Architektonické dílo v podobě stavby primárně neslouží k estetickému vnímání, ale má naplňovat účel, ke kterému bylo vytvořeno, ať již jde o bydlení, nebo o zastřešování dopravy, kultury apod. V průběhu let se mohou změnit nejen potřeby vlastníka (nebo společnosti) vedoucí ke změně stavby v podobě nástavby, přístavby či stavební úpravy, nýbrž i sama stavba pravidelně vyžaduje udržovací práce. Bylo by nespravedlivé, aby architekt s ohledem na svá autorská práva bránil vlastníkovi v provedení jakékoli údržby či změny dokončené stavby, čímž by stavby zaostávaly v modernizaci. V autorském zákoně (dále jen „AutZ“) je k vyvažování těchto práv zakotvena tzv. zákonná licence (§ 38d písm. b)) umožňující užít architektonické dílo vyjádřené stavbou bez souhlasu jeho autora a bez zaplacení licenční odměny, a to v míře nezbytně nutné a zároveň při zachování architektonické hodnoty díla.

Poctou vyjadřuje Česká komora architektů (ČKA) od roku 2000 své uznání význačným osobnostem, které se svou prací, profesním přínosem a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury. Do pomyslné „síně slávy“ byl letos uveden profesor Ladislav Lábus – svébytný architekt a pedagog, který zásadním způsobem ovlivňuje podobu architektonického vzdělávání na Fakultě architektury ČVUT, a respektovaná osobnost, jež přes třicet let hájí architektonickou profesi a její poslání také jako aktivní člen ČKA. Pocta ČKA bude slavnostně předána na nominačním večeru České ceny za architekturu v úterý 16. června 2026 v pražském CAMPu.

Výrobní závod společnosti wienerberger v Novosedlech slaví 50 let od svého spuštění. Od roku 1976 vždy patřil mezi provozy využívající nejmodernější technologie. Jeho výrobní portfolio se během uplynulého půlstoletí, ale i nyní zaměřuje na inovativní produkty, které utvářejí moderní způsoby výstavby. Výroba cihel plněných minerální vatou, důraz na robotizaci, digitalizaci a moderní pracovní prostředí činí z této cihelny nejen centrum inovací, ale také spolehlivého zaměstnavatele.

Nenápadná architektura se silným vnitřním charakterem. Interiérem rodinného domu nedaleko Prahy se jako jemná nit vine červená — od vstupu, přes centrální obytný prostor až po skryté detaily v nábytku a materiálech. Návrh od začátku kladl důraz na komfort každodenního užívání, funkčnost a dlouhodobou udržitelnost, ve které hraje zásadní roli promyšlené technické řešení.

Projekt Zelený dvor vznikl v jednom z nejcitlivějších urbanistických kontextů Bratislavy – ve vnitrobloku mezi ulicemi Obchodná a Heydukova, tedy v bezprostřední blízkosti historického jádra Starého Mesta.