ERA21 #05/2016 Městský architekt

kniha editorial

Městský architekt

Zuzana Morávková

» celý článek
aktuality

recenze

kniha realizace

Řeka, voda, proud. Centrum environmentální výchovy PROUD v Horažďovicích »

Jiří Bíza, Martin Kožnar / Atelier 25 /

Jeden z nejstarších městských mlýnů v Horažďovicích po letech chátrání znovu ožil, vzniklo zde česko-německé Centrum environmentální výchovy PROUD. Objekt stojí na levém břehu řeky Otavy, na okraji historického centra, a je charakteristický svými dvěma tvářemi – jednou obrácenou k městu, druhou k řece a dál do krajiny. Uvnitř je hlavním společným prostorem jídelna otevřená přes dvě patra, sloužící také jako učebna a čítárna. Dlouhodobě zanedbaná budova byla v rámci přestavby očištěna až na nosnou kostru, zachovala si tedy historický objem a prostorové uspořádání, ale veškeré povrchy, otvorové výplně i střecha jsou nové. Interiérům dominuje dřevo, venkovní fasáda září kombinací zelené omítky a modrých okenních rámů.

» celý článek
intro

Litomyšl. Renesanční město moderní architektury »

Zní to jako stokrát omílané klišé, ale málokteré město se může pyšnit tolika příklady kvalitní soudobé architektury jako východočeská Litomyšl. Příčinu můžeme hledat nejen v otevřeném přístupu městské samosprávy, ale zejména v osvíceném rozhodnutí prvního porevolučního starosty Miroslava Brýdla vytvořit funkci městského architekta, respektive architektky, kterou již od roku 1992 zastává zlínská rodačka Zdeňka Vydrová. Té se podařilo kontinuálně naplňovat vizi města (reprezentovanou postupně i dalšími starosty Janem Janečkem, Michalem Kortyšem a Radomilem Kašparem) a ve spolupráci s předními tvůrci vytvořit unikátní soubor staveb jak veřejných, tak soukromých. O dlouhodobém přínosu Zdeňky Vydrové Litomyšli svědčí také dvě ocenění, která shodou okolností obdržela ve stejném roce: zvláštní cenu Architekt obci 2016, udělovanou společností ABF v rámci ceny Architekt roku, a Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Od roku 2015 působí Zdeňka Vydrová také jako městská architektka v Tišnově. Stane se Tišnov novou Litomyšlí?

rozhovor

Brno: největší výzvou je územní plán. Rozhovor Zuzany Morávkové s Michalem Sedláčkem »

V Brně byl po dlouhých třinácti letech obnoven institut městského architekta. Nově zřizovaná Kancelář architekta města Brna (KAM) by měla navázat na činnost někdejšího Útvaru hlavního architekta (ÚHA) v čele s Jaroslavem Josífkem, jenž byl v roce 2003 zrušen a který nahradil magistrátní Odbor územního plánování a rozvoje (OÚPR). Do funkce ředitele KAM nastoupil v červenci 2016 na doporučení mezinárodní odborné komise architekt s celosvětovými zkušenostmi Michal Sedláček. KAM by měl do konce roku zaměstnat až patnáct odborníků, jejichž prvotními úkoly budou vytvoření zadání nového územního plánu nebo koncepce veřejných prostranství. Důležitým tématem je také podoba (a poloha) vlakového nádraží. Jak vidí budoucnost Brna Michal Sedláček?

rozhovor

Chrudim: hlavním nástrojem je vůle. Rozhovor Filipa Landy s Markem Janatkou »

Chrudim je druhým největším městem Pardubického kraje a její historie sahá do 13. století. Dnes je součástí hradecko-pardubické aglomerace a trvale zde žije přes 23 000 obyvatel. Centrum města je památkovou zónou. Marek Janatka se v roli městského architekta již šestým rokem snaží o kultivaci zdejších veřejných prostranství. Má za sebou i uspořádání úspěšné architektonické soutěže o návrh Vzdělávacího a návštěvnického centra Podhůra, které by mělo sloužit jako vstupní brána do CHKO Železné hory. Kromě práce pro Chrudim se dlouhodobě věnuje i osvětové činnosti. Spolu s Václavem Zůnou je autorem studie Návrh řešení instituce městského architekta v Brně, která poskytla ucelený pohled na problematiku funkce městského architekta v ČR a stala se podkladem pro vznik Kanceláře architekta města Brna.

rozhovor

Dolní Břežany: centrum je důležité kvůli identitě. Rozhovor Yvette Vašourkové s Annou Šlapetovou Kovářovou »

