ERA21 #01/2019 Spojeni hranicí

aktuálně

kniha editorial

Spojeni hranicí

Filip Landa

» celý článek
kniha realizace

Za zdí. Městská smuteční síň v Dobrušce »

Miroslav Horský, Jan Hamet / ATELIER ARCHITEKTURY, Šuda – Horský

Dobrušský hřbitov s dominantou kostela sv. Ducha a zvonicí s cibulovitou bání leží na návrší východně nad městem a je obehnán opukovou zdí. Předprostor hřbitova protíná stará lipová alej, jež odděluje novou smuteční síň od přilehlého parkoviště. Novostavba svou velikostí odkazuje na bíle omítnutou kapli, využívá materiály vlastní tomuto místu, avšak její forma je ryze současná – je založena na principu postupného horizontálního vrstvení. Na pískovcové zdivo navazující na linii hřbitovní zdi nasedá prosklený pás ukončený římsou s dřevěným obložením, nad touto úrovní se zvedá objem vlastního sálu obložený štípaným modřínovým šindelem, který je na východní straně prolomen oknem přecházejícím do roviny střechy. Sál s kapacitou 50 sedících je půdorysně umístěn v centru dění a je obehnán věncem pomocných místností a hygienickým zázemím pro veřejnost i návštěvníky hřbitova.

» celý článek
intro

Mezní stavy »

Arkadiusz Gola

Slezsko je jiná krajina, obrácená naruby, syrová, a jedinečná. Člověk se musí chvíli dívat, aby ji dokázal vidět. Těžební jámy a výsypky střídá zástavba měst, často nenápadně srůstajících dohromady. Hranice v tradičním slova smyslu zde neexistují, jen periferie, daleko od centra i od přírody. Na pozadí jejich otlučených zdí a prázdných dvorů se odehrává obyčejný život a jeho neobyčejná dramata, jak je zachycuje fotografický cyklus Mezní stavy. Záběry sbírané při cestách po Horním Slezsku průběžně od roku 1991 dosud dokumentují fyzické meze prostoru a výkyvy lidských nálad.

kniha souvislosti

Roztříštěná mozaika dnešních Sudet »

Miroslav Pavel

Zabírají jednu třetinu rozlohy České republiky, přesto jsou pro mnohé neviditelné. Odehrávaly se v nich zásadní okamžiky naší historie, přesto jsou svým způsobem zapomenuté. Často jsou za Sudety považovány pouze příhraniční oblasti při severní straně hranic, ale ve skutečnosti lemují prakticky celou zemi a zasahují i do jejího vnitrozemí. Během padesátých let 20. století zde došlo k nenávratné likvidaci posledních reliktů původního osídlení. Co zde zůstalo a která místa nám můžou ještě vypovědět něco o naší minulosti?

» celý článek
projekt

Dva hřebeny, dva národy. Kostel Panny Marie Dobré rady v Pohoří na Šumavě »

Jan Kurz

Návrh na obnovu kostela v Pohoří v Novohradských horách chce stavbě navrátit pohledově dominantní a orientační funkci v krajině a přitom přiznat pohnutý příběh vsi zdecimované při odsunu původních obyvatel po druhé světové válce. Na zachovalých obvodových zdech je vztyčena konstrukce krovu kombinující skružovou a příhradovou soustavu z masivních dřevěných prvků. Strmá střecha se dvěma hřebeny symbolizuje dva národy spojené společnou vírou, prosklené úžlabí propouští do prostoru horní světlo. Projekt byl součástí diplomové práce Novohradská poutní krajina, na svou realizaci však zatím čeká.

projekt

Obrysy paměti. Křížová cesta pro Stříbrnice »

Vojtěch Jemelka

Diplomová práce na téma křížové cesty pro Stříbrnice na úpatí Králického Sněžníku nezůstala jen na papíře. Forma jednotlivých zastavení vychází z obrysu tří dochovaných ruin původní křížové cesty. Klece z vlastnoručně svařených jeklů jsou do hloubi deformovaným negativem objemů těchto ruin. Vytvářejí tak jednotu čtrnácti tradičních ikonografických událostí se zarámovanými obrazy krajiny.

