Komplexní domy pro intenzivní město

Yvette Vašourková

Pro středoevropskou modernu představuje městský palác signifikantní typ domu, který se stal symbolem zrodu velkoměsta. Svou hustotou, měřítkem, konstrukcí, prostorovou různorodostí a živelným obsahem stále nabízí udržitelnou formu architektury a zároveň alternativu ke generické stavební produkci. Významnou charakteristikou palácové architektury je její vnitřní život. Moderní městské paláce navíc posilují daný princip tím, že interiér volně zpřístupňují veřejnosti a skrze pasáže zapojují stavby do uliční sítě města.

Architekt Dietmar Eberle definuje, proč je pro budoucí zahuštěné město nevyhnutelné uvažovat o domě ve vrstvách různých aktivit. Hlavním kritériem je ovšem investor-stavitel, jelikož taková architektura může být realizována jen z perspektivy dlouhodobé investice, a ne jako tržní produkt, jak potvrzuje v rozhovoru současný pražský developer Jan Fidler.

Pokud byl konec 19. století ve znamení doby, kdy obyvatelé začali objevovat město, ulice začaly být čisté, zmizely kočáry, zavedly se tramvaje a město se stalo prostorem pro vycházky, promenády, sezení v kavárnách a restauracích, tak dnes, o sto let později, zažíváme déjà vu. Po období navrhování města z pozice řidiče automobilu se snažíme zbavit smogu, špíny a funkčního zónování. V 19. století se rovněž objevuje „flâneur“ – ten, kdo si města užívá. Dnes je to „citywalker“. Vybrané aktuální evropské projekty zhmotňují budoucí obraz intenzivního města pro život.

Yvette Vašourková (*1976, Brno) je absolventkou Fakulty architektury ČVUT v Praze (2001) a postgraduálního studia Berlage Institutu v Rotterdamu (2007). Je zakládající členkou CCEA – Centra pro středoevropskou architekturu. Vedle kurátorské činnosti se věnuje architektuře a urbanismu v rámci studia MOBA, které založila spolu s Igorem Kovačevićem. Je členkou redakční rady časopisu ERA21. Na Fakultě architektury ČVUT v Praze pokračuje v doktorském studiu na téma Architektonické formy pro udržitelné město.