ERA21 #04/2018 Města dopravy

kniha editorial

Města dopravy – doprava měst

Ivan Gogolák, Lukáš Grasse, Kateřina Čechová

» celý článek
aktuality

kniha sloupek

Rozvaha o vážnosti cen

Rostislav Koryčánek

» celý článek
recenze

kniha realizace

V alpském stylu. Výstupní stanice lanové dráhy na Pustevnách »

Kamil Mrva, Václav Kocián / Kamil Mrva Architects

Pustevny jsou jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Beskydech. K jejich atraktivitě přispívá především soubor dřevěných staveb ve stylu tzv. lidové secese, postavený koncem 19. století podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. V současnosti však areál trpí nevhodným využíváním a nedostatečnou infrastrukturou. Loni v srpnu zde byla otevřena nová výstupní stanice lanovky, která nahradila původní nevyhovující zázemí a nabídla koncept otevřené restaurace s panoramatickým výhledem. Moderní stavba z kamene, dřeva a skla, jež kromě naplnění funkčních požadavků investora respektuje také zájmy památkové péče a ochrany přírody, je prvním krokem obnovy celého areálu. Do budoucna se plánuje mimo jiné úprava veřejných prostranství podle jednotného manuálu.

» celý článek
intro

Svět zítřka »

Daniel Špaček

Vítejte v roce 2117, ve světě zítřka. Volný cyklus ilustrací s názvem 100 let od teď je plný absurdních obrazů a zvláštních představ o budoucnosti, které jsou skrze své ilustrativní ztvárnění i komentáře silně ironizovány. Jedná se o tvůrčí zastavení sloužící ke zlepšení kresebného stylu a hlubšímu promyšlení přístupu k vlastní fantazii. Doplňuje další série ilustrací plné imaginárních metropolí, vesmíru, rozsáhlých systémů a propletenců hmoty i vztahů. To je svět zítřka. Svět Daniela Špačka, ilustrátora z planety Země.

východiska

Města dopravy »

Kateřina Čechová, Ivan Gogolák, Lukáš Grasse

Jak dnes můžeme reflektovat téma vztahu města a dopravy? Platí stále stigma dopravy jakožto nepřítele kvalitního městského prostředí? Klasické poučky o dopravě a jejích nárocích ztrácejí půdu pod nohama. Navzdory několika vlnám humanizací veřejných prostranství je pohyb po městě stále nutností. Hybridizace forem hmoty i pohybu vytváří prostředí, které se stává prostorem pro pobývání i architekturu – reprezentantem komfortu i luxusu. Jaký dopad na nás zanechal historický vztah dopravy a měst? Jaká prostředí vznikají a jakými procesy jsou utvářena?

vize

Město naddopravní. Města srůstající s dopravou na příkladech práce kanceláře OMA »

Martin Hejl, Lenka Hejlová

Vůči tezím, že je struktura města určena dopravními stavbami, se v praxi vyhrazuje mnoho tvůrců silnou integrací monumentality těchto prvků, jejich měřítka i významu do urbánní struktury. Jak doprava ovlivňuje a utváří strukturu města, jehož plán si s dopravními principy pohrává? Je možné chápat výsledné tvarosloví za manifest pohybu ve městech? Odpovědi lze hledat na příkladu urbanistických koncepcí kanceláře OMA.

realizace

Nové srdce Paříže. Transformace Forum des Halles v Paříži »

Florence Bougnoux, Jean-Marc Fritz, David Mangin / SEURA Architectes, Patrick Berger, Jacques Anziutti / Berger-Anziutti Architectes

Les Halles je čtvrť s intenzivní historií. Od 12. století zde fungovala tržnice – „břicho Paříže“ –, která v sedmdesátých letech 20. století ustoupila „srdci Paříže“ neboli obrovskému dopravnímu uzlu. Tehdy šlo o největší podzemní urbanistický počin ve Francii, který zároveň uvolnil čtyři hektary pro zeleň v samotném centru města. Letos, po třiceti letech, se dokončuje velkolepá transformace této „největší pařížské brány“. Z Les Halles vznikl moderní přívětivý městský prostor, který rozšiřuje pěší zónu, propojuje „město na povrchu“ s „městem pod zemí“ a zejména zpřístupňuje stanici Châtelet-Les Halles, která je se 750 000 uživateli nejvytíženější v Evropě. Z napojení
na dopravní uzel těží také nákupní centrum.

