Není obvyklé, aby byla část časopisu ERA21 věnována samotnému pojmenování tématu. V případě dočasného využití veřejných prostor a budov je to však nezbytné. Proto musíme nejdříve definovat tranzitorní, temporární a taktické přístupy. Při detailnějším pohledu ale zjistíme, že je zná prakticky každý – dlouho nevyužívaný plac kousek od centra menšího města vezme do svých rukou skupina místních obyvatel a nové lesní kino či provizorní skatepark pro mládež jsou brzy hotové.

Na slavnostním předávání cen 14. května v pražském Centru současného umění DOX byly vyhlášeny výsledky soutěže Interiér roku 2023. Absolutním vítězem devátého ročníku přehlídky se stala rekonstrukce historického domu v Kutné Hoře, jejímiž autory jsou Jan Holub a Tomáš Hanus ze studia BYRÓ architekti. Devatenáctičlenná porota letošního ročníku vybírala z 233 interiérů. Kromě ceny pro absolutního vítěze byly oceněny i realizace v dalších deseti kategoriích, v každé z nich se vybíralo ze tří finalistů.

Až sochařsky pojatá, bělostná nová budova ateliérů katedry výtvarné výchovy vyrostla v areálu brněnské pedagogické fakulty na Poříčí. Členitou hmotu stavby determinovala řada vnějších požadavků – nutnost zachovat průjezd do vnitrobloku, přítomnost budovy trafostanice na pozemku a potřeba dodržení jejího nepřerušeného provozu, požadavek na oslunění a odstup od sousedního bytového domu a zároveň snaha přivést dovnitř ateliérových místností co nejvíce světla. Ve třech různě vysokých patrech nového objektu se nachází ateliér nových médií, ateliér malby a dílna pro objektovou tvorbu.

Zatímco zdlouhavě hledáme podobu moderních měst bez aut, topíme se v byrokratických procesech nebo sháníme finanční prostředky na velké projekty, na různých místech naší země vznikají tranzitorní nebo dočasné aktivity, často dobrovolnicky, díky obřímu úsilí několika málo nadšenců. Kromě vlastního využití místa znamenají tyto projekty často rozvoj komunitního a kulturního života v širším kontextu, pro investory pak důležitou informaci o potenciálu místa, která může i změnit názor na jeho budoucí využití.

Laboratoř je specializované místo, kde se za pomoci experimentů a analýz odkrývají nové praktické zkušenosti. Získané poznatky pak mohou efektivně změnit okolní svět včetně témat veřejného prostoru. Díky přezkoumání našich běžných architektonických či urbanistických postupů můžeme zjistit, že dočasná řešení nemusejí být jen nouzovou variantou.

Každá země má svá historická a kulturní specifika a v rámci konkrétního legislativního prostředí vznikají různé iniciativy zajišťující možnost dočasného užívání budov a prostorů. Příkladem takové iniciativy je britská Meanwhile Space. S ředitelkou Emily Berwyn jsme hovořili o podmínkách dočasného užívání v Británii, zkušenostech z dlouhodobých projektů a o nutnosti měnit obchodní modely.

Americký urbanista Mike Lydon přijal v listopadu 2023 pozvání na konferenci Pěšky městem, kde jsme měli to potěšení s ním diskutovat o využití a výsledcích taktického urbanismu. Studio Street Plans založil po zkušenosti s realizací prvního projektu uzavření ulice, aby byla přístupná pouze pěším a cyklistům. Jednalo se pro něj o zlomový okamžik, kdy zjistil, že změna je možná a je možná rychle. Street Plans spolupracuje s místními orgány a politiky, navrhuje a prosazuje vize budoucích změn, řeší však také návrhovou stránku projektů a dokáže změny implementovat, aby je lidé mohli zažít na vlastní kůži.

