ERA21 #04/2017 Výuka architektury

kniha editorial

Výuka architektury

Frank Weiner

» celý článek
aktuality

kniha sloupek

Ateliérová výuka v době roztržitosti

Frank Weiner

» celý článek
recenze

kniha realizace

Dům jako proces. Štajnhaus v Mikulově »

Jan Hora, Barbora Hora, Jan Veisser / ORA /

Dům s renesančním jádrem stojící na úpatí zámeckého kopce v bývalé židovské čtvrti v Mikulově prodělal za svou existenci desítky přestaveb a operací, přesto si dokázal udržet středověkou pitoresknost. Naposledy byl rekonstruován pro potřeby penzionu. Štajnhaus nebyl jen projekt, Štajnhaus byl proces, jenž spočíval v postupném odkrývání jednotlivých vrstev, prostorů a překvapivých souvislostí a v hledání hranice, do jaké doby se lze vrátit a kdy už se vydat po nové cestě. Dům je zachován jako organický celek, ve kterém se prostor a tvary vzájemně prolínají, stejně jako se prolínají historické prvky s moderními, na míru navrženými detaily. Část domu slouží jako soukromý prostor majitele. Pro hosty je k dispozici pět pokojů, kdy každý z nich má svou specifickou atmosféru, obnoveny byly také vinný sklep a přilehlý dvorek.

» celý článek
intro

Rytý urbanismus »

Ateliér Jiřího Klokočky na Fakultě umění a architektury TU v Liberci

V uplynulém semestru vypsal ateliér Jiřího Klokočky na FUA TU v Liberci zadání tzv. krátkého úkolu, které iniciovali samotní studenti: technikou linorytu vyjádřit koncept hlavního semestrálního projektu. Myšlenka úlohy vychází z přesvědčení, že každý architektonický nebo urbanistický projekt, byť ve své podstatě prostorově trojrozměrný, může být vyjádřen plošnou grafickou zkratkou – ikonou. Zadání mělo neobyčejný úspěch, práce na úkolu se zúčastnilo asi 35 studentů. V určitém okamžiku to ve škole vypadalo jako v grafické dílně.

rozhovor

Fakultu architektury je třeba permanentně měnit. Rozhovor Kateřiny Čechové se Zdeňkem Zavřelem »

Profesor Zdeněk Zavřel je výraznou postavou českého architektonického školství. Osm let strávil v roli děkana Fakulty architektury ČVUT v Praze, podnítil její rozsáhlou transformaci a kromě jiného koordinoval přesun fakulty do nové budovy. Hovořili jsme s ním o okolnostech těchto změn i o jeho zkušenostech s výukou architektury v Nizozemsku.

praxe

Navrhni a postav »

Šárka Malošíková

Design-build projekty se stále častěji stávají trvalou součástí výuky na školách architektury. Poskytují studentům možnost svůj návrh dopracovat až k realizaci, díky níž si osvojují práci s vybraným materiálem, konstrukcí a nástroji. Důležitý je i samotný proces, který v mnohém kopíruje skutečné podmínky praxe. Po úvodní fázi hledání nejlepšího řešení pro dané zadání získává na důležitosti koordinovaná týmová práce, jejíž pochopení je dnes při narůstající komplexnosti stavebních procesů pro začínající architekty nezbytné.

realizace

Plovárna. Plovoucí festivalový pavilon v Curychu »

Ateliér Toma Emersona na ETH v Curychu

Skupina třiceti studentů architektury z ateliéru Toma Emersona na ETH v Curychu navrhla a postavila plovoucí pavilon pro putovní Evropské bienále současného umění Manifesta 11. Pavilon zrcadlení (Pavilion of Reflections), vznášející se na curyšském jezeře s vedutou města v pozadí, sloužil veřejnosti v rámci bienále jako místo k setkávání, diskutování, jako letní kino pro projekce filmů a veřejná plovárna. Impozantní dřevěná příhradová konstrukce tvoří intimní městský prostor, který ohraničují věž, tribuna, bar, sluneční terasa a schodiště vedoucí k hladině jezera.

workshop

Mimo čas. Letní architektonické workshopy v Bunesti »

Ana-Maria Goilav, Petre Guran

V létě se na mýtinu nedaleko rumunské vesnice Bunesti sjíždějí studenti architektury z bukurešťské univerzity a společně s místními řemeslníky pomáhají stavět jednoduché objekty ze dřeva, hlíny a kamene. Každý materiál přitom svou podstatou předurčuje budovu, která z něj vznikne – ze dřeva dílna se sedlovou střechou do kříže, z vepřovic kruhová ubytovna, z kamene a cihel jídelna s klenutým stropem. Cílem těchto letních architektonických workshopů, jež jsou samy o sobě tak trochu školou, je postupně vystavět celý kampus budoucí alternativní Školy v Bunesti.