studie

Město uzlů. Vztah dopravy a města – urbanistická koncepce od samého počátku »

Ivan Lejčar

Velmi zjednodušeně lze konstatovat, že prvotními a přirozenými dopravními uzly v kontinentálních městech byla náměstí a posléze jejich soustava. Život, doprava či obchod fungovaly v symbióze. Teprve vlny průmyslové revoluce v 19. století přinesly hybridní formy pohybu a města. Hlavním nástrojem udržitelné mobility ve velkých městech a aglomeracích se stala především kapacitní kolejová doprava. Jaké jsou vyhlídky, potenciály anebo nevýhody dnešních městských železničních uzlů?

realizace

Pohled na Delft. Budova hlavního vlakového nádraží a radnice v Delftu »

Mecanoo, Benthem Crouwel Architects

V centrálním Delftu se veřejnosti otevřela nová nádražní budova a radnice města v jednom. Projekt je součástí ambiciózní přestavby hlavního vlakového nádraží a asi čtyřiceti hektarů souvisejících pozemků. Trať spojující nizozemské univerzitní město s Haagem a Rotterdamem byla přeložena ze zastaralého viaduktu do tunelu, a uvolnila tak pozemky pro obytnou výstavbu, městské parky a vodní kanál. Dominantou území se stala prosklená hmota nového nádraží, která sdružuje podzemní nástupiště i veřejnou halu v úrovni terénu do jednoho velkorysého prostoru završeného klenbou z lamel, a v horních čtyřech podlažích poskytuje administrativní zázemí delftské radnici.

realizace

Schránka. Terminál lodní dopravy v Lisabonu »

João Luís Carrilho Da Graça / Carrilho Da Graça Arquitectos

Přímo u paty historického jádra Lisabonu, na nevyužité ploše starých doků, vznikl nový terminál lodní dopravy pro výletní a zaoceánské lodě. Prostorově náročný provoz kombinuje vykládku a výdej zavazadel v přízemí s odbavovacími halami, čekárnami a duty-free obchody v prvním podlaží do jediné kompaktní hmoty. Solitérní stavbu obaluje prolamovaný betonový exoskelet přecházející plynule i na pochozí střechu s neobvyklou vyhlídkou na město a řeku. Může však utilitární stavba skutečně doplnit podhradí a vytvořit jeho novodobou bránu?

realizace

Souostroví střech. Rekonstrukce předprostoru a vstupu do stanice Nørreport v Kodani »

Gottlieb Paludan Architects, COBE

Přestavba veřejného prostranství u stanice Nørreport v Kodani byla po opravách podzemních nástupišť a některých nosných konstrukcí poslední fází celkové modernizace dopravního uzlu. Rušné náměstí, kam denně zamíří přes 250 000 cestujících, se podařilo přehledně zorganizovat pomocí oblých transparentních pavilonů a zapuštěných parkovišť pro kola. Automobilová doprava byla koncentrována pouze k jedné straně náměstí, jehož zklidněná polovina teď plynule přechází v pěší zónu historického jádra. Vítězný návrh soutěže z roku 2009 vycházel ze studie pohybu pěších v původním prostoru. Určuje zde tedy pohyb formu, nebo forma pohyb?

praxe

Město kol. Město přívětivé pro všechny »

Tomáš Cach

Co si vybavíte pod označením „město kol“? Nizozemská nebo dánská města, kde se na kolech jezdí opravdu hodně a všude na ulicích jich parkují desítky či stovky? Města, která pro ně vybudovala cyklistické stezky a pásy, ale stále při zachování široké vozovky pro ostatní vozidla (s výjimkou historických center, kde je zpravidla omezen vjezd aut a prostor je sdílený)? Maloměsta na ostrovech, kde jsou ulice plné kol a ještě více se chodí pěšky, protože auta zůstávají na pevnině? Nebo snad města v Severní Koreji, kde je relativně vysoký podíl cyklistické dopravy výsledkem skutečně odpudivé diktatury?

kauza

Město dopravního plánování. Budování pražského městského okruhu v podmínkách defektní demokracie »