Pařížské Plateau Urbain se tranzitorními projekty ve Francii zabývá dlouhodobě. V roce 2019 se podařilo pařížskou radnici dokonce motivovat k vydání charty1, jejímž cílem je etablovat dočasné využití jako nástroj pro rozvoj území. Charta formulovala podstatu dočasného nebo přechodného (tranzitorního) urbanistického plánování a jeho cíle, jimiž je především podpora městských projektů s pozitivními sociálními a environmentálními externalitami pro dané území. Paříž se tak stala jednou z pilotních komunit pro dočasné využívání míst. S Thomasem Bourdaudem, architektem Plateau Urbain, jsme hovořili během jeho návštěvy Prahy o dočasném urbanismu a jeho potenciálech. 

Levente Polyak, expert na komunitně řízené projekty a sociální inovace v městském prostředí z organizace Eutropian, se v rozhovoru podělil o své zkušenosti s přechodem od tradičního urbanismu k podpoře komunitních iniciativ. Eutropian klade velký důraz na networking a funguje jako jakýsi most propojující různé aktéry v oblasti městského plánování. Poskytuje tak platformu pro výměnu znalostí a přístup k etickým zdrojům financování. 

Free Riga (Svobodná Riga) je platforma, která sdružuje kreativní a sociální iniciativy s cílem přeměnit opuštěné budovy a pozemky na experimentální místa pro kulturu a sociální inovace. Poskytuje prostory těm, kteří se zabývají sociálními aktivitami – pracují v oblasti kultury, pomáhají sociálně slabým skupinám a znevýhodněným, hledají nová řešení nebo zahajují inovativní projekty. Po deseti letech fungování koordinuje činnost hned v několika rozlehlých areálech na periferii i v centru města. S činností organizace nás podrobně seznámila její spoluzakladatelka Zane Ruģēna. 

Francouzský architekt a performer Dimitri Szuter založil v roce 2017 v Paříži unikátní výzkumnou a projektovou laboratoř P.E.R.F.O.R.M!, v jejímž rámci se věnuje možnostem performativní transformace zanedbaných městských prostorů. Jak lze skrze tak efemérní nástroj, jakým performance bezesporu je, přispívat k oživení a následnému stavebnímu rozvoji brownfieldů, zjišťoval Viktor Fuček, který se kombinací architektonické praxe a uměleckých performancí zabývá zejména na Slovensku. 

Vila LIL (Look in Land), dříve známá jako Fürstenhaus Luginsland, byla včetně dochovaného hospodářského zázemí dokončena v roce 1901 v historizujícím slohu. Dle svého jména se vypíná v příkrém svahu nad údolím Úšovického potoka v Mariánských Lázních. Dominantním prvkem domu je hranolová věž s vysokým nárožním vikýřem s ojedinělým výhledem do (terapeutické)1 krajiny. Celý vilový komplex se nachází v tradičně kulturní oblasti pod ochranou UNESCO. V blízkém okolí se nacházejí hned čtyři přírodní léčivé zdroje: minerální vody, rašelina, zřídelní plyn a léčivé klima. A právě „mikroklima“ lesa i samotného objektu se v nejširším slova smyslu stane předmětem uměleckého výzkumu. Na podkladu zkušeností Laboratoře veřejného prostoru s podobnými projekty zde proběhne vyzvaná soutěž pro architekty, umělce a designéry. Posuzovaným kritériem nebude umělecká činnost samotná, ale schopnost tvůrčí výzkumy zprostředkovat, komunikovat a kriticky reflektovat zájemcům ze strany místní samosprávy a dalších organizací.

Katedra architektury a urbánních studií Milánské polytechniky se temporárním a tranzitorním řešením v urbanismu věnuje dlouhodobě. Nyní otvírá studijní program M-US-T (Master in Temporary Uses), jehož absolventi se brzy uplatní v nově se profilujících profesích. Spoluředitelky studijního programu Antonella Bruzzese a Isabella Inti, které se tímto tématem zabývají už od devadesátých let, se s námi podělily o své vize a plány jak s univerzitním vzděláváním, tak s experimentální edukativní platformou Temporiuso.

