ERA21 #03/2019 Reprezentace moci

kniha editorial

Reprezentace moci

Michaela Janečková

» celý článek
aktuálně

kniha realizace

Introvert. Prodejna v Seči »

Jan Žalský, Vít Podráský, Lenka Milerová, Lukáš Koubek, Monika Jasioková / žalský architekt

Základní koncepce prodejny postavené na okraji sídliště ve východočeské Seči vznikla v rámci celodenního intenzivního workshopu členů ateliéru, kdy byly prověřeny desítky variant. Prototyp této typologie byl již dříve realizován v nedalekém Heřmanově Městci, zde byl doplněn o bydlení určené přímo pro prodejce. Předobrazem stavby byla stodola – stavba na rozhraní –, proto tak výrazně převýšená střecha a symetrie čelních fasád. A také představa domu uzavřeného, spíše do sebe orientovaného, protože kontext neumožňuje jinak. Stejně jako u jiných supermarketů zde nejsou výlohy, jen prosklený vstup. Plné stěny jsou nutné pro vyložení zboží. To, co je zde navíc a tvoří atmosféru, je světlo prostupující shlukem vazníků. Tektonika stavby je čitelná vně i uvnitř, použité materiály civilní.

» celý článek
intro

Oválné pracovny »

Nicolas Grospierre

Fotografický cyklus Oválné pracovny zachycuje repliky kanceláří prezidenta Spojených států. Celkem jich existuje dvacet pět a jejich počet stále roste. Každá replika je jiná; některé se snaží znovu vytvořit prostor konkrétního prezidenta, zatímco jiné jsou spíše ztělesněním myšlenky než přesným znázorněním skutečné místnosti. Obvykle se nacházejí ve dvou typech institucí – prezidentských muzeích nebo soukromých muzeích a nadacích – a těší se velkému zájmu turistů. Cyklus obsahuje též hloubkovou studii archeologie oválných pracoven od historie místnosti až po symboliku oválu a současné využití místnosti ve filmovém průmyslu. Konečným cílem je pochopit důvod šíření replik.

východiska

Moc technokracie »

Michaela Janečková

Česká architektura neustále těží ze své slavné meziválečné minulosti a často se na ni také odvolává. Na neutralitě vlády odborníků se shodly v meziválečném období jak levicová avantgarda, tak oficiální kruhy. Právě oni zdánlivě neutrální odborníci, nezávislí na politické situaci, mohli nepostřehnutelně svírat otěže československé architektury. Mnozí architekti meziválečné éry se svým expertním věděním, které je z podstaty založeno na vědeckých – a tedy rádoby apolitických – poznatcích, zaštiťovali také po druhé světové válce. Některé z nich bychom bez váhání mohli označit za technokraty. Technokracie je definována ve zkratce jako vláda odborníků. Moc technokratů se neztratila, naopak roste. A to nejen v oblasti architektury – jak nám dokazují příklady úspěšných politiků, kteří ve skutečnosti nejsou politiky, ale manažery, odborníky na řízení.

kniha rozhovor

Moc teorie. Rozhovor Michaely Janečkové a Rostislava Šváchy s Joan Ockman a Mary McLeod »

Architektonická teorie je pro většinu českých architektů neviditelná. Na školách se neučí, snad také proto si ji mnozí pletou s historií. Ve Spojených státech, odkud pocházejí a kde vyučují Joan Ockman a Mary McLeod, si teorie od šedesátých let 20. století vydobyla pevnou pozici v rámci vysokoškolského kurikula. Stejně tak se teorie stala součástí práce významných architektů, jmenujme snad za všechny jen Petera Eisenmana – jednoho z těch, kteří své renomé získali nejen díky realizacím, ale také díky svým podnětným teoretickým textům. Na vztah architektonické teorie a praxe a přemýšlení o tomto vztahu během posledních padesáti let se obou významných teoretiček ptali Michaela Janečková a Rostislav Švácha – muž, jenž zdůrazňuje, že není teoretikem, ale historikem architektury.