Martin Horák, Michaela Pixová

Kontroverze okolo pražského městského okruhu trvají již od dob komunistického režimu, kdy vznikly první plány na jeho výstavbu. Navzdory trvajícímu občanskému odporu přinesla změna politického režimu po roce 1989 pouze ústupek v podobě zanoření okruhu do tunelů a současní politici i nadále prosazují tento vysoce nákladný projekt s pochybnou funkční hodnotou. Tento stav je důsledkem dlouhodobější dynamiky demokratického vývoje v Praze. Technokratický odpor k dialogu s veřejností, zděděný od minulého režimu, v podmínkách volného trhu a defektní demokracie postupně uvolnil prostor pro zájmy stavebních firem a pro možnost veřejné peníze tzv. prostavět.

realizace

Superblok. Pilotní projekt superbloku Poblenou v Barceloně »

Barcelonská radnice začala uvádět do praxe ambiciózní plán městské mobility postavený zejména na reinkarnaci modernistického superbloku, tedy menší části města s dopravou koncentrovanou po obvodu a zklidněnými ulicemi uvnitř. Pilotní projekty v předem vytipovaných lokalitách mají formou místních zásahů v duchu taktického urbanismu postupně přetvořit hlučné a prašné ulice v zóny s prioritou pěších a cyklistů, s dostatkem zeleně a rekreačních ploch. Superblok Poblenou z těchto testovacích lokalit zatím došel nejdál, naměřené výsledky jsou pozitivní. Podaří se ve věku datového urbanismu nejen přesně vyčíslit přínosy změn, ale také kvantifikovat kvalitu veřejného prostoru?

praxe

Město chytré dopravy. Chytrá města potřebují chytré obyvatele »

David Bárta

Výklady pojmu Smart City (chytré město) se množí a velmi různí. Někteří poukazují na nové technologie, jiní na udržitelnost a životní styl naší civilizace. Asi nejpokročilejším národem v tomto konceptu jsou Britové, kteří tvrdí, že pro chytré město jsou důležití chytří lidé mající patřičné dovednosti a dostupné informace o prostředí, ve kterém žijí, neboť ty jim umožní činit informovaná rozhodnutí.

realizace

Supercharger. Nabíjecí stanice pro elektromobily u Humpolce »

Petr Pelčák / Pelčák a partner architekti

Omezený dojezd a nízký počet nabíjecích stanic jsou největším strašákem při koupi elektromobilu. Proto je v zájmu automobilek, dodavatelů energií i vlád jednotlivých států vznik této infrastruktury podporovat. První velkokapacitní rychlodobíjecí stanice elektromobilů v České republice byla otevřena v roce 2016 ve Vystrkově u Humpolce. V omezeném prostoru uvnitř oblouku výjezdní komunikace z existující benzinové stanice vznikla stavba ve tvaru dřevěného bumerangu, která má svým pojetím vyjadřovat dynamiku i provozní „čistotu“ elektromobilů a jejich přívětivost k životnímu prostředí.

projekt

Veřejný čtverec. Jak mohou města reagovat na nástup autonomních vozidel? »

Jack Robbins, Brandon Massey, Ben Abelman / FXCollaborative, Sam Frommer / Sam Schwartz Engineers

Budoucnost autonomních vozidel se blíží. Vzrušeně se diskutuje o tom, zda jejich zavedení do měst povede ke zvýšení počtu aut v ulicích, nebo k jeho snížení. Ani v jednom případě však není nutné, aby tato auta parkovala na ulici. Prostor uvolněný parkováním může být navrácen veřejnosti. Koncept Public Square (veřejný čtverec), vyvinutý na základě designové soutěže pro město New York, nabízí nástroj, jak postupně a flexibilně reagovat na zavádění samořídicích automobilů, jak přehodnotit ulice a získat prostor zpět pro chodce.

projekt

Na vodě. Experimentální projekt POP-UP »

Tredje Natur

POP-UP nabízí východisko pro zdánlivě nesouvisející problémy dnešních metropolí: opakované přívalové deště, nedostatek zeleně a chybějící parkování. Kombinace podzemní vodní nádrže a plovoucího parkovacího domu s vegetací na střeše představuje spojení dávných idejí o pohybu a přizpůsobivosti městské struktury. Projekt byl vyvinut pro konkrétní lokalitu v New Yorku, lze jej však přizpůsobit pro desítky velkoměst od Mexico City po Singapur. Pohybujeme se již za hranicí reálných možností, nebo jde o cestu k adaptaci na klimatické změny ve stísněných podmínkách světových měst?

