ERA21 #05/2015 Proměny železnice

kniha motto

O železnodrahách a jich nevyhnutelné potřebnosti v Evropě

Jan Evangelista Purkyně

» celý článek
aktuality

recenze

kniha detail

Planeta dětí. Pavilon prvního stupně ZŠ a ZUŠ Líbeznice »

Adam Halíř, Ondřej Hofmeister, Marek Sankot, Bohdana Linhartová / Projektil architekti /

Novostavba pavilonu urbanisticky doplňuje stávající areál základní školy na severovýchodním okraji obce Líbeznice, tvořený hlavní školní budovou z roku 1956 a školní družinou. Stavba byla původně určena pro mateřskou školu, kde navržený prstenec vymezoval kruhovou zahradu pro předškolní děti v rámci zahrady pro školáky. Později, z důvodů finančních a s ohledem na demografický vývoj obce, bylo zadání změněno na základní školu. Pavilon zachovává původní koncept domu obepínajícího venkovní prostředí. Těžištěm dispozice je excentricky umístěné atrium, jež slouží jako venkovní učebna a kolem něhož obíhá víceúčelové foyer integrující funkce komunikace, šaten a společných prostor. Po obvodu je vějířovitě uspořádáno osm učeben, sborovna, hygienické zázemí a jídelna, kterou lze pomocí přestavby snadno proměnit v aulu pro přednášky, hudební či divadelní produkci.

» celý článek
intro

Pocit přehledu »

Daily Overview

Z pozemského úhlu pohledu nejsme schopni přehlédnout celou složitost, šířku a dopad proměn, které člověk na Zemi způsobuje. Nevidíme je v jejich celistvosti a nejsme schopni vnímat nejširší kontext. „The overview effect“ je jev popisovaný astronauty, který lze spatřit pouze při pohledu z vesmíru zpátky na Zemi. Teprve na satelitních snímcích vyniká rozsah těchto změn, ať už jde o zásahy do krajiny, nebo o proměny městských struktur. Železnice se za dvě staletí své existence stala natolik rostlou součástí urbánních organismů, že ji z perspektivy obyvatel měst vnímáme jako neměnnou konstantu a často si neuvědomujeme, jak velká území celý železniční systém v prostoru města zabírá. Teprve z nadzemské perspektivy se vyjevují rýhy, krátery a struktury nádraží, kolejišť a vlakových odkladišť a jejich závažnost v kontextu městského urbanismu a ostatní lidské stavební produkce.

výzkum

Nová města na kolejích »

Kateřina Čechová

Současná renesance železniční dopravy a znovuobjevení městskosti jako pozitivní kvality se protínají v rostoucí oblibě projektů nových čtvrtí, realizovaných zároveň s přestavbami významných nádraží velkých evropských měst. Výzvy, kterým tyto projekty čelí, jsou ilustrovány na příkladech tří v současnosti realizovaných „měst na kolejích“ – Curychu, Utrechtu a Stuttgartu.

rozhovor

Základem úspěchu byl jednoduchý plán. Rozhovor Filipa Landy a Zuzany Morávkové s Andreasem Schwabem »

Nové vídeňské hlavní nádraží je svou rozlohou 109 hektarů a výší investice dosahující čtyř miliard eur momentálně největším infrastrukturním projektem v Evropě. O procesu plánování a výstavby, způsobu financování, faktorech úspěchu i možných komplikacích jsme hovořili s Andreasem Schwabem, odborníkem na projekt Wien Hauptbahnhof, působícím na Magistrátu města Vídně.

realizace

145 000: Vídeň hlavní nádraží »

