ERA21 #02/2017 Ohniska architektury

kniha editorial

Ohniska architektury

Filip Landa

» celý článek
aktuality

kniha sloupek

Tíživá humornost v české architektuře

Anna Háblová

» celý článek
recenze

kniha realizace

Na volné noze. Dům v sadu v Praze‑Kyjích »

Jan Šépka / Šépka architekti

Netradiční rodinný dům vznikl na severním svažitém pozemku v okrajové části Prahy – v Kyjích, s výhledem na údolí Rokytky. Svým tvarem, charakterem a objemem reaguje na okolní vzrostlé stromy a snaží se mezi ně začlenit. Půdorys stavby vychází z kruhu, jenž na jižní straně přechází do dvou čtverců, směrem nahoru se zužuje a je ukončen světlíkem. Převýšený obytný prostor s galerií orientovaný na sever tak získává jižní osvětlení. V prvním podlaží se dále nacházejí ložnice, kuchyň a hygienické zázemí, další ložnice je k dispozici v patře, galerie slouží jako pracovna. Dům je navržen jako dřevostavba s železobetonovým založením, které je v prudkém svahu minimalizováno pouze na betonovou nohu. Dřevěná konstrukce je v interiéru přiznaná, zvenčí je stavba zateplena polyuretanem s ochranným nástřikem proti vodě.

» celý článek
rozhovor

Investor s vizí a vztahem k historii. Rozhovor Zuzany Morávkové s Martinem Prokšem a Markem Přikrylem »

Adaptace bývalých zemědělských garáží v Honěticích u Kroměříže na zázemí biotopu (viz ERA21 #05/2013, str. 28–30), dokončená v roce 2013, získala v rámci České ceny za architekturu mimořádnou cenu časopisu ERA21 za přínos k obnově venkova a citlivou práci s pozůstatky minulosti. Přestavba chátrající stavby byla součástí dlouhodobého rozvojového plánu nefunkčního areálu. S architekty Martinem Prokšem a Markem Přikrylem jsme mluvili o tom, zda a jak se v uplynulých letech podařilo záměr naplňovat.

intro

Dočasný pavilon Serpentine v Londýně »

Dočasný pavilon galerie moderního umění Serpentine se každé léto po dobu tří měsíců stává kavárnou, kulturním prostorem, dějištěm opulentních večírků a luxusních módních přehlídek. Především ale do londýnských Kensingtonských zahrad přináší špičkovou současnou architekturu zdarma přístupnou široké veřejnosti. Každoročně jde o jednu z nejnavštěvovanějších výstav architektury na světě. První pavilon vznikl v roce 2000, kdy ještě prakticky neznámá Zaha Hadid navrhla pro oslavu třicátého výročí založení galerie Serpentine trochu netradiční party stan. Úspěch předčil všechna očekávání, z letní oslavy se stala každoroční událost a z levné dočasné stavbičky jedna z nejprestižnějších zakázek, o jakých se světovým architektům může zdát. Důležitým kritériem výběru přitom je, aby oslovený tvůrce do té doby ještě nerealizoval v Anglii žádnou stavbu a zároveň aby byl schopen s omezeným rozpočtem i honorářem návrh dokončit za pouhého půl roku. Po třech měsících provozu je konstrukce rozebrána, prodána a z výtěžku je částečně financován projekt v následujícím roce.

rozhovor

NČA: Hlavním účelem nadace je propagovat kvalitní architekturu. Rozhovor Yvette Vašourkové s Renatou Vrabelovou, Martinem Peterkou a Osamu Okamurou »

Vznik Nadace české architektury souvisí s transformacemi socialistických uměleckých fondů, které za komunismu nahrazovaly zrušené prvorepublikové spolky. Hlavním posláním je tedy hospodaření s majetkem, který architekti sami postupně nabyli. Cílem je prezentace architektury jako nedílné součásti naší kultury. Jak se nadaci daří naplňovat svoji roli? Jaký význam má architektura pro naši společnost? Jaké jsou její budoucí perspektivy?

manifest

MUSA: Manifest Muzea architektury »

