Ediční plán na rok 2024

Pokud pro nás máte zajímavý tip na článek nebo realizaci, případně pokud jste sami k některému z témat něco napsali a chtěli byste to publikovat, neváhejte se obrátit na redakci.

#01/2024 INTERIÉROVÝ DESIGN A SVĚTLO

Světlo v architektuře je základním prvkem vizuality a nevyčerpatelným tématem. Ať už ho vnímáme jako fyzikální veličinu formou optiky (odrazivost či světelná absorpce různých materiálů), nebo jako spirituální prostředek k budování atmosféry a modelaci hmoty, architektura by bez něj nemohla existovat. V historii bylo o vztahu světla a architektury napsáno mnoho. Téma je ale stále aktuální i vzhledem k nově připravovaným projektům na území ČR (např. dvě realizace slavného amerického architekta Stevena Holla – koncertní sál v Ostravě a rekonstrukce a dostavba Muzea ghetta v Terezíně). Časopis ERA21 se pokusí navázat na předchozí úspěšné číslo o akustice (ERA21 #01/2022 – Architektura a zvuk) a zaměří se tentokrát na zrakový smysl se zvláštním zřetelem na pojetí současné interiérové tvorby.   

#02/2024 ARCHITEKTURA A SLUNCE

Sluneční záření je v současnosti jednou z největších výzev i příležitostí soudobé architektury. Je významným činitelem v klimatické změně, ale také dobře využitelným zdrojem energie. V minulosti byl vztah k slunci rozporuplný: v řadě kultur byla respektována jeho destruktivní síla, zatímco různá vitalistická hnutí na začátku 20. století nabádala k ozdravnému účinku pobytu na slunci. Zatímco v období moderny byl dostatek světla chápaný jako základ zdraví (kam nemůže slunce, tam musí lékař), dnes může být slunce chápáno spíše jako zdraví ohrožující – přehřívání, sucho, potřeba stínicí techniky či dalších typů chlazení budov. Předkládané tematické číslo se zaměří na pozitivní využití slunce a slunečního záření v architektuře a naopak, jak architekturu přizpůsobit čím dál intenzivnějším podmínkám horka a sucha.

#03/2024 TAKTICKÝ URBANISMUS

Mnoho veřejných prostranství a budov je dnes ponecháno vlastníky ladem, mj. proto, že nemají v současné době s prostorem žádné plány nebo zdroje na jeho rekonstrukci. Pouhé dva roky poté, co časopis ERA21 publikoval v roce 2010 číslo na téma Nových urbánních strategiích v Německu, zadala londýnská společnost Legacy Development Corporation vypracovat výzkumné kanceláři Urban Research Projects atlas příkladů dočasných intervencí s vyhodnocením jejich dopadů. Od této doby probíhá nejen v Londýně, ale i ve Francii či USA podrobné kritické zhodnocení metod praxe Temporary use/urbanism na globální úrovni. Od roku 2017, kdy vyšla klíčová kniha Cities in time: temporary urbanism and the future of the city zaznamenáváme rozvoj mnoha městských institutů a laboratoří věnujících se dočasnému plánování. Tyto „dočasné“ přístupy tvoří čím dál větší část produkce urbanistů, kulturních manažerů či umělců. Taktický urbanismus v praxi testuje urbanistické nástroje, vedoucí např. ke zklidnění dopravy (superbloky v Barceloně či ve Vídni). ERA21 neopomene ani nehmotné příklady revitalizací – od francouzských brownfieldů, formou „performative turn“ Dimitrije Szutera, po úspěšný slovenský přístup „architektúry vnútorných vztahov“ Viktora Fučka. Pro rozvoj těchto přístupů chybí také ve střední Evropě podpora ze strany vládních a krajských institucí, kdy je třeba změnit legislativní rámec, např. po vzoru parlamentního zákona schváleného parlamentem Spojeného království v roce 2007 Rating (Empty Properties) Act. Pokud majitel poskytne nemovitost k dočasnému využití, má tak často menší daňovou zátěž, než pokud by nemovitost zůstala neobsazena. Podobné daně platí například i u našich sousedů v rakouských spolkových zemích Salcbursko nebo Štýrsko. 

