ERA21 #02/2015 Společně

kniha editorial

Společně

Marcela Steinbachová

» celý článek
aktuality

recenze

kniha detail

Mnohovrstevnatost. Dům A1 v Praze-Hloubětíně. Vlastní dům architekta jako zpověď »

Lenka Křemenová, David Maštálka / A1Architects /

Kamenný dům v osadě v Chaloupkách z počátku 19. století byl vystavěn na typickém obdélném půdoryse, se středovou osou a dvěma světnicemi. Přestavba, jež vznikla jako diplomní projekt paralelně s projektem čajového domku v zahradě, zachovává původní charakter domu. Nová hmota prochází skrz střed starého domu a doslova do něj proráží světlo. Křížové spojení dvou tvarově podobných, avšak materiálově zcela odlišných domů tvoří harmonicky kontrastní celek, který je umocněn konceptem prostorového uspořádání a řadou detailů, jež prostupují jako malá překvapení celým domem.

» celý článek
intro

Společně. Komunitní bydlení v dánském Rumlepottenu »

Isabella De Maddalena

Model komunitního bydlení vznikl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století v Dánsku, kde dnes v projektech podobného typu žije přibližně jedno procento obyvatel. Jedná se o vědomě budované sousedské společenství, které klade důraz na hlouběji prožívané mezilidské vztahy a současně zachovává a podporuje osobní nezávislost. Komunita Rumlepotten jižně od Aarhusu, dokončená v roce 1985, sestává z třiceti dvou bytových jednotek přiléhajících ke společné prosklené chodbě, jež se stává místem setkávání. Fotografie vznikly při příležitosti oslavy 25. výročí jejího založení.

esej

Doma s cizími »

Karolína Vránková

Moderna vyhradila jedno obydlí každé základní rodině – ideální domov byl máma, táta a jejich děti v jednom bytě. Jenže teď se něco mění. V „domácnostech nového typu“ mohou byt sdílet lidé bez rodinných vazeb, kteří prostě jenom chtějí bydlet společně. „Inscenované sousedství“ znamená, že si rodina vybere své sousedy, aby se s nimi potkávala, pracovala na zahradě a zahrnula je tak či onak do toho, co je pro ně domov. V pozdně moderním velkoměstě už lidé nechtějí být doma sami.

historie

Skutečná participace? Architektura je příliš důležitá na to, aby byla ponechána jen architektům »

Lenka Kužvartová

Jako výhody společného participativního stavění se zdůrazňují především nižší cena a vyšší kvalita bydlení než u developerských projektů a možnost ovlivňovat podobu budoucího domova už od fáze projektu. Titul knihy SELFMADE CITY, sestavené kurátorkou a kritičkou architektury Kristien Ring a prezentované při příležitosti pražské výstavy o berlínském modelu Baugruppe, navíc naznačuje naději na možnost ovlivňování podoby města, v němž žijeme. To se ale může zdát většině obyvatel českých měst v kontextu spleti zájmů, jež se v nich protínají, jako něco v širší míře těžko dosažitelného.

teorie

Normy vs. potřeby. Normy pro bydlení versus skutečné potřeby. Bottom-up co-housing pro udržitelné a flexibilní bydlení budoucnosti ve východní Evropě »

Bence Komlósi, Zsófia Glatz

Normy zobecňují. Normy poukazují na to, co je běžné. Normy nás zastupují. Ale zastupují nás všechny? Normy vytváříme my. Psané normy vymáháme. Nepsanými normami se řídíme. Ale řídíme se jimi všichni? Normy odrážejí naše potřeby. Jak je to však s našimi specifickými potřebami? Má člověk vedle mne stejné potřeby jako já? Možná ano. Ale třeba ne.

psychologie

Jak se to dělá. Komunitní bydlení. Skrze procesy k živé realizaci »

Lenka Kočí

Podstatným aspektem komunitního bydlení je určitá forma sdílení, ať už jde o prostor, hmotné věci, či nehmotné prvky. Nejdůležitějším zdrojem idejí jsou lidé, přesto bývá vliv lidského faktoru při realizaci záměrů opomíjen. K podpoře vztahového a sociálního zázemí je třeba přistupovat vědomě, se znalostí psychologických procesů a metod vnitřní práce.

východiska

Berlín: Berlínské Baugruppe a jejich svépomocné vlastnosti »

Kristien Ring

Trh s bydlením ve velkých městech je dnes určován především zástavbou motivovanou ziskem. Zkoušejí se však i nové alternativy, které nabízejí větší možnost volby a zároveň nižší náklady – projekty, jež pomáhají rozvíjet čtvrti a zajišťovat dostupná, adaptabilní obytná řešení na míru a současně vytvářejí příkladnou architektonickou kvalitu a rozmanitost. V Berlíně za poslední desetiletí vzniklo více než tři sta projektů tzv. Baugruppe, jak je označován způsob společného participativního stavění bytových domů, vycházejícího z individuální iniciativy stavebníků a architektů.