Dan Merta, Jakub Potůček / Architectura /

Ačkoli se diskuze o samostatném muzeu architektury v Česku vede již od počátku devadesátých let, přes veškerou snahu se ho dosud nepodařilo ustanovit. Galerie Jaroslava Fragnera jako jedna z institucí, jež významně přispěly k zachování funkcionalistického komplexu Nákladového nádraží Žižkov, se proto rozhodla založení Muzea architektury v tomto areálu iniciovat a odborné veřejnosti předkládá výzvu, aby se do jeho vybudování pustila společnými silami.

praxe

GJF: Galerie Jaroslava Fragnera »

Galerie Jaroslava Fragnera v Praze vznikla v rámci rekonstrukce Betlémské kaple Jaroslavem Fragnerem v první polovině padesátých let 20. století v přilehlém kolejním domě, pojmenování na architektovu počest je však používáno až od doby po roce 1968. Galerie se vždy specializovala na výstavy architektury a užitého umění, od revoluce se zaměřuje převážně na prezentaci moderní a současné české i zahraniční architektury. Jejím provozovatelem je spolek Architectura.

praxe

GAB: Galerie Architektury Brno »

Brněnská galerie architektury je od počátku devadesátých let 20. století přirozeným místem setkávání architektů, umělců i laické veřejnosti. Sídlí v historickém domě v centru města, který vlastní Nadace české architektury, jež je zároveň zřizovatelem galerie. Galerii původně spravovala Obec architektů, později samotná nadace, v letech 2011 až 2012 prostor provozovalo sdružení 4AM Fórum pro architekturu a média, od roku 2013 je provozovatelem spolek Galerie Architektury Brno.

rozhovor

Az W: Starost o architekturu. Rozhovor Jana Kristka a Karolíny Pláškové s Angelikou Fitz »

Angelika Fitz se prosadila v mezinárodním konkurzu mezi dvaatřiceti uchazeči a od začátku letošního roku je historicky druhou ředitelkou Architekturzentra Wien. Ve funkci nahradila odcházejícího dlouholetého ředitele a zakladatele Az W Dietmara Steinera. Vídeňské Architekturzentrum, které vzniklo v roce 1993, se postupně vyvinulo v rakouské národní muzeum architektury s mezinárodním přesahem.

praxe

vai: Vorarlberský institut architektury »

Vorarlberský institut architektury byl založen v roce 1997 v Dornbirnu a je nejmladším z tzv. domů architektury v Rakousku. Programová náplň se tak mohla formovat na základě předchozí zkušenosti z ostatních devíti domů, a je díky tomu poměrně stabilní. Důležitou roli hraje interdisciplinární přístup a prolínání lokální a globální roviny. V širokém repertoáru témat má své místo umění, hospodářské aspekty, stejně jako technologie a kultura obecně.

praxe

aut. architektura a tyrolsko »

Centrum aut. architektur und tirol bylo založeno v roce 1993 pod názvem Architektonické fórum Tyrolska (Architekturforum Tirol) po několikaleté interní debatě v tyrolské obci architektů jako čtvrtý z tzv. domů architektury v Rakousku. Ke změně názvu a rozšíření spektra jeho aktivit došlo v roce 2005 spolu s přestěhováním centra do speciálně upravených prostor pivovaru Adambräu v Innsbrucku, kde jsou k dispozici variabilní výstavní plochy, speciální komunikační prostor aut:lounge a další potřebné vybavení. Kromě osvětové činnosti na poli architektury s přesahem do dalších oborů je dnes nedílnou součástí instituce také architektonické a estetické vzdělávání dětí a mládeže.

praxe

DAM: Německé muzeum architektury »

DAM Frankfurt leží v centru města u tzv. muzejní míle, kterou tvoří sedm velkých muzeí na jižním břehu Mohanu. Myšlenka založit v Německu muzeum architektury se poprvé objevila před více než sto lety. Teprve v roce 1984 se tato myšlenka stala skutečností, a to hlavně zásluhou významného německého historika umění a architektury Heinricha Klotze. Muzeum je už od doby svého vzniku koncipováno nejen jako výstavní prostor, ale také jako fórum pro diskuzi. Věnuje se současným tématům i výkladu dějin architektury pro širokou veřejnost.

