ERA21 #01/2018 Místa vzdělanosti

kniha editorial

Místa vzdělanosti

Ladislav Zikmund-Lender

» celý článek
aktuality

sloupek

Je česká architektura zajímavá?

Ondřej Hojda

recenze

kniha realizace

Hala-nehala. Sportovní hala v Dolních Břežanech »

Aleš Kubalík, Josef Kocián, Jakub Našinec, Veronika Sávová / Sporadical

Nová sportovní hala ve středočeských Dolních Břežanech není obyčejnou školní tělocvičnou. Provozně sice patří do areálu základní školy, ale využívá ji také veřejnost pro akce nejen sportovní povahy. V obci vytváří další ohnisko společenského života, které přitom stojí mimo centrum, na samé hranici současné zástavby s výhledem do polí. Svým nezaměnitelným tvarem a výrazem na sebe poutá pozornost, její matný hliníkový plášť zároveň zrcadlí okolí a někdy s ním i splývá. Zvenku je kompaktní, uvnitř rozlehlá. Že by kouzlo?

» celý článek
intro

Spojeni fotkou »

Henny Boogert

Mladí lidé na celém světě bojují za stejný ideál: nabýt vědomosti, posunout se vpřed, nastartovat kariéru. Ne všichni ale mají bezproblémový přístup ke vzdělání. Cílem projektu ImagesConnect je propojit studenty bohatšího západního světa se studenty v rozvojových zemích, jejichž životní i studijní podmínky jsou často o poznání horší. Fotografický cyklus stylizovaně mapuje způsob ubytování studentů v různých částech světa a snaží se skrze portréty, videodokumenty i rozhovory se studenty podnítit diskuzi o mezinárodně rovném přístupu k vyššímu vzdělání. Ke spojení mezi jednotlivými studenty, sdílení zkušeností a vzájemné výměně znalostí stačí jedno kliknutí na webových stránkách projektu.

východiska

Tradice a kontradikce „našeho“ kampusu »

Ladislav Zikmund-Lender

Pokud se v dalších článcích tematického čísla ptáme, jaké charakteristiky tvoří tradici a současnost amerického a japonského kampusu, stojí za úvahu i otázka, co je českého, respektive československého na českém, respektive československém kampusu. A s ohledem na titulek tohoto textu také otázka, jestli je to skutečně „naše“.

exkurze

Kampusy a hierarchie zahušťování prostoru po roce 1989 »

Filip Šenk, Hynek Látal

Kampusy obecně jsou specifické v tom, že nejsou jen shlukem budov s vědecko-vzdělávací funkcí, protože mohou, ne-li přímo mají, svým celkovým uspořádáním podporovat pospolitost akademické obce. Nelze přitom tvrdit, že by konkrétní forma uspořádání budov akademickou pospolitost tvořila, může tomu však napomáhat. Při uvažování nad metodologickým náhledem zpracování současných realizací proto nelze zůstávat u jednotlivých staveb, nýbrž je třeba si všímat širšího řešení celku a vztahů mezi jednotlivými budovami. Jinak řečeno sledovat, jak jednotlivé budovy přispívají či nepřispívají k vytvoření soudržného celku s čitelnou hierarchií prostoru.

realizace

Variace na baťovské téma. Vzdělávací komplex Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně »

Eva Jiřičná, Petr Vágner, Jura Bečička / AI-DESIGN

Vzdělávací komplex UTB se skládá ze dvou identických traktů o šesti nadzemních podlažích, vzájemně propojených přízemním vstupním objektem, v němž se nacházejí foyer s recepcí a přednáškový sál pro 240 osob. Soubor dvou dominantních budov je provázán dvěma podzemními podlažími s garážemi a provozně-technickým zázemím. Objekt je v centru Zlína v bezprostřední blízkosti dalších univerzitních budov a kongresového centra. Svou orientací a architektonickým řešením respektuje urbanistický systém v dané lokalitě a plynule navazuje na stávající zástavbu.