realizace

Opevněná garáž. Podzemní garáž sv. Jan v ’s-Hertogenbosch »

Leon Thier, Rigobert Nivillac / Studio Leon Thier

Obnova středověkého opevnění a nový parkovací dům. Tyto zdánlivé kontradikce se v nizozemském městě ’s-Hertogenbosch podařilo skloubit dohromady. Projekt podzemních garáží se tak stal novou příležitostí pro regeneraci městské struktury a vytvoření nových veřejných prostranství. Neviditelnost jako startér obnovy okolních parků a vodních ploch včetně posílené pěší prostupnosti zde využívá maximum potenciálu takového řešení. Kde jsou hranice podobných tendencí ve vztahu k historickým jádrům měst?

reportáž

Město rozdělené. Cesty nikam: infrastruktura postavená na americké nerovnosti »

Johnny Miller

Silnice, mosty a zdi jsou nositelé změn a mají na náš život přímý vliv. Kdo rozhodne, kde budou umístěny? Kdo určí, kolik jich bude a jak budou velké? Spojené státy se nyní připravují na největší obnovu infrastruktury za posledních několik desetiletí. Budeme-li klást tyto otázky a uznáme-li vliv, který může mít městské plánování na lidské životy, snad nezopakujeme staré nespravedlnosti a podaří se nám napravit ty současné.

realizace

Pavouk nad městem. Pěší most Luchtsingel v Rotterdamu »

ZUS

Bezmála 400 metrů dlouhá pěší lávka znovu propojila tři oblasti centrálního Rotterdamu. Žlutý pavouk je rozkročený nad rozbitým, pro pěší nehostinným územím. Sen mnoha modernistických architektů bylo možné uskutečnit – tak jako jejich mnohé další sny – právě v Rotterdamu, městě silných ad hoc řešení. Tentokrát nikoli jako shora přikázané dopravněsegregační opatření, ale jako crowdsourcingové řešení obyvatel centrální části města, zřejmě zoufalých z každodenního užívání běžného pozemního prostoru. Je Luchtsingel vítanou součástí nové vrstvy neformálních a neortodoxních veřejných prostranství, nebo spíše řešením, které rezignuje na možnost systémového zlepšení tradičních veřejných prostranství?

idea

Ne-místa »

Larissa Fassler

Už více než deset let buduji uměleckou praxi, která zkoumá veřejné prostory a jejich vliv na obyvatele. Ačkoli využívám architektonické zobrazovací prostředky, jako jsou modely a plány, moje práce se podstatně liší od klasických metod používaných architekty a urbanisty. Uplatňuji subjektivní průzkum veřejných prostranství, kdy obcházím jejich okraje, počítám kroky, zaznamenávám své fyzické zážitky a shromažďuji detaily. Tato poznání vycházejí z „hloubkového“ pozorování, v němž se domněnky a předsudky o místě a jeho obyvatelích
dají uvést na pravou míru přesnými, často nepatrnými osobními postřehy. Moje práce nabádá diváka, aby zpomalil, rozhlédl se kolem sebe a zamyslel se hlouběji nad prostory a strukturami, které utvářejí naše města, životy a identity.

příloha

Vliv výběru otvorových výplní na energetickou bilanci domu

Marek Polášek

příloha

Druhý díl seriálu BIM: Projektování, výstavba, správa

Petr Vaněk

realizace

Jinonický industriál. Administrativní budovy Mechanica a Walter v Praze »

Vladimír Krátký, Luis Marques / Atelier Krátký

Brownfield bývalé továrny na letecké motory Walter Motors v Praze-Jinonicích prochází v posledních letech zásadní proměnou. Po dokončení administrativních celků Aviatica a Dynamica a rezidenčního komplexu Waltrovka zde byly letos otevřeny nové kancelářské budovy Mechanica I a II. Zároveň došlo k rekonstrukci dochované památkově chráněné výrobní haly Walter, kde se i přes změnu povozu podařilo zachovat maximum charakteristických konstrukčních prvků. Všechny tři objekty spojují racionální architektonický výraz a provozní kombinace administrativy se službami v návaznosti na centrální veřejný prostor.

ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2019 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR
Copyright ©2004-2019 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.