Budova reprezentativního sídla Vinařství Lahofer je zakomponována do znojemské krajiny poseté vinohrady. Slouží zároveň jako výrobna, prostor pro návštěvníky i administrativní zázemí společnosti. Hlavní myšlenkou architektonického ztvárnění je motiv vinných řádků, který se přenáší dovnitř budovy v podobě konstrukčního systému. Architekti ke spolupráci přizvali umělce Patrika Hábla, který na betonové klenby aplikoval své malířské dílo. Veřejnou funkci budovy podtrhuje venkovní amfiteátr, jejž je možné využít pro pořádání společenských akcí. Na návštěvnické centrum navazují kanceláře pro vedení firmy a zaměstnance vinařství. V průsečíku návštěvnické a administrativní části se nachází vstup do výroby rozdělené do dvou samostatných hmot.

Co se skrývá pod pozlátkem měst 21. století, prostředí nasyceného barvami a vjemy? Co najdeme pod jejich nabílenými fasádami? Stačí vzít sbíječku a podívat se. Poněkud punková umělecká metoda nebo také „současná archeologie“ odhaluje dějinné příběhy vsáknuté do zdí světových měst. Odsekáváním vrstev omítky tesá portréty obyčejných hrdinů, lidí, kteří města utvářejí, zatímco jsou jimi sami formováni. Pod širým nebem vzniká dokument o kráse a destrukci, o tom, co máme společné a čím se lišíme, o vzdoru a zániku, o rozdílech mezi lokální a globalizovanou realitou.

Na začátku byla úspěšná diplomová práce na téma Grafický design ve veřejném prostoru, jejíž součástí byla také mapa vizuálního smogu (viz ERA21 #03/2018). Ani po pěti letech toto téma grafičku Veroniku Rút Fullerovou neopustilo. Věnuje se osvětě, stála u zrodu několika manuálů, spolupracuje s městy i firmami a poskytuje jim konzultace v oblasti vizuální komunikace. V rozhovoru pro ERA21 objasňuje, jak může vizuální identita ovlivnit úspěšnost firmy, jaké dopady na naši psychiku může mít estetická úroveň prostředí, v němž se pohybujeme, a co dělat pro zlepšení současného stavu veřejného prostoru.

Vizuální smog – zejména ten, který vytváří reklamní značení obchodů v parteru ulic a náměstí – je typicky lokální problém. Jako s lokálním problémem by si s ním měly umět poradit zejména radnice českých měst. Jenže jak jsou k tomu legislativně vybaveny? A jak boj proti vizuálnímu smogu probíhá v praxi? Následující řádky jsou záznamem snahy zkrotit reklamní džungli v historickém jádru hlavního města.

Nádvoří Divadla Husa na provázku v Brně fungovalo do nedávné doby jako technické zázemí a parkoviště s občasnými venkovními akcemi. Nové řešení prostoru spočívá v konverzi dvora pro potřeby kavárny a pořádání představení, koncertů nebo autorských čtení. Hlavní inspirací pro návrh se stal princip alžbětinské scény. Souběžně s architektonickým návrhem vznikala i vizuální kampaň, v rámci níž bylo upraveno stávající logo divadla, které se ve dvoře objevuje v podobě světelného objektu. Jde o typický příklad podniku, který v podstatě nepotřebuje exteriérové značení a jehož vizuální prezentace je postavena na kombinaci architektury a grafiky, silně působícího interiéru a kvalitní obchodní strategie.

Reklama byla vždy neodmyslitelně spjata s podnikáním. Za její ranou původní formu můžeme považovat různá cechovní znamení a vývěsní štíty označující dílny, obchody či pohostinská zařízení. Průmyslová revoluce s sebou přinesla rychlý rozvoj měst a s tím související odklon od dřívější praxe sdružování řemesel a obchodů do ulic a prostorů se specializovaným zaměřením (Platnéřská, Kovářská, Koželužská, Obilný trh, Rybí trh apod.). Promísení řemesel a obchodů vyvolalo potřebu zvýraznit označení typu provozovny pro snazší orientaci klientů. Zároveň vznikla potřeba posílit propagaci i mimo provozovnu různými směrovkami, tabulemi a bannery. Tak se rodily nové, komerční formy reklamy mimo provozovny, které dnes známe jako billboardy nebo plakátovací plochy.

Ve čtyřicet let dlouhém období, počínaje únorem '48 a konče revolučním listopadem '89, lze vysledovat několik vývojových etap v přístupu ke grafickému označování provozoven československých měst. Svou roli sehrály jak politické tlaky vládnoucí moci, tak technologický vývoj nebo módní trendy, kterým se různými způsoby podařilo za železnou oponu dostat.

Úloha písmomalíře spočívá v hledání takových řešení, která vyhoví konkrétním osobám, místům a jejich charakteru. Existuje přitom téměř nepřeberné množství způsobů, jak toho docílit. V následujícím textu si některé z nich přiblížíme.