» celý článek
esej

Moc soukromého vlastnictví »

Tomáš Samec

Moc soukromého vlastnictví? Co to znamená? Že chceme co nejvíce věcí vlastnit? Že někdo nebo něco vlastní nás? Nebo ještě něco trochu jiného? Moc soukromého vlastnictví – konkrétně soukromého vlastnického bydlení – se může projevovat různými způsoby. Článek ilustruje, jak se tato moc projevuje skrze půjčky na bydlení, určité kulturní normy a strukturální nastavení společnosti. Protože současná situace, někdy nazývaná „krizí dostupnosti bydlení“ nebo jen „krizí bydlení“, není jen výsledkem automatických, samozřejmých a nevyhnutelných sil nebo naopak jen konkrétních politických rozhodnutí. Tato situace souvisí mimo jiné s rychlostí, jakou se vlastnické bydlení ustavilo jako kulturní norma, symbol úspěchu a „normálního“ života, ale třeba také s tím, jak bydlení jako takové začalo být vnímáno jako prostředek k investování.

esej

Moc fenomenologie. Vystoupit z každodennosti »

Filip Šenk

V rámci diskuzí o současné architektuře lze v souvislosti s některými stavbami zaznamenat spojování s filozofickým směrem zvaným fenomenologie. Nejsou to stavby na okraji pozornosti, vždyť jako jeden z hlavních stoupenců tohoto směru bývá jmenován třeba Peter Zumthor. Přitom ani v jeho případě nejde o sledování jasně definovaného manifestu. Spíše je způsob jeho uvažování blízký postojům několika významných myslitelů, ačkoli o přímé inspiraci lze hovořit jen obezřetně. Přesto je tu čitelné ovlivnění, a proto má smysl spojení architektury a fenomenologie alespoň v dílčích bodech naznačit.

realizace

Zelený kampus. Radnice s administrativním centrem a mateřskou školou ve Freiburgu im Breisgau »

ingenhoven architects

Nová radnice ve Freiburgu im Breisgau s administrativním centrem a mateřskou školou byla otevřena v listopadu 2017. Jedná se o první veřejnou budovu na světě postavenou v energeticky aktivním standardu. Radnice slouží jako pracoviště pro 840 zaměstnanců městské správy, kteří dříve pracovali na několika různých místech ve Freiburgu. Realizována byla zatím první stavební fáze. Pro druhou etapu výstavby, která má být dokončena v roce 2024, jsou plánovány další oválné objekty pro správní funkce města. Soubor budov situovaný do zeleně mezi parkem Eschholz a univerzitní nemocnicí vzešel z architektonické soutěže a vyznačuje se otevřeností a transparentností. Základní ideou je vznik „zeleného kampusu“, který v sobě bude integrovat tři administrativní budovy a školku.

realizace

Dycky Kiruna. Radnice v nové Kiruně »

Peer Teglgaard Jeppesen / Henning Larsen

Kruhová radnice je první dokončenou stavbou nového jádra města, které se musí kompletně přesunout z důvodu geologické nestability následkem těžebních prací. Švédská Kiruna, osamocená výspa civilizace ležící přes 150 kilometrů za polárním kruhem, se nachází nad jedním z nejbohatších ložisek železné rudy na světě. Přes sto let dolování si zde však začíná vybírat svou daň. Státní těžební společnost a samospráva proto rozhodly o relokaci a pomyslnou vlaštovkou oznamující nový start se má stát radnice podle návrhu vybraného v mezinárodní architektonické soutěži v roce 2013. Hmotový koncept kombinuje tvar kruhu a vnitřní ortogonální mřížku inspirovanou krystalickým tvarem železných minerálů. Provozně slouží obvodová část pro potřeby městského úřadu; ve středu dispozice jsou navrženy veřejné funkce jako komunitní centrum nebo galerie.

realizace

Otevřená radnice. Obecní dům a radnice v Praze-Ďáblicích »