workshop

Vlastníma rukama. Zkušenosti ze studentských projektů na Coloradské univerzitě v Denveru »

Erik Sommerfeld

Ve speciálním ateliéru na Fakultě architektury a plánování Coloradské univerzity v Denveru mají studenti za úkol navrhnout a následně postavit vlastní drobnou stavbu – pavilon, komunitní centrum či menší rodinný dům. Pečlivě vedené, systematicky vznikající kolektivní dílo začíná u prvotních skic a končí stavbou vlastníma rukama. Důraz je kladen na účelnou volbu materiálů a stavebních postupů, využití prefabrikace a místních zdrojů, efektivní plánování a komunikaci. Po osmi letech má za sebou tento ateliér pod vedením Erika Sommerfelda patnáct úspěšných a oceňovaných design-build projektů.

realizace

Jít příkladem. Novostavba pro účely fakulty architektury v Santiagu de Chile »

Gonzalo Claro arquitectos

Jedna z nejlepších fakult architektury v Latinské Americe se rozrostla o novou budovu. V jižní části kampusu Lo Contador vznikla novostavba určená pro kabinety vyučujících, společenské a výstavní prostory a další funkce. Vstup z ulice a na něj navazující dvůr vnášejí do jinak monofunkčního bloku školských staveb atmosféru přístupnosti a prostupnosti. Samotný objekt charakterizuje masivní dřevěná příhradovina, která vynáší hlavní dvoupodlažní hmotu a má názorně dokládat systém přenosu zatížení v konstrukci.

realizace

Mimikry. Novostavba Fakulty architektury Královského technického institutu ve Stockholmu »

Tham & Videgård Arkitekter

Novostavba fakulty architektury byla umístěna poněkud netypicky do jednoho z vnitřních dvorů stockholmského historického univerzitního areálu. Zapadá sem ovšem poměrně nenásilně. Organickým tvarem kontrastuje s ortogonalitou okolních budov, zatímco fasáda z temně rudé cortenové oceli a zakřiveného skla je moderní odpovědí na dobovou estetiku režného zdiva. Uvnitř se na šesti patrech rozkládají rozsáhlé studijní prostory, ateliéry, výstavní a přednáškové sály i kabinety vyučujících. Volně plynoucí dispozice by přitom měla být dostatečně flexibilní, aby i v budoucnu umožnila vyhovět měnícím se způsobům vzdělávání. Novostavba fakulty architektury se stala jedním ze tří švédských projektů nominovaných na Cenu Miese van der Rohe 2017.

rozhovor

Učíme se učit. Rozhovor Filipa Landy s Barborou a Janem Horovými »

ORA – Originální Regionální Architektura – je znojemský ateliér Jana a Barbory Horových a Jana Veissera. Během velmi krátké doby vstoupil ve známost díky úspěšným realizacím, které byly publikovány v tuzemských i zahraničních médiích. Manželé Horovi zároveň od minulého roku vyučují na Fakultě architektury VUT v Brně. Sami přitom studovali v Praze a Liberci, absolvovali teprve před čtyřmi lety. Podle jejich názoru je práce architekta především o komunikaci a architekturu lze považovat za humanitní obor. V architektonickém školství je pak zanedbávána zejména profesní etika. Nejen o tom je následující rozhovor.

anketa

Jak učit architekturu »

Zeptali jsme se vedoucích ateliérů z českých škol architektury: Jak hodnotíte současný stav našeho architektonického školství? Změnilo se něco za posledních deset let? Co a jak chcete studenty naučit, na co kladete v ateliérové práci důraz? Máte pro svou práci vyhovující zázemí v rámci fakulty nebo katedry, kde působíte? A v neposlední řadě – jaká je vaše motivace věnovat se ateliérové výuce?

ateliér

Škola základ života »

Martin Petřík, Josef Choc / Ateliér Kraus–Čančík na Fakultě architektury ČVUT v Praze /