Dolní Břežany, původně zemědělská vesnice ve Středočeském kraji, měly na začátku nového tisíciletí nakročeno k tomu, stát se jedním z uniformních satelitních městeček na periferii hlavního města. Pro rychle vzrůstající počet obyvatel v obci nebyla vybavenost, práce a vlastně ani náměstí. Spolupráci architektky Anny Šlapetové Kovářové s vedením obce nastartovala úspěšná regulace jedné z rozvojových lokalit a projekt nového centra vzešlý z architektonické soutěže. Po třinácti letech si obě strany výsledky společné práce pochvalují, posledním velkým projektem byla regenerace brownfieldu na vědecko-výzkumné centrum ELI. Dnes žije v Břežanech 3 900 lidí, kteří mají k dispozici náměstí pro setkávání, park pro rekreaci i základní veřejnou vybavenost odpovídající menšímu městu.

realizace

Hledání měřítka. Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech »

Bogle Architects

V Dolních Břežanech, čtyřtisícové obci na jižním okraji Prahy, byla v loňském roce dokončena novostavba mezinárodního výzkumného laserového centra ELI Beamlines. Těžiště stavby tvoří veřejně přístupná prosklená dvorana, na kterou navazuje kancelářská část, polyfunkční budova a objekt laserových technologií, obsahující laboratoře a experimentální haly. Rozsáhlý stavební program je funkčně i formálně rozdělen, což budově pomáhá začlenit se do okolní drobnější zástavby. Jako jednoticí prvek naopak působí lehká stínicí konstrukce, která celý objekt překlenuje. Výzkumný komplex, jehož technicky náročná realizace byla z velké části financována Evropskou unií, umožní vyvíjet a testovat nové postupy využitelné v biologii, medicíně či astrofyzice.

realizace

Pod jednou střechou. Modernizace autobusového nádraží v Litoměřicích »

Bohumil Novotný, Radek Hegmon / design cité+ /

Autobusové nádraží v Litoměřicích, důležité veřejné prostranství v těsné blízkosti městské památkové rezervace, se dočkalo dlouho plánované proměny. Výsledné řešení navazuje na koncepci navrženou v roce 2007 městským architektem Janem Mužíkem a zachovává cenné výhledy na historické centrum. Jediná souvislá konstrukce o délce téměř osmdesáti metrů zastřešuje podélná stání městské hromadné dopravy, šikmá stání regionálních spojů a systémově v sobě integruje prvky městského mobiliáře a informační panely. V rámci modernizace byla dále provedena výsadba zeleně a úprava povrchů, vznikla nová budova veřejných WC a parkoviště.

anketa

Mnichovo Hradiště. Očima Jakuba Chuchlíka »

Mnichovo Hradiště, dříve Hradiště nad Jizerou, leží ve Středočeském kraji, 70 kilometrů severovýchodně od Prahy, a je jednou ze vstupních bran do Českého ráje. Město bylo založeno v polovině 12. století kolem cisterciáckého kláštera v místě staroslovanského hradiště a velká část historie je spojena s rodem Valdštejnů, kteří zde obývali barokní zámek s renesančním základem. Charakter města byl od počátku zemědělský, významnější růst přinesl rozvoj průmyslu a dopravy na přelomu 19. a 20. století a v posledních třech desetiletích. Dnes zde trvale žije přes 8 500 obyvatel. Městský architekt Jakub Chuchlík má za sebou po roce působení první úspěch – architektonickou soutěž na revitalizaci Masarykova náměstí, které je součástí centrální městské památkové zóny.

anketa

Rožnov pod Radhoštěm. Očima Jana Horkého »

Když se řekne Rožnov pod Radhoštěm, většině lidí se vybaví tamní skanzen neboli Valašské muzeum v přírodě, které je jedním z největších a nejstarších svého druhu v Evropě. Město s necelými 17 000 obyvateli, nazývané pro svůj kolorit srdcem Valašska, se nachází ve Zlínském kraji, v malebném údolí řeky Bečvy, a z výšky 1 129 metrů nad mořem na něj shlíží památná hora Radhošť. Původně dřevěné městečko se v posledních desetiletích proměnilo v moderní turistické centrum a na jeho další rozvoj dohlíží od května tohoto roku nový městský architekt Jan Horký.

anketa

Písek. Očima Josefa Zábranského »

