Bytový dům se snaží přirozeně zařadit do uliční fronty Koněvovy ulice na pražském Žižkově a nenásilně splynout s okolím. Jeho charakter reflektuje zanikající duch žižkovské zástavby s lehce uvolněnou bohémskou náladou. Působí trochu jako retro, ale chce být současný. Velikost zastavované parcely odpovídá velikosti dvou až tří typických žižkovských činžovních domů. Proto je objekt rozdělen do dvou identických hmot, které se opticky liší pouze v použití barevného odstínu fasády. Kvalita místa spočívá v těsné blízkosti parku Vítkov na severní straně objektu spolu s nově vybudovanou cyklostezkou, která nahradila bývalou železniční trať. Klíčovou roli proto hraje průchod parterem, který kromě pěšího propojení ulice s parkem plní funkci předpolí obou částí objektu a cloní jeho vstupní pasáže od frekventované komunikace.

„Klasik nic nepředstírá. Nehraje si na vilu, a už vůbec ne na rezidenci. Chce být jen pohodlným rodinným domem nabízejícím průměrné rodině příjemné bydlení.“ Tak zněla slova ředitele jedné z firem, které se u nás v devadesátých letech vyrojily v hojném počtu s nabídkou katalogového domu na klíč. Rétorika těchto firem byla namířena zejména na rodiny žijící v panelovém bytě 3+1, jehož tržní cena měla být nyní srovnatelná s cenou nového rodinného domu. Díky efektivní prefabrikované výrobě a za pomoci nových finančních nástrojů v nově se formujícím ekonomickém systému tak měly mnohé firmy dokonce ambice nahradit v dostupnosti levného rodinného bydlení chybějící roli státu. Vlastnictví rodinného domu mělo po revoluci naplnit pocit osvobození, ale také zaručit jeho majitelům zcela nový životní styl po vzoru středních vrstev v západních zemích, jejichž sociální status byl paradoxně naplňován „bydlením na dluh“.

Bydlení a jeho individuální forma se jeví jako záležitost nanejvýš privátní, jako osobní volba jednotlivce, rodiny či určitého kolektivu. Avšak i do této zdánlivě ryze soukromé sféry se v každé době propisuje celé spektrum vnějších vlivů, které utváří mantinely svobodného výběru. Faktory, jakými jsou politická situace, hospodářské podmínky či kulturní priority společnosti, nás směrují k určitým podobám bydlení, které se v čase výrazně proměňují. V době, kdy se pozornost české veřejnosti nostalgicky obrací k problematice sídlišť a zároveň se intenzivně začíná skloňovat problém nedostupnosti nemovitostí a jejich vysoká cena ve velkých městech, je nutno na dané téma otevřít širokou diskuzi. Pro poučení je vhodné podívat se do vlastní minulosti.

Ve vyspělých tržních ekonomikách se trh nemovitostí dlouhodobě vyvíjí souběžně s ekonomickým cyklem. Z pohledu etablování cyklu lze s určitou nadsázkou říct, že v České republice si nemovitostní trh teprve přivyká na tržní fungování. Po období centrálně plánované ekonomiky prošel transformačním obdobím, jehož dozvuky a pokračující přizpůsobovací procesy ztěžují posuzování cykličnosti vývoje. Kromě nabídkových a poptávkových faktorů běžných pro ekonomický cyklus působí na vývoj trhu rezidenčních nemovitostí i dlouhodobější faktory jako sociální normy a lidské představy.

Historická čtvrť Praga, ležící na pravém břehu Visly, byla až do konce 18. století samostatným městem. Během druhé světové války byla těžce poškozena a dlouhá desetiletí zůstala zanedbaná. Teprve v posledních letech prochází postupnou proměnou a stává se vyhledávaným místem umělců a turistů. Bytový dům Sprzeczna 4 se snaží rehabilitovat technologii prefabrikace, jejíž pověst (nejen) v Polsku masivní výstavbou panelových sídlišť v éře komunismu značně utrpěla, a nabídnout cenově dostupné bydlení.

V nové mnichovské obytné čtvrti Domagkpark se ortogonální zástavba v jednom místě rozvolňuje ve skupině nepravidelně uspořádaných objemů. Investor komunitního bytového projektu, účelově založené družstvo wagnis (v překladu riziko, podnik), zde získal výjimku z územního plánu a nechal si navrhnout soubor bytových domů propojených průchody, dvorky a systémem můstků v úrovni čtvrtého podlaží. Na přízemí věnované veřejným a společenským prostorům navazují obytná patra s jednotkami střídajícími se podle velikosti i způsobu financování, celek doplňuje ochoz s plochou pro komunitní zahradu.