Peter Lacko, Filip Tittelbach / A.LT Architekti

V místě plánovaného nového centra Ďáblic vyrostl přízemní bezbariérový objekt sloužící jako radnice se společenským sálem, poštou a ordinacemi lékařů. Jednoduše tvarovaný dům není monumentem – okázalým reprezentantem moci –, ale otevřeným nástrojem pro obyvatele všech věkových kategorií. Podstatou řešení je maximální transparentnost bez demonstrace důležitosti objektu, ale se zdůrazněním služby veřejnému zájmu. Čtyři oddělené části ordinací, multifunkčního sálu, úřadu a pošty jsou propojeny vestibulem, který slouží jako podloubí a zároveň jako foyer při plesech, koncertech nebo jako příležitostný prostor pro výstavy. Přísun světla dovnitř bloku zajišťují atria. Hranice mezi jednotlivými sekcemi se mohou měnit podle aktuálního využití.

projekt

Dům pro veřejnost. Radnice městské části Praha 7 »

Vojtěch Sosna, Jakub Straka, Jáchym Svoboda / Bod architekti

Prvním vlastním reprezentativním sídlem úřadu Prahy 7 se stane rekonstruovaná administrativní budova pocházející z počátku devadesátých let. Projekt odstrojuje stávající stupňovitě gradující hmotu až na nosný skelet a do jeho osnovy vplétá novou funkci tak, aby se původní solidní a tektonická kvalita a nová transparentní kvalita pokud možno znásobily. Vstupní podloubí otevírá dům do ulice, krátké schodiště jej vyčleňuje z běžnosti a obyčejnosti. Dvoranu v přízemí lze přehlédnout z ochozu prvního patra, v ostatních podlažích mají centrální pozici prosklené jednací místnosti. Jsou navrženy dva sály, zastupitelský v podzemí a slavnostní radniční v nejvyšším patře s terasou. Rekonstrukce podle návrhu, jenž zvítězil v roce 2016 v mezinárodní architektonické soutěži, by měla být dokončena ještě letos.

kniha studie

Krásný nový vládní komplex. Sen o efektivní státní správě »

Terezie Lokšová

Již od roku 2017 se v médiích objevuje záměr postavit na okraji Prahy nový komplex a přestěhovat do něj část státních institucí, které nyní sídlí v centru. Z výroků premiéra a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se zdá, že by mělo jít o neproblematické manažerské rozhodnutí, které navíc prospěje cílové lokalitě. Momentálně panují nejasnosti nad umístěním i většinou konkrétních parametrů. Už teď je však jasně patrná depolitizace celého problému skrze důraz na ekonomickou efektivitu a podobnost koncepce s univerzitními a korporátními kampusy na okrajích měst.

» celý článek
polemika

Moc památkáře. Moc developera. Otázky pro Kateřinu Bečkovou a Tomáše Jíchu »

Jak praxe developerských společností, tak praxe orgánů památkové péče je limitována právním rámcem, v němž dosahují svých cílů. Jejich moc se však legitimizuje v každém z případů jiným způsobem. U developerských firem je legitimizací právo na soukromý majetek a volné nakládání s ním za účelem zisku. Památková péče se zase opírá o expertizu a pravomoci přidružených státních orgánů, které mají hájit veřejné zájmy. Jak ostrý je ve skutečnosti střet obou pozic?

rozhovor

Moc odborné instituce. Rozhovor Petra Gibase s Tomášem Lapáčkem »

Institut plánování a rozvoje (IPR) poskytuje expertizu Magistrátu hlavního města Prahy. Disponuje relativní mocí, která se neopírá o shodu s politikou vládnoucí strany či koalice, ale o přesvědčivost jeho odborných argumentů, stejně jako o schopnost tyto argumenty komunikovat směrem k obyvatelům města, a získat tak pro své jednání křehkou podporu širší veřejnosti. Tomáš Lapáček, ředitel Sekce strategií a politik IPR, v rozhovoru odpovídá na otázky, jak se do expertiz IPR promítají zájmy jednotlivých skupin společnosti, ve kterých oblastech jsou tyto zájmy reflektovány a kde naopak dominuje „celostní pohled na věc“, kterého je schopen jen odborník s vizí.