Historie královského města Písek sahá do poloviny 13. století, kdy vzniklo jako osada u rýžovišť zlatého písku na levém břehu Otavy, zhruba 100 kilometrů jižně od Prahy. Odtud také pochází jeho jméno a zejména bohatství, díky kterému bylo na počátku 16. století jedním z nejdůležitějších českých sídel. K dalšímu významnému růstu vně hradeb došlo během průmyslové revoluce ve druhé polovině 19. století, poválečné období pak znamenalo především rozvoj průmyslu a okrajových částí města. Centrum města s nejstarším dochovaným mostem v Čechách je od roku 1990 městskou památkovou zónou. Dnes má Písek kolem 30 000 obyvatel a v roce 2012 byl vyhlášen městem s nejlepšími podmínkami pro život v kategorii středně velkých měst. Městský architekt má v Písku dlouhou tradici; před revolucí zde působil Josef Hermoch, po revoluci Václav Adámek, posledních téměř dvacet let pozici zastává Josef Zábranský.

anketa

Jablonné nad Orlicí. Očima Michala Fišera »

Jablonné nad Orlicí leží v Pardubickém kraji, na úpatí Orlických hor. Jeho osídlení se datuje do 13. století a teprve v roce 1906 jej císař František Josef I. povýšil na město. V období mezi světovými válkami se zde rychle rozvíjela průmyslová výroba, vznikla například jedna z prvních továren na telefony a rozhlasové přístroje. Po zabrání Sudet se Jablonné stalo pohraničním městem. Také poválečná obnova je spjata s rozvojem průmyslu. Centrální část města je od roku 1977 městskou památkovou zónou s dominantou barokního kostela sv. Bartoloměje na ostrohu při soutoku Orličky s Tichou Orlicí. Jakou úlohu hraje městský architekt ve městě s necelými 3 300 obyvateli, přibližuje Michal Fišer.

anketa

Třeboň. Očima Aleše Valdera »

Jihočeská Třeboň s asi 8 400 obyvateli leží v Třeboňské pánvi, mezi rybníky Svět a Rožmberk. Historické sídlo, založené v polovině 12. století, svého největšího rozmachu dosáhlo ve vrcholné éře rybničního hospodářství v 16. století a dodnes je důležitým střediskem rybníkářství a rybářství. Je také významným lázeňským a turistickým centrem jižních Čech a těžištěm CHKO Třeboňsko. Centrum města s augustiniánským klášterem, renesančním zámkem a náměstím s barokními a renesančními štíty je od roku 1976 městskou památkovou rezervací. Pozici městského architekta, jenž významnou měrou přispívá k pozitivnímu obrazu města, zde již více než dvacet let zastává Aleš Valder, který je od roku 2015 zároveň tajemníkem Městského úřadu Třeboň.

anketa

Žďár nad Sázavou. Očima Zbyňka Ryšky »

Žďár nad Sázavou je okresní město s 21 500 obyvateli, leží v kraji Vysočina, v malebné krajině Českomoravské vrchoviny na pomezí Čech a Moravy. Přestože se jedná o historické sídlo založené v polovině 13. století kolem cisterciáckého kláštera s pozdějším kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, dnes významné památky UNESCO, současný stav je poznamenán prudkým nárůstem počtu obyvatel v první polovině 20. století v souvislosti s rozvojem průmyslu, kdy vzniklo moderní, správní a obchodní centrum s novými sídlišti po obvodu města. Městský architekt Zbyněk Ryška zde působí od ledna letošního roku a jeho pozice postupně získává konkrétní obrysy.

anketa

Turnov a Varnsdorf. Očima Borise Šonského »

Turnov, město drahých kamenů, leží v Libereckém kraji, na okraji CHKO Český ráj. Městem protéká řeka Jizera, která jej dělí na dvě části, jež historicky spadaly pod různá panství. Město má přirozeně rostlou urbanistickou strukturu a zachovalé historické jádro s dominantou kostela Narození Panny Marie, trvale zde žije kolem 13 400 obyvatel. O něco málo větší Varnsdorf (15 600 obyvatel) se nachází v Ústeckém kraji, v jižní části Šluknovského výběžku. Vznikl teprve v roce 1849 spojením Starého Varnsdorfu s pěti okolními osadami, což je na jeho charakteru dodnes čitelné, a teprve roku 1868 byl povýšen na město. V posledních dvou stoletích jej utvářel zejména textilní průmysl. Obě města propojuje osobnost městského architekta Borise Šonského.

metodika

Architekt kraje »

