ERA21 #03/2021 Malá česká architektura

kniha editorial

Není malých rolí

Filip Landa

» celý článek
aktuálně

realizace

Barevný dětský svět. Mateřská škola v Dolních Břežanech »

Vladimíra Holubová, Lukáš Holub, Lubor Sladký / S.H.S architekti

Dolní Břežany platí za výspu současné architektury zhruba od roku 2009, kdy spolupráce starosty Věslava Michalika a obecní architektky Anny Šlapetové začala nést první plody. K řadě architektonicky pozoruhodných projektů přibyla v roce 2020 nová mateřská škola. Fakt, že pro své mladé obyvatelstvo potřebuje obec hned dvě třítřídní školky, o lecčems vypovídá. Do nové budovy na západním okraji obce se přestěhoval provoz druhé z nich, která předtím jedenáct let provizorně využívala nevyhovující stavbu na dvoře základní školy. Dispozičně tvoří nový objekt k obslužné komunikaci obrácená páteřní chodba a na ni směrem k jihozápadu navěšené tři prsty pobytových místností dětí. Směrem do zahrady tyto prsty hmotově mírně gradují a uzavírá je prosklená stěna s terasou. Zvenku i v interiérech je pak odlišuje individuální barevné ladění do žluté, oranžové a červené.

intro

Posedy posedlý »

Jan Holkup

Naše krajina je doslova protkána mysliveckými posedy a většině z nás pohled na ně zevšedněl. Nacházejí se však mezi nimi i výjimečné stavby, které vynikají originalitou a invenčním přístupem svých tvůrců a které stojí za to dokumentovat. Fotografický cyklus Lovce posedů otevírá svět pestrých tvarů, barev, nečekaně využitých materiálů, konstrukčních řešení a vychytávek. Představuje myslivce jako stavitele a konstruktéry s velkou dávkou důvtipu, estetického cítění i odvahy. Autenticky zachycuje pozvolna mizející svět svobody dosud nesvázané stavebními a bezpečnostními normami.

teorie

Druhé bydlení v proměnách času. Pohled nejen na chataření a chalupaření v Česku »

Dana Fialová

Druhé bydlení ve své tradiční formě (chataření a chalupaření) i ve formě relativně nové (rekreační apartmánové domy, rekreační vesnice) je v Česku významným fenoménem, který ovlivňuje nejen odvětví cestovního ruchu, ale propisuje se i do architektury, urbanismu a celkově do systému osídlení. Současná situace způsobená koronavirovou pandemií význam a dopady tohoto fenoménu ještě posílila.

realizace

Rybářský čtyřdomek. Chata u rybníka u Vyklantic »

Jiří Weinzettl / Atelier 111 architekti

Na břehu rybníka v malebné krajině Vysočiny stojí malá chata inspirovaná tradičními rybářskými boudami. Její velikost je limitována legislativou, na což reaguje i dispoziční uspořádání. Objekt sestává ze čtyř drobných hmot, tří vzájemně propojených a čtvrté odtržené, stojící opodál, která nabízí skladový prostor a krytou verandu předurčenou pro sušení rybářských sítí nebo jen pro tiché vnímání okolních krás. Stavba byla mezinárodní porotou vybrána mezi finalisty České ceny za architekturu 2019.

realizace

Samota. Chata na Sirákově u Liptálu »

Hana Maršíková, Jitka Ressová / ellement architects

V lesích na úpatí Hostýnských vrchů, v místě zaniklé pasekářské usedlosti Povalčice, vznikla malá soběstačná rekreační chatka. Kompaktní dřevostavba stojí v sadě nad usedlostí hned u opravené příjezdové cesty. Svažitý terén využívá k realizaci malého podsklepení přístupného poklopem z předsíně. Vnitřní dispozice je členěna na výškové úrovně s nejníže položeným obytným prostorem, dále hlavním vstupem a koupelnou v mezipatře a nejvýše umístěným spacím patrem. Co se týče energií a médií, funguje objekt jako ostrovní systém, pro ohřev vody a elektřinu využívá fotovoltaické panely na pultové střeše, jako zdroj pitné vody existující studnu, a je odkanalizován do bezodtoké jímky.

realizace

Zahrádkářský gesamtkunstwerk. Chata Yellow Hut v Praze-Libni »

Martin Kloda, Hana Procházková, Petr Tůma / ARCHWERK

Drobná chata v zahrádkářské kolonii v pražské Libni je společným dílem architektů a jejich klientů – výtvarníků Michaely a Jiřího Černických. Architekti přispěli umístěním, tvarem, dispozicí a technickým řešením; základní stavební matrice je provedena v konstrukčním systému two by four. Dokončení oken, dveří a interiéru z klienty nalezených „readymade“ předmětů dodává společnému dílu jedinečný výtvarný přesah a atmosféru. Objekt se tak stává současnou interpretací fenoménu gesamtkunstwerku – je výsledkem propojení architektury a výtvarného umění, bez nějž by nemohl vzniknout.