Dočasná plovárna FLOW je modelem v měřítku 1 : 1. Slouží jako příklad i jako provokace a zdůrazňuje nedostatek koupališť pod širým nebem v Bruselu. Bazén má za cíl přesvědčit úřady, aby investovaly do trvalých projektů, přičemž už sám nabízí bezpečné a inkluzivní místo – první svého druhu v celém městě za posledních čtyřicet let –, kde se v létě mohou místní obyvatelé ochladit. Nezisková organizace POOL IS COOL se o obnovení venkovního koupání v Bruselu snaží od roku 2015. Pro vznik dočasné plovárny se jí podařilo získat opuštěné místo vedle Bruselského kanálu ve čtvrti Anderlecht, v bývalé průmyslové zóně, která se postupně přeměňuje na smíšenou obytnou a obchodní čtvrť. Decoratelier přistoupil ke stavbě jako k participativnímu projektu, který poskytuje dočasnou práci více než padesáti mladým lidem pocházejícím z křehkého sociálního prostředí s velkou mírou nezaměstnanosti. Při stavbě plovárny přispěli účastníci nejen rukama, ale i svými hlasy během debat o privatizaci veřejného prostoru.

Dva nedávno realizované pilotní projekty v Bukurešti představují možnosti finančně úsporné, a přesto důležité pomoci lidem bez domova. Oba mají formu lehkého přístřešku s posezením kombinovaného s uzamykatelnými skříňkami na osobní předměty a významným způsobem aktivují nevyužitá nebo nedostatečně využitá místa ve veřejném prostoru.

V každé době existují místa, která pozbyla svůj původní účel nebo ztratila z různých důvodů atraktivnost a čeká je proměna. V čase, kdy se promýšlí jejich budoucí obsahová náplň i podoba, zůstávají ladem a ocitají se v jakémsi fyzickém mezičase. V takovém období tolerujeme jejich neforemnou dočasnost. Bují v nich jiný druh života než ten v již stabilizovaném okolním světě. Pro řadu komunit představuje tento mezičas magnetizující potenciál. Vnímejme ho s citem i s respektem. Umožní nám ze stabilizovaných světů sledovat ještě nefinální kontury světa na rozhraní. Podobně jako se v undergroundu rodí počátky nových forem, rodí se na rozhraní a periferii témata, jejichž čas teprve přichází.

Požární bezpečnost je životně důležitá v každém typu prostor od paneláků přes dílny, sklady, kanceláře, obytné domy, nemocnice a další. Jednou z klíčových součástí požární bezpečnosti jsou požární dveře. V tomto článku vám objasníme povinnosti týkající se požárních dveří, včetně tříd požární odolnosti, značení a kontrol jejich provozuschopnosti.

Digitalizaci nezastavíme a díky tomu máme při projektování čím dál více podkladů v podobě otevřených digitálních dat. Takřka každý projekt začíná ve své prvotní fázi shromážděním dostupných projekčních podkladů. Pokud máme k dispozici podklady v podobě otevřených digitálních dat, je to bezesporu velká výhoda. Pojďme se podívat na to, jaká otevřená data dnes můžeme získat zdarma a kdo jsou jejich poskytovatelé.

Dřevo je materiál minulosti, ale především také budoucnosti. O tom jsme se mohli přesvědčit již před dvěma lety v čísle věnovaném uhlíkově neutrální architektuře (viz ERA21 #02/2022) a každoročně se o tom můžeme přesvědčovat při Salonu dřevostaveb. Na letošní ročník tohoto festivalu dorazila spoluzakladatelka nizozemské architektonické kanceláře Team V Do Janne Vermeulen a my jsme si nenechali ujít příležitost ji vyzpovídat. Rozhovor se logicky točil kolem nedávno dokončené obytné výškové budovy HAUT v Amsterdamu, která se stala jednou z nejvyšších hybridních dřevostaveb na světě.