ERA21 #02/2024 Architektura a slunce

kniha editorial

Architektura (a) slunce »

Ladislav Jackson

V roce 1991, kdy Vincent J. Scully – historik architektury, o němž Philip Johnson prohlásil, že je největším učitelem architektury všech dob – odcházel po čtyřiapadesáti letech výuky kurzu o kontextualizaci architektury na Yaleově univerzitě do penze, referovaly noviny o jeho skepsi vůči nejmodernějším trendům v hromadné výstavbě. Scully promítal fotografie domů na pařížském předměstí se solárními panely a rozohňoval se nad tím, že jde o největší aroganci, protože takový stavebník rezignoval na vše, co dělá architekturu architekturou. Scully pochopitelně nebrojil proti využití solární energie, ale proti bezmyšlenkovitému „oblepování“ střech a stěn nevzhlednými kolektory, které „ničí přítomnost domu ve svém prostředí“.

» celý článek
aktuálně

kniha realizace

Bílá linka. Štvanická lávka přes Vltavu v Praze »

Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek

Jemná prostorová křivka lávky spojující Holešovice s Karlínem je konstruována jako plynulá cesta vycházející z dynamiky pohybu chodců a cyklistů. Mostovka je podepřena dvěma nábřežními opěrami, dvěma pilíři na krajích ostrova Štvanice, aby do ostrova co nejméně zasahovala, a dvěma pilíři v nesplavném rameni řeky Vltavy. Na Štvanici volně schází rampa, jejíž půdorysná křivka kopíruje křivku hrany ostrova. Krajní pole konstrukce kvůli bezbariérovému a plynulému navázání na holešovické straně klesá pod hladinu povodně na úroveň chodníku na nábřeží. Toto pole je navrženo jako vertikálně pohyblivé v místě opěry, kde je umístěn hydraulický pístový mechanismus pro zajištění vertikálního zdvihu nad úroveň tisícileté vody. Konstrukčním materiálem mostu je ultravysokohodnotný beton s rozptýlenou výztuží (UHPFRC) s povrchem odpovídajícím lesklému bílému mramoru.

» celý článek
intro

Sun »

SpY

Patnáctimetrový zlatý murál vznikl v rámci mezinárodního uměleckého festivalu BLOOP, který se každoročně odehrává na španělském ostrově Ibiza. Tématem jeho desátého ročníku bylo heslo Naděje. Zářivě zlatý kruh zde symbolizoval slunce – přírodní sílu, která dokáže život dávat i brát, kruh je potom začátkem i koncem, majákem. Lesklý povrch odrážel sluneční paprsky někdy tak intenzivně, že ohříval své okolí a oslňoval kolemjdoucí. Dílo bylo vytvořeno z nouzových izotermických přikrývek, které se běžně používají při nehodách a krizových situacích, zde jsou však nově objeveny jako umělecký materiál.

teorie

Za „nový“ heliomorfismus »

Charles Waldheim

Současné diskuze o postavení města v kultuře navrhování mají tendenci se logicky zacyklovat jedním ze dvou sebereferenčních a v posledku neslučitelných způsobů. Debata o současném městském plánování se často buď zvrhne do obsesivního rozebírání sociálních a politických teorií o participaci, správě a politice, nebo se naopak omezí na popisování konkrétních míst, projektů či jejich protagonistů a prezentuje je jako výjimky v dějinách města. Mezi těmito dvěma přístupy a měřítky se zcela vytrácí potenciál pojímat městské navrhování jako kolektivní kulturní projekt.

historie

Dobrý sluha, ale zlý pán: poučení z kalifornského slunce »

Ladislav Jackson

Americká Kalifornie reprezentuje minulé i současné cesty využití slunečního záření, ale také boje s ním. Je místem, které na příznivém obrazu působení slunce postavilo ve 20. století svou identitu. S překotnou a exponenciální urbanizací však bylo potřeba vyřešit nedostatek vody megalomanskými projekty, jejichž důsledkem je fakt, že Kalifornie čelí ničivým důsledkům klimatických změn dříve než zbytek euroamerického světa.

historie

Koupat se ve slunci. Podoby a proměny slunečních lázní »

Andrea Turjanicová, Jan Baláček

Součástí lázeňského komplexu v Luhačovicích byla malá plovárna. Také s ní si Dušan Jurkovič pohrál v duchu symbiózy moderny a folklorismu. Na první pohled proto nepřekvapí detail ve štítu vstupního pavilonu – paprsčitý motiv slunce. To, čemu bychom řekli lázeňská plovárna, v roce 1902 vzniklo jako Říční a sluneční lázně. Jurkovičova realizace je pěkným kamínkem v nečekaně barvité mozaice. Vítejte ve světě slunečních lázní. 