realizace

Okolo dvora. CARLA – Centrum podpory humanitních věd Masarykovy univerzity v Brně »

Petr Pelčák / Pelčák a partner architekti

Areál Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně tvoří směsice budov, která zde vznikla v průběhu posledních 150 let. Cílem přestavby areálu bylo hledání společného tématu k vytvoření skutečného univerzitního prostředí – kampusu. Jeho středem a stmelujícím prvkem je vnitřní dvůr, jenž kdysi býval částí zahrady městského sirotčince. Nádvoří se stává středem kampusu také proto, že do něj směřuje nově navržený vstup do areálu. Z návrhu byla zatím realizována rekonstrukce nejstarších budov bývalého sirotčince a novostavba, která nahradila provizorní objekt z roku 1922. Radikální přestavba zbývající části v ulici Arne Nováka se nyní dokončuje.

studie

Alois Dryák a brněnské Akademické náměstí »

Markéta Žáčková, Barbora Slavíčková

Plánování jednoho z nejambicióznějších urbanistických záměrů Brna – Akademické čtvrti, do níž měly být zahrnuty jednak budovy Masarykovy univerzity, jednak budovy České vysoké školy technické a jejíž součástí mělo být i největší brněnské náměstí nebo objekt Nejvyššího soudu –, v mnohém ilustruje syndrom neschopnosti konsenzu a dotažení projektu do konce, s nímž se v moravské metropoli setkáváme poměrně často. Mezi nejmarkantnější příklady patří především „brněnská železniční otázka“ nastolená už bezmála sto let, aniž by došlo k rozhodnutí, v torzálním stavu zůstává i tzv. „brněnský sportovní sen“ – rozsáhlý sportovní a rekreační areál za parkem Lužánky.

soutěž

Kampus Albertov – Biocentrum, Globcentrum »

Juraj Matula, Richard Sidej, Martin Tycar / Znamení čtyř – architekti

V září 2015 vyhlásila Univerzita Karlova v Praze veřejnou architektonickou dvoukolovou soutěž na dostavbu Kampusu Albertov, konkrétně na návrh dvou nových výzkumně‑vzdělávacích pracovišť – Biocentra a Globcentra – a řešení jejich bezprostředního okolí. Rozsahem a složitostí zadání, náročností stavebního programu i umístěním v samotném centru Prahy se jednalo o jednu z nejvýznamnějších soutěží posledních let. Z třiceti tří soutěžních návrhů odevzdaných v prvním kole jich šest postoupilo do druhého kola, jako vítězný byl vybrán návrh ateliéru Znamení čtyř – architekti. Kampus by se měl začít stavět v roce 2020 a jeho otevření se předpokládá v roce 2022, odhadovaná cena je 2,5 miliardy korun.

rozhovor

Co je amerického na americkém kampusu? Rozhovor Ladislava Zikmunda-Lendera s Paulem V. Turnerem »

V roce 1984 vyšla kniha Campus: An American Planning Tradition, která získala od Společnosti historiků architektury Hitchcockovu cenu, pojmenovanou po asi nejvýznamnějším americkém historikovi architektury 20. století. Dodnes je kanonickou a nepřekonanou prací k tomuto tématu, o němž jsme hovořili s autorem knihy Paulem V. Turnerem, emeritním profesorem dějin architektury na Stanfordově univerzitě.

historie

Vzorová společnost: americký univerzitní kampus »

