![]() |
motto |
O železnodrahách a jich nevyhnutelné potřebnosti v Evropě » celý článek |
aktuality | ||
recenze | ||
![]() |
detail |
Planeta dětí. Pavilon prvního stupně ZŠ a ZUŠ Líbeznice » Novostavba pavilonu urbanisticky doplňuje stávající areál základní školy na severovýchodním okraji obce Líbeznice, tvořený hlavní školní budovou z roku 1956 a školní družinou. Stavba byla původně určena pro mateřskou školu, kde navržený prstenec vymezoval kruhovou zahradu pro předškolní děti v rámci zahrady pro školáky. Později, z důvodů finančních a s ohledem na demografický vývoj obce, bylo zadání změněno na základní školu. Pavilon zachovává původní koncept domu obepínajícího venkovní prostředí. Těžištěm dispozice je excentricky umístěné atrium, jež slouží jako venkovní učebna a kolem něhož obíhá víceúčelové foyer integrující funkce komunikace, šaten a společných prostor. Po obvodu je vějířovitě uspořádáno osm učeben, sborovna, hygienické zázemí a jídelna, kterou lze pomocí přestavby snadno proměnit v aulu pro přednášky, hudební či divadelní produkci. |
intro |
Pocit přehledu » Z pozemského úhlu pohledu nejsme schopni přehlédnout celou složitost, šířku a dopad proměn, které člověk na Zemi způsobuje. Nevidíme je v jejich celistvosti a nejsme schopni vnímat nejširší kontext. „The overview effect“ je jev popisovaný astronauty, který lze spatřit pouze při pohledu z vesmíru zpátky na Zemi. Teprve na satelitních snímcích vyniká rozsah těchto změn, ať už jde o zásahy do krajiny, nebo o proměny městských struktur. Železnice se za dvě staletí své existence stala natolik rostlou součástí urbánních organismů, že ji z perspektivy obyvatel měst vnímáme jako neměnnou konstantu a často si neuvědomujeme, jak velká území celý železniční systém v prostoru města zabírá. Teprve z nadzemské perspektivy se vyjevují rýhy, krátery a struktury nádraží, kolejišť a vlakových odkladišť a jejich závažnost v kontextu městského urbanismu a ostatní lidské stavební produkce. |
|
výzkum |
Nová města na kolejích » Současná renesance železniční dopravy a znovuobjevení městskosti jako pozitivní kvality se protínají v rostoucí oblibě projektů nových čtvrtí, realizovaných zároveň s přestavbami významných nádraží velkých evropských měst. Výzvy, kterým tyto projekty čelí, jsou ilustrovány na příkladech tří v současnosti realizovaných „měst na kolejích“ – Curychu, Utrechtu a Stuttgartu. |
|
rozhovor |
Základem úspěchu byl jednoduchý plán. Rozhovor Filipa Landy a Zuzany Morávkové s Andreasem Schwabem » Nové vídeňské hlavní nádraží je svou rozlohou 109 hektarů a výší investice dosahující čtyř miliard eur momentálně největším infrastrukturním projektem v Evropě. O procesu plánování a výstavby, způsobu financování, faktorech úspěchu i možných komplikacích jsme hovořili s Andreasem Schwabem, odborníkem na projekt Wien Hauptbahnhof, působícím na Magistrátu města Vídně. |
|
realizace |
145 000: Vídeň hlavní nádraží » Komplex nového vídeňského nádraží Wien Hauptbahnhof, situovaný na jižním okraji širšího centra, vznikl na uvolněných pozemcích dvou původních, v té době již nevyhovujících hlavových nádraží – Südbahnhof a Ostbahnhof (jižní a východní). Jeho těžištěm je samotná nádražní budova s integrovaným nákupním centrem, na niž navazuje administrativní okrsek – Quartier Belvedere. V navazující etapě je realizována rozsáhlá bytová výstavba – Sonnwendviertel. Území doplňuje rozsáhlý park a nezbytná občanská vybavenost. Vytvoření průjezdného nádraží umožnilo propojení všech směrů v jednom místě a upevnilo pozici Vídně jako významné křižovatky regionální, státní i mezinárodní dopravy. |
|
kauza |
Brno má problém » Odsunout, či neodsunout? To je otázka, na kterou se brněnští představitelé snaží najít odpověď již téměř sto let. Hlavní nádraží se dosud nachází v původním umístění z roku 1839 podél vnitřního městského okruhu a jeho kapacita i technický stav již dlouho nevyhovují současným požadavkům. Proč je tak složité situaci jednou provždy vyřešit? Podaří se současnému vedení města uskutečnit zásadní historický krok? |
|
analýza |
Čtyři pražská nádraží » Od příjezdu prvního vlaku do Prahy letos uplynulo 170 let a za tu dobu se železniční doprava stala nedílnou součástí města. Rozsáhlé pozemky některých pražských nádraží však postupně ztrácejí na významu a stávají se žádaným zbožím. České dráhy již podnikly jisté kroky, které se z dlouhodobého hlediska jeví nešťastně, developeři si brousí zuby. Městu však stále chybějí strategie, jak s těmito urbanisticky cennými územími naložit. Jaká je minulost, současnost a budoucnost čtyř pražských železničních brownfieldů? |
|
realizace |
110 000: Centrální nádraží v Rotterdamu » Nádraží Rotterdam Centraal je jedním z nejvýznamnějších dopravních uzlů v Nizozemsku s kapacitou kolem 110 000 cestujících denně, což je stejný počet jako na letišti Schiphol v Amsterodamu. Původní budova od Sybolda van Ravesteyna z roku 1957 již pro tak velký počet cestujících a stále složitější strukturu dopravního uzlu přestala dostačovat. V roce 2003 byla proto vyhlášena architektonická soutěž na novou budovu, díky níž se zformoval autorský Team CS, tvořený třemi architektonickými ateliéry. |
