Stavba je kulturní nadstavbou provozu tiskárny, pokračováním původního konceptu z roku 2001. Z pohledu urbanistických vztahů a vnitřního městského prostoru zklidňuje a sceluje dříve rozdrobenou uliční frontu, integruje objekt trafostanice do objemu a fasády stávající tiskárny. Kulturní funkce přístupná veřejnosti se prezentuje otevřenou konzolou do ulice, kde se logicky propojuje s veřejným prostorem. Uzavřenost původní stavby tiskárny s výrobou směrem do ulice je vyvážena otevřeným transparentním objemem. Architektura původní budovy i nové dostavby se nevztahuje k obytným fasádám okolí, nemaskuje se. Je jiná, plní jinou funkci směrem k městu i místu. Dělá ho bohatším, různorodějším, živějším.

Historická část čtvrti Podol, dnes Vozdvyženka, bývala jedním z nejživějších míst Kyjevské Rusi a až do počátku 19. století, kdy byla významně poničena požárem, představovala důležité centrum řemesla a obchodu. Opuštěná oblast se zbytky zástavby, jež přestály sovětskou éru, se na počátku 21. století dočkala rozsáhlé rekonstrukce. Architektura nové obytné čtvrti přejímá historizující styly typické pro 19. století, zejména baroko a art nouveau s prvky gotiky, s cílem připomenout původní charakter Podolu. Každá ze stovky budov je navržena v jedinečném designu, se soudobým prostorovým uspořádáním a z moderních stavebních materiálů splňujících současné technické požadavky. Domy jsou dvou- až pětipodlažní, jeden blok obsahuje maximálně deset nadstandardně vybavených bytových jednotek s vlastním parkováním. Bydlení doplňuje moderní občanská vybavenost – restaurace, hotely, banky, ordinace, obchody či provozovny služeb. Velký důraz byl kladen na řešení veřejných prostor. S ohledem na cenovou politiku je Vozdvyženka luxusní adresou vyhledávanou zejména klienty z vyšších příjmových skupin.

V mnoha ohledech je těžké nazvat Ukrajinu kolonií, ať už Ruského impéria, nebo Sovětského svazu. Nehledě na útlak, který za cara spočíval v zákazu používání ukrajinštiny v tisku a za sovětů v rusifikační vlně, Ukrajina obdařila v průběhu posledních dvou století ruskou metropoli svými nejlepšími tvůrci. Vztah sovětské velmoci k Ukrajině a její politické prostředí se však v průběhu 20. století měnily a to se projevilo i na architektonické produkci a plánování ukrajinských měst.

Majdan Nězaležnosti (Náměstí nezávislosti) je srdcem Kyjeva, hlavním veřejným prostranstvím, které se v posledním desetiletí stalo symbolem mnoha politických změn. Průzkum Majdanu je výsledkem mapování dočasných architektonických struktur vybudovaných během obléhání náměstí v zimě 2014. Souhrnná publikace obsahuje texty, fotografie a podrobnou dokumentaci jednotlivých objektů.

Úvaha na téma postkoloniální architektury v postsovětské zemi je složitým tématem. Právě tento fakt nás vedl k tomu, že jsme se soutěže Terra Dignitas, která následovala po ukrajinské revoluci v únoru 2014, zúčastnili. Úkol se zdál jednoduchý: přetvořit veřejné prostory náměstí Majdan a centra Kyjeva po tom, co revoluce zničila jejich materiální podobu a význam.

Centrum Kyjeva bylo odjakživa dějištěm občanského života, kde se odehrávaly konflikty a souboje, územím vzpomínek, které musejí zůstat živoucí součástí města a zároveň si uchovat stopy všech historických událostí. Čím bude místo schopnější ukládat ve vrstvách sedimentů stopy po činnosti člověka v čase, tím intenzivnější a živější bude občanská sounáležitost lidí, kteří zde žijí. Připomínka Revoluce hrdosti bude zážitkovou architekturou, jež bude schopna vyvolat emoce i v těch, kteří ji osobně nezažili.

V začátcích revoluce se Ukrajinský dům stal místem mnoha společenských aktivit a prostorem pro svobodné umělecké vyjádření. Cílem projektu je poskytnout nově vzniklým společenským tradicím a iniciativám prostor pro růst, umožnit jim transformovat společnost a změnit neživou schránku bývalého Leninova muzea v jedno z nejlepších mnohoúčelových kulturních center v Evropě. Ukrajinský dům má sloužit jako živý důkaz ukrajinských hodnot vzniklých během revoluce: svobody, důstojnosti, jednoty a komunity.