Aaron Betsky

Ve své ideální podobě slouží americký kampus jako vzor pro to, jak vytvářet komunitu z různorodých lidí shromážděných ve snaze získat vzdělání. Kampus měl jasný model: vysoké školy v Oxfordu a Cambridgi a nepřímo i kláštery, které byly předchůdci těchto elitních míst kulturní formace. Na konci 19. století vytvořily elitní univerzity takzvanou Ivy League a u několika dalších se ráz architektury vyvinul takovým způsobem, který kampusy ještě více vzdálil jejich kontextu. Správní orgány i jejich architekti preferovali buď neogotický, nebo neogeorgiánský styl. Navzdory povýšenecké myšlence vytvářet nové elity tvořené bílými anglosaskými protestanty (WASP), jež utvářela podobu amerického kampusu, mají studenti víceméně volnost k učení, socializaci a k vytváření oné proměnlivé komunity, která je tak zásadní pro fungování demokratické společnosti.

realizace

V jednotě je síla. Fakulta umění, hudby a designu Bergenské univerzity »

Snøhetta

Fakulta umění, hudby a designu (KMD) Bergenské univerzity se po celkové reorganizaci sestěhovala z šesti samostatných budov roztroušených po městě do nového objektu v bývalé industriální čtvrti Møllendal. Jeho architektonické řešení si zakládá kromě funkčnosti prostoru i materiálu také na propojení vnitřního života školy s životem veřejným. Ke kontaktu dochází především v rozlehlé, shora osvětlené vstupní hale, která je zároveň pracovnou, dílnou i výstavním a společenským sálem. Interiéry všech učeben a dílen jsou vybaveny maximálně odolnými materiály, jež lze kreativně využívat přímo ke studiu a tvůrčí práci.

realizace

Průsečík. Kampus Středoevropské univerzity v Budapešti »

O’Donnell + Tuomey

V Budapešti byla dokončena první fáze komplexní rekonstrukce a dostavby kampusu soukromé Středoevropské univerzity (CEU). Vzdělávací instituce získala mimo jiné nové reprezentativní vstupní prostory, rozsáhlou knihovnu a víceúčelovou posluchárnu. Koncept projektu, který postupně propojí sedm sousedících objektů v historickém jádru města, vychází ze symbolické představy univerzity jako křižovatky prostorů i názorů. Dispozici komunikačně obsluhuje systém zastřešených, veřejně přístupných vnitřních dvorů inspirovaných pasážemi městských paláců.

realizace

Pod jednou střechou. Budova ArtLab v kampusu Švýcarského federálního technického institutu v Lausanne »

Kengo Kuma & Associates

Pod společnou střechou nové budovy ArtLab v kampusu EPFL v Lausanne jsou sdruženy tři specifické pavilony: technologicko-informační centrum, umělecko-vědecký prostor a hudební archiv s kavárnou. Zvolené architektonické řešení symbolicky vyjadřuje hodnoty a cíle stejnojmenné iniciativy, která propaguje spolupráci přírodních a humanitních věd a zapojení širší veřejnosti do života školy. Objekt reaguje na stávající vizuální a provozní vazby v území, důležité pěší trasy chrání svou převislou střechou nebo propouští skrz velkorysými průchody.

historie

Univerzitní kampusy jako lakmusový papírek westernizace »

Helena Čapková

Historický vývoj architektury japonských kampusů paralelně sledoval vývoj moderního japonského císařství, jenž započal restaurací Meidži v roce 1868. Již od počátku nové éry byly zakládány univerzity jak státní, tak soukromé, mezi nimiž najdeme také univerzity provozované křesťanskými misiemi. Étos univerzit se programově promítal do architektury, která například navozovala dojem starších a proslavených univerzit v Americe. Významným stavitelem v tomto oboru byl Antonín Raymond (1888–1976), jehož design pro Tokijskou ženskou křesťanskou univerzitu (1921–1938) a pro Univerzitu Nanzan v Nagoji (1962–1964) patří mezi nejlepší příklady tohoto typu architektury v Japonsku před i po druhé světové válce.

idea

Báječná kolej »