realizace

Léčba sluncem. Obnova a adaptace areálu Vodoléčebného ústavu v Luhačovicích »

TRANSAT architekti

Hlavním cílem rozsáhlé revitalizace komplexu Vodoléčebného ústavu s plovárnou v Luhačovicích byla záchrana významného architektonického díla Dušana Jurkoviče z počátku 20. století. Obnova této kulturní památky má do objektů, které svou největší slávu zažily v období první republiky, znovu vnést sluneční světlo a život. Projekt zahrnuje čtyři historické části: budovu Vodoléčebného ústavu, sirné a slatinné lázně, říční a sluneční lázně a objekt kotelny s prádelnou. Nová muzejní expozice slouží jako unikátní doklad lázeňství a kulturní atmosféry doby vzniku areálu. Část expozice také připomíná osobnosti Dušana Jurkoviče a zdejšího častého hosta, hudebního skladatele Leoše Janáčka. en— The main objective of the complex restoration of the Luhačovice Hydrotherapy Institute, and the nearby swimming-pool, was the preservation of this important piece of early 20th century architecture by Dušan Jurkovič. Its First Republic heyday long since gone, the restored heritage building is now looking to welcome back sun, fun, and life. The project focused on four separate parts: the hydrotherapy building itself, the sulphur and peat baths, the river and sun baths, and the boiler house and wash house. A new permanent museum exhibition serves as a unique record of the historic spa culture and of the times when the Institute was first established. A part of the exhibition also remembers architect Dušan Jurkovič and famous composer Leoš Janáček.

realizace

Ve stínu dřeva. Zázemí přehrady „U Prutu“ v Jablonci nad Nisou »

Martin Prokš, Marek Přikryl / Prokš Přikryl architekti

U „Jabloneckého moře“, jak místní nazývají vodní nádrž Mšeno, začala být situace s rostoucím počtem stánků bez adekvátního zázemí neúnosná. Město tak v roce 2020 přistoupilo k vyhlášení soutěže na tři různé lokality. Zázemí „U Prutu“ je prvním z řady těchto plánovaných objektů a nachází se v blízkosti sídliště, hřiště, probíhající promenády, cyklostezky a pláže. Kiosek v nové mlatové ploše využívá více směrů přístupu i stávajících stromů, které se přirozeně stávají součástí celku. Jako jediný z navrhovaných objektů funguje po celý rok. Stavba je po třetinách rozdělena na kiosek, kryté sezení a veřejné toalety. Podobně koncipované kiosky mají v budoucnu podpořit přírodní rozmanitost jednotlivých zákoutí jablonecké přehrady.

historie

Poválečná architektura jako Sluneční město »

Ladislav Jackson

Ideálem poválečné architektury byl mimo jiné dostatek slunce v obydlí, škole i pracovním prostředí. V sedmdesátých a osmdesátých letech pak z důvodu ropné krize přišlo ke slovu hledání alternativních zdrojů energie včetně té solární. Dospěli architekti a výzkumníci k nějakým produktivním a inspirativním řešením a závěrům, ze kterých se můžeme poučit i dnes?

realizace

Kruh nabitý energií. Návštěvnické a vzdělávací centrum firmy Novartis v Basileji »

AMDL Circle

Kruhový pavilon usazený do nově vzniklého parku na břehu Rýna v jižní části areálu farmaceutické společnosti Novartis se stal první veřejně přístupnou budovou v celém kampusu. Slouží jako vzdělávací centrum, které návštěvníka seznamuje s možnostmi a proměnami současného zdravotnictví. Dialog mezi veřejností, vědou a přírodou zprostředkovává interaktivní expozice na téma „zázraky medicíny“. Flexibilní kruhovou dispozici o průměru přes 40 metrů zastřešuje organická fasáda vyrobená z nové generace oboustranných fotovoltaických panelů s integrovanou mřížkou z LED svítidel. Systém je tak samonapájecí a fasáda se může proměnit v dynamickou obrazovku, kterou lze sledovat zejména večer ze všech stran. Pavilon tedy může s veřejností komunikovat nejen v interiéru, ale i prostřednictvím exteriéru.

realizace

Kovová slunečnice. Centrála společnosti Bonfiglioli u Boloni »

