ERA21 #02/2022 Uhlíkově neutrální architektura

kniha editorial

Cirkulárně a „bez uhlíku“

Jan Soukup

» celý článek
aktuálně

kniha realizace

Dům dvou tváří. Přístavba sportovní haly k základní škole v Novém Hrozenkově »

Janica Šipulová, Martin Sládek / CONSEQUENCE FORMA architects

Sportovní hala v Novém Hrozenkově slouží jak pro potřeby přilehlé základní školy, tak pro širokou veřejnost. Umístění objektu mezi násyp železniční trati a stávajícím východním křídlem školy vytvořilo prstenec kolem vnitřního dvora a zahrady, které jsou nově přístupné ze všech školních budov novými vstupy. Architektonickým záměrem bylo propojit venkovní krajinu a interiér tělocvičny, což umožňuje velkorysé prosklení na západní fasádě. Tvar domu je z velké části ovlivněn vnitřní lezeckou stěnou, která vystupuje nad podhled hrací plochy a tvoří dominantní horní světlík, který je zrcadlen i na druhé straně. Obložení z dřevěných lamel v interiéru dotváří atmosféru a akustickou pohodu. Projekt má více fází a kromě sportovní haly zahrnuje i rekonstrukci hlavní budovy ZŠ, technické vybavení, nové šatny, zázemí haly a rekonstrukci místní kultovní posilovny v suterénu. V budoucnu se chystá i revitalizace okolí.

» celý článek
intro

Solarpunk »

Dustin Jacobus

Jak vypadá skutečně udržitelná civilizace a jak se k ní dopracovat? Odpověď na tuto otázku hledá nový literární a umělecký žánr solarpunk. Svým optimistickým vyzněním se záměrně odklání od dystopických scénářů úpadku světa, nepracuje ani s alternativním vývojem dějin, nýbrž předkládá opravdovou vizi pro možnou modernizaci současné civilizace. Klade důraz na environmentální udržitelnost, vědeckotechnický pokrok včetně efektivního využití sluneční energie, komunitní činnost a sociální spravedlnost. Vizuální estetika kombinuje atmosféru zámořských objevů a života prvních osadníků, secesní eleganci, moderní technologie, konverze stávající infrastruktury či steampunkový styl filmů Hajaa Mijazakiho. Základní kostru myšlenkového proudu shrnul v roce 2019 první Solarpunkový
manifest.

východiska

Zelené budovy se uhlíkové neutralitě zatím ani nepřiblížily »

Justin Davidson

Na celosvětových emisích skleníkových plynů (kvantifikovaných většinou pomocí ekvivalentu oxidu uhličitého, CO2e) se budovy podílejí asi 40 procenty, nová výstavba přidává dalších 16 procent. Stavební průmysl se ve snaze o napravení této neblahé pověsti donedávna zaměřoval téměř výhradně na účinnost provozu, na řadu však musí přijít i snižování zabudovaného uhlíku. To bude vyžadovat nejen vývoj nových technologií, ale především celospolečenský myšlenkový posun.

teorie

Cirkulární revoluce »

Jan Soukup

Osvojení principů cirkulární architektury je podmíněno především změnou v přístupu jak k návrhu staveb, tak i ke stavební praxi. Cirkularita neznamená v první řadě recyklaci, jak se často uvádí; recyklace je naopak až posledním a nejméně výhodným z řady možných postupů. Cirkulárními také nelze nazývat různá polovičatá řešení. Pokud se například znovu využívají suroviny nebo přebytky z produkce na výrobu něčeho, co může plnit užitečnou funkci, a šetřit tak těžbu primárních surovin, jde jistě o chvályhodný čin. Pokud však ten samý produkt po svém dožití nebude opětovně využitelný či recyklovatelný, dostáváme se naopak do slepé uličky, která přeje zejména lineární ekonomice.

realizace

Zhmotnění cirkularity. Pavilon Circl v Amsterdamu »

Pi de Bruijn, Hans Hammink / de Architekten Cie.