realizace

Bydlení na Sprévě. Komunitní soubor Spreefeld Berlin »

fatkoehl architekten, BARarchitekten, Silvia Carpaneto architekten

Komunitně vyvinutý a řízený projekt v těsné blízkosti centra města využívá jedinečný potenciál místa k vytvoření sociálně spravedlivého, ekonomicky stabilního a ekologicky zodpovědného městského bloku. Tři domy, navržené různými architektonickými studii v jednotném designu, se otevírají směrem k řece i k sousedům a tvoří živý městský prvek. Náhradou za prostor mezi domy, který je ponechán veřejně přístupný, jsou obyvatelům soukromé i sdílené terasy, jež se staly charakteristickým prvkem celého souboru.

rozhovor

Jak byste rádi žili? Rozhovor Karolíny Vránkové s Verenou von Beckerath »

Verena von Beckerath vede spolu s architektem Timem Heidem malou kancelář nedaleko Kurfürstendammu, jedné z hlavních tříd bývalého západního Berlína. Pracovali pro veřejné instituce, pro developery i pro malé investory, nejvíc uznání jim ovšem přinesla práce pro skupiny stavebníků zvané Baugruppe. Jejich nejnovější bytový dům R50-cohousing (ifau a Jesko Fezer | HEIDE & VON BECKERATH), který si nechalo společně navrhnout devatenáct rodin, vyhrál řadu německých ocenění a dostal se mezi čtyřicítku finalistů letošní Ceny Evropské unie za současnou architekturu – Mies van der Rohe Award 2015.

východiska

Curych: Družstevní bytové projekty ve Švýcarsku »

Rebecca Omoregie / Wohnbaugenossenschaften Schweiz /

Družstevní bydlení ve Švýcarsku má dlouhou tradici, zájem o něj se opětovně zvedl na počátku devadesátých let v souvislosti s demografickými změnami. V porovnání s ČR jsou družstva, při zachování neziskové podstaty, ekonomicky velmi aktivní, a to v oblasti nemovitostí i na finančním trhu. Pravidla pro jejich fungování pomáhají brzdit sociální stratifikaci a jejich podpora je aktivním nástrojem rozvoje měst. Na rozsáhlejších projektech družstva běžně vzájemně spolupracují.

realizace

Dům nad vozovnou. Polyfunkční objekt Kalkbreite v Curychu »

Pascal Müller, Samuel Thoma / Müller Sigrist Architekten /

Pod heslem „Kalkbreite – nová část města“ přišla v roce 2006 skupina místních obyvatel a odborníků s vizí udržitelné a vzorové dostavby areálu tramvajové vozovny Kalkbreite. Ze skupiny je dnes respektované stavební družstvo, jež od města převzalo pozemek a svou vizi přetavilo v projekt, který složité výchozí podmínky transformoval v sociálně, ekologicky a ekonomicky průkopnický městský prostor. Novostavba velikosti městského bloku se díky poloze, velikosti a inovativní kombinaci funkcí stala živým centrem propojujícím dvě sousední městské části. Tři nejnižší podlaží vytvářejí živý městský parter. Nad úrovní střechy vozovny, přeměněné ve veřejně přístupný park, má objekt podobu komunitního bytového domu.

zkušenosti

Curyšská mozaika »

Curych vyniká v podílu neziskových developerů, zejména družstev, na bytové výstavbě i v rámci Švýcarska. Řada z nich se vypracovala na zkušené hráče v oblasti udržitelného rozvoje sídel a své město pravidelně doplňují novými inspirativními projekty.

východiska

Vídeň: Komunitní bytové projekty v Rakousku: pozemky a financování »

Robert Temel / Gemeinsam Bauen Wohnen /

Rakousko a zejména Vídeň mají dlouhou nepřerušenou tradici sociální bytové výstavby, která se opírá o široké aktivity „třetího sektoru“, především obecně prospěšných bytových společností (družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, korporace, nadace). I tento efektivní (a v mnohém vzorový) mechanismus však vykazuje slabiny – do dokonale fungujících pravidel obtížně vstupují individuální aktéři s dosud neetablovanými postupy. Možná se zde tedy právě nastavuje směřování komunitní výstavby a bydlení ve střední Evropě.

realizace

Udržitelnost ve městě. Bytový dům Wohnprojekt Wien »

Katharina Bayer, Markus Zilker, Markus Pendlmayr / einszueins architektur /

Stavba je součástí přeměny bývalého Severního nádraží (Nordbahnhofgelände) nedaleko centra Vídně na rezidenční čtvrť. Za vznikem projektu stojí samoorganizovaná komunita a sdílený sen o společném životě ve městě udržitelným, společenským a otevřeným způsobem. Základním principem řídícím jeho přípravu, výstavbu a provoz je participace, zahrnující mimo jiné návrh společných prostor a individuálních bytových jednotek, společné vlastnictví budovy, společnou zahradu nebo sdílení automobilů.

rozhovor

Úsporné pohodlí. Rozhovor Marka Kuchty s Heinzem Feldmanem »