projekt

Podzemní memento. Zpřístupnění zasypaného kostela Všech svatých v Radovesicích »

Adam Kössler

Předmětem diplomové práce na FUA TU v Liberci bylo vytvořit vzpomínku na místo, které zmizelo v důsledku těžby hnědého uhlí. Kostel Všech svatých byl v roce 1983 jako jediná nestržená stavba z vesnice Radovesice vyplněn skrývkou a následně zasypán. Projekt rozvíjí vizi vyhloubení, zafixování a následného zpřístupnění kostela jako mementa zaniklého kulturního a duchovního dědictví.

východiska

Překreslit hranice. Tři cesty k novému pojetí česko-německého pohraničí »

Pavel Borecký

V roce 2014 byla v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury vyhlášena mezinárodní krajinářská soutěž, díky níž vznikla příležitost mluvit o celoevropském tématu vysídlování krajiny a situaci okrajových území. Základní premisou byla teze, že v kulturní krajině bývalých Sudet existují hluboké environmentální jizvy, jimž není věnována patřičná péče, a posílení procesů ochrany a revitalizace je proto na místě. V modelové situaci zaniklé obce Výškovice u městysu Chodová Planá se pátrání po stavu pohraničí transformovalo do otázek jako: Co je hranice a co jsou Sudety dnes? Co přesně má být cílem nového rozvojového programu? Kdo, jak a proč se na něm má podílet?

statistika

Hranice, která nechce zmizet »

David Klimeš

Hranice Sudet už neznačí cizojazyčné obyvatelstvo, ale stala se socioekonomickou dělicí čárou. Ani po sedmi dekádách od vysídlení Němců a čtvrtstoletí prosperity a demokracie se ji nedaří smazat. Území poznamenané výměnou obyvatelstva či následky těžby a těžkého průmyslu zaostávají v řadě oblastí za ostatními tuzemskými regiony. To je vidět na ekonomických a sociálních srovnáních, která nedávno zveřejnil týdeník Ekonom.

kniha rozhovor

Odlévat stopy našich předchůdců. Rozhovor Filipa Landy s Petrem Mikšíčkem »

V roce 2000 se Petr Mikšíček vydal pěšky na tříměsíční pouť pásem pohraničních hor kolem České republiky, během níž ušel asi tisíc kilometrů. Tím odstartovala i jeho životní pouť, na které se snaží o záchranu mizející paměti Krušnohoří. Pořádá landartová setkání v zaniklé obci Königsmühle, dokumentuje a pomocí nových technologií oživuje památky, natáčí filmy, které vycházejí z legend a příběhů zdejšího regionu. V rozhovoru s ním jsme stačili probrat témata znovuobjeveného pohraničí, krušnohorské kultury, současných česko-německých vztahů, rostoucího turistického ruchu i proměn sudetské krajiny.

» celý článek
studie

Kontinuita rysů sudetské regionální architektury »

Elżbieta Trocka-Leszczyńska

Sudety a jejich podhůří tvoří zajímavou architektonickou oblast. Na jednu stranu jde o území s poměrně stálými přírodními podmínkami, jež daly vzniknout relativně homogenním rysům místní lidové kultury a stavitelství, na druhou stranu je to však také oblast s přerušenou kulturní kontinuitou a stavební tradicí v důsledku změn politických a společensko-hospodářských. Budoucnost zdejší regionální architektury bude záviset na schopnosti spolupráce architektů, samospráv a místních obyvatel sdílet poznatky, pečovat o architektonické dědictví a oživit pohraniční obce zaváděním nových funkcí.

realizace

Dědictví. Centrum vědy a umění Stara Kopalnia ve Valbřichu »

Mirosław Nizio / Nizio Design International

Revitalizace areálu zrušeného uhelného dolu a jeho proměna na moderní centrum vědy a umění mají nejen chránit a důstojně prezentovat tuto industriální památku, ale také prostřednictvím rozmanitých kulturních aktivit zvýšit atraktivitu místa i širšího okolí. Obnovený komplex budov z přelomu 19. a 20. století připomíná dlouhodobý strategický význam těžby uhlí v ekonomickém rozvoji země, která se se společenskými důsledky jejího ukončování vyrovnává dodnes. Zároveň ale klade důraz na otázky současné a budoucí. V dosud zprovozněných objektech se nacházejí prostory pro několik tematických expozic a návštěvnické centrum s kavárnou, pro taneční a divadelní produkce, dále zde sídlí kulturní a komunitní centrum, Galerie současného umění, Centrum speciální keramiky a je možné se zde i ubytovat.