realizace

Konec majestátu. Rekonstrukce a dostavba soudního dvora v Salzburgu »

Christian Ambos, Michael Anhammer, Robert Diem, Harald Höller, Erwin Stättner / Franz&Sue

Projekt přestavby soudního dvora v Salzburgu odmítá tradiční pojetí architektury soudů vyjadřující majestát zákona, kde se měl každý obžalovaný cítit malý, bezvýznamný a odtržený od veřejného života. Nové zásahy mají naopak podpořit právo na spravedlivý proces a otevřenost justice v demokracii 21. století. Z památkově chráněného palácového komplexu byly odstraněny vězeňské cely pocházející ze sedmdesátých let 20. století a vnitřní „kafkovský“ labyrint, v němž se návštěvníci pravidelně ztráceli. Budova se otevřela městu aktivací všech vchodů a vybudováním nového propojení stávajících křídel v půdorysném tvaru písmene Y. Do této novostavby ve dvoře původního paláce jsou situovány všechny jednací síně.

realizace

Dominanta. Soudní tribunál v Paříži »

Renzo Piano Building Workshop

V dubnu 2018 byla v rozvojové oblasti Clichy-Batignolles na severozápadním okraji Paříže slavnostně otevřena nová budova soudního tribunálu, která se tak stala největším soudním komplexem v Evropě a se svými 160 metry zároveň druhou nejvyšší stavbou pařížského panoramatu. Realizaci takto velké budovy umožnila nová výšková regulace schválená v roce 2010, která v souladu se současným uvažováním o zahušťování měst zrušila limit 40 metrů pro veškerou výstavbu na území Paříže. Novostavbu tvoří osmipodlažní sokl zaujímající téměř celou plochu parcely, na kterém jsou usazeny tři prosklené kvádry, jejichž půdorysné rozměry se postupně zmenšují, čímž vznikají rozlehlé střešní terasy osázené zelení. Stavba s podlažní plochou téměř 110 000 m2 zastřešuje 90 soudních síní, zhruba 600 kanceláří a další funkce a denně jí projde kolem 8 800 návštěvníků včetně 2 500 soudních úředníků.

realizace

S respektem. Interiéry Ústavního soudu České republiky v Brně »

Darja Kafková, Ondřej Kafka / MOAD architekti

Součástí celkové obnovy historické budovy Ústavního soudu České republiky v Brně byla také rekonstrukce jejích nejvýznamnějších vnitřních prostor – předsálí, sněmovního sálu a jednacích síní včetně zázemí. Hlavním koncepčním prvkem návrhu je soulad interiéru s reprezentativním charakterem samotné budovy a s její dobovou i výtvarnou hodnotou. V rámci rekonstrukce byly odstraněny všechny rušivé elementy, nové prvky byly provedeny v soudobém designu, z kvalitních materiálů a s kvalitním řemeslným zpracováním i pečlivým detailem. Nově vložené prvky prostor doplňují, nikoli zakrývají, a zachovávají jeho půvab a atmosféru. Výjimečnost místa podtrhuje autorská kolekce originálních křišťálových lustrů v závěsné, stojací a nástěnné verzi s variabilním počtem baněk.

idea

Plénum »