Pavilon Circl v amsterdamské finanční čtvrti De Zuidas slouží primárně zaměstnancům investora stavby, nizozemské banky ABN AMRO. Kromě sociálního přínosu v podobě pracovního i mimopracovního života uživatelů je objekt ztělesněním principů cirkulární ekonomiky. Cílem návrhu bylo vyhnout se zbytečnému odpadu všude, kde to bylo možné. Na stavbu byla použita řada recyklovaných komponentů, které půjde v budoucnu opět využít. Každý prvek dřevěné konstrukce byl zaznamenán do databáze a při montáži se dbalo na to, aby se do sloupů a trámů nevrtalo, čímž se jejich budoucí využitelnost zvýšila. Některá vybavení, jako například výtahy či svítidla, byla pouze pronajata a po deseti letech se mohou vrátit zpět svým výrobcům.

kniha rozhovor

Cílem musí být dobro, nikoli menší zlo. Rozhovor Hany Lesákové s Chrisem Magwoodem »

Odborná platforma Carbon Leadership Forum stojí mimo jiné za iniciativou Uhlíkově chytré stavebnictví (Carbon Smart Building), v rámci níž v roce 2018 formulovala tento ambiciózní cíl: „Máme vizi prosperujícího globálního stavebnictví, které dokáže v rámci vystavěného prostředí každý rok bezpečně uložit miliardy tun uhlíku, díky čemuž se stane provoz nových i stávajících budov uhlíkově neutrálním. Uskutečnění této vize dosáhneme vzájemným propojením oborových partnerů s různými specializacemi za účelem společné realizace koordinované strategie a akčních plánů, vedoucích k celosvětové transformaci vystavěného prostředí, které se tak promění z producenta emisí na uhlíkové úložiště.“ V rozhovoru s Chrisem Magwoodem ze školicího a výzkumného centra Endeavour jsme hovořili o tom, jak taková transformace může vypadat a v jakých případech se už pokročilo od slov k činům.

» celý článek
realizace

Železniční farma. Městská farma se sociálními byty v Paříži »

Grand Huit, Mélanie Drevet Paysagiste

Kolaborativní projekt Železniční farma v Paříži spojuje koncept městského farmaření se snahou o začlenění sociálně znevýhodněných skupin. Vedle produkčního skleníku, permakulturní zahrady a restaurace nabízející místní potraviny poskytuje také sociální bydlení, odborná školení a pracovní příležitosti. Dvě lehké dřevostavby, jedna pro veřejné aktivity a jedna pro ubytování, zaplnily nevyužitý brownfield u zrušené historické železnice (dnes pěší promenády) Petite Ceinture v pařížském 19. obvodu. Nosná dřevěná konstrukce je vyplněna tepelnou izolací ze slaměných balíků a opláštěna dřevěnou provětrávanou fasádou. První realizovaný projekt z komplexního plánu městského rozvoje Réinventer Paris postoupil v letošním roce do finále Evropské ceny za architekturu – Mies van der Rohe Award.

realizace

Chodby netřeba. Obytný blok se sociálními byty v Cornellà de Llobregat »

Marta Peris, José Toral / Peris+Toral Arquitectes

Soubor sociálního bydlení v obci Cornellà de Llobregat na okraji barcelonské metropolitní oblasti nabízí celkem 85 bytů v pětipatrové dřevostavbě na železobetonové podnoži s komerčním parterem. Bytové jednotky jsou v pravidelném modulu místností o velikosti 13 m2 uspořádány kolem obdélného dvora, do něhož v rozích ústí všechna komunikační jádra. Do bytů se vstupuje z polosoukromých pavlačí ve vnitrobloku. Úsporu místa i materiálu zajišťuje absence jakýchkoli chodeb, jejichž roli přebírá kuchyně umístěná vždy do středu dispozice. Místnosti jsou proto z velké části průchozí, oddělené pouze příčkami z CLT panelů na půdorysu kříže. Na stavbu bylo použito zhruba 8 300 m3 certifikovaného dřeva z baskických lesů. Návrh vzešel z architektonické soutěže vypsané v roce 2017 a stavba byla vybrána mezi sedm finalistů Evropské ceny za architekturu – Mies van der Rohe Award 2022.

rozhovor

Srdce ze dřeva. Rozhovor Matěje Čunáta s Oskarem Noreliem a Robertem Schmitzem »

Od poloviny ledna do poloviny března probíhala v pražské Galerii Jaroslava Fragnera výstava Srdce ze dřeva (A Heart of Wood) prezentující novou realizaci kulturního domu Sara ve Švédsku od studia White Arkitekter. S hlavními architekty projektu, Oskarem Noreliem a Robertem Schmitzem, jsme diskutovali o radostech a strastech stavění ze dřeva nebo o tom, jak se důraz na udržitelnost staveb v průběhu celého jejich životního cyklu propisuje do architektury.

realizace

Bok po boku. Kulturní centrum Sara a hotel ve Skellefteå »

