ERA21 #01/2021 Architektura zdraví

kniha editorial

Architektura zdraví

Irena Hradecká

» celý článek
aktuálně

kniha realizace

Čítanka stavební historie. Rekonstrukce paláce hradu Helfštýn u Týna nad Bečvou »

Miroslav Pospíšil / atelier-r

Po letech strávených pečlivým archeologickým výzkumem a restaurátorskými a sanačními pracemi se v loňském roce povedlo dokončit rekonstrukci zříceniny hradu Helfštýn, stojícího na skalnatém ostrohu nad městečkem Týn nad Bečvou na Olomoucku. Ovšem nekonalo se zde žádné „re-konstruování“ v klasickém slova smyslu ani romantické historizující dostavování, kdysi tak oblíbené zejména u hradních památek. Většina provedených změn, třeba zajišťovací pilotáže, ztužení koruny zdiva či restaurování dochovaných omítek, zůstane pro běžného návštěvníka neviditelná. Nápadným soudobým vstupem bylo pouze zastřešení části paláce skleněnými plochými střechami a vložení prohlídkové trasy, řešené jako chodníky z leštěného betonu a cortenové lávky.

» celý článek
intro

Tady léčíme »

Tomáš Hejzlar

Do nemocnic se většinou dostáváme nedobrovolně, v nejcitlivějších a nejzranitelnějších chvílích našeho života. Jsme zesláblí, ztratili jsme do určité míry moc svému životu vládnout. Jsme doslova „ne-mocní“. V takových situacích toužíme po klidu a bezpečí a jsme extrémně vnímaví vůči prostředí, kde se pohybujeme. Snadná orientace v prostoru, čistota, estetická úroveň, kvalitní materiály, kontakt s přírodními elementy – to vše pozitivně ovlivňuje naše rozpoložení. Odpovídá těmto potřebám stav českých zdravotnických budov a areálů? Nebo necháváme mnohdy kvalitní architekturu stárnout bez odpovídající péče? Realita našich nemocnic poukazuje na dlouhodobý trend (ne)alokování investic do rozvoje a údržby jejich stavebního fondu a zahradních úprav okolí, v širším kontextu však zrcadlí také malý zájem veřejnosti o celou problematiku. Může pandemie něco z toho změnit?

východiska

Memoáry architektonických ne-mocí »

Irena Hradecká

Navrhování je v každém svém kroku spojeno s otázkou „proč“. V případě navrhování nemocnic nebo zdravotnických zařízení obecně je ale nalézání koherentního systému argumentů obzvlášť komplikované a nezřídka lze během procesu dojít k různým a přitom platným odpovědím, které se však jeví jako vzájemně vylučující. I pro současnou architekturu zdravotnických staveb můžeme nalézt poučení v historii.

typologie

Typologický vývoj nemocnic »

Jan Líman

Zdravotnické stavby jsou jednou z nejsložitějších architektonických disciplín. Do výrazné disproporce se dostává morální životnost budov s rychlostí vědeckého a technického rozvoje medicíny. Aby nemocnice nebyly zastaralé již v době svého dokončení, musejí se už v návrhu koncipovat jako neustále se vyvíjející organismus. Historie nás však učí, že základní princip zůstává stále stejný: prostředí vytvořené pro pacienty by mělo samo o sobě přispívat k jejich léčbě.

historie

Přínos osmdesátých let k architektuře pražských nemocničních areálů »

Kateřina Houšková, Anna Schránilová

Osmdesátá léta 20. století jsou často neprávem opomíjeným obdobím české architektury. Pro zdravotnické stavby měla přitom nesporný význam. Podíváme-li se do historie a následně na realitu v tehdejší české, respektive pražské architektuře určené pro zdravotnictví, najdeme řadu kvalitních příkladů zejména s ohledem na tehdy běžnou spolupráci mezi architekty a výtvarníky. Pro ilustraci se můžeme detailně zaměřit na tři pavilony v komplexu dnešní Fakultní nemocnice Bulovka, které spadají do zmíněného období a dosud stály mimo pozornost výzkumu architektury po roce 1945.

kniha rozhovor

Není architektury bez nemoci. Rozhovor Ireny Hradecké s Beatriz Colominou »

Ve své nejnovější knize X-Ray Architecture (Rentgenová architektura) zkoumá historička a teoretička Beatriz Colomina vazby mezi architekturou a nemocí. Publikace se zabývá nejen specifickým vztahem mezi tuberkulózou a vývojem a rozšířením modernistické architektury, ale také otázkou, jaký vliv měly na architektonický výraz dobové patologie počátku 20. století včetně traumat z první světové války, industrializace a v neposlední řadě i technologické objevy v medicínské diagnostice a praxi.

» celý článek
teorie

Zájmové oblasti v navrhování ekohumanistických zdravotnických zařízení »

Terri Peters, Stephen Verderber

Od architektů a projektantů, inženýrů či ředitelů zdravotnických zařízení se stále častěji požaduje, aby jasně identifikovali a uvedli do správného kontextu neustále se proměňující a rozrůstající množiny znalostí o vlivu úspor energie a snižování uhlíkové stopy ve zdravotnických zařízeních a jejich bezprostředním okolí. Aby to bylo možné, je potřeba se zorientovat v bezprecedentním množství informací týkajících se spotřeby energie v budovách a provázat složité a často protichůdné cíle s každodenními potřebami uživatelů budov.

realizace

Kam může slunce »