Nezisková bytová výstavba a družstevní bydlení mají v Curychu dlouhou tradici. U příležitosti stého výročí partnerství bytových družstev s městem Curych vzniklo v roce 2007 sdružení složené z více než padesáti menších družstev nazvané Mehr als Wohnen (Více než bydlení). Jeho cílem je rozvíjet nové formy soužití a hospodaření. Zhmotněním těchto idejí se stal obytný soubor Hunziker Areal na místě bývalé betonárky v severní části města. Urbanismus nové čtvrti vzešel z architektonické soutěže, kterou vyhrál společný návrh ateliérů Duplex Architekten a Futurafrosch. Další účastníci soutěže včetně švýcarsko-
-českého architekta Miroslava Šika se podíleli na návrhu jednotlivých domů.

Budoucí formy komunitního bydlení, jako například ekologický cohousing, ekovesnice, kolektivně spravované („samosprávné“) sociální bydlení a svépomocná stavební družstva, jsou formovány třemi hnacími mechanismy. Vztahy mezi státem, trhem a komunitou jsou komplexní a v různých fázích jejich vývoje jim střídavě dominují různí aktéři.

Důležitým aktérem na nejvyšší úrovni bytové politiky je stát. V případě České republiky má tuto oblast v gesci ministerstvo pro místní rozvoj, které disponuje širokou škálou nástrojů, pomocí nichž může ovlivňovat kvalitu a dostupnost bydlení. Mimo jiné má za cíl vyváženou míru podpory všem formám bydlení, což je v době, kdy dochází k řadě společenských změn, velká výzva. V sérii rozhovorů na danou problematiku jsme nemohli vynechat Jiřího Klímu, který se tomuto tématu věnuje téměř celý svůj profesní život a v současné době vede Odbor politiky bydlení MMR.

Konkrétní rozhodnutí, důležitá pro kvalitní aplikaci politiky bydlení v místě, se odehrávají na úrovni obcí. Nejlepší cestou k podpoře dostupného bydlení jsou dobře nastavená legislativa a především politická vůle. Své o tom ví radní Městské části Praha 7 Lenka Burgerová, která spojuje profesi architektky, historičky a političky v jedné osobě. Hovořili jsme s ní o problémech s nedostatkem bytů v obecním vlastnictví nebo o možnostech nájemního či sociálního bydlení v Praze 7, potažmo v celém hlavním městě.

Úspěšná města dnes vytvářejí pomyslnou síť stability a kontinuity na kontinentu. Jsou přirozenými centry takzvaných funkčních metropolitních regionů. V současných podmínkách „tekuté modernity“ jejich vliv a význam dokonce překračují administrativní hranice regionů nebo zemí. Jedním z takových měst je i Praha. O bytové situaci v našem hlavním městě a jeho konkurenceschopnosti s jinými evropskými metropolemi jsme hovořili s architekty Evou Červinkovou a Martinem Klodou, kteří patřili do přípravného týmu série konferencí Principy územního plánování evropských měst, organizovaných ve spolupráci s pražským magistrátem v letech 2016–2017.

Klíčovými aktéry v bytové výstavbě jsou dnes developeři. Jejich kapitál výrazně přispívá k tomu, aby se v Česku vůbec stavěly nové byty. Dlouhotrvající problémy s povolováním rezidenční výstavby v Praze však vytlačují především menší developery mimo hlavní město. Téma, které dnes rezonuje, jsou vysoké ceny bytů, jež se stávají nedostupnými už i pro střední třídu. Nejen o pražských problémech jsme hovořili s Dušanem Kunovským, majitelem developerské firmy Central Group, specializující se na bytovou výstavbu.

Druhá fáze rozsáhlého urbanistického souboru Sacre Coeur, vznikajícího na pražském Smíchově, dále rehabilituje lokalitu narušenou v osmdesátých letech stavbou Strahovského tunelu. Jednoduchá hmota na půdoryse ve tvaru U svými rameny uzavírá městský blok, z druhé strany přitom těží z kontaktu s parkem. Byty o dispozicích 1+kk až 6+kk i střešní penthousy nabízejí výhledy na pražské panorama. Objekt je zajímavý po konstrukční stránce, funguje totiž zároveň jako přemostění nad stropem tunelového tubusu.

Oblast tzv. brněnského Bronxu byla dlouhá léta považována za jednu z nejproblematičtějších v Brně, a to nejen z důvodu sociálního složení obyvatelstva, ale také kvůli značné zanedbanosti domů i veřejného prostoru. Díky dobré dostupnosti z centra města a relativně nízkým cenám nemovitostí se v poslední době stává vyhledávanou lokalitou pro bydlení nových skupin obyvatel a vedle četných rekonstrukcí zde vzniká řada novostaveb. Jedním z takových příkladů je bytový dům Domino na ulici Francouzské, který nabízí celkem 22 byty, 4 ateliéry a 2 obchodní jednotky, doplněné parkováním ve vnitrobloku. Osmipodlažní stavba je charakteristická členitou fasádou a umírněnou černobílou barevností.

