ERA21 #02/2019 Mezigenerační dialog

kniha editorial

Mezigenerační dialog

Zuzana Morávková

» celý článek
aktuálně

intro

SIAL. Sdružení inženýrů a architektů Liberec »

V kontextu novodobé historie české architektury je SIAL jedinečným a dnes už bezpochyby neopakovatelným úkazem. Jeho vznik lze považovat za přímý důsledek dočasného tání společensko-politických ledů v šedesátých letech a následné dlouhotrvající plodné období zase mimo jiné za odraz nedostatku jiných příležitostí pro architektonické individuality. Liberecké sdružení inženýrů a architektů těžilo kromě symbiotického vztahu těchto dvou profesí také z aktivního zapojování mladých absolventů do tzv. Školky SIALu, jakéhosi postgraduálního studia či inkubátoru mladých a nadějných, kde se pracovalo na studiích a na řešení soutěžních zadání. Architektonické generace, ta etablovaná i ta nastupující, se v tomto prostředí mohly navzájem obohacovat o cenné zkušenosti, ať už z praxe, nebo ze zahraničních stáží. Absolventi Školky se později stali významnými architekty a akademiky a po desetiletí ovlivňovali vývoj české architektury. Dnešní nezávislá kancelář SIAL zůstává tomuto odkazu věrná, nadále podporuje dialog na ose architektonický návrh – stavební řešení – statika a staví na těsné spolupráci všech zúčastněných profesí.

diskuse

Trojgenerační tetralog. Diskuze Filipa Landy s Michalem Kohoutem, Romanem Brychtou, Ondřejem Chybíkem a Markétou Mráčkovou »

K mezigenerační diskuzi jsme pozvali zástupce tří generací etablovaných ve třech různých dekádách po roce 1990. Nejstarší generaci zastupuje Michal Kohout, který zakončil studia architektury ještě před rokem 1989, ale samostatnou praxi začínal v devadesátých letech. Střední generaci reprezentuje Roman Brychta, jenž se s kanceláří Projektil etabloval po roce 2000. Nejmladší generace začínající po roce 2010 je v debatě zastoupena hned dvakrát, neboť Markéta Mráčková a Ondřej Chybík představují dva odlišné přístupy k praxi, plynoucí
z dnešních možností architektonické profese. 

rozhovor

Z jedné krve. Rozhovor Zuzany Morávkové a Ireny Lehkoživové s Alenou Šrámkovou, Magdalenou Hlaváčkovou a Magdalenou Hlaváčkovou ml. »

Když jsme poprvé požádali „první dámu“ české architektury o „rodinný“ rozhovor o architektuře, dostalo se nám důrazného odmítnutí. Prý se doma o architektuře nebaví. Následovalo pár dlouhých telefonátů a vysvětlování a nakonec jsme se jeden sobotní podvečer setkaly – profesorka Alena Šrámková, její dcera Magdalena Hlaváčková a vnučka Magdalena Hlaváčková ml. – v jejich domě v Jenštejně a povídaly si o tom, jak se předává architektonická profese z generace na generaci.

rozhovor

Od židle k městu. Rozhovor Miroslava Pavla s Jiřím Lasovským st., Jiřím Lasovským ml. a Jiřím Lasovským nejml. »

Připravit se na rozhovor se třemi osobnostmi, které představují rozdílné generační a tvůrčí pohledy na architekturu, nebylo snadné. Mužská větev klanu Lasovských nás přivítala na pražských Hřebenkách, kde společně vybudovali dům a vlastně celou zdejší enklávu. Nejstarší nás pozval ke stolu, prostřední přinesl zákusky a nejmladší uvařil kafe. Z krátkého rozhovoru se vyklubala zanícená dvouhodinová debata o povolání architekta stejného tvůrčího jména v rozdílných dobách.

realizace

Prázdniny u moře. Mateřská škola Přístavní ve Stříbře »

Barbora Buryšková, Pavel Buryška / XTOPIX architekti

S nadsázkou zvolená tematika prázdnin u moře vychází z umístění budovy mateřské školy na terénním výběžku, kde objekt evokuje koráb připravený k plavbě. Zároveň však celý záměr představuje iniciační impulz pro okolí. Zaujímá pozici vlajkové lodi, která ukazuje nový směr vývoje transformační plochy bývalých kasáren na hranici historického jádra Stříbra. S ohledem na stavební program a požadovanou dvoupodlažnost novostavby je její zastavěná plocha poměrně rozhlehlá, přesto se snaží o maximální využití zahrady pro venkovní aktivity. Umírněná hmota domu dělí zahradu na dvě části s rozdílným charakterem. Uvnitř školky se odehrává prostorový i barevný příběh. Srdce budovy je tvořeno centrálním atriem, kolem něhož jsou semknuty všechny ostatní prostory dělené na čisté a špinavé. Střešní zahrada představuje horní palubu rozšiřující venkovní pobytový prostor.