realizace

Úkryt ve stromoví. Útulna Tree House u Hrusic »

Jan Tyrpekl

Útulna na stromě vznikla jako další z řady experimentálních staveb, kterým se autor dlouhodobě věnuje. Cílem projektu bylo poskytnout uživatelům bezprostřední kontakt s krajinou, silný autentický zážitek a pokusit se tímto způsobem probudit hlubší zájem lidí o místo, ve kterém žijí. Objekt byl stavěn svépomocí a financován vlastními prostředky. Nachází se na soukromém pozemku – pastvě pro ovce – u Hrusic nedaleko Prahy. Sestává ze dvou dřevěných platforem, které jsou zavěšeny nezávisle na sobě. Tree House vznikl na základě jednoduché skici a zaměření stromů. Jeho finální podoba tedy byla z velké části určena až přímo při stavbě.

reportáž

Národ sobě. Malá architektura s velkým příběhem »

Michaela Hečková

Malé zásahy, velké dopady. Drobná architektura neznamená drobné úsilí. Často se za ní skrývají srdceryvné příběhy, letité snahy místních iniciativ, sousedské sny a přání, vyřešené konflikty a nepatrné katarze. Autobusová zastávka může být oknem do duše vesnice, malá lávka zpříjemněním přístupu ke studánce na lázeňském výletním okruhu. Zvonička ochrání hory před těžbou černého uhlí. Rozhledna může mít pouhých šest metrů a rodinná kaple, která je poctou vlastnímu dědečkovi, zase může sloužit jako pokojné místo zastavení pro cyklisty a pěší turisty široko daleko.

praxe

Stožár, Piškot a další… Vyhlídka v Libčicích nad Vltavou, infostánek v Krkonoších a další chystané design-build projekty »

Studenti ateliérů Hlaváček–Čeněk a Seho–Světlík na FA ČVUT v Praze / Ústav navrhování II

Studenti pražské Fakulty architektury postavili v létě 2019 v Libčicích nad Vltavou dřevěný stožár s vyhlídkou a rok poté infostánek u Vrbatovy boudy v Krkonoších. Stožár slouží jako iniciační bod zájmu pro zanedbané území, lokalitu budoucího rezidenčního projektu Park Cihelka od Skansky. Mobilní infostánek zvaný Piškot zase vznikl ve spolupráci se Správou KRNAP jako dočasné řešení před umístěním stálého infocentra. V obou případech jde o výstupy alternativní ateliérové výuky FA ČVUT, kdy studenti svůj navržený projekt drobného rozsahu následně sami realizují.

realizace

Skrz naskrz. Pozorovatelna Durch u Potče »

Zdeněk Fránek / Fránek Architects

Na hřebeni Bílých Karpat nad Valašskými Příkazy vyrostla jednoduchá dřevěná pozorovatelna. Podlaha mírně zvednutá nad terénem, jen dvě plné stěny a strop z masivních dubových hranolů společně vytvářejí rám výhledů do kraje. Specifický přístřešek pro turisty nechal postavit místní výrobce dřevěných oken a dveří, firma Jánošík, jejíž závod se nachází dole v údolí. Pozorovatelnu financovala z peněz ušetřených po zrušení veškeré své billboardové reklamy. Vyhlídku koncipovala jako hold nerušenému výhledu, jedná se ale zároveň o neobvyklou formu firemní prezentace.

realizace

Zrcadlení. Vyhlídka Špička na Malém Špičáku »

Mjölk architekti

Na vrcholové skále Malého Špičáku nad Tanvaldem stojí od loňského podzimu blyštivá futuristická vyhlídka. Dříve zde začínala tanvaldská bobová dráha, kterou tvar plošiny s vybouleným břichem nenápadně připomíná. Opláštění z leštěného kovu zrcadlí prostor pod sebou, odraz je však na zakřiveném povrchu deformovaný. Zážitek z pohledu na stavbu tak nikdy nebude stejný.

realizace

Schodů netřeba. Stezka nad vinohrady na Kobylím vrchu »

Jiří Vojtěšek, Jakub Roleček / Keeo4design

Na jednom z nízkých kopců jihomoravské vinařské krajiny (jen 334 m n. m.) nedaleko Velkých Pavlovic vyrostla vyhlídka tvořená rampou ve tvaru kruhové výseče, vyplňující symbolických 334°. Rampa stoupá do výšky sedmi a půl metru, v malebné krajině tak na sebe nepoutá zbytečnou pozornost. Objekt je veřejně přístupný a díky své bezbariérovosti vhodný i pro ty, kteří se na běžné rozhledny nedostanou.