V roce 2015 začal na FA ČVUT v Praze působit nový ateliér pod vedením Davida Krause a Josefa Čančíka. Hned v prvním semestru čekal na studenty náročný úkol v podobě zadání I ty navrhni školu architektury. Nejprve bylo zapotřebí postavit myšlenkovou stavbu koncepce studia a pak ji konzistentně interpretovat architekturou. Za netradiční pojetí výuky a výsledky byl Ateliér Kraus–Čančík odměněn ziskem studentské ceny Olověný Dušan 2016. Na stejnou cenu byly nominovány dva diametrálně rozdílné projekty Josefa Choce a Martina Petříka, z nichž jsou patrné hodnotový rámec, pečlivá formulace ideje a organizace studia architektury i žánrově výstižná prezentace.

studie

ZAN »

Michaela Brožová

Základy architektonického navrhování (ZAN) jsou předmětem ateliérového typu v prvním ročníku na FA ČVUT v Praze, na ostatních českých i zahraničních školách se úvod do navrhování vyučuje pod nejrůznějšími názvy. Cílem předmětu je rozvíjet dovednosti a schopnosti umožňující architektonické myšlení, tvořivost, navrhování, prezentaci a komunikaci.

teorie

Pomyslný prostor intelektuální zátěže studenta architektury »

Radek Kolařík, Lada Kolaříková

Prezentace představuje aktuální pohled na stav výuky architektury po více než dvacetiletém působení autorů postupně i souběžně na čtyřech školách. Prezentované modely simulují vztah základních prvků studia z pohledu jejich smysluplné zvládnutelnosti studentem. Jde o předehru k dalším dílům s názvy Profil absolventa, Obsah studijního programu aj. Forma užívá běžná slova a povědomý model CMYK – odečítání barev. Slova a obrazy se v sémantickém prostoru mozku skládají do významů a utvářejí sdělení. Pregnantnost percepce1 s přívlastkem impulzu k úvahám. Učíme (se) mimo jiné expozicí vlastních myšlenek.

exkurze

Zápisky z Polska »

Vladimír Balda

V roce 2016 se uskutečnila studijní cesta pedagogů Fakulty architektury a umění TU v Liberci po vybraných polských školách architektury. Předmětem výzkumu bylo seznámit se s metodami výuky architektonického navrhování v prvním roce studia. Cíl cesty byl zvolen záměrně. Architektonické navrhování klade na nové studenty specifické nároky: již v průběhu prvního semestru se musejí naučit a uplatnit dovednosti, které jsou u jiných studijních oborů rozloženy v čase studia strukturovaněji. Polské architektonické školy byly pro výzkumnou cestu vybrány nejen kvůli blízkému kulturnímu a jazykovému prostředí, ale i kvůli jejich počtu a různorodosti. Země s takřka 40 miliony obyvatel nabízí studium architektury na třinácti veřejných vysokých školách, které doplňuje velký počet škol soukromých. V rámci přípravy bylo osloveno šest veřejných fakult architektury, které se liší svou historií, počtem studentů, ale také svým zařazením ve struktuře celé univerzity.

realizace

Na domácí půdě. Přístavba fakulty architektury v Marseille (ENSA-M) »

PAN architecture

Nová přístavba fakulty architektury v Marseille se minimalistickým způsobem vypořádává s finančními, bezpečnostními i památkovými omezeními. Stávající kampus, vyznačující se ortogonální strukturou pavilonů navěšených na komunikačních osách, doplňuje o jednopodlažní budovu se třemi prostornými ateliéry. Podélný objekt je přístupný od severu a od jihu, kde fasádu lemuje převýšená stínicí konstrukce. S ohledem na skromný rozpočet zvítězilo utilitární modulární řešení pracující s kombinací místních přírodních materiálů, kovu a skla.

projekt

Umělecké dílny. Projekt rekonstrukce a dostavby uměleckých dílen UMPRUM v Praze »

Ivan Kroupa, Jana Moravcová, Tomáš Zmek / Projektový ateliér UMPRUM /

Projekt uměleckých dílen je nápravou situace, respektive řešením ztráty historických dílen UMPRUM rozprostřených v centru Prahy. Jde o transformaci původního systému sestávajícího z hlavní budovy a solitérních dílen do podoby současné umělecké školy s respektem k mezinárodnímu kontextu a s odpovídajícím zázemím tvořeným hlavní budovou – neboli ateliérovým a intelektuálním centrem – a technologickou budovou s dílnami.

anketa

Jak vzdělávat v architektuře »

Zeptali jsme se vedoucích akademických pracovníků z českých škol architektury: Jak hodnotíte současný stav architektonického školství u nás? Změnilo se něco za posledních deset let? Jaká je pozice fakult nebo kateder architektury v systému našeho univerzitního školství? Mají naše školy architektury dostatečné možnosti, legislativní oporu či nástroje ke kvalitnímu personálnímu zabezpečení výuky? Jak si představujete ideální školu architektury?

