Muzeum budoucnosti v Dubaji je královstvím inovací a moderních technologií

Když zajdete kdekoliv na světě do muzea, s největší pravděpodobností se budou tamní sbírky ohlížet do minulosti. V Dubaji se ale právě teď staví muzeum, kde tomu bude přesně naopak. Nové Muzeum budoucnosti má být inkubátorem nových nápadů a místem, kde se budou na odiv vystavovat inovace. Tuto ideu dokonale odráží i budova muzea.

Ta se staví nedaleko komplexu Emirates Towers, má tvar oka (přesněji anuloidu) hledícího do budoucnosti a její futuristickou fasádu z korozivzdorné oceli mají pokrývat kaligrafie v arabštině. Muzeum se bude rozkládat na ploše téměř 2 800 m² a jeho realizace vyjde na 136 milionů dolarů. Na sedmi podlažích se předvedou inovativní a futuristické koncepty, služby a výrobky zaměřené na města, zdravotnictví a vzdělávání budoucnosti. V budově budou navíc i laboratoře a přednáškový sál pro 400 lidí.

BIM jako jeden z požadavků

Hypermoderní vize a zaměření na inovace se promítly i do toho, jak Muzeum budoucnosti vzniká. Nadace Dubai Future Foundation od samého počátku požadovala, aby se během celého životního cyklu projektu využíval BIM a plně digitalizované pracovní procesy. Konzultantská společnost BuroHappold Engineering, architektonické studio Killa Design i dodavatelé BAM Higgs & Hill a Transgulf jí stoprocentně vyhověli. Pro tento projekt byly použity programy Revit, Dynamo Studio, Navisworks, Robot Structural Analysis Professional a 3ds Max.

Tradiční přístup, při kterém se definují konkrétní výstupy a následně se pořádají schůzky při dosažení vytyčených milníků, nahradila agilní realizace projektu: Projektový tým se s klientem schází pravidelně a kdokoliv může kdykoliv komentovat aktuální návrhy. Všichni členové týmu se tak na projektu podílejí nepřetržitě a na základě nejnovějších dat ho posouvají kupředu.

Ohromným přínosem je i možnost koordinovat práce ve 3D, odhalovat a řešit kolize a zapojovat do rozhodování všechny dotčené strany. Předávání modelů mezi stakeholdery v jednotlivých fázích projektu zajišťuje, že se do modelu při navrhování, plánování i realizaci postupně doplňují další informace a nenaruší se kontinuita modelu. Jeho rozvoj se v reálném čase promítá do úrovně rozpracování – zatímco projektový tým pracuje s modelem na úrovni LOD 300, dodavatelé ho rozpracují na úroveň LOD 400. V modelu byly navíc identifikovány oblasti, kam se hodí prefabrikované TZB moduly – ty už pak stačilo jen navrhnout, vyrobit a namontovat. Tím se snížily náklady na pracovní sílu i doba potřebná k osazení stavby. Nic z toho by ale nebylo možné bez vysoce spolehlivých, přesných a kvalitních dat, která virtuální model obsahuje.

Celý projekt stojí na generativním designu

Komplexnější prvky projektu se optimalizovaly pomocí iterací. Jádrem tohoto analytického procesu byla racionalizace návrhu a generativní design.

Například u diagonální ocelové nosné konstrukce dodavatelé při iterování podoby spojů, úhlů, uzlů a délky dílů a při hledání proveditelného řešení vycházeli z pevnostní analýzy a požadavků na provozuschopnost. S pomocí generativního navrhování vznikly na míru napsané skripty pro optimalizaci za použití několika proměnných najednou, které zároveň přináší detailnější měřítko a lepší předvídatelnost. Diagonální geometrii tým generoval vlastním parametrickým skriptem, což mu umožnilo rychle zpracovat a zanalyzovat množství iterací a zajistit, že budou odpovídat architektonickým i konstrukčním požadavkům. Pomocí skriptů se vyřešilo také pojmenovávání prvků a uzlů, stejně jako generování geometrie pro tvorbu výkresů.

Úspory při výstavbě

Při výstavbě se osvědčily QR kódy – používají se pro kontrolu kvality i bezpečnosti a sledování toku materiálu. Výsledkem je 65% snížení víceprací na staveništi. Týmu, který výstavbu řídí a kontroluje, BIM každý den výrazně šetří čas a zároveň zvyšuje produktivitu až o 50 %.

Kvůli geometrickému tvaru a složitosti celé budovy se pro minimalizaci rizika vymodeloval časový rámec realizace. Hlavní dodavatel teď může sledovat stavební práce, spolupráci a koordinaci klíčových míst celé výstavby. Prostorová koordinace ještě před započetím výstavby omezila plýtvání materiálem a díky optimalizaci návrhu ve 3D na stavbě nevyvstává tolik problémů, celkově se minimalizovala nutnost úprav a práce se dokončují včas.

„Bez BIMu by byla realizace tohoto projektu nemožná,“ říká Tobias Bauly, ředitel projektu za BuroHappold Engineering a dodává: „Od neuvěřitelně komplexního návrhu celého muzea až po samotnou výstavbu to byl jedině BIM, kdo tuto vizi budoucnosti uměl už v současnosti převést ve skutečnost.“

Chcete se o výhodách BIM dozvědět více? Kontaktujte odborníka společnosti Autodesk ZDE.

www.autodesk.cz