praxe

DAZ: Německé centrum architektury »

V roce 1995 vzniklo v Berlíně DAZ jako centrum pro mezioborový a otevřený diskurz o architektuře a městě. Organizačně spadá pod Svaz německých architektů BDA, jenž ho také z velké části financuje. Dva hlavní výstavní prostory Tautova a Scharounova sálu jsou umístěny v komplexu bývalých průmyslových budov nedaleko řeky Sprévy. Třetí prostor, DAZ‑Glashaus (skleněný dům), který funguje především pro menší diskuzní setkání a prezentace, je součástí centrálního sídla Svazu německých architektů tamtéž.

praxe

S AM: Švýcarské muzeum architektury »

Muzeum architektury v Basileji bylo založeno ze soukromé iniciativy jako nadace v roce 1984. Téhož roku byly otevřeny výstavní prostory ve známé budově Domus-Haus. Tato kubická ikona švýcarské architektury z roku 1958 od Maxe Rassera a Tibèra Vadiho byla založením muzea de facto zachráněna. Výstavní koncept byl původně zaměřen na prezentaci slavných švýcarských architektů současnosti i minulosti, národní témata v architektuře a monografické výstavy zahraničních architektů. V roce 2003 se muzeum AM přestěhovalo do budovy basilejské Kunsthalle a v roce 2006 bylo přejmenováno na S AM – Muzeum švýcarské architektury. Nový mezinárodní název instituce posunul její ambice a cíle i za hranice Švýcarska.

praxe

HNI: Nový institut »

V roce 1988 byl po dlouholetém úsilí místních kulturních uskupení založen Nizozemský architektonický institut (NAi), jedna z největších architektonických organizací na světě a předchůdce dnešního Nového institutu. Teprve ambiciózní osmdesátá léta přinesla projektu potřebnou politickou podporu v reakci na sílící význam architektury a urbanismu. Budova pro NAi byla osazena na osu vznikajícího rotterdamského Museumparku a jejím tvůrcem se stal vítěz vyzvané architektonické soutěže Jo Coenen. NAi prošel za dobu své téměř třicetileté existence několika strukturálními a programovými změnami, naposledy a nejvýrazněji v roce 2013, kdy došlo v důsledku rozsáhlých škrtů ve státním rozpočtu pro kulturu k jeho spojení s ústavem pro design a módu a s institutem pro e-kulturu, čímž vznikl takzvaný Nový institut.

praxe

VAi: Vlámský architektonický institut »

Vlámský architektonický institut v Antverpách je křižovatkou, kde se scházejí představitelé architektonické praxe, teorie a vzdělávání, aby navazovali vzájemnou spolupráci, vyměňovali a tříbili své názory. Vznikl v roce 2001 transformací jednoho z oddělení Mezinárodního uměleckého centra deSingel a v roce 2004 se rozrostl o Centrum vlámských architektonických archivů. VAi je jediným institutem ve Vlámsku zaměřeným přímo na propagaci současné místní architektury. Kromě pořádání výstav, přednášek, workshopů a dalšího programu pro veřejnost také vydává publikace a katalogy a nabízí poradenství v otázkách souvisejících se současnou architekturou.

praxe

ECA: Centrum estonské architektury »

Vznik Centra estonské architektury se datuje do roku 2008, který byl zároveň rokem estonské architektury. Jeho cílem je propagovat současnou estonskou architekturu, zvyšovat povědomí o tom, k čemu jsou prospěšné kvalitní architektura a městské prostředí, a podporovat estonské architekty a architektonické kanceláře chystající se expandovat do zahraničí. ECA má pravidelně na starosti přípravu estonské expozice na mezinárodním architektonickém bienále v Benátkách a je hlavním organizátorem Bienále architektury v Tallinnu (TAB). Od roku 2015 sídlí v Kreativním centru Tallinn, jež vzniklo přestavbou bývalé elektrárny na okraji starého města.

realizace

KK: Kreativní centrum Tallinn »