#04/2024 ŠKOLY A ŠKOLKY

V souvislosti s aktuální diskuzí o demografických dopadech na nedostatek školských kapacit i v souvislosti s probíhající suburbanizací a stěhováním obyvatel „za město“ jde o velmi aktuální téma. V ČR je přes čtyři tisíce základních škol, které navštěvuje téměř milion žáků. Většina z nich je z dob Rakouska-Uherska, první republiky nebo éry socialismu, přičemž všechna tato období měla v oblasti typologie školských staveb své koncepční přístupy. Po roce 1989 se výstavba základních škol výrazně omezila a teprve v posledních letech se připravuje vznik desítek dalších. Proběhla řada architektonických soutěží, řada nových škol se již realizovala. Stejně tak v poslední době zaznamenáváme velký boom mateřských škol, ale budov pro střední školy a univerzity. Školské budovy tak představují typologii, která se logicky dostává do popředí zájmu architektů. I pro svůj velký potenciál, jak ovlivnit kvalitu prostředí pro příští generace. Současně s tím si ale začínáme klást otázky: Víme, jak má škola současnosti (či spíše budoucnosti) vypadat? Jak se v ní má učit? Kdo má zodpovědnost za její vznik a provoz? Z čeho se bude financovat její výstavba? Součástí záměru daného čísla by byl obdobný koncept, který už redakce ERA21 uplatnila v tématu rodinných domů – reportování, jak dnes fungují významné školské realizace po deseti až třiceti letech užívání.

#05/2024 AI-TEKTURA / ARCHITEKTURA A UMĚLÁ INTELIGENCE

Rapidní nástup umělé inteligence bude mít dopad téměř na všechny profese, architekturu nevyjímaje. Ve kterých oblastech můžeme očekávat dobrou příležitost pro její smysluplné využití? Tvorba pocitových skic pro klienty – mood boardů – pro usnadnění a urychlení komunikace s klientem? Rychlé generování alternativních možností půdorysného či snad dokonce prostorového uspořádání složitého stavebního programu velkých staveb nebo možná rychlá inspirace pro prostorové řešení složitých parcel? Optimální uspořádání plánované městské struktury? Zdá se, že celkem logické propojení AI s BIM technologiemi, ve vší jejich komplexitě, otevře zcela nové horizonty pro architektonickou tvorbu. Rychlé generování variant možných architektonických řešení, v možných kombinacích prostorového řešení, konstrukce, statiky, materiálů, rozpočtu, času na dokončení, uhlíkové stopy, v jediném 3D modelu a v reálném čase, pro daný pozemek a klima – by mohly výrazně zvýšit průměrnou kvalitu běžné produkce, která jde již dnes většinou zcela mimo architekty. To, co bylo zatím výlučnou doménou generativních přístupů v tzv. digitální architektuře, generované na základě algoritmů, se může najednou rozšířit i do sféry architektury analogové, jen na základě strojového učení a srovnávání precedentů. Je zřejmé, že AI skýtá spoustu možností, ulehčení práce, ale zároveň i celou řadu nebezpečí, zejména s ohledem na problematiku autorských práv a duševního vlastnictví. Tak jako se dnes každý majitel mobilu cítí fotografem, může být zítra každý majitel mobilu i architektem. Jak to promění naše města a krajinu?

#06/2024 SLOVENSKÁ ARCHITEKTURA

Šesté číslo v roce tradičně mapuje vybranou zahraniční architektonickou scénu. Slovenská scéna se společnými nedávnými dějinami ovšem pro ČR představuje specifické prostředí. Dalo by se říci, že česká a slovenská architektonická scéna se oddělila minimálně, přesto se po roce 1993 každá vydala jiným směrem. Zamýšlené číslo se pokusí reflektovat tyto (domnělé) rozdíly, především se ale zaměří na stav architektonické profese v obou zemích a také na slovenské architekty působící v českém prostředí a naopak. Je jich celá řada.