realizace

Odlesky nebe. Sauna Gibson v Berouně »

Štěpán Řehoř / H3T architekti

Dřevem opláštěná sauna na soukromém pozemku rodinného domu v Berouně má jednoduchý tvar kvádru, který úhlopříčně řeže skleněná rovina střechy pod úhlem 25°. Díky tomuto sklonu lze při pohledu ze stávajícího objektu pozorovat v odlesku střechy nebe. Z vnitřního prostoru sauny bude zase vidět zpět na dům. Celý objekt je řešen jako dřevostavba, fasádu tvoří vrstva svislých modřínových prken. Vstupní dvojité dveře se skládají z vnějšího proskleného a vnitřního plného dřevěného křídla.

realizace

Most a Strážce. Lávka přes Dřetovický potok ve Vrapici »

Ondřej Císler / Aoc architekti, Petr Tej

Jednoduchá betonová lávka doplněná barokně stylizovanou sochou Strážce překračuje Dřetovický potok u středočeské obce Vrapice. Vodoteč se v těchto místech poprvé po opuštění Kladna vymaní z regulovaného koryta, protéká nivní loukou a odděluje původní jádro vsi od nové vilkové zástavby. Časté záplavy zde vytvořily relativně divokou a proměnlivou krajinu. Na pěšině ke hřbitovu vznikl místo původního provizorního trámu mostek, ideově koncipovaný jako magický portál mezi světem živých a mrtvých, výtvarně vycházející z přesvědčivosti černého, technologicky vyspělého materiálu. Je kompletně odlitý z ultravysokopevnostního mrazuvzdorného betonu s rozptýlenou výztuží. Konstrukčně využívá dvojí zakřivení, které jej stabilizuje v obou stěžejních směrech.

realizace

U hřbitovní zdi. Zázemí hřbitova v Litomyšli »

Ladislav Kuba, Tomáš Pilař, Patrik Obr / Kuba & Pilař architekti

Na jižním okraji litomyšlského hřbitova stávala historizující márnice z 19. století, která byla kultivovanou stavbou, nicméně z důvodu narušení statiky město rozhodlo o jejím nahrazení novým objektem. Smyslem výstavby bylo vyřešit a doplnit chybějící vybavení hřbitova zahrnující kancelář správce, WC pro veřejnost, obchodní jednotku pro příležitostný sezonní prodej a sklad zahradního nářadí. Komorní měřítko prostředí a specifická poloha na hraně areálu v místě zalomení hřbitovní zdi vedly k vytvoření kompozice dvou nestejně vysokých hranolů na kosodélném půdorysu, které akcentují předprostor jižního vstupu do hřbitova.

realizace

Návrat k tradicím. Zvonička v Bílovicích-Lutotíně »

Ján Stempel, Jan Jakub Tesař / Stempel & Tesař architekti

Nápad na vytvoření drobné sakrální architektury na Moravě se nejdříve zrodil paradoxně v západních Čechách, kde z realizace zcela nových božích muk nakonec sešlo. Semínko inspirace však zůstalo a začalo pučet při setkání se zástupci obce Bílovice-Lutotín, v níž má kořeny jeden z autorů. Obyvatelé potvrdili moravskou víru v tradice, které je potřeba udržovat. Pochopili, že mají-li tradice přežívat, je třeba, aby vznikaly nové podněty. Iniciativa doplnit parter návsi s tradiční lidovou architekturou současným sakrálním artefaktem nakonec vyústila v úzkou spolupráci mezi architekty a zámečnickým mistrem, pro něhož ve stejnou dobu navrhovali rodinný dům.

realizace

Exsultet. Včelí boží muka na Budči »

Jan Trejbal

V minulosti nalézáme v souvislosti s křesťanskou tradicí velké množství odkazů na brouky a včely, které jsou vzorem pracovitosti, ovšem nikdy zatím nedošlo k propojení entomologicky ochranného a sakrálního účelu v podobě originálně navrženého objektu. Česká krajina je historicky plná míst pobožnosti. Od dob barokní komponované krajiny ovšem drobné architektonické prvky označují čím dál méně významných míst. Nezasluhují si však místa s pamětí naši pozornost? Jako odpověď na tuto otázku vznikl projekt včelích božích muk. Obecně nutná ochrana včel samotářek či včelstev a jiného hmyzu je zde propojena s funkcí orientační a sakrální.

realizace

Čtyři v jednom. Kaplička čtyř svatých u Sobětuch »