Filip Landa, Petr Lešek

Česká komora architektů nedávno vydala text pro širší diskuzi před krajskými volbami. Po Politice architektury a stavební kultury, přijaté Vládou ČR v roce 2015, textu ČKA ke komunálním volbám a materiálu Architektura pro venkov se jedná o další z řady podkladů k využití v politické praxi. Jedním z inspirativních bodů v textu bylo i téma krajského architekta. Nabízíme rešerši tohoto textu doplněnou o rozhovor s jeho hlavním iniciátorem Petrem Leškem.

rozhovor

Stavební mistr celého Nizozemska. Rozhovor Marcely Steinbachové s Liesbeth van der Pol »

V Nizozemsku existuje pozice tzv. rijksbouwmeestera, což lze doslovně přeložit jako „říšský stavební mistr“. Jedná se o funkci celostátního, vládního architekta, začleněnou do struktury ministerstva vnitra a vztahů v království. V Nizozemsku je tento post brán velmi vážně a předpokládá se, že vládní architekt bude nejen konzultovat politiku architektury a sociálního bydlení, ale bude nezávisle podporovat vznik kvalitní architektury v celé zemi. V letech 2008–2011 působila na této pozici Liesbeth van der Pol, spoluzakladatelka uznávaného ateliéru Dok Architecten. Téma vládního architekta bylo i součástí rozhovoru u příležitosti přednášky nizozemské architektky v Praze.

historie

Sto let plánování města. Proměna role městského architekta v Praze, Brně a Hradci Králové v průběhu 20. století »

Martina Koukalová, Milan Kudyn, Barbora Benčíková, Ladislav Zikmund-Lender

Dvacáté století bylo pro většinu českých měst obdobím proměny. Potřeba nových urbanistických koncepcí, vyvolaná rozvojem průmyslu a dopravy spolu s nárůstem počtu obyvatelstva, vedla ke vzniku institucí, jež se plánování města soustředěně věnovaly. V jejich čele stál zpravidla hlavní architekt, který, až na výjimky, představoval odbornou záštitu těchto organizací, nikoli spolutvůrce nebo ideového autora územního plánu, a jeho úloha byla vždy spjata také se soudobou politickou reprezentací. Jak se proměňovala role městského architekta, jeho pravomoci a povinnosti v Praze, Brně a Hradci Králové v průběhu 20. století?

praxe

Fenomén Snozzi. Čtyřicet let Luigiho Snozziho v Monte Carassu »

Petr Kratochvíl

Luigi Snozzi již téměř čtyřicet let ovlivňuje podobu švýcarského městečka Monte Carasso. Jeho působení zde začalo přestavbou zrušeného kláštera pro školu. Zásadní roli sehrály jeho urbanistické plány nejdříve historického centra a pak celého města. Kladly důraz na kompaktnost zástavby, jasné vymezení veřejných prostor, ale i na stanovení regulačních pravidel, která se promítla do architektonické kvality nové architektury. Přestože může Snozziho působení v Monte Carassu vzbuzovat dojem autokratické vlády, bylo založeno především na důvěře, kterou získal jak u vedení města, tak u jeho obyvatel.

rozhovor

Trenčín: postupnými kroky správným směrem. Rozhovor Ondřeje Teplého s Martinem Beďatšem »

Krajské město Trenčín leží na západě Slovenska, dvanáct kilometrů od hranic s Českou republikou. Je jedním z nejstarších slovenských měst, doloženým v kronikách už v 11. století. Nachází se ve strategicky klíčové poloze v zúženém údolí řeky Váh a jeho urbanismus je významně determinován morfologií terénu. Trenčín býval městem veletrhů, textilního a strojírenského průmyslu, dnes v něm trvale žije přes 55 000 obyvatel. Významným milníkem v historii města se stalo hledání nové urbanistické vize, jež dalo vzniknout iniciativě Trenčín si Ty. O ní a o roli městského architekta hovoří Martin Beďatš.

idea

Trenčín si Ty. Proces přípravy ideové soutěže Trenčín – město na řece »

Iniciativa Trenčín si Ty dokázala za tři roky své existence zapojit formou participativního plánování stovky občanů i odborníků, získat grant v hodnotě 80 tisíc eur a konečně vypsat mezinárodní ideovou soutěž obeslanou padesáti devíti návrhy z celého světa. Pětice projektů oceněných odbornou porotou se po dalších diskuzích, workshopech a analýzách stala základem strategického dokumentu Program rozvoje města Trenčín. Navržená vize budoucnosti města, řešení dopravních bariér i forma propojení historického jádra s oběma břehy Váhu by se měly promítnout do nového územního plánu centrální městské zóny. To je totiž cíl, ke kterému celý proces participativní přípravy i soutěž samotná směřovaly.