Siiri Vallner, Indrek Peil / Kavakava /

Kreativní centrum Tallinn vzniklo v komplexu bývalé elektrárny na rozhraní starého města a přístavní oblasti, někdejší rybářské osady Kalamaja, která je dnes oblíbenou bohémskou čtvrtí. Klíčovou roli při obnově památkově chráněné budovy hrála otevřenost; architektonický koncept pracuje s jednoduchými principy prostorového uspořádání, odpovídajícími potřebám kreativních uživatelů, a umožňuje pozdější přístavby a přestavby. Nezbytnou součástí procesu byla také komunikace s budoucími nájemci. Centrum se po rekonstrukci stalo sídlem řady institucí a dějištěm mnoha kulturních událostí, nabízí sály, galerie, zkušebny, klubové prostory, kanceláře, ateliéry, studia, kavárny, restaurace a řadu dalších prostor pro všestranné využití. V druhé polovině letošního roku se Kreativní centrum Tallinn stane místem zasedání estonského předsednictví Rady Evropské unie.

praxe

MEA: Muzeum estonské architektury »

Muzeum estonské architektury bylo založeno v roce 1991, v období politického neklidu, který doprovázel vyhlášení nezávislosti Estonska na Sovětském svazu. MEA je nezávislá, státem podporovaná organizace, která formálně spadá pod ministerstvo kultury. Hlavním smyslem instituce je shromažďovat a propagovat estonskou architekturu, pečovat o architektonické archiválie a šířit informace o historické i současné architektuře. Od roku 1996 muzeum sídlí v rekonstruované historické budově Rotermannova solného skladu, která je jedním z nejvýraznějších příkladů industriální architektury v Tallinnu.

praxe

DAC: Dánské centrum architektury »

Od svého prvopočátku je Dánské centrum architektury v Kodani projektem na pomezí soukromé a veřejné sféry. U jeho založení v roce 1986 stála společně dánská filantropická organizace Realdania s ministerstvy kultury a ekonomie a obchodu. S tím souvisí jak hodnotový systém organizace, tak složení předsednictva ze zástupců soukromých firem a z členů vládního kabinetu. DAC si za cíl své činnosti vytyčilo úkol systematicky informovat o původu architektury, o podmínkách jejího vzniku a o její hodnotě, a tím přispět k pochopení potřeby vysokých standardů kvality současného vystavěného prostředí.

projekt

BLOX. Polyfunkční objekt BLOX v Kodani »

Ellen van Loon, Adrianne Fisher / OMA /

Neopakovatelný kontext kodaňského přístavního nábřeží se stal hlavním východiskem pro návrh nového polyfunkčního objektu BLOX, kde bude po jeho dokončení sídlit Dánské centrum architektury. Budova se má zařadit po bok ikon dánského modernismu a stát se zhmotněním jeho základních principů monumentality, jednoduchosti a ohleduplnosti. Organizace prostorů i forma „kupy“ vycházejí ze snahy maximálně využít dosud skrytý potenciál místa v srdci rychle se rozvíjející specifické městské oblasti. Jindy limitující omezení se zde stala zdrojem inspirace. Cílem projektu je aktivně se zapojit do městské tkáně, podporovat a rozvíjet společenské aktivity ve svém okolí.

praxe

MFA: Muzeum finské architektury »

Ve finských Helsinkách se nachází druhé nejstarší muzeum architektury na světě. Ke správě a prezentaci bohaté sbírky architektonických fotografií, archiválií a oborových publikací bylo v roce 1956 založeno Muzeum finské architektury. Shromažďování a sdílení informací z oboru architektury patří dodnes mezi jeho hlavní činnosti, přestože forma tohoto sdílení se proměňuje. Kromě výstav jsou na programu semináře, přednášky domácích i zahraničních hostů, organizované procházky nebo každoroční projekt dočasného pavilonu, na jehož návrhu se podílejí studenti finských škol architektury a jenž v letních měsících slouží jako samostatný exponát a zároveň jako rozšíření výstavních ploch. Těmito cestami MFA naplňuje svůj cíl: poskytnout široké veřejnosti prostředky k porozumění architektuře a její roli ve společnosti současné i budoucí.

praxe

MA: Muzeum architektury ve Vratislavi »