V únoru 2016 spustilo Brno jako první město v České republice pilotní projekt rychlého zabydlení rodin s dětmi v bytové nouzi Rapid Re-Housing. První vyhodnocení na podzim loňského roku prokázalo mimořádnou úspěšnost a projekt získal prestižní evropskou cenu Evropské federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova FEANTSA za nejlepší řešení bytové nouze v Evropské unii v letech 2010–2017. O tom, jak tento sociální model funguje, jak probíhala jeho implementace či jaké jsou další plány v oblasti sociálního bydlení, jsme si povídali s brněnským zastupitelem Martinem Freundem.

V rámci konverze staršího obchodního domu vznikla v centrální části Los Angeles stovka sociálních bytů pro osoby bez domova. Stávající jednopodlažní konstrukce byla adaptována pro novou funkci a nastavěna o další čtyři patra bytových jednotek. V přízemí nyní funguje veřejná klinika a pobočka sociálně-zdravotnických služeb, na místě původního střešního parkoviště se nacházejí společenské a sportovněrekreační centrum s komunitní zahradou a veřejně přístupnými terasami. Neobvyklá kombinace funkcí do lokality vnáší vítaný nárůst hustoty osídlení a zcela nový městský prostor fakticky i symbolicky vyvýšený nad úroveň ulice.

Veľká časť marginalizovaných Rómov na Slovensku naďalej žije v katastrofálnych podmienkach. Z tohto dôvodu ostáva sociálne bývanie jednou z kľúčových architektonických tém v krajine aj v 21. storočí. Dlhodobým problémom je však zapájanie sa architektov v tomto type projektov. Na zváženie je napríklad fakt, že za posledné roky nebola žiadna zo stavieb sociálneho bývania nominovaná na cenu za architektúru. Príbeh architektonickej súťaže na košickom Luníku IX ale ukazuje, že takýto nepriaznivý stav nemusí byť večný.

Superstudio, tímová ideová súťaž pre študentov architektúry, je špecifická tým, že na vypracovanie úlohy majú tímy od okamihu zadania do verejnej prezentácie iba 24 hodín. Autorom tohtoročného zadania bol rešpektovaný holandský architekt a urbanista Marthijn Pool zo štúdia Space&Matter, ktorý sa zameral na aktuálnu otázku finančne dostupného bývania v mestských centrách. Úlohou bolo navrhnúť bývanie ako po architektonickej stránke, tak aj z hľadísk sociálno-ekonomických. Projekt Vlakovať rieši možnosť využitia opustenej železničnej infraštruktúry v širších centrách miest na bývanie i spoločenský život obyvateľov.

Kurátoři z Německého muzea architektury DAM připravili pro 15. bienále architektury v Benátkách výstavu s názvem Making Heimat. Cílová země Německo. Nápad na podobu instalace v německém pavilonu se zrodil během turbulentních týdnů a měsíců na podzim 2015, kdy do země dorazily tisíce uprchlíků z Blízkého východu a Afriky. Tehdejší slova spolkové kancléřky „Wir schaffen das!“ (My to zvládneme!) jsou v expozici přetavena v praktickou ukázku toho, jak si lze poradit s migrací skrze možnosti architektury a městského plánování. Téma německého pavilonu bylo později aktualizováno pro účely výstavy v muzeu DAM Frankfurt a rozšířeno o další přírůstky do databáze projektů dočasného bydlení pro uprchlíky. Na podzim tohoto roku připravuje Goethe Institut ve spolupráci se studiem antropologického výzkumu Anthropictures českou verzi výstavy v Praze.

Na sídlišti Lužiny v Praze vznikla přímo u stanice metra Luka nová výšková dominanta v podobě patnáctipodlažního polyfunkčního domu s obchody a nájemními byty. Jihozápadní Město je charakteristické svým makroměřítkem obytných polouzavřených bloků panelových domů v kontrastu k nižším objektům vybavenosti a rozsáhlým plochám parkové zeleně. Známý koncept věžových staveb nájemních bytů jako orientačních bodů v sídlištní krajině zde dostává novou formu použitím dynamicky tvarovaných ustupujících stropních desek. V objektu se nachází 215 nájemních bytů různých dispozic, vybavenost zahrnuje obchody, wellness, fitness a restauraci.