Heinz Feldman, jeden z iniciátorů projektu Wohnprojekt Wien, jej vedl od formování konceptu přes zajištění financování a výstavbu až po uvedení do provozu. Dnes v domě žije a dalším zájemcům o komunitní bydlení předává nabyté zkušenosti. O touze po vstřícném společenství, o potřebě odborníků, o řízení rozhodovacích procesů, o nezkušenosti bank, o nepřipravenosti samosprávy, o obtížném odhadu budoucích potřeb, ale také o rostoucí poptávce a nadějné budoucnosti.

projekt

Participace jako alternativa. Obytný soubor Coop Coteau v Ivry-sur-Seine »

Alain Costes, Richard Dethyre, Elodie Bortoli / Atelier 15 /

Ve Francii již víc než pět let vznikají občanské iniciativy volající po vytvoření legislativního rámce umožňujícího výstavbu alternativních modelů bydlení. Noví aktéři stavějí především na participativních přístupech, jež přispějí k lepší dostupnosti bydlení v širším sociálním prostředí, a zároveň přicházejí s řadou inovací jak sociálních a urbánních, tak environmentálních či technických. Jedním z pilotních projektů je právě vznikající obytný soubor Coop Coteau na jižním předměstí Paříže, založený na modelu Občanské družstevní stavební společnosti (Société Civile Coopérative de Construction – SCCC).

zkušenosti

Česká vlaštovka. Bytové domy Labyrint v Hostivici u Prahy »

Ivo Slamják, Peter Leszay, Roman Koranda, Alena Korandová

Koncem devadesátých let byly ve Školské ulici v Hostivici realizovány dva bytové domy s celkem 63 bytovými jednotkami. V té době neobvyklý projekt vznikl z iniciativy bývalých studentů, kamarádů ze Strahovských kolejí, kteří díky vynaloženému úsilí, vstřícnosti města a dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj ČR dosáhli překvapivě nízkých investičních nákladů a získali startovní bydlení s příběhem.

anketa

Jiný domov? »

V České republice se o společné výstavbě „zdola nahoru“ hovoří již řadu let, působí zde skupiny nadšenců a organizace vedené profesionálně zdatnými aktivisty. Přesto však dosud nemůžeme hovořit o etablovaném proudu, projekty dovedené k úspěšné realizaci jsou stále spíše výjimkou. Jaké okolnosti tedy lemují českou cestu k neziskové hromadné výstavbě?

idea

ProLuka. Galerie pod vršovickým nebem »

Čtyři dny + Start Vršovice

Dobře viditelná a snadno přístupná plocha na místě zbořeného bloku v Moskevské ulici v Praze-Vršovicích je křižovatkou pěších tras a přirozeným místním centrem, bránou do rezidenční čtvrti. Působivý, téměř přírodní areál, jemuž okolní bloková zástavba vytváří architektonické pozadí, byl proto využit jako výstavní prostor a místo sociálních interakcí. ProLuka se stala open-air galerií, která veřejnosti zprostředkovává přirozený kontakt se současným uměním, prezentuje rozmanité spektrum uměleckých přístupů v lokálním kontextu a nabízí obyvatelům možnost nově prožít svou čtvrť.

trendy

příloha

Designové ozvěny mezinárodního veletrhu ISH 2015 »

Marek Kuchta

Veletrh představující trendy v designu a technologickém vybavení koupelen a aktuální směřování v oblasti technického zařízení budov a úpravy vnitřního prostředí se letos ve Frankfurtu nad Mohanem uskutečnil v polovině března. Kromě tradičních sekcí a fór přišel také s novinkou – partnerskou zemí, jejíž role se napoprvé ujalo Polsko.

příloha

Biodynamické osvětlení »

Antonín Fuksa

Přívlastkem složeným z řeckých slov βίος (bios: život, živost) a δύναµις (dynamis: síla, potenciál, proměnlivost) se označuje nejen umělé osvětlení, které svou proměnlivostí napodobuje denní světlo, ale i působení vnějších sil na živé organismy (sousedí s biomechanikou) nebo způsob zemědělského hospodaření podle Rudolfa Steinera (sousedí s ekologickým zemědělstvím) či například signály z vesmíru, které by svědčily o přítomnosti života.

příloha

Kam směřuje vývoj oken pro energeticky úspornou výstavbu? »

Juraj Hazucha

Okna tvoří základ energeticky úsporné výstavby, která stojí na efektivním využívání solárních zisků. První okna s trojskly a zatepleným rámem byla vyvinuta již před 25 lety pro první pasivní dům v německém Darmstadtu. Co se změnilo od té doby při navrhování oken? Jaké jsou trendy a novinky v sektoru pasivních oken?

příloha

Výstavba a bezpečný provoz dětských hřišť »

Zdeňka Houžvičková

S příchodem jara začínají ožívat také dětská hřiště, která jednak mají nesporné praktické využití pro rozvoj pohybových i smyslových aktivit dětí různých věkových kategorií, které zde tráví většinu svého volného času, jednak vnášejí do veřejných prostranství prvky architektury a přírody. Pro návrh bezpečného dětského hřiště dle požadavků technických norem (ČSN EN 1176 a ČSN EN 1177), volbu správného umístění, ozelenění a v neposlední řadě designu odpovídajícího charakteru okolí je zapotřebí hluboká znalost problematiky.

ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2019 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR
Copyright ©2004-2019 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.