Christian Kühn, Kathrin Schelling

Zasedací sál parlamentu představuje klíčový prostor politického shromáždění. Zde se fakticky odehrává demokracie. Politická kultura státu a fyzické uspořádání místnosti se zrcadlí navzájem; architekturou jsou formovány vztahy mezi aktéry a v daných podmínkách vznikají kolektivní rozhodnutí ovlivňující celou společnost. Lze studiem světových parlamentních budov a jejich typologií lépe porozumět současné krizi demokracie? Téma otevřené rakouským pavilonem na Bienále architektury v Benátkách v roce 2014, kde byly představeny bezmála dvě stovky světových parlamentů formou modelů, výkresů a sebraných dat, dále rozvíjí volně přístupná webová databáze.  Identifikuje také pět základních typologií a popisuje jejich vznik, symboliku a důsledky. Z výzkumu mimo jiné čerpala publikace editorů Romana Brychty a Eleny Fialkové z roku 2018 dokumentující výsledky ateliéru A4 na UMPRUM. Zadáním ateliéru bylo navrhnout nové sídlo Parlamentu České republiky.

trendy

příloha

Projektování, realizace a bezpečný provoz herních a sportovních zařízení »

Zdenka Houžvičková

Veřejná hřiště nabízejí dětem a mladistvým prostor pro hru a trávení volného času s využitím pohybových aktivit, což významně přispívá k přirozenému rozvoji osobnosti. Začlenění dětských a sportovních zařízení do veřejného prostoru měst a obcí je tedy více než žádoucí. Pohybové aktivity a hry jsou však zároveň zdrojem rizik a zranění.

příloha

Hotelové interiéry – sedm úhlů pohledu »

Iva Bastlová

Návrh hotelového interiéru může být pro designéra výzvou, splněným snem nebo také noční můrou. Od práce na klasických rezidenčních projektech se takové zadání zásadně liší. V čem? Z možných úhlů pohledu jsme vybrali sedm hlavních, které je vhodné zohlednit. Normy a nařízení berme v tomto případě jako samozřejmost.

příloha

Požární prezentace ETICS s použitím desek z fenolické pěny »

Oldřich Pozdílek, Václav Kratochvíl

Příspěvek popisuje průběh požární prezentace vnějšího tepelněizolačního kontaktního fasádního systému WeberTherm Plus Ultra (ETICS) s využitím Kingspan Kooltherm® K5 Kontaktní fasádní deska na bázi tvrzené fenolické pěny v systému společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ, a. s., divize Weber, která byla provedena dne 27. září 2017 v prostoru požární zkušebny PAVUS, a. s., ve Veselí nad Lužnicí, na bázi zkušební metody podle podmínek ISO 13785-2 Zkoušky reakce na oheň pro fasády, Část 2: Zkouška velkého rozměru.

realizace

Dlouhý a široký. Polyfunkční objekt AFI Vokovice v Praze »

Jiří Hejda, Iveta Chitovová, David Macháček, Petr Šedivý, Pavel Uttendorfský / DAM architekti

Dosud spíše periferní části metropole zaznamenaly zvýšený zájem realitních investorů po prodloužení pražského metra A v roce 2015. Potenciální ohnisko se začíná formovat kolem stanice Nádraží Veleslavín, která doplnila již existující přestupní uzel povrchové osobní, městské hromadné a příměstské železniční dopravy. Rostoucí význam lokality podtrhuje vizuální dominanta administrativní novostavby ve výrazné poloze na hraně Evropské třídy. Organicky tvarovaná fasáda se zlatými detaily poutá pozornost, projekt však nezapomíná na širší urbanistické vztahy ani na lidské měřítko veřejného prostoru včetně obchodního využití parteru.



ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2024 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR.
Copyright ©2004-2024 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.

Informace o cookies na této stránce

Abychom získali představu o tom, co rádi čtete, využíváme na webu soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Chcete-li nám dát vědět, co vás zajímá, udělte prosím souhlas se zpracováním všech typů cookies.

 

Nastavení cookies

Cookie soubory, které jsou použité na těchto stránkách jsou rozděleny do kategorií a níže si můžete zjistit o každé kategorii více a povolit nebo zamítnout některé nebo všechny z nich. Jakmile zakážete kategorie, které byly předtím povoleny, budou z vašeho prohlížeče odstraněny všechny soubory cookie přiřazené do této kategorie.