Ina Weise, Danielle Kourtesis, Nima Keshtkar

Vítejte v Bájném Jakobsplanu, oáze uprostřed Výmaru. Za jeho vysokou elegantní siluetou stojí harmonická syntéza betonu a skla, jeho třpytivě sněhobílá fasáda zrcadlí naši netrpělivou touhu po budoucnosti. Efektivní high-tech budova je vybavena centrálním vytápěním, vysokorychlostními výtahy, pračkami, sušičkami a veškerým nejmodernějším technickým zařízením. Velkoprostorové kuchyně zalité sluncem skýtají panoramatické výhledy na město a okolní krajinu. Dokonalé pohodlí obyvatel zaručují variabilní vnitřní prostory, stylově zařízená vstupní hala, velkorysá střešní terasa, fitness centrum či zahrada plná zeleně. Prostorné pokoje s nábytkem vyrobeným na míru jsou jako stvořené pro výmarskou mezinárodní inteligenci. Je to víc než jen splněný sen; vize všech zářných příslibů budoucnosti se zde stala realitou.

trendy

příloha

Základní předpoklady úspěchu při řešení stavební akustiky objektů »

Jana Faitová

Stavební akustika se jako obor neomezuje, jak by se mohlo z názvu zdát, pouze na návrhy a posuzování zvukoizolačních vlastností konstrukcí. Řeší také vhodnost dispozičního uspořádání, pružné ukládání objektů a zařízení, šíření hluku z technologického zařízení nebo z hlučných provozů či prostorů, měření zvukových izolací nebo vyhledávání akusticky oslabených míst a další. Studium hlukové problematiky je předpokladem pro tvorbu akustické pohody a je nezbytné pro ochranu lidského zdraví v dlouhodobém horizontu.

příloha

Keramika vs. pórobeton: stálice mezi stavebními materiály »

Jan Stavinoha

Zděné konstrukce představují nejtradičnější odvětví stavebnictví. Zdivo může tvořit jak vnější obalové konstrukce, tak konstrukce vnitřní (nosné nebo dělicí), vyskytuje se tedy alespoň v malé míře ve většině staveb. Český trh nabízí pestrou škálu materiálů určených ke zdění, z nichž nejrozšířenější jsou keramické cihly a tvarovky (pálené i nepálené) a pórobetonové tvarovky. Jaká je jejich historie a kam směřuje jejich vývoj? Jaké jsou jejich základní parametry, výhody či nevýhody? Který materiál je „ten pravý“?

realizace

Návrat k podstatě. Rekonstrukce Šporkovského paláce v Praze »

Stanislav Fiala / Fiala + Nemec

Z původního barokního paláce stojícího nedaleko Prašné brány a Obecního domu zůstalo po stavebních úpravách na začátku 20. století zachováno jen průčelí. Za ním tehdy vyrostl nový komplex budov Anglobanky, jejíž hlavní budovu navrhl Josef Gočár. Po roce 1948 byl komplex znárodněn a interiér paláce postupně pohltily vrstvy nepromyšlených a necitlivých úprav. Projekt rekonstrukce v sobě zahrnuje přestavbu celého památkově chráněného komplexu. V jednotlivých podlažích ožívají kancelářské prostory, v přízemí se otevřely restaurace a na střeše vznikla terasa s výhledem na Staré Město. Budova je provozně jednoduchá a přitom komfortní, a to za použití progresivních konstrukcí a materiálů. Po přestavbě by měla co nejdůvěryhodněji odpovídat původnímu Gočárovu návrhu.



ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2024 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR.
Copyright ©2004-2024 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.

Informace o cookies na této stránce

Abychom získali představu o tom, co rádi čtete, využíváme na webu soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Chcete-li nám dát vědět, co vás zajímá, udělte prosím souhlas se zpracováním všech typů cookies.

 

Nastavení cookies

Cookie soubory, které jsou použité na těchto stránkách jsou rozděleny do kategorií a níže si můžete zjistit o každé kategorii více a povolit nebo zamítnout některé nebo všechny z nich. Jakmile zakážete kategorie, které byly předtím povoleny, budou z vašeho prohlížeče odstraněny všechny soubory cookie přiřazené do této kategorie.