Oskar Norelius a Robert Schmitz / White Arkitekter

Na hlavním náměstí ve městě Skellefteå na severu Švédska vyrostlo nové kulturní centrum a dvacetipatrový hotel s technicky pokročilou nosnou konstrukcí na bázi dřeva. Sara v sobě sdružuje knihovnu, divadlo, muzeum a galerii, dosud roztroušené po městě v samostatných budovách – jejich koncentrací na jednom místě vzniklo pulzující srdce zdejší komunity. Projekt přenastavuje laťku environmentálně šetrných přístupů ve stavebnictví: rozsáhlé užití lokálního dřeva v nosné konstrukci i detailech spolu s moderním energetickým řešením vedlo k tomu, že projekt deklaruje dosažení uhlíkové neutrality v horizontu padesáti let. Kulturní dům Sara vznikl na základě mezinárodní architektonické soutěže z roku 2016.

analýza

Mýty a fakta certifikátů udržitelnosti »

Karolína Barič, Eliška Pomyjová, Alice Boušková

Čím dál častěji se v popisech nových realizací setkáváme s tím, že budova získala určitý certifikát udržitelnosti. V českém prostředí se nejčastěji objevují americký certifikát LEED a jeho britský ekvivalent BREEAM. Znamená to však, že jsou certifikované realizace udržitelnější než jiné budovy?

idea

Koloběh »

baubüro in situ, Zirkular

Nástavba na starou skladovací halu ve Winterthuru a obecně práce studia baubüro in situ ve spojení se společností Zirkular jsou přímou aplikací principů cirkulárního hospodářství na stavební průmysl. Pilotní projekt ukázal, že cirkulární stavění obrací procesy navrhování a realizace: začíná se hledáním dostupných materiálů ze zbouraných staveb v okolí, následuje podrobná katalogizace všech prvků, jimž se pak přizpůsobuje návrh. Ten tak vzniká v neustálém toku improvizovaných změn, zvažování a rozhodování. Oproti novostavbě se však podařilo uspořit 60 % emisí skleníkových plynů a 500 tun stavebních materiálů, přičemž realizační náklady zůstaly v obvyklé cenové hladině. Výdaje, které by jinak šly na nákup nových materiálů, mohly být využity na mzdy stavebních dělníků, protože instalace recyklovaných komponentů často vyžaduje manuální zručnost a odborné zkušenosti. Cirkulární architektura tak díky podpoře lokálních řemeslníků přináší udržitelnost i pro místní ekonomiku.

trendy

příloha

Stanovisko ES-SO k automatizované stínicí technice

Štěpánka Lubinová

příloha

O vlivu okna na dostupnost denního světla »

Lenka Maierová, Petra Tvrdá / UCEEB ČVUT

Denní osvětlení v budovách není záležitostí pouze estetickou, dostupnost denního světla je zásadním kritériem kvality zdravého vnitřního prostředí. Jeho role se projevuje právě v současnosti, kdy jsou lidé v průběhu pandemie již po řadu měsíců uzavřeni v izolaci svých bytů, často bez možnosti trávit čas v exteriéru. Aktuální data potvrzují významný vliv nedostatku denního světla na schopnost udržet denní rytmus, kvalitu soustředění i psychickou kondici. Přestože se jedná o období časově omezené, je třeba si uvědomit, že i v běžně fungující společnosti dnes trávíme více než 90 % času v budovách, odkázáni na denní světlo přivedené okny. Volbou konkrétního typu okna, parametry jeho konstrukce a zasklení mohou architekti ovlivnit dostupnost denního světla, a tím i kvalitu světelného prostředí.

příloha

Domovní dveře jako vizitka domu »

Dana Jakoubková

Nemusejí být honosné ani nejdražší, nýbrž dobře vyvážené. Nepřehlédnutelné v designu, z materiálů vysoké kvality a spolehlivě funkční. To jsou atributy hodné pozornosti, které symbolizují vaši vizitku i pojistku – domovní dveře. Jsou-li okna očima domu, pak dveře musejí být jeho ústy. Nechte je tedy promluvit správným jazykem.



ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2022 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury a Státního fondu kultury ČR.
Copyright ©2004-2022 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.

Informace o cookies na této stránce

Abychom získali představu o tom, co rádi čtete, využíváme na webu soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Chcete-li nám dát vědět, co vás zajímá, udělte prosím souhlas se zpracováním všech typů cookies.

 

Nastavení cookies

Cookie soubory, které jsou použité na těchto stránkách jsou rozděleny do kategorií a níže si můžete zjistit o každé kategorii více a povolit nebo zamítnout některé nebo všechny z nich. Jakmile zakážete kategorie, které byly předtím povoleny, budou z vašeho prohlížeče odstraněny všechny soubory cookie přiřazené do této kategorie.