realizace

Meteorit. Koncertní sál v Blaibachu »

Peter Haimerl . Architektur

V příhraniční obci Blaibach na úpatí Bavorského lesa iniciovala místní komunita několik projektů, které měly za cíl revitalizovat centrum vesnice, a zabránit tak jejímu dalšímu vylidňování a pustnutí. Postupně byly zrealizovány přestavba obecního úřadu a revitalizace návsi, po nichž následovala výstavba nového koncertního sálu pro 200 diváků. Objekt sází na výrazný kontrast. Strohý kamenný kvádr záměrně působí v zástavbě se sedlovými střechami jako cizorodý prvek, který jako by sem odněkud přiletěl a zabořil se hluboko do země. Vnitřní náplň sálu vychází z požadavků místního hudebního festivalu.

projekt

Sídla spojená státní hranicí »

Gabriela Králová

Hranice České republiky v některých místech prochází dnes již srostlými sídelními celky, nebo naopak odděluje historicky ucelená sídla. Tato souměstí na rozhraní dvou rozdílných území vždy odrážela vztahy mezi státy a jejich odlišný vývoj. Dnes se však Evropa propojuje, hranice jsou propustnější a příhraniční obce přestávají být periferními – jejich integrace a využití potenciálu kontaktní polohy je velmi žádoucí. Diplomový projekt postupně analyzuje specifika vztahu příhraničních sídelních dvojic a poté na modelovém příkladu navrhuje způsob uchopení typických příležitostí, které by bylo možné zhodnotit jejich společným plánováním.

realizace

Útulna. Nástavba na řopíku u Vratěnína »

Jan Tyrpekl

Řopíky jsou součástí lehké obranné linie vybudované v období první republiky a v evidenci ministerstva obrany je jich dodnes přes pět tisíc. Většinou jsou ve velmi špatném stavu a jsou nabízeny za nízké sumy v dražbách. Nejčastěji je kupují nadšenci, kteří se jim snaží vrátit původní podobu. Experimentální dřevostavba umístěná na řopíku v blízkosti jihomoravského Vratěnína, postavená vlastníma rukama ve spolupráci s přáteli a studenty architektury, se snaží ukázat jejich potenciál a nabídnout jiný způsob využití. Atypická dřevěná konstrukce, zhotovená pouze z jednoho profilu prken obvykle používaných na bednění, je navržena s respektem k okolní krajině i stávající betonové stavbě a ve své podstatě je pravým opakem bunkru – je lehká, vzdušná, viditelná již zdálky a po konci životnosti ji lze snadno odstranit.

realizace

Nový Heimatstil. Smuteční síň v Broumově »

Pavel Rydlo

Východočeský Broumov má novou smuteční síň pro poslední rozloučení pozůstalých, vznikla místo staršího objektu postaveného v rámci akce Z v šedesátých letech minulého století. Neokázalá, hliníkem opláštěná dřevostavba se spíše než na zaměnitelný globálněarchitektonický kánon snaží navázat na místní historickou tradici, na stopy německého vlivu ve zdejší lidové architektuře obecně a na specifickou formu nedalekého památkově chráněného dřevěného kostelíku konkrétně. Zahradní úpravy zdůrazňují dřívější osovou organizaci evangelického hřbitova na řešeném pozemku.

realizace

Zub času. Rekonstrukce výtopny v Kořenově »

Ivan Lejčar, Petr Lédl / ALEJ – architektonický ateliér

Kořenovská lokomotivní topírna byla postavena v roce 1903 jako součást technického zázemí ozubnicové tratě z Tanvaldu do Kořenova a dále do Hirschbergu (dnešní Jelenia Góra). Svému účelu sloužila do roku 1987, kdy se pod tíhou sněhu zřítila střecha. Nevyužívaný objekt chátral až do roku 2015, kdy se spolku místních nadšenců podařilo sehnat finanční prostředky na projekt obnovy. Díky němu nalezla památkově chráněná stavba nové uplatnění jako interaktivní železniční muzeum, v němž získala zázemí historická kolejová vozidla Železniční společnosti Tanvald. Příkladná rekonstrukce obdržela cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro 2016.

