Když jsme poprvé požádali „první dámu“ české architektury o „rodinný“ rozhovor o architektuře, dostalo se nám důrazného odmítnutí. Prý se doma o architektuře nebaví. Následovalo pár dlouhých telefonátů a vysvětlování a nakonec jsme se jeden sobotní podvečer setkaly – profesorka Alena Šrámková, její dcera Magdalena Hlaváčková a vnučka Magdalena Hlaváčková ml. – v jejich domě v Jenštejně a povídaly si o tom, jak se předává architektonická profese z generace na generaci.

V září loňského roku otevřela společnost Renson, belgický výrobce vzduchotechniky, stínění a venkovních pergol, svůj Concept Home u města Waregem.  Jedná se o testovací centrum, kde bude možné v reálném prostředí zkoušet a porovnávat jednotlivé produkty i celá řešení. Praktická data budou shromažďována v neobydleném stavu i poté, co se do objektu nastěhují uživatelé.

Město Ostrava vyhlašuje výběrové řízení na ředitele/ředitelku příspěvkové organizace Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA), nově vznikajícího koncepčního pracoviště v oblasti urbanismu, architektury a tvorby města. Cílem ateliéru MAPPA je pozitivně rozvíjet město pro potřeby současné i budoucích generací. Hlavními úkoly jsou tvorba strategických, urbanistických a územně rozvojových dokumentů, podílení se na kultivaci ulic, náměstí a parků, organizace architektonických a urbanistických soutěží, příprava dopravních a rozvojových studií, posilování partnerství a spolupráce s vysokými školami, odborníky a veřejností a jejich zapojování do rozhodování a plánování Ostravy.

K mezigenerační diskuzi jsme pozvali zástupce tří generací etablovaných ve třech různých dekádách po roce 1990. Nejstarší generaci zastupuje Michal Kohout, který zakončil studia architektury ještě před rokem 1989, ale samostatnou praxi začínal v devadesátých letech. Střední generaci reprezentuje Roman Brychta, jenž se s kanceláří Projektil etabloval po roce 2000. Nejmladší generace začínající po roce 2010 je v debatě zastoupena hned dvakrát, neboť Markéta Mráčková a Ondřej Chybík představují dva odlišné přístupy k praxi, plynoucí z dnešních možností architektonické profese.

Rodinný dům v Belgii čekala nejenom přestavba, ale také rozšíření. Noví obyvatelé se rozhodli kompletně rekonstruovat dům po svých rodičích a přistavět nové kancelářské prostory. Nechtěli však zcela ztratit původní tradiční vzhled vesnického domu a podařilo se jim najít střední cestu mezi minimalismem a autenticitou.