realizace

Nenápadně precizní. Přístavba základní školy v Nezamyslicích »

Miroslav Malý, Zdeněk Chmel, Miroslav Chmel / Malý Chmel

Přístavba prvorepublikové základní školy doplňuje existující skupinu významných obecních budov městysu Nezamyslice na Prostějovsku. Dlouho očekávané rozšíření kapacitně nedostačující spádové školy poskytuje jednak zázemí pro první stupeň výuky a v přízemí nově řeší vstup, šatny a družinu. Jednotlivá podlaží sestávají ze čtyř hlavních segmentů – tří místností a společného prostoru se schodištěm –,
které jsou od sebe odděleny čtyřmi nosnými stěnami uspořádanými na půdorysu kříže. V pomyslném středu tohoto kříže se však stěny nesetkávají, vzniklé mezery tvoří vstupy do místností a prosvětlují střed dispozice. Fasáda s pravidelným rastrem okenních otvorů vychází z vnitřního uspořádání.

realizace

Pojďme na jedno. Rekonstrukce hospody v Máslovicích »

Vojtěch Sosna, Jakub Straka, Jáchym Svoboda / Bod architekti

Uprostřed návsi ve středočeských Máslovicích opět funguje hospoda jako srdce společenského života obce, navíc funkčně propojená s víceúčelovým sálem. Stávající pivnice postrádala potřebné prostorové kapacity, obec proto přistoupila k rekonstrukci vyhořelého a léta chátrajícího objektu původní hospody. Nejdůležitějším úkolem bylo zorganizovat nepřehlednou vnitřní dispozici. Veřejné prostory lokálu a společenského sálu byly umístěny symetricky podél fasády, v bezprostředním kontaktu s parterem návsi, zatímco ve dvorním traktu se nacházejí obslužné funkce, kuchyně a hygienické zázemí.

realizace

Nevšední všednost. Rodinná kaple v Sedlčanech »

Tomáš Henel, Ondřej Fiala / OTA atelier

Soukromá kaple sloužící pro rodinu a nejbližší přátele investora balancuje mezi tradicí a současnými stavebními principy. Je orientována na východozápadní ose a vstupem se obrací k obci Sedlčany. Tvar stavby vychází z myšlenek, které její vznik iniciovaly. Investor vyrůstal v Řecku, proto mu byl blízký základní archetyp se zvonicí v průčelí. Tento model je doplněn o přístupy z českého prostředí. Jednoduchá hmota je členěna pásem oken nad bočními stěnami, kde by se v tradičním pojetí nacházela římsa. Snaha o nalezení rovnováhy se obdobně projevuje v materiálovém řešení. Břidlicovou krytinu, žulová ostění a trámový krov doplňují betonové bloky, které byly ručně vyráběny na místě.

realizace

Podhorská náves. Revitalizace centra obce Prostřední Bečva »

Daniel Baroš, Michal Nejezchleb, Lucie Bartoňová / Henkai architekti

Prostřední Bečva je obec se zhruba 1 700 obyvateli, vzdálená asi 10 km východně od Rožnova pod Radhoštěm. Rozkládá se ve třech beskydských údolích a je významnou rekreační oblastí, kterou prochází živá cyklotrasa. Prvotní úkol, kterým byl návrh výtvarného řešení fasády domu služeb při realizaci jeho zateplení, se rozrostl v koncepční urbanistickou studii širšího centra s cílem vytvořit reprezentativní a fungující centrum valašské obce ve stávající nekompaktní struktuře. Nově definovaný prostor návsi má pevný povrch vydlážděný místním pískovcem a je doplněn alejí stromů, která vymezuje ulici a hlavní prostorovou osu směřující od památníku až k nově uvažovanému obecnímu úřadu. Prostorovou strukturu místa dotvářejí dva objekty – kaple (místo pro rozjímání) a viniční altán, jenž náves propojuje s přilehlou řekou. Pokračováním projektu bylo přesunutí knihovny na náves a její spojení s obecní kavárnou.

realizace

Vesnický dům. Rodinný dům v Božicích u Znojma »

Jan Hora, Barbora Hora, Jan Veisser / ORA

„Domníváme se, že česká a moravská vesnice zažívá jednu ze svých historicky největších urbanistických krizí. Hledáme odpověď na otázku, jak dnes zacházet s archetypem vesnického stavení. Vesnický dům se v první řadě nemůže chovat jako městská vila. Je třeba vrátit se k ulici a otevřít se jí, nastavit tvář – okno – a na druhé straně poskytnout dostatek soukromí směrem do dvora.“ Dům stojí na okraji obce, na úzkém svažitém pozemku, který vyplňuje protáhlou hmotou, dle požadavku investora jednopodlažní, měřítkem podobnou okolním stavbám. Je umístěn co nejblíže ulici, kam se otevírá štítem s arkýřem s rozměrným oknem, a částečně zapuštěn do terénu.
Samotný arkýř, měkký a plasticky tvarovaný, je nejvýraznějším motivem celého domu a snahou o současnou interpretaci reprezentativního vesnického štítu, kdy cílem bylo vyhnout se přehnanému romantismu.