ateliér

Cesta do neznáma »

Karolina Jirkalová, Jakub Chuchlík

Osm studentek liberecké fakulty umění a architektury se prostřednictvím netradičního ateliéru vydalo na cestu do neznáma. Nedostaly jeden úkol na celé tři měsíce, ale devět na sebe navazujících úkolů. Po splnění každé etapy si své projekty vyměnily mezi sebou, takže každá postupně pomohla formovat všech osm cest. Jednotlivé úlohy se zaměřovaly nejen na architektonické navrhování, ale i na práci s textem, ruční kreslení nebo problematiku zadání architektonické soutěže. Cílem bylo ukázat, jak široký pojem architektura ve skutečnosti je a jaké druhy uplatnění architektonické vzdělání nabízí.

realizace

Hnízdo. Proutěný objekt na stromě ve Strančicích »

Jan Tyrpekl a přátelé

Projekt Hnízdo vznikl z touhy stavět a experimentovat. Stavět jen pro radost – naši i lidí v okolí. Experimentovat s materiálem a neobvyklými podmínkami. Podmínkou bylo použití pouze přírodních materiálů bez spojovacích prvků a uchycení objektu, aniž by se strom jakkoli poškodil. Samotná realizace probíhala v rámci workshopu, do kterého se zapojili studenti a absolventi především z FUA TU v Liberci, ale i FA VUT v Brně, FA ČVUT v Praze a UMPRUM v Praze.

anketa

Jak se učit architekturu »

Zeptali jsme se studentů architektury: Co očekáváte, že se na škole naučíte? Myslíte si, že vás škola náležitě připraví pro architektonickou praxi? Poskytuje vám škola adekvátní zázemí? Podle jakých kritérií si vybíráte ateliér, ve kterém byste chtěli studovat? Jak hodnotíte stav současného architektonického školství v Česku? Co byste na stávajícím systému výuky změnili? Máte nějakou vizi, jak by měla probíhat ideální ateliérová výuka?

idea

Kaple cestou »

Vojtěch Kolář, Jan Foretník, Barbora Ponešová

Podél historické cesty k vrcholu Liščího kopce nad Dolními Dunajovicemi se objevily čtyři bílé vápencové objekty. Podobně jako střípky našich vzpomínek tyto kamenné fragmenty pomáhají oživit ztracenou paměť místa, neboť odkazují na zrušenou kapli sv. Rocha, jež kdysi na temeni kopce stávala. Symbolické schody, lavice, ambon a klekátko provázejí poutníka cestou k dřevěnému kříži na vrcholu, a navazují tak na tradici drobné sakrální architektury kolem poutních cest. Studentský projekt vznikl na Fakultě architektury VUT v Brně a je jedním z výstupů výzkumného projektu Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí.

trendy

příloha

Rekonstrukce bytových jader panelových bytů »

Jan Ranný

Během více než deseti let své praxe jsem byl mnohokrát osloven klienty s žádostí o spolupráci při návrhu rekonstrukce panelového bytu. Vzhledem ke konstrukčním a dispozičním specifikům takového projektu se jedná tak trochu o samostatnou disciplínu v rámci interiérové architektury, zejména pokud zasahujeme do bytových jader, jež svým původním vzhledem, funkčností ani dispozicí už dávno nevyhovují požadavkům moderního bydlení. Původní velikost bytového jádra je pro současné potřeby nedostatečná. Navíc novodobá zděná nebo sádrokartonová konstrukce zabere v dispozici bytu více prostoru než původní lehké laminátové příčky (kde ovšem byla malá tloušťka vykoupena takřka nulovou zvukoizolační schopností). Rekonstruované jádro je tedy většinou podstatně větší než jádro původní, a zásah tak více či méně dispozičně ovlivní i ostatní místnosti bytu, minimálně ty k bytovému jádru přiléhající.

příloha

Otvorové výplně – téma stále aktuální »

Ladislav Platil

Ani v posledních letech se vývoj otvorových výplní nezastavil. Nároky neustále narůstají nejen v oblasti implementace evropské legislativy. Moderní okno vyhovující všem základním požadavkům by nyní mělo zajistit i dostačující výměnu vzduchu v obytných místnostech. Samozřejmě bez zhoršení ostatních technických parametrů. I požadavky na bezpečnost rostou a investoři vyhledávají v tomto směru dlouhodobě spolehlivé výrobky.

ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2018 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR
Copyright ©2004-2018 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.