Křižíkovy pavilony vznikly u příležitosti stého výročí Jubilejní zemské výstavy (1891); spolu s Křižíkovou fontánou tvoří významnou součást severního předpolí Průmyslového paláce.
Jedním z klíčových prvků revitalizace je úprava střechy, která získala zcela nový charakter; původně nevyužité a zanedbané betonové plochy byly přeměněny na aktivní zelené střechy přístupné veřejnosti.
Drobné rozhledny s točitými schodišti navržené Michalem Brixem vizuálně korespondují s věžemi Průmyslového paláce.
Pavilony využívají mírně svažitého terénu a stavějí Průmyslový palác jako silný motiv na pozadí.
Křižíkovy pavilony byly původně plánovány jako dočasná stavba pro Všeobecnou československou výstavu v roce 1991, v praxi ale fungují do dnešních dnů.
Betonové konstrukce v interiéru jsou ponechány ve své surové podobě, která spolu s ocelovými prvky, jako jsou zábradlí, madla či zařizovací předměty, posiluje industriální charakter prostoru a konstrukční principy budovy.
Interiér pavilonů prošel výraznou proměnou; výstavní prostor je nově scelen černým matným nátěrem, aby příležitostně nechal vyniknout exponátům; technické a hygienické zázemí je naopak navrženo ve světlých tónech.
Původně tvořila nášlapnou vrstvu celého povrchu střechy tmavá betonová dlažba, která absorbovala přes den obrovské množství tepla; v rámci rekonstrukce byla celková betonová plocha redukována o zhruba 5 000 m2.
Na střeše pavilonů se nacházejí bufet, běžecká dráha a herní prvky, které proměňují střešní krajinu v místo s multifunkčním využitím.
Revitalizace měla za cíl nejen technicky modernizovat budovy, ale také jim vtisknout novou funkčnost s širokým spektrem činností od výstav a veletrhů přes koncerty až po televizní natáčení.
Na střechy se lze dostat po venkovních schodištích přiléhajících ke každému ze čtyř pavilonů.