Nobuja Kašima, Aja Sató / K+S Architects

Rozšíření psychiatrické kliniky ve městě Isesaki v japonské prefektuře Gunma sestává z nového třípodlažního lůžkového pavilonu na jižní straně areálu a z oddělené přízemní společenské haly, ta však bude spolu se zahradními úpravami dokončena teprve na jaře tohoto roku. Za specifikum lůžkového pavilonu lze považovat především snahu vtáhnout do hloubky dispozice denní světlo pomocí tří vnitřních a dvou bočních atrií osazených vzrostlými stromy. Kontakt s přírodou navozuje uklidňující atmosféru a má na psychiku pacientů pozitivní vliv. Pavilon rozšířil kapacity nemocnice o 344 lůžek, v nejvyšším podlaží funguje pečovatelská služba s kapacitou 60 lůžek.

realizace

V odstínech bílé. Nové pavilony II. interní kliniky a hemato-onkologické kliniky ve Fakultní nemocnici Olomouc »

Adam Rujbr / Adam Rujbr Architects

Olomoucká fakultní nemocnice se v posledních letech rozrostla o dvě novostavby. Pavilon II. interní kliniky, zajímavý například pochozí zelenou střechou, vizuálně neobvyklou vnější konstrukcí spojovacích schodišť nebo atriem s centrálně umístěným stromem, byl dokončen v roce 2018. Na podzim roku 2020 se pak otevřel také ambulantní pavilon hemato-onkologické kliniky, specifický promyšleným napojením na stávající obslužnou komunikaci. Nové přírůstky v areálu olomoucké nemocnice svou kvalitou navazují na architektonické proměny z posledního desetiletí, zejména diagnostické pracoviště PET/CT z roku 2010 a centrální lékárnu z roku 2014.

projekt

Místo péče o tělo i duši »

Jakub Hlaváč / UNION.ARCH; Jan Světlík, Vojtěch Šedý, Filip Šefl / Atelier Světlík

Chvaly – dnešní součást pražských Horních Počernic, kde tehdejší Jednota českobratrská roku 1908 založila sirotčinec. Po roce 1989 se skupina potomků těch, kdo sirotčinec podporovali, rozhodla začít společnosti sloužit znovu, jinak. V upravených stavbách původního areálu založili rehabilitační kliniku následné péče. Místo, kde každý bez ohledu na sociální postavení může dojít potřebné pomoci po úrazu, mozkové příhodě nebo infarktu. Nejde ale jen o rehabilitaci, jde o celostní péči, vztah k člověku – o jeho tělesné a duševní zdraví. V současnosti jsou lůžková oddělení dvě, poptávka ale trvale vysoce převyšuje nabídku. Areál v sobě díky rozmanité nabídce služeb rozvíjí propojování zdravých a nemocných, mladých a starých. Společný étos služby těch, kdo dnes v areálu spolupracují, je vtělen i do architektonické struktury nového léčebného a rehabilitačního střediska. 

idea

Nabídnout pomocnou ruku »

Jan Koprnický

Propojení nejnovějších technologií a medicíny stále více promlouvá do oblasti zdravotní péče, která tak přestává být výhradní doménou lékařů a vyžaduje spolupráci specialistů napříč všemi obory. Čím dál větší roli hrají robotické systémy, ať už se jedná o laparoskopické operace, nebo biomechatroniku. V tomto směru nejsou novinkou ani bionické ruce, které vcelku věrně simulují pohyb prstů díky servomotorům a několika předem naprogramovaným úchopům ovládaným skrze elektrické impulzy ze svalů na amputované končetině. Prohloubením znalostí z open‑source projektů se zabývá Laboratoř bionických rukou na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TU v Liberci. Využitím v podstatě architektonických postupů, znalostí informačních technologií a aplikace 3D tisku dokáže navrhnout umělou náhražku části lidského těla – nejdokonalejší architektury vůbec.

trendy

příloha

Bezplatný přístup k vybraným technickým normám »

Lubomír Keim

Stavebnictví je obor podléhající značné regulaci, protože stavební díla mají široký dopad na ochranu oprávněného zájmu, tedy ochranu zdraví, bezpečnosti osob, majetku, životního prostředí, popřípadě jiného veřejného zájmu.

příloha

Akustické materiály a prvky v interiéru »

Petr Novák

Článek popisuje a rozděluje akustické materiály a prvky pro dosažení akusticky optimálního prostředí. Slouží pro pochopení jejich základní filozofie, přičemž je nejvíce věnován problematice těchto materiálů v interiéru – obkladům stěn, podhledům a solitérním prvkům. V první části obecněji popisuje akustické materiály, druhá se věnuje zejména nejčastěji používané skupině, která se dá označit jako zvukopohltivé materiály.

realizace

Ostré hrany, oblé křivky. Nové sídlo finanční skupiny J&T v Praze »

David Richard Chisholm, Vít Máslo / CMC architects

Čtvrtá administrativní budova na pražském Rohanském nábřeží naproti sídlišti Invalidovna doplnila již existující trojlístek novostaveb z let 2015–2019. Kancelářský komplex vznikl na území bývalé strojírny Rustonka, z původních průmyslových objektů se bohužel žádný nedochoval. Nejnovější stavba bude sloužit jako sídlo finanční skupiny J&T; kromě klasických kancelářských prostor tu však najdeme také kavárnu nebo galerii současného umění Magnus Art, obě přístupné veřejnosti. V šestém podlaží se pak nachází speciální víceúčelový prostor Work Café a objekt završuje pobytová střešní zahrada pro práci nebo pořádání eventů.



ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2021 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury a Státního fondu kultury ČR.
Copyright ©2004-2021 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.