|
realizace |
271 139: Proměna železniční oblasti King’s Cross Central v Londýně » Železniční uzel King’s Cross Central se rozvíjel na severním okraji centra města od poloviny 19. století. Vznikly zde konečné stanice dvou železničních společností a rozsáhlé nákladové nádraží, jehož provoz postupně skomíral a bývalé industriální území se proměnilo v mrtvou zónu. Dnes se tato nechvalně známá část Londýna transformuje v novou čtvrť s rozmanitým využitím. |
|
realizace |
Mezi fjordem a železnicí. Multifunkční soubor Barcode v Oslu » V roce 2003 proběhla urbanistická soutěž na řešení části nábřeží Bjørvika v Oslu. Území bývalého nákladního přístavu lemované fjordem bylo v minulosti kvůli železnici a vysokorychlostní silnici zcela odtrženo od samotného města. V současné době se proměňuje v novou kulturní čtvrť, jejímž iniciačním projektem byla nová budova Opery. V její blízkosti vyrůstá i soubor Barcode, jehož autoři se museli vypořádat s bezprostřední bariérou kolejiště centrálního nádraží a vyřešit napojení nově zastavěné plochy na strukturu města. |
|
strategie |
Železnice 21: možnosti, potřeby, perspektivy » Železniční doprava patří v rámci evropské dopravní politiky k předním tématům, což souvisí s očekávaným dalším rozvojem přepravy osob i zboží na území celé Evropské unie. To s sebou nese potřebu rozsáhlých investic do modernizace železničních systémů a související infrastruktury, která se zřetelně promítá také do plánování našich měst. |
|
projekt |
Variabilní prostor železnice » Diplomový projekt, zpracovaný na Fakultě architektury VUT v Brně pod vedením Jana Mléčky, se zabývá možnostmi využití starých a opuštěných železničních tratí a jejich proměnou s ohledem na současné společenské potřeby. K tomu jsou využity železniční technologie, které jsou modifikovány do různorodých struktur a přizpůsobeny lokálním zvláštnostem konkrétních nevyužitých areálů. |
|
idea |
Okružní jízda » Brněnské hlavní vlakové nádraží a prostor před nádražní budovou jsou místem, s nímž je denně konfrontováno množství obyvatel města, lidí přijíždějících za prací i turistů. Dlouhodobě neřešená otázka – přesunout, či rekonstruovat – téměř vymazala z mysli lidí představy o možné změně tohoto prostoru. Okružní jízda je zážitkový výlet / site-specific představení / táborová bojovka / městské divadlo, jež divákům-aktérům umožňuje prožít a uvědomit si prostor nádraží v souvislostech, kterých si jindy nevšímají. Cílem projektu je upozornit na stav, v němž se samotná budova a její okolí nacházejí, a přispět k diskuzi o možnostech nádraží a k popularizaci místa před plánovaným referendem na podzim 2016. |
|
trendy | ||
příloha |
Sanitární technika – nekonvenční aranžování sanitárních systémů » Vývoj v oblasti sanitace jde v duchu udržitelných vizí („cities of future“, „circular economy“), což konkrétně znamená recyklaci zdrojů co nejblíže jejich použití. Jedním z možných způsobů, jak tyto vize naplnit, je recyklace použité vody a tepla. Nejsnáze a zároveň i nejekonomičtěji lze recyklovat šedé vody na tzv. bílé vody. Takto se dá ušetřit až 50 % pitné vody s návratností investice do deseti let. Používané technologie na recyklaci šedých vod jsou ověřené, nenáročné a lze je automatizovat a kontrolovat i na dálku. Další investice související s šedými vodami pak mohou směřovat na recyklaci tepla z těchto vod pro účely ohřevu teplé vody. |
|
příloha |
Omítky a omítkové systémy z pohledu správného návrhu » Omítky tvoří v mnoha případech finální úpravu existujících staveb, a to jak historických, tak nově postavených. Základními požadavky jsou jednak zajištění požadovaného vzhledu budov, jednak zajištění ochrany těchto budov v maximálně dlouhém čase. Důležitým parametrem je tedy životnost omítky, která je ovlivněna technicky správným návrhem a správným provedením. Předmětem článku je zmapování technických parametrů nejčastěji používaných omítek, základních požadavků současných norem a jejich využití pro správný návrh. |
|
příloha |
Provádění systémů vytápění v trvale udržitelné výstavbě » Na způsobu a kvalitě provedení systémů zprostředkujících energetické toky pro tvorbu prostředí budovy závisejí jejich možnosti užívání, funkčnost, spolehlivost i trvanlivost. Jaké jsou tedy zásady jejich realizace? |
|
realizace |
Jiné tvary. Administrativní budova Aviatica v pražských Jinonicích » Začátkem září proběhlo slavnostní otevření administrativní budovy Aviatica, která je první realizací plánované výstavby na území bývalé továrny Walter v Praze‑Jinonicích. Na pozemcích o rozloze 16,5 hektaru vzniká nová městská struktura navazující na okolní rezidenční zástavbu. Přibližně třetina území v jižní části areálu je vymezena pro administrativní budovy, v klidnější severní části vznikne nová obytná zástavba a na přibližně desetině území bude vybudován městský park. |
ERA21 vydává ERA Média, s. r. o. |
|
Telefon: +420 530 500 801 E-mail: redakce@era21.cz |
|
WEBdesign Kangaroo group, a.s. |