realizace

Dům pro babičku. Rodinný dům v Třebíči »

Dominik Saitl, Benedikt Markel / NOT BAD

Novostavba rodinného domu vstupuje do stabilizované obytné zástavby třebíčského satelitu z pozdních devadesátých let pokorně. Vůči pestrobarevnosti kontextu se vymezuje pouze velkými plochami hladkých omítek a zasklením ve smrkových rámech; objem, tvar střechy s dvojicí vikýřů i štítová orientace k ulici pouze naplňují předem dané regulační limity. Dispozice těží ze středové polohy servisního jádra v obou patrech, kolem jsou uspořádány vedlejší oddělitelné místnosti i převýšený hlavní obytný prostor prosvětlený velkým jižním oknem s návazností na zahradu s bazénem.

realizace

Prototyp. Dočasný pavilon City Cell Prototype v Brně »

Tomáš Kozelský, Alexandra Georgescu, Viktor Odstrčilík, Jana Matyášová / KOGAA

Na konci léta 2018 se na jednom z nejrozpálenějších veřejných prostranství brněnského centra objevil přístřešek z dřevěných latí se stromem uprostřed. Experimentální prototyp adaptace na klimatickou změnu pro městské prostředí vznikl nejenom za účelem sběru konkrétních dat o množství srážkové vody a teplotě vzduchu, ale také jako lákavá a svým způsobem interaktivní forma informování široké veřejnosti. Jako hlavní konstrukční materiál posloužily smrkové KVH hranoly a polykarbonátové desky, především kvůli ekonomické úspoře a možnosti rychlé náhrady v případě vandalizace. Dočasná stavba byla na konci října demontována. Zatím není jasné, zda skutečně dojde k původně zamýšlené opakované instalaci.

realizace

Dvůr nedvůr. Technologický dvůr v Českých Budějovicích »

Miroslav Stach, Jana Stachová / boq architekti

Základním východiskem prodejního a skladového areálu na českobudějovické periferii se stala snaha „udělat to trochu jinak“. Netradiční pojetí stavby přináší odpovědi na otázky, jak kultivovaně zpřístupnit technologický komplex a jak se vypořádat s požadavkem umístit tři samostatné objekty na nepříliš velký pozemek při zachování funkčních dopravních a provozních vztahů. Semknutí skladových hal s mírným pootočením jedné z nich umožnilo vznik trychtýřovitého nádvoří, které slouží jako pobytový prostor s vodním prvkem, stromořadím, lavičkami a uměleckým dílem. Každá hala má administrativní a skladovou část. Administrativní části se showroomem dominují velkorysý světlík, prosklené příčky a prostor otevřený přes dvě podlaží. Skladová část je navržena účelně dle potřeb každé haly. Zboží je zaváženo ze zadní části, kudy vede obslužná komunikace.

idea

Objevujeme město. Výpravy do zákulisí Prahy pro děti a mládež »

CAMP Praha

Centrum architektury a městského plánování CAMP v Praze ve své druhé sezoně rozšířilo nabídku o speciální programy pro děti a mládež. Zkušení průvodci z řad architektů, pedagogů a jiných odborníků předávají své zkušenosti nejmladší generaci, a snaží se tak kultivovat její pohled na architekturu a rozvíjet zájem o okolní prostředí. Součástí programu jsou komentované prohlídky výstav v CAMP s navazujícími aktivitami, které žákům a studentům přibližují danou problematiku. K dispozici jsou také pracovní listy motivující děti od osmi let k průzkumu areálu CAMP a jeho okolí nebo listy pro menší děti, které se snaží zapojit jejich představivost. Část programu s podtitulem Objevujeme město pravidelně přivádí dětské návštěvníky do míst, která jsou pro město důležitá, a někdy také tam, kam se běžný obyvatel Prahy nedostane.

příloha

Stínicí technika a Nová Zelená úsporám

Štěpánka Lubinová

příloha

Problematika plísní v interiéru

Ilona Kukletová

příloha

Problematika povrchových úprav oken a dveří

Ladislav Platil

příloha

Stěna jako čisté plátno – tvořte tradičně i netradičně

Iva Bastlová

realizace

Porézní městský blok. Administrativní komplex Palmovka Open Park v Praze

Jan Aulík, Jakub Fišer, Leoš Horák / Aulík Fišer architekti

ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2019 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR
Copyright ©2004-2019 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.