editorial |
Krajina jsme my » celý článek |
|
aktuálně | ||
realizace |
Od traktorů po filharmonii. Rekonstrukce Národního pavilonu Z na Výstavišti České Budějovice » Hmotová kompozice výstavního pavilonu, tvořená třemi nahoru se zvětšujícími kvádry, je základním principem stavby ze sedmdesátých let architektů Libora Erbana a Jana Bendy. Tento princip byl ale postupem času potlačen a znepřehledněn. Návrh obnovy pavilonu jej znovu navrací, jasně definuje a dále rozvíjí. Část pavilonu je odstrojena, odhalena je jeho konstrukční podstata. Zvolenou kompozicí pevné a průhledné formy je vyjádřeno nové uspořádání objektu, kde se pravá část uzavírá, levá část je naopak pojata maximálně volně a vzdušně. Přeměna v sofistikovaně řízený objekt není skryta a je přiznána venkovním technologickým objektem. |
|
intro |
Chrám slunce » Během třídenního uměleckého festivalu Letní slunovrat, který se konal v červnu tohoto roku v rámci programu Umění pro město pod záštitou Galerie hlavního města Prahy, vznikla instalace Slunce pod Radotínským mostem. Architektura mostu se proměnila v chrámový obřadní prostor s monumentálním zářičem ze slámy coby symbolem sklizně, hojnosti a životodárné síly slunce. Rákosový kruh o průměru 5,7 metru byl zavěšen přímo na mostní konstrukci. |
|
východiska |
Od objektu k procesům. Nepotřebujeme stavitele, hledejme sdílenou vizi krajiny » Krajinářská architektura zejména propojuje – je mediátorem –, a to skrze sdílenou vizi soužití člověka s přírodou, skrze vizi krajiny. Její starší definice jako umění tvorby prostoru pro lidi kombinujícího přírodní (voda, terén, vegetace) a umělé prvky již nestačí. Tento přístup izoluje krajinářského architekta od ostatních činností, které krajinu formují. Umět řemeslo stavění venkovního prostoru samozřejmě zůstává součástí oboru, ale současnou krajinářskou architekturu již nedefinuje. |
|
rozhovor |
Krajinářští architekti jsou zvyklí uvažovat v dlouhodobé perspektivě. Rozhovor Veroniky Kučerové s Martinem Arfalkem » Pod jeho rukama vznikají městské čtvrti, parky i studie krajiny. Martin Arfalk s jeho studiem Mandaworks ukazují, jakou škálou projektů se zabývá krajinářská architektura. V rozhovoru s Veronikou Kučerovou vysvětluje, jak nahlíží na roli krajinářského architekta, co může a co by měl krajinářský architekt ovlivnit a jak je důležité myslet do budoucna. |
|
praxe |
Zaostřeno na proces. Emscher park a zelená infrastruktura v Porúří – zkušenosti s dlouhodobým rozvojem krajiny a environmentálními iniciativami v Evropě » Unikátní revitalizační strategii pro rozhlehlé území v údolí řeky Emscher nejčastěji reprezentuje fotogenický krajinářský park Duisburg-Nord. Postindustriální park, řazený deníkem The Guardian mezi deset nejlepších městských parků na světě, je ve skutečnosti vlajkovou lodí a zároveň jedním z více než sta iniciačních projektů jednotné strategické vize se zastřešujícím názvem Emscher park. Nejde tedy o jeden samostatný projekt, který pomohl historicky komplikované místo změnit, ale o obsáhlou řadu malých kroků a projektů vzájemně provázaných společnou vizí. |
|
realizace |
Park na sídlišti. Revitalizace centrálního parku sídliště Gellerup v Aarhusu » Deset let trvající projekt revitalizace centrálního parku sídliště Gellerup proměnil zdejší typickou vyprázdněnou a neudržovanou divočinu v zelený park s novým vybavením pro trávení volného času. Sídliště Gellerup bylo postaveno v šedesátých letech minulého století v tehdy typickém modernistickém stylu. Jedná se o jedno z největších sídlišť v Dánsku a byly s ním spojeny mnohé sociální, kulturní a ekonomické problémy. Komplexní revitalizace veřejných prostor má ambice tyto problémy pomoci řešit. Projekt vnáší do parku řadu nových aktivit, doplňuje a opravuje cestní síť a veřejné osvětlení a naopak cíleně pročišťuje přerostlou zeleň, takže je park přehlednější a bezpečnější. |
|
realizace |