Peter Pichler Architecture

Nová kancelářská budova doplnila rozlehlý průmyslový areál EVO severozápadně od Boloni a její energetické nároky uspokojují jak geotermální tepelná čerpadla, tak fotovoltaická elektrárna na střechách průmyslových hal i na panelech zastřešujících parkoviště pro zaměstnance. Tvar objektu navazuje na typologii okolních atriových budov. Zahrada v otevřeném nádvoří zajišťuje přirozené větrání prostřednictvím komínového efektu. V reakci na místní sluneční podmínky je střecha budovy zkosená směrem na jih, aby se maximalizoval prostor pro kancelářské plochy s nepřímým denním osvětlením u severní fasády. Jižně orientované fasády a střecha jsou naopak pokryty sekundárním pláštěm vyrobeným z hliníkové síťoviny, která slouží jako filtr pro intenzivní denní světlo. Zatímco plisovaná geometrie pláště je inspirována pohonnými koly coby základním výrobním prvkem firmy Bonfiglioli, fasádní síť odkazuje na hliníkové hobliny, které v sousedních halách vznikají jako vedlejší produkt dodavatelského řetězce. Budova byla navržena s ohledem na budoucí flexibilitu a díky fasádní konstrukci ve formě exoskeletu nabízí otevřené prostory bez sloupů.

realizace

Hrad v poušti. Školicí centrum u jezera Turkana v Keni »

Diébédo Francis Kéré / Kéré Architecture

Německá nevládní organizace Startup Lions zrealizovala v severokeňském kraji Turkana vizionářský projekt školicího centra, kde se místní mladí lidé mohou vzdělávat v oboru informačních a komunikačních technologií, a výrazně tak zlepšit svou šanci na prosazení se na globálním pracovním trhu, aniž by museli opustit rodný kraj. Areál tvoří čtyři samostatné objekty zasazené do svažitého terénu a nepravidelně rozprostřené kolem vnitřního dvora. Celkové uspořádání spolu s hmotovým řešením jednotlivých budov s řadou venkovních teras a schodišť pomáhá projekt citlivě zasadit do okolní krajiny.

realizace

Společná škola. Základní škola a ubytování pro učitele ve vesnici Fass »

Toshiko Mori Architect

Nová budova základní školy a ubytování pro učitele vznikla v odlehlé oblasti Senegalu ve spolupráci s nadací Josefa a Anni Albersových a neziskové organizace Le Korsa. Propojená dispozice školy je inspirována zkušenostmi Josefa Alberse z učení v tzv. jednotřídní škole na americkém venkově, kde se učí a zároveň si pomáhají žáci a žákyně různých věkových skupin. Škola obsahuje čtyři učebny s kapacitou 60–80 žáků, celkem se tedy do budovy vejde až 300 dětí ve věku pět až deset let.

idea

Stín a voda »

Colectivo C733

Každá architektura se musí kromě konkrétního zadání vypořádat také s místními klimatickými podmínkami. I v našem středoevropském kontextu se budeme možná brzy muset adaptovat na výrazně teplejší a sušší podnebí. Následující přehled proto představuje vybrané stavby kolektivu mexických ateliérů nazvaného Colectivo C733, které zdařile pracují s funkčním zastíněním veřejných ploch, chrání před horkem, sbírají dešťovou vodu a přitom si zachovávají výrazný autorský rukopis a soudobý vzhled.

trendy

příloha

Nežádoucí účinky venkovního osvětlení a jejich omezování »

Petr Žák

S rostoucí urbanizací přibývá množství umělého světla v noci a s ním i světelného znečištění. Problematiku a její možnou regulaci popisuje nově schválená národní norma ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

příloha

Okna u budov pasivních a s téměř nulovou spotřebou energie, 2. díl »

Juraj Hazucha

První díl seriálu o oknech u energeticky úsporných staveb objasnil legislativní kontext, v tomto pokračování se budeme věnovat praktickému výběru oken a zasklení pro různé typy budov. Každý projekt je specifický z pohledu zadání, a tudíž i priorit kritérií výběru, proto je nezbytné, aby projektanti přesně věděli, jaké otvorové výplně zvolit pro dosažení cíle.

příloha

Speciální dveřní kování »

Jan Stavinoha

Jako volné pokračování článku, který vyšel v tomto periodiku v čísle 04/2023, si v následujícím textu představíme určité specifické druhy dveřních doplňků a kování. Kromě základních druhů, tedy závěsů, zámků včetně vrchního kování a protiplechů, existuje totiž ještě celá škála dalšího příslušenství; některé si nyní představíme.



ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2024 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR.
Copyright ©2004-2024 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.

Informace o cookies na této stránce

Abychom získali představu o tom, co rádi čtete, využíváme na webu soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Chcete-li nám dát vědět, co vás zajímá, udělte prosím souhlas se zpracováním všech typů cookies.

 

Nastavení cookies

Cookie soubory, které jsou použité na těchto stránkách jsou rozděleny do kategorií a níže si můžete zjistit o každé kategorii více a povolit nebo zamítnout některé nebo všechny z nich. Jakmile zakážete kategorie, které byly předtím povoleny, budou z vašeho prohlížeče odstraněny všechny soubory cookie přiřazené do této kategorie.