Muzeum architektury ve Vratislavi bylo založeno v roce 1965, původně jako pobočka Muzea města Vratislav, a fungovalo pod názvem Muzeum architektury a rekonstrukce. Jeho zakladatelem byl hlavní restaurátor historických památek ve Vratislavi a pozdější profesor na zdejší polytechnické univerzitě Olgierd Czerner, který instituci vedl od jejího založení až do roku 2000. Prvotním záměrem muzea bylo zajišťování a inventarizace dochovaných pozůstatků architektonických prvků z domů zničených během války. Postupem času rozšířilo muzeum svůj záběr na celé území Polska a zaměřilo se více na současnou architekturu. Je jedinou institucí svého druhu v Polsku.

realizace

MA: Rekonstrukce výstavních prostor Muzea architektury ve Vratislavi »

Piotr Zybura, Iga Peruga / arch_it /

Hlavní expozice Muzea architektury ve Vratislavi se nachází v prostorách bývalého kostela sv. Bernardina Sienského z přelomu 15. a 16. století. V letech 2015–2016 proběhla částečná rekonstrukce vstupního prostoru a především renovace expozice ze sedmdesátých let, která již byla z hlediska současných výstavních potřeb zastaralá. Nové uspořádání prostoru je variabilní a vyhoví různým provozním nárokům. Součástí renovace byl nejen nový výstavní mobiliář, ale především komplexní řešení orientačního systému a grafiky. V rámci omezeného rozpočtu byl navržen jednoduchý a přehledný systém, který je v souladu s celkovým architektonickým řešením a propojuje různé části muzea, jejichž obnova se plánuje v blízké budoucnosti.

praxe

KÉK: Centrum současné architektury »

Nezávislé architektonické a kulturní centrum KÉK v Budapešti, provozované mladými maďarskými architekty, umělci i laiky, zahájilo svou činnost v roce 2006 otevřením kulturního prostoru v ulici Nefelejcs, v bývalém skladišti na dvoře muzea. Od té doby se dvakrát přestěhovalo a dnes sídlí ve víceúčelovém prostoru zaměřeném na problematiku architektury a urbanismu v Budě. Prostřednictvím výstav, konferencí, architektonických prohlídek, festivalů a dalších akcí se snaží otevírat nové perspektivy v architektonickém a urbanistickém myšlení v Maďarsku. KÉK je jedinou mezinárodně uznávanou platformou reprezentující současnou architekturu v Maďarsku, její aktivity vzbuzují pozornost a uznání doma i v zahraničí.

praxe

PA: Pavilon Arsenal »

Informační, dokumentační a výstavní centrum pro architekturu a urbanismus Paříže a pařížské metropolitní oblasti Pavilon Arsenal vzniklo v roce 1988 na popud tehdejšího starosty Paříže a premiéra Jacquese Chiraca jako příspěvková organizace města. Téměř třicet let po svém založení zůstává jedinečným místem, kde pařížské publikum, francouzští a zahraniční turisté i odborníci získávají informace o nedávné historii a současném stavu architektury a urbanismu, a zároveň je centrem a platformou pro výměnu zkušeností a pro diskuze odborníků, architektů, stavitelů, developerů, politiků a veřejnosti.

rozhovor

NLA: O model Londýna sa opiera celý náš program. Rozhovor Rastislava Udžana s Catherine Staniland »

Greater London Authority (GLA) spolu s 32 mestskými časťami vytvára metropolitné územie mesta Londýna. Stabilita a rozvoj v takej veľkej urbánnej mierke sú spoludotvárané podpornými organizáciami, ktoré pôsobia vo vzájomnej koexistencii a oproti iným centrám sa opierajú o vysoký záujem obyvateľov pri vytváraní vyváženého urbánneho prostredia. Medzi jednu z rešpektovaných organizácií patrí New London Architecture (NLA). Pri vstupe do budovy Building Centre v Londýne vás zavedie zvedavosť k modelu tejto dynamickej metropoly. O fungovaní NLA sme sa rozprávali s jeho riaditeľkou Catherine Staniland.

rozhovor

CAMP: Usilujeme o co největší otevřenost. Rozhovor Filipa Landy s Ondřejem Boháčem, Petrem Hlaváčkem, Adamem Gebrianem a Eugenem Liškou »

