisunuté poloze;
- zhodnocení přínosů přisunuté varianty a její srovnání s variantou odsunutou; při hodnocení použít i kvantitativní parametry;
- k zadávání a vyhodnocování studií přizvat odbornou i laickou veřejnost.
Jsem přesvědčen o tom, že se dalším studováním variant nezdrží přestavba železničního uzlu a zástavba Jižního centra. Reálný záměr může projekt jen urychlit. Poloha brněnského nádraží u městského centra – poblíž velkého uzlu městské hromadné dopravy – je pro reálný záměr ideální. Pokud se podaří modernizace veřejné dopravy, bude tato investice pravděpodobně tím očekávaným impulsem nejen kvalitního rozvoje jižního sektoru, ale i celého Brna.