Ateliérová výuka v době roztržitosti

Frank Weiner

V krátkém experimentu nazvaném architektonické vzdělávání se musíme ptát: Jak dlouho ještě vydrží ateliérový model? Otázka se týká přímo podstaty naší činnosti. Při pomyšlení na ateliér má člověk tušení konce. Od pozdních šedesátých a raných sedmdesátých let, kdy byl tento výukový model vynalezen a kdy byl na vrcholu rozkvětu, do situace zasáhly mnohé vlivy. Přesto dnes stále tvrdohlavě a bezmyšlenkovitě pokračujeme v této „nové” tradici. O ateliéru uvažujeme jako o centru architektonického vzdělávání. Je však dále udržitelné? Kolik podmínek se v architektonickém vzdělávání změnilo od doby, kdy byl tento postoj formulován? Je možné dnes najít jiný přístup, který by lépe vyhovoval okolnostem, s nimiž se dnes musíme vyrovnávat?

Kvalita výuky ateliéru závisí na co nejmenší míře rozptýlení. V dnešní době však míra rozptýlení a jeho prostředky dosáhly takového extrému, že je existence ateliérového modelu zpochybněna.

Bez téměř klášterních podmínek a autonomní, nezaujaté reflexe je prostor ateliéru nefunkční. Vezmeme-li v potaz, že i zdánlivě neškodná věc jako vyzvánějící mobilní telefon může zničit atmosféru kontemplace a tvorby, kterou si ateliér udržuje, uvědomíme si křehkost tohoto modelu. Když je ateliér zamořen rozptylujícími vlivy, je jeho posvátnost narušena a během chvilky je zmařena i značná snaha potřebná k udržení jeho životaschopnosti. Na ateliérovou výuku dále působí také narůstající posun směrem k osobnímu a soukromému. Sluchátka a přístup k internetu umožňují studentům unikat do svých soukromých světů a ponechávají jim jen málo smyslu pro debatu a autentické pracovní prostředí. Vzhledem k těmto tendencím je potřeba najít nový přístup a alternativu k současnému ateliérovému modelu. Nové modely budou přinejlepším částečné a neúplné, ale stojí za to je vytvořit. Jak mohou školy co nejlépe obývat prostory, jež mají k dispozici? Navrhneme-li „eliminovat” ateliér, jak ho budeme vyučovat – a jak co nejlépe využijeme prostory, které původně sloužily k ateliérové výuce?

 

Úryvek z eseje Pět kritických horizontů pro učitele architektury ve věku rozptýlení (Five Critical Horizons for Architectural Educators in an Age of Distraction), jehož jiná citace se objevila v editorialu časopisu ERA21 #01/2006, byl odměněn první cenou Evropské asociace pro architektonické vzdělávání (EAAE) za roky 2003–2005. V originálním znění je dostupný z: http://archdesign.vt.edu/faculty/pdf/Weiner-EAAE-Essay.pdf.

Send e-mail back »


ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Phone: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2024 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR.
Copyright ©2004-2024 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.

Information about cookies on this page

To get an idea of what you like to read, we use cookies on the website, which we process in accordance with the privacy policy. If you want to let us know what you are interested in, please give your consent to the processing of all types of cookies.

 

Cookie settings

The cookies that are used on this site are divided into categories and below you can find out more about each category and allow or deny some or all of them. Once you disable categories that were previously enabled, all cookies associated with that category will be deleted from your browser.