Hotz/Hoffmann•Wimmer

Komplex nového vídeňského nádraží Wien Hauptbahnhof, situovaný na jižním okraji širšího centra, vznikl na uvolněných pozemcích dvou původních, v té době již nevyhovujících hlavových nádraží – Südbahnhof a Ostbahnhof (jižní a východní). Jeho těžištěm je samotná nádražní budova s integrovaným nákupním centrem, na niž navazuje administrativní okrsek – Quartier Belvedere. V navazující etapě je realizována rozsáhlá bytová výstavba – Sonnwendviertel. Území doplňuje rozsáhlý park a nezbytná občanská vybavenost. Vytvoření průjezdného nádraží umožnilo propojení všech směrů v jednom místě a upevnilo pozici Vídně jako významné křižovatky regionální, státní i mezinárodní dopravy.

kauza

Brno má problém »

Petra Hlaváčková

Odsunout, či neodsunout? To je otázka, na kterou se brněnští představitelé snaží najít odpověď již téměř sto let. Hlavní nádraží se dosud nachází v původním umístění z roku 1839 podél vnitřního městského okruhu a jeho kapacita i technický stav již dlouho nevyhovují současným požadavkům. Proč je tak složité situaci jednou provždy vyřešit? Podaří se současnému vedení města uskutečnit zásadní historický krok?

analýza

Čtyři pražská nádraží »

Kristýna Drápalová, Jaroslav Wertig, Lenka Burgerová, Matěj Stropnický, Monika Bunžová

Od příjezdu prvního vlaku do Prahy letos uplynulo 170 let a za tu dobu se železniční doprava stala nedílnou součástí města. Rozsáhlé pozemky některých pražských nádraží však postupně ztrácejí na významu a stávají se žádaným zbožím. České dráhy již podnikly jisté kroky, které se z dlouhodobého hlediska jeví nešťastně, developeři si brousí zuby. Městu však stále chybějí strategie, jak s těmito urbanisticky cennými územími naložit. Jaká je minulost, současnost a budoucnost čtyř pražských železničních brownfieldů?

realizace

110 000: Centrální nádraží v Rotterdamu »

Benthem Crouwel Architects, Meyer en Van Schooten Architecten, West 8 / Team CS /

Nádraží Rotterdam Centraal je jedním z nejvýznamnějších dopravních uzlů v Nizozemsku s kapacitou kolem 110 000 cestujících denně, což je stejný počet jako na letišti Schiphol v Amsterodamu. Původní budova od Sybolda van Ravesteyna z roku 1957 již pro tak velký počet cestujících a stále složitější strukturu dopravního uzlu přestala dostačovat. V roce 2003 byla proto vyhlášena architektonická soutěž na novou budovu, díky níž se zformoval autorský Team CS, tvořený třemi architektonickými ateliéry.

realizace

271 139: Proměna železniční oblasti King’s Cross Central v Londýně »

Allies and Morrison, Porphyrios Associates, Townshend Landscape Architects

Železniční uzel King’s Cross Central se rozvíjel na severním okraji centra města od poloviny 19. století. Vznikly zde konečné stanice dvou železničních společností a rozsáhlé nákladové nádraží, jehož provoz postupně skomíral a bývalé industriální území se proměnilo v mrtvou zónu. Dnes se tato nechvalně známá část Londýna transformuje v novou čtvrť s rozmanitým využitím.

realizace

Mezi fjordem a železnicí. Multifunkční soubor Barcode v Oslu »

MVRDV, Dark Arkitekter, A-lab

V roce 2003 proběhla urbanistická soutěž na řešení části nábřeží Bjørvika v Oslu. Území bývalého nákladního přístavu lemované fjordem bylo v minulosti kvůli železnici a vysokorychlostní silnici zcela odtrženo od samotného města. V současné době se proměňuje v novou kulturní čtvrť, jejímž iniciačním projektem byla nová budova Opery. V její blízkosti vyrůstá i soubor Barcode, jehož autoři se museli vypořádat s bezprostřední bariérou kolejiště centrálního nádraží a vyřešit napojení nově zastavěné plochy na strukturu města.

strategie

Železnice 21: možnosti, potřeby, perspektivy »