Houbovité město. Rekonstrukce veřejného prostranství před nádražím Praterstern ve Vídni » Hlavním principem rekonstrukce předprostoru vídeňského dopravního uzlu Praterstern je výrazné zvýšení podílu zelených ploch. Díky tomu lze co nejlépe využít dešťovou vodu a ochladit veřejné prostranství tak, aby se stalo živým prostorem zohledňujícím potřeby různých skupin uživatelů. Také ostatní prvky architektonického řešení reagují na klimatickou krizi a snižují efekt tepelného ostrova. Největší úprava ale není pro běžného uživatele prostoru pozorovatelná, protože se odehrála v podzemí. Kombinace sofistikovaného drenážního systému a strukturálního substrátu u kořenů stromů vytvořila z Pratersternu „spongie“ – nasákavou houbu, která je schopna absorbovanou vodu beze zbytku využít. |
|
realizace |
Zahrada budoucnosti. Revitalizace vnitrobloku v Kodani » Revitalizace obytného vnitrobloku v širším centru Kodaně má posloužit jako ukázkový příklad řešení, které kombinuje prostor pro odpočinek s moderními principy adaptace na klimatickou změnu. Srážková voda ze střech domů je místo do kanalizace svedena do zahrady, kde se stává součástí rozmanitých vodních prvků a nakonec přitéká do koupacího jezírka. Projekt vznikal ve spolupráci s odborným týmem kodaňské radnice a s místními obyvateli, což mu má po dokončení zajistit lepší podporu a přijetí. |
|
rozhovor |
Zabývejme se renesancí říční krajiny. Rozhovor Alice Bouškové s Klárou Salzmann » Celá staletí usilujeme o vysoušení krajiny, protože byla prostě taková doba a vody bylo hodně. Časy se ale mění a dnes bychom se měli naopak snažit vodu do krajiny vrátit. V této snaze se neobejdeme bez kvalitního územního a krajinného plánování, bez spolupráce mezi architekty, urbanisty a krajináři ani bez participace s veřejností. O své bohaté zkušenosti s touto problematikou se s námi v rozhovoru podělila krajinářská architektka Klára Salzmann, pro niž je říční krajina a hospodaření s vodou stěžejním tématem. |
|
praxe |
Strom není jen dekorace. Zkušenosti s péčí o zeleň v Praze » Klíčovou a nenahraditelnou roli v adaptaci našich měst na změnu klimatu hrají stromořadí v ulicích. Dnes už víme, že strom nestačí jednoduše vysadit a věřit, že si v náročném prostředí poradí sám. Že budou stromy prosperovat a plnit potřebné funkce, jako jsou např. ochlazování ulic, čištění vzduchu nebo prevence před povodněmi, můžeme očekávat jen ve chvíli, kdy jim k tomu zajistíme odpovídající podmínky. |
|
praxe |
Okolí Národního muzea ve spolupráci s kýmkoli » V centru města spolupracovat musíte, i když se třeba leckomu nechce. Něco nebo někdo vás donutí. Nemá cenu vzdorovat, jakkoli se to děje. Má cenu se ptát, zkoumat, poslouchat, hledat kompetentní lidi a udržitelná řešení. Zní to logicky a docela jednoduše. Opak je ale pravdou. V případě revitalizace Čelakovského sadů v Praze se za pět let od začátku projektu podařilo mnohé změnit a prošlapat cestu ve sněhu. Stejně jako respektovat cesty vyšlapané jinými. |
|
zkušenosti |
Reforma. O stavu a směřování profese zahradní a krajinářské architektury » Urbanistka a krajinářská architektka Milota Sidorová představuje zajímavé osobnosti pohybující se v oboru krajinářské architektury a na jejích průsečících s příbuznými profesemi. K rozhovorům si přizvala Karolínu Koupalovou, Helenu Pánkovou, Jitku Trevisan, Kristýnu Starou, Sandru Štasselovou, Lenku Kudrnovou, Michalu Hrnčiarovou a Alici Bouškovou. |
|
idea |
Asfaltová džungle » Vyasfaltovaný dvorek městského bytového domu v Paříži se proměnil v malou experimentální zahradu. Projekt ověřuje a představuje cesty adaptace na klimatickou změnu ve městech – zlepšuje schopnost plochy zasakovat srážkovou vodu a snižuje efekt městského tepelného ostrova, přitom neprodukuje žádný odpad, protože veškerý vybouraný materiál zůstává využit na místě. Projekt vznikl za podpory pařížského inovačního akcelerátoru FAIRE. |
|
trendy |
ERA21 vydává ERA Média, s. r. o. |
|
Telefon: +420 530 500 801 E-mail: redakce@era21.cz |
|
WEBdesign Kangaroo group, a.s. |