realizace

Srdeční záležitost. Hasičská zbrojnice v Krásné Studánce »

Vojtěch Šrut

Sbor dobrovolných hasičů v Krásné Studánce oslavil 120. výročí svého vzniku novou zbrojnicí. Původní, sedmdesát let starý, provozně i velikostně nevyhovující objekt nahradila dřevěná hala pokrytá tmavě šedým titanzinkovým plechem, která je uvnitř rozdělena na garáž pro tři automobily a dvoupodlažní společenskou část se šatnou a hygienickým zázemím, přičemž obě části jsou vizuálně propojeny prosklenou stěnou. Stavba vznikla v rekordním čase deseti měsíců a byla financována z evropského projektu „4 města zachraňují přes hranice“. Stala se tak doslova symbolem přeshraniční spolupráce, hasiči díky ní získali odpovídající zázemí a přispěla také ke společenskému životu v obci.

rozhovor

Mělce zakořeněná společnost na severu. Rozhovor Filipa Landy s Ondřejem Benešem »

Ondřej Beneš působí druhým rokem jako městský architekt Děčína. Za tu dobu se mu podařilo iniciovat i zrealizovat řadu projektů zlepšujících kvalitu života ve městě a jeho bezprostředním okolí. Angažuje se však i v širším kontextu takřka celého Ústeckého kraje. Děčín se tak díky činnosti svého architekta pomalu stává vzorem pro ostatní města v pohraničí. V rozhovoru s ním jsme pátrali mj. po tom, jak má takový vzor vypadat a čím může být inspirativní pro pohraniční obce i krajinu, která je z velké části postižena těžbou hnědého uhlí. A jakou roli by měli mít architekti v místě s nedostatečně zakořeněnou společností, kde převládá technokratický přístup k řešení problémů.

idea

Moře klidu. Sociální rozměr revitalizace severočeské krajiny »

Martin Kloda

Rekultivace severočeské hnědouhelné pánve je založena na faktickém navracení těžebního prostoru po jeho vytěžení do režimu zemědělských, lesních a vodních ploch. Proces je majetkově i teritoriálně rozdělený, společná koordinace a koncepce resocializace pro transformované území neexistuje. Projekt Moře klidu je založen na vizionářské představě rekreační krajiny na pobřeží „českého moře“. Ta se ve skutečnosti příliš neliší od proklamované budoucnosti „jezerní krajiny“ severních Čech nebo realizovaných rekultivací Lužických jezer v Německu. Realizace ateliéru ARCHWERK mění formou drobných architektonických zásahů vnímání severočeské krajiny. V širším kontextu nabízejí cestu k vytváření pozitivního příběhu a navázání přetrhaných sociálních vazeb, nutných předpokladů udržitelnosti regionu.

trendy

příloha

Nová generace Eurokódů pro navrhování konstrukcí »

Jana Marková

Eurokódy pro navrhování konstrukcí jsou nyní zavedeny jako národní normy ve všech členských zemích Evropského výboru pro normalizaci CEN a používají se společně se svými národními přílohami. Po třech letech používání byly vyhodnoceny zkušenosti z praxe a přistoupilo se k revizím. Připravovaná druhá generace Eurokódů by měla doplnit některé chybějící pokyny pro zásady navrhování, zatížení, materiálové vlastnosti a odolnost konstrukcí.

příloha

HBIM: informační model pro historické stavby »

Petr Vaněk

O metodě BIM jste již velmi pravděpodobně slyšeli, ale znáte HBIM? Pokud se v rámci své profese věnujete rekonstrukcím (nejen historických památek) a na zkratku HBIM jste zatím nenarazili, patrně její význam velmi brzy objevíte – koneckonců pro začátek bude stačit dočíst tento článek, věnující se právě metodice BIM a jejímu využití obecně při rekonstrukcích stávajících staveb i při obnově a péči o historicky a architektonicky cenné budovy.

ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2019 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR
Copyright ©2004-2019 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.