Jan Ilík

Železniční doprava patří v rámci evropské dopravní politiky k předním tématům, což souvisí s očekávaným dalším rozvojem přepravy osob i zboží na území celé Evropské unie. To s sebou nese potřebu rozsáhlých investic do modernizace železničních systémů a související infrastruktury, která se zřetelně promítá také do plánování našich měst.

projekt

Variabilní prostor železnice »

Kristýna Smržová

Diplomový projekt, zpracovaný na Fakultě architektury VUT v Brně pod vedením Jana Mléčky, se zabývá možnostmi využití starých a opuštěných železničních tratí a jejich proměnou s ohledem na současné společenské potřeby. K tomu jsou využity železniční technologie, které jsou modifikovány do různorodých struktur a přizpůsobeny lokálním zvláštnostem konkrétních nevyužitých areálů.

idea

Okružní jízda »

Divadlo Feste

Brněnské hlavní vlakové nádraží a prostor před nádražní budovou jsou místem, s nímž je denně konfrontováno množství obyvatel města, lidí přijíždějících za prací i turistů. Dlouhodobě neřešená otázka – přesunout, či rekonstruovat – téměř vymazala z mysli lidí představy o možné změně tohoto prostoru. Okružní jízda je zážitkový výlet / site-specific představení / táborová bojovka / městské divadlo, jež divákům-aktérům umožňuje prožít a uvědomit si prostor nádraží v souvislostech, kterých si jindy nevšímají. Cílem projektu je upozornit na stav, v němž se samotná budova a její okolí nacházejí, a přispět k diskuzi o možnostech nádraží a k popularizaci místa před plánovaným referendem na podzim 2016.

trendy

příloha

Sanitární technika – nekonvenční aranžování sanitárních systémů »

Karel Plotěný

Vývoj v oblasti sanitace jde v duchu udržitelných vizí („cities of future“, „circular economy“), což konkrétně znamená recyklaci zdrojů co nejblíže jejich použití. Jedním z možných způsobů, jak tyto vize naplnit, je recyklace použité vody a tepla. Nejsnáze a zároveň i nejekonomičtěji lze recyklovat šedé vody na tzv. bílé vody. Takto se dá ušetřit až 50 % pitné vody s návratností investice do deseti let. Používané technologie na recyklaci šedých vod jsou ověřené, nenáročné a lze je automatizovat a kontrolovat i na dálku. Další investice související s šedými vodami pak mohou směřovat na recyklaci tepla z těchto vod pro účely ohřevu teplé vody.

příloha

Omítky a omítkové systémy z pohledu správného návrhu »

Lukáš Balík

Omítky tvoří v mnoha případech finální úpravu existujících staveb, a to jak historických, tak nově postavených. Základními požadavky jsou jednak zajištění požadovaného vzhledu budov, jednak zajištění ochrany těchto budov v maximálně dlouhém čase. Důležitým parametrem je tedy životnost omítky, která je ovlivněna technicky správným návrhem a správným provedením. Předmětem článku je zmapování technických parametrů nejčastěji používaných omítek, základních požadavků současných norem a jejich využití pro správný návrh.

příloha

Provádění systémů vytápění v trvale udržitelné výstavbě »

Marek Kuchta

Na způsobu a kvalitě provedení systémů zprostředkujících energetické toky pro tvorbu prostředí budovy závisejí jejich možnosti užívání, funkčnost, spolehlivost i trvanlivost. Jaké jsou tedy zásady jejich realizace?

realizace

Jiné tvary. Administrativní budova Aviatica v pražských Jinonicích »

Jakub Cigler Architekti

Začátkem září proběhlo slavnostní otevření administrativní budovy Aviatica, která je první realizací plánované výstavby na území bývalé továrny Walter v Praze‑Jinonicích. Na pozemcích o rozloze 16,5 hektaru vzniká nová městská struktura navazující na okolní rezidenční zástavbu. Přibližně třetina území v jižní části areálu je vymezena pro administrativní budovy, v klidnější severní části vznikne nová obytná zástavba a na přibližně desetině území bude vybudován městský park.

ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2018 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR
Copyright ©2004-2018 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.