CAMP [kemp] je zkratka názvu nového Centra architektury a městského plánování při Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), jehož posláním je zlepšovat podobu veřejné debaty o urbanismu a architektuře metropole. O smyslu a programové náplni centra jsme hovořili hned se čtyřmi jeho aktéry: bývalým a současným ředitelem IPR Praha a dvěma spoluautory celkové koncepce.

realizace

NTM: Centrum stavitelského dědictví Plasy – konverze bývalého klášterního pivovaru pro Národní technické muzeum »

Vzorový projekt památkové obnovy zahrnoval adaptaci dvou značně zchátralých, avšak památkově hodnotných areálů bývalého kláštera v Plasích – pivovaru a hospodářského dvora. Cílem rekonstrukce bylo navrácení do podoby kolem roku 1900 při zachování industriálního rázu objektu v jisté syrovosti a „neupravenosti“. Nově vybudované Centrum stavitelského dědictví Plasy slouží jako učebnice stavební kultury od jejích románských počátků do 19. století, členitý areál rovněž poskytuje možnost volnočasových aktivit pro širokou návštěvnickou obec. Obnoven byl také provoz pivovaru, své místo zde našla i místní městská knihovna.

idea

BUS:STOP. Autobusové zastávky v Krumbachu »

Kultur Krumbach

Uprostřed rakouské obce Krumbach vyrostla v roce 2012 centrální autobusová zastávka navržená trojicí spolupracujících architektů ve složení Bernardo Bader, René Bechter a Hermann Kaufmann. Tento počin, realizovaný zásluhou místního kulturního spolku, inicioval vznik dalšího ambiciózního projektu BUS:STOP v podobě nových autobusových zastávek pro celou obec a okolí. Pod vedením Vorarlberského institutu architektury a vídeňského AzW bylo osloveno sedm světově uznávaných tvůrců, aby vstoupili do dialogu s místními lidmi, krajinou a tradicí. Cílem projektu bylo spojit úspěchy mezinárodních architektů s know‑how a dovednostmi lokálních architektonických kanceláří a řemeslníků. Na manuální realizaci se podílela téměř třetina z tisíce obyvatel Krumbachu. Všichni architekti se zřekli nároku na honorář, místo něj jim byly odměnou prázdniny v oblasti Bregenzerwaldu.

trendy

příloha

Energetická bilance budovy a stínicí technika »

Štěpánka Lubinová a kolektiv SVST

Sdružení výrobců stínicí techniky a jejích částí (SVST) iniciovalo ve spolupráci s Výzkumným ústavem pozemních staveb (VÚPS) přednormativní výzkum vlastností materiálů pro výrobu stínicích prvků. Odborný tým SVST následně stanovil hodnoty stínicího součinitele pro základní skupiny stínicích prvků. Oba projekty poskytly další argumenty pro skutečnost, že prvky stínicí techniky mají v závislosti na provedení, tvaru a kvalitě opláštění budovy a dalších limitujících podmínkách nezanedbatelný vliv na roční spotřebu energie na vytápění a chlazení budov.

příloha

Současná okna a (ne)větrání budov »

Jan Bedřich

Vývoj okenních výrobků je charakterizován postupným uplatňováním moderních technologií a materiálů. Na scéně se objevují první plastová okna, která postupně získávají stále větší popularitu. V posledních letech se také dramaticky změnily požadavky na přípustný prostup tepla konstrukcemi a s tím zbytněla legislativa týkající se otvorových výplní a obvodových plášťů budov obecně. Utěsněnost oken s sebou ale přináší nepříjemné vedlejší důsledky, jež se teprve nyní dostávají do centra pozornosti normotvůrců a zákonodárců.

příloha

Češi a světlo v kanceláři »

Jan Petrášek

Ne nadarmo se říká, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Denní světlo totiž hraje v našem životě nezastupitelnou roli. Stejně důležitý vliv na psychiku a naše celkové zdraví má ale i osvětlení interiérů, zejména v zimním období, kdy jsou dny nejkratší. Je proto důležité dbát na výběr vhodných svítidel i zdrojů světla – obzvlášť v pracovním prostředí.

ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2019 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR
Copyright ©2004-2019 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.