Podoba výloh luxusního butiku v pražské Pařížské ulici od září do prosince 2018 byla pokračováním úspěšné spolupráce tvůrčího uskupení OKOLO a české pobočky francouzské módní značky Hermès. Inspirací pro pojetí výlohy se stal italský umělec a designér Bruno Munari a jeho kresby obličejů. Jako police pro vystavené zboží sloužily skulptury ve tvaru obličeje vyrobené z perforovaného plechu. Instalace sestávala celkem ze čtyř variací, z nichž každá měla jiné prostorové a barevné řešení.

V Lille protestovali proti reklamě místní aktivisté. Grenoble vyměnil stovky inzertních ploch za stromy a informační tabule. Mohla by města nakonec zakázat reklamu úplně?

Zkušení developeři dnes vytvářejí manuály pro označování svých nákupních center ještě dříve, než začnou stavět. Implementují je do nájemních smluv, a dokážou tak ochránit nově vzniklou stavbu před poškozením reklamou. V těchto případech je na prvním místě jasná vize a snaha developerů přemýšlet nad svým projektem komplexně. Kdy je vhodný moment, aby se do projektování zapojil kromě architekta také grafický designér? A co vlastně může grafik do projektu přinést? Stačí vizualizace od architekta, návrh loga a pár piktogramů? Nebo je celá problematika mnohem širší?

Společnost Plzeňský Prazdroj si uvědomuje, že jako jedna z nejznámějších a nejviditelnějších tuzemských firem má odpovědnost za to, jak navenek působí její partnerské hospody a restaurace, a rozhodla se pro zcela nový přístup ke své prezentaci. Nynějším cílem pivovaru je výrazně snížit vizuální smog a zjednodušit a zpřehlednit svou prezentaci v exteriéru i uvnitř provozoven. Ve spolupráci s designérkou a odbornicí na reklamu ve veřejném prostoru Veronikou Rút Fullerovou přišel pivovar s iniciativou nazvanou Fresh Outlet, která mj. vychází ze spotřebitelského průzkumu. Ten ukázal, že lidé preferují střídmější prezentaci provozoven, která je pro ně nejen příjemnější, ale pomáhá jim i v lepší orientaci. Prazdroj svou iniciativu konzultuje také s městy.

Brněnské OC Futurum lze považovat za typického představitele „devadesátkových“ nákupních zón. Šedá neforemná hala se rozlézá na ploše 35 000 m2. Z centra města daleko, zato z výpadovky na Vídeň co by kamenem dohodil, takže fasádu posetou značkami prodejců je dobře vidět i od volantu. Neutěšený vzhled obchodního centra však v nejbližší době dozná zásadních změn. Dojde k rekonstrukci interiéru, přestavbě vstupních partií i úpravě a částečnému ozelenění předprostoru hlavního vstupu. Klíčovou součástí rekonstrukce pak bude kultivace rozbujelé vnější reklamy a zcela nové barevné pojetí pláště objektu.

Informační nosiče, s nimiž se každodenně setkáváme na ulicích měst – tabule, cedule, dopravní značky, displeje a poutače –, mají svou specifickou funkční estetiku. Charakterizují je průmyslová bytelnost, extrémně nízké „rozlišení“, vysoký kontrast a někdy romantické mechanické cvakání doprovázející změnu sdělení. Jejich vytržení z původního praktického kontextu a nové naprogramování směřuje k hledání hranic vizuální permutace střídáním abstraktních grafických vzorů. Tvar ani rozložení se nemění, z neporušeného původního předmětu však vznikají nové obrazy a animace.

Podlahou se dle ČSN 74 4505 rozumí sestava podlahových vrstev (souvrství) uložených na nosném podkladu a zabudovaných podlahových prvků, dilatačních a dotvarovacích spár, které společně zajišťují požadované funkční vlastnosti podlahy.

Z hlediska požární ochrany je jedním z rozhodujících faktorů omezení šíření požáru v budově. Požadavky na vnitřní požární příčky, předěly, stropy a požární uzávěry jsou dostatečně specifikovány a na trhu existují různá zkouškami ověřená a certifikovaná řešení. Požár se však nešíří jen uvnitř budovy, ale může se šířit i po vnější obvodové stěně, protože výplně otvorů (okna) jsou obvykle bez požární odolnosti, a tudíž jsou nejslabším prvkem ve vnější stěně. Následující text se věnuje protipožárním řešením u budov s rozdílnými druhy fasád a s rozdílným dělením na požární úseky.

Digitální doba si žádá digitální podklady. Digitální data ve své praxi využívají také architekti. Ať už se zabývají návrhem konkrétní budovy v zastavěném území, nebo řeší urbanistickou úlohu většího či menšího rozsahu, zcela jistě ocení při své práci digitální podklady v podobě 3D modelu. Pokud architekti navrhují na území Prahy, nemají o data nouzi, většina je navíc k dispozici zdarma. Pojďme zaostřit na ta digitální data, která jsou k dispozici na Geoportálu IPR Praha a především pak na 3D model.