Kamil Měrka / ti2 architekti

U polní cesty lemované mladým stromořadím vedoucí ze Sobětuch do Rabštejnské Lhoty vznikla nenápadná kaplička pod širým nebem. Účelem i skromnou formou navazuje na historickou tradici budování kaplí a božích muk v krajině, u kterých se zastavují kolemjdoucí či cyklisté. Proto také vybrané řešení vertikálního akcentu kříže z cortenových plechů vyvažuje horizontálou masivní dřevěné lavice. Malá vesnička na Chrudimsku zrealizovala tento zdařilý soudobý vstup v krajině na základě výběru z několika návrhů. Nejednalo se však o architektonickou soutěž, v oblasti osvěty je tedy nutné ještě zapracovat. Přesto se zatím radujme z tohoto výsledku.

realizace

Díkůvzdání. Kaple svatého Štěpána pod Radobýlem »

Milan Míšek / MISE

Stavba betonové kapličky uprostřed vinohradu je místem setkávání pěstitelů révy a rozhledu do krajiny údolí Labe a Českého středohoří. Je symbolickým poděkováním za dary přírody, za víno zrající na úrodných svazích kopce Radobýl, který zdejší krajině dominuje. Kaple je tvarově jednoduchá, otevřená svému okolí. Byla smontována na místě z pěti základních dílů, odlitých v panelárně z kvalitního betonu bez dodatečných povrchových úprav. Symbol kříže, stolec i lavice tvoří pevnou, provázanou a trvalou podstatu vloženého artefaktu. Malá zvonička stojící opodál slouží pro svolání pracovníků, přátel i návštěvníků ke shromáždění i rozjímání.

realizace

Kaple s obrazovkou. Televizní kaple Panny Marie Hvězdy evangelizace v Hostivicích-Břvích »

Anna Hájková

Statek v bývalé vesnici Břve, dnešní části Hostivic, sahá svými kořeny do 17. století. Po roce 1989 se rodinné hospodářství vrátilo v rámci restitucí paní Aleně Filípkové v dosti zuboženém stavu. Sama se pustila do obnovy areálu, ale neměla žádné příbuzné, kteří by v díle pokračovali. Navázala proto spolupráci se společností Telepace provozující křesťanskou televizi Noe. Velkým přáním majitelky bylo postavit na zahradě kapli jako výraz vděčnosti za to, že se dožila svobodných časů. Od jejího záměru už byl jen krůček k tomu, aby vznikl v podstatě nový stavební druh – televizní kaple, tedy místo určené především k přenosu bohoslužeb k lidem, kteří se jich nemohou zúčastnit osobně. Objekt je navržen jako krychle o hraně pět metrů tak, aby vyhovoval všem specifikům, která s sebou nesou televizní přenosy (možnost závěsu osvětlení a techniky pod strop apod.). Uvnitř se nachází patrně jediný oltář na světě se zabudovanou televizní obrazovkou.

idea

Neformální mo(nu)menty »

Kolektiv VŠVU v Bratislavě

Idea výstavy Neformální mo(nu)menty vznikla v rámci mezioborového projektu Jantarová cesta. V paralele k prastaré obchodní stezce spojující severní a jižní Evropu, ke které odkazuje i název nedokončené centrální komunikační osy sídliště Petržalka, obnovujeme spolupráci na různých úrovních: mezi pedagogy a studenty architektury, sochařství, malířství či intermédií, mezi vysokou školou, městskou samosprávou a místními organizacemi, mezi odbornou a laickou veřejností. Výsledkem je společná výstava tří děl podél Chorvatského ramene. Na jedné straně reagují na dané situace v parku v souvislosti s plánovanou tramvajovou tratí, na druhé straně formují metody, které každému projektu dovolují pracovat se stejnými pravidly, avšak s potenciálem jiného výsledku 
na jiném místě.

trendy

příloha

Chystaná kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti »

Stanislava Volejníková

Povinnost dokládat při povolování většiny staveb i řešení jejich požární bezpečnosti by se měla podle právě projednávané novely zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zmírnit a celý složitý proces vyjadřování a stanovisek hasičských záchranných sborů by se tím měl zrychlit a zefektivnit. Prioritou v posuzování požární bezpečnosti budou do budoucna především větší a rizikovější stavby, u objektů malého rozsahu či u liniových infrastrukturních staveb povinnost dokládat požárněbezpečnostní řešení odpadne.

příloha

Kde se pivo vaří, tam se (BIMu) dobře daří »

Petr Vaněk

Na otázku, zda bude investor při návrhu a realizaci rekonstrukce zájezdního hostince na minipivovar požadovat a efektivně využívat metodu BIM, byla v tomto případě jednoduchá odpověď. Ano, protože jedním ze spolumajitelů je také architekt Viktor Johanis, který stál před deseti lety u zrodu Odborné rady pro BIM, vedle toho vyučoval několik roků CAD/BIM software na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Nyní se jako jeden ze tří spolumajitelů Pivovaru Ovipistán věnuje mimo jiné vaření piva ve vlastním minipivovaru.



ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2021 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury a Státního fondu kultury ČR.
Copyright ©2004-2021 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.