Během léta 2015 se uskutečnil každoroční rezidenční program kyjevské Platformy pro kulturní iniciativy IZOLJACIJA s názvem Architektura Ukrajina. Tento rok byl věnován tématu východní Ukrajiny jako válečné zóny sousedící s Ruskem a životu ve městech, kde právě probíhá válka. Jako případová studie bylo vybráno město Mariupol, kde probíhaly výzkum, sběr dat a městské intervence dotýkající se architektury, urbanismu, sociologie, antropologie a umění. Výsledky mezinárodního workshopu byly představeny na výstavách v Mariupolu a Kyjevě.

Mezioborová experimentální laboratoř CANactions Škola městských studií je pokračováním Mezinárodního festivalu architektury CANactions, který se koná pravidelně od roku 2008 v Kyjevě a je největší architektonickou událostí na Ukrajině. Studium je zaměřeno na průzkum ukrajinských měst, identifikaci koncepcí a stanovení postupů strategického rozvoje. Škola nabízí tříapůlměsíční denní studijní program Městská studia pro profesionály z celého světa.

Teple Misto (vřelé město) je nevládní organizace založená v Ivano-Frankivsku v roce 2014 s cílem přispět k řešení současných problémů města. Jednotlivé projekty zaměřené na rozvoj městského prostoru a posílení sociálních vazeb mezi obyvateli jsou financovány z výtěžku sociální restaurace Urban Space 100, která je dnes jedním z nejlepších příkladů sociálního podnikání na Ukrajině.

Kavárna, zahrada, cyklistické sdružení. Tři komunitní projekty iniciované obyvateli tří ukrajinských měst jsou reakcí na chybějící politiku veřejného prostoru a nedostatek finančních prostředků.

Ve Lvově je situace v oblasti architektury ovlivněna třemi hlavními veličinami: Odborem územního plánování, univerzitním Institutem architektury a Svazem architektů. Změny v zákonné úpravě týkající se urbanismu a územního plánování za předchozí vlády a bývalého prezidenta vedly k tomu, že role architekta v jakémkoli rozhodování byla eliminována. V současné době se objevují snahy a aktivity vedoucí ke koncepčnímu plánování města, k posílení fungování architektonické komunity a vzniká také řada nových architektonických realizací.

Během své historie se Lvov stával součástí různých územních celků a s tím se proměňovala i jeho identita. Dnešní morfologie města tak odráží různá historická období. Nové části postupně obklopily tradiční středověké jádro, které je nyní na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tato různorodost se neprojevuje jen navenek, ale i ve vnímání veřejností. V okrajových částech města sice obyvatelé tráví většinu času, zároveň je ale nepovažují za součást kulturní historie Lvova.

Bývalý hlavní architekt města Užhorod. Architekt a publicista. Architekt/urbanista, pedagog, kritik a kurátor. Kreativní skupina zaměřená na architekturu a design. Spisovatelka, filozofka a lektorka. Architekt a aktivista. Jak reflektují stav současné ukrajinské architektury ve vztahu k nově nabyté samostatnosti?

Turniket je součástí dlouhodobého projektu Nižší stav, jenž reflektuje každodenní situace v rámci sociopolitického systému, které jsou pilířem existujícího sociálního pořádku, a zároveň nastoluje otázky týkající se morálních, politických a etických standardů. Jiným názvem projektu je Disociativní resocializace, což je termín, který pomáhá definovat objekt našeho uměleckého výzkumu: opakující se socializaci, s níž se v průběhu života člověk neustále setkává a která proměňuje jeho postoje, cíle, normy a hodnoty. Jde o psychologickou obranu organismu. S takto fungujícím mechanismem začne po čase jedinec vnímat to, co se mu děje, s jistým odstupem, jako by se to dělo někomu jinému. V každém z projektů tohoto uměleckého cyklu analyzujeme jiný druh situace jako symptom současného stavu společnosti.

Design, který myslí na všechny, nese mnoho označení: design for all, universal, user oriented, inclusive či equal design, česky pak přístupný design. Do Prahy dorazil jeden z největších odborníků na tento přístup v designu – Jeremy Myerson z londýnského Centra designu Helen Hamlyn. Praktické výsledky jeho snažení potkáte ve Velké Británii téměř na každém kroku. Věnuje se totiž navrhování, které pomáhá zlepšit každodenní život všem lidem bez rozdílu.