trendy

příloha

Požadavky na opláštění současných průmyslových budov »

Jaroslav Štok

Jaké cesty vedou ke kvalitnímu, optimálnímu a cenově efektivnímu systému opláštění průmyslových budov? Nezbytným předpokladem úspěchu je komplexní návrh nosné konstrukce a opláštění již od první fáze přípravy projektu. Jasně by měly být definovány požadavky na opláštění, přičemž by měla být zohledněna i možnost odlišného způsobu využití objektu v budoucnu. S mírnou nadsázkou jsou veškeré požadavky realizační firmy na opláštění stavby redukovány na dva faktory – termín a cenu. Je to však v souladu s představami investora stavby? S ohledem na nejasné požadavky, minimální projektovou přípravu, neodbornou montáž a při použití nekvalitních stavebních materiálů takové projekty zpravidla končí prodlužováním termínů dokončení. To samozřejmě vyvolává vícenáklady a otázkou zůstává výsledná kvalita a životnost celého díla. Lze opláštění vyřešit kvalitně a přitom cenově efektivně? Je to možné i žádoucí.

příloha

Potřeba tepla pro přípravu teplé vody v obytných budovách »

Roman Vavřička

Zvyšující se požadavky na úsporu energií se u budov v posledním desetiletí ubírají zejména směrem ke zkvalitnění tepelnětechnických vlastností stavebních konstrukcí. Nicméně je třeba si uvědomit, že energie na vytápění není jediný energetický vstup, který budova pro zajištění provozu potřebuje. Kromě energie na vytápění je nutné zajistit také energii na přípravu teplé vody, osvětlení, větrání, úpravu vlhkosti a chlazení. V případě rodinných nebo bytových domů vystupuje do popředí zejména energie na vytápění a přípravu teplé vody.

příloha

Zdroje energie pro pasivní domy »

Libor Hrubý

V dnešní době jsou domácnosti největším spotřebitelem primární energie v ČR. Z toho přibližně 70 % spotřeby energie tvoří vytápění, zbytek připadá na přípravu teplé vody, spotřebiče a osvětlení. U pasivních domů jsou tyto poměry právě opačné: minimální potřeba tepla na vytápění tvoří v celkové bilanci sotva třetinu. Při takto nízké potřebě energie je vhodné používat jednoduché, levné a účinné zdroje s maximálním využitím obnovitelné energie. Například ze slunce, biomasy nebo země.

příloha

Vybrané základní požadavky na aplikované omítky »

Lukáš Balík

Omítky na stávajících i nově stavěných objektech plní funkci ochrannou a estetickou. Sladění těchto požadavků a zajištění jejich životnosti jsou podmíněny řadou technických kroků. Jako základního rádce či průvodce při realizaci omítek může být využito postupů a doporučení uvedených v současně platných normách, směrnicích a technologických listech konkrétních výrobků. Tento článek uvádí přehled základních normových požadavků na zatvrdlé omítkové malty – omítky, které se vztahují ke správné realizaci na stavbě.

příloha

Starořímská Serdica v současné Sofii »

Jana Margoldová

Bulharská metropole Sofia se chce rychle dostat na úroveň evropských hlavních měst s infrastrukturou odpovídající 21. století. Výstavbě se však občas připlete do cesty překvapení, ze kterého má jedna strana velkou radost, ale druhou naopak postaví do obtížně řešitelné situace. Takový stav nastal během výstavby první přestupní stanice sofijského metra, tedy dvou stanic spojených pěším tunelem. První z nich byla uvedena do provozu 31. října 2000 a druhá 31. srpna 2012. Právě při výstavbě druhé stanice a k ní přiléhajících traťových tunelů byly při výkopech v prostoru pod křižovatkou bulvárů Todora Alexandrova a kněžny Marie-Luisy a náměstím Nezávislosti cca 6 m pod povrchem odkryty pozůstatky starověkého římského města Serdica – odtud název stanice metra.



ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2024 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR.
Copyright ©2004-2024 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.

Informace o cookies na této stránce

Abychom získali představu o tom, co rádi čtete, využíváme na webu soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Chcete-li nám dát vědět, co vás zajímá, udělte prosím souhlas se zpracováním všech typů cookies.

 

Nastavení cookies

Cookie soubory, které jsou použité na těchto stránkách jsou rozděleny do kategorií a níže si můžete zjistit o každé kategorii více a povolit nebo zamítnout některé nebo všechny z nich. Jakmile zakážete kategorie, které byly předtím povoleny, budou z vašeho prohlížeče odstraněny všechny soubory cookie přiřazené do této kategorie.