Tíživá humornost v české architektuře

Anna Háblová

Nepřehlédnutelnými událostmi uplynulého měsíce se stala dvě souhlasná vyjádření – jedno stavební povolení pro bytový Obličejový dům v sousedství Anežského kláštera od architekta Zdeňka Fránka a opětovné územní rozhodnutí pro administrativně-komerční Květinový dům na Václavském náměstí z projekční kanceláře Chapman Taylor. Na první pohled dvě velmi podobná dramata o zasazení nové architektury do kontextu historické Prahy. Ale jen na první pohled.

To, co oba záměry spojuje, je prolitá vlna odporu z řad laické i odborné veřejnosti. Hledisek stavějících tyto projekty velmi daleko od sebe je však mnohem více – ať je to účel stavby, kvalita architektury, nebo zkrátka jen předpoklad prázdné stavební parcely. Květinový dům jakožto další nepotřebná administrativně-komerční věc s aluzí na postmoderní mnohomluvnost, které by ještě ke všemu měla předcházet demolice byť druhořadého novorenesančního objektu od Bohumíra Kozáka, zkrátka vedle Obličejového domu neobstojí. A neobstojí ani jako argument ke zmíněné demolici i přesto, že Preservation Is Overtaking Us,1 jak zní název známé Koolhaasovy knihy upozorňující na zvyšující se moc památkové péče a obecnou snahu o ochranu všeho staršího, což znesnadňuje resuscitaci center měst a upevňuje jejich deformované poslání jakožto kulis turistického živlu. Stavební vstupy do historického prostředí by se zkrátka měly posuzovat individuálně, a to s velkou dávkou vzdělání a intuice, aby byl co největší předpoklad odlišení děl se „záludnou absencí hloubky“ od těch, která vstupují se sebevědomím i pokorou a vnášejí novou, současnou vrstvu.

Tato stále se opakující hra v dichotomii starý versus nový však pro mě není tak objevným tématem jako Obličejový dům sám o sobě. Na této kauze mě zajímá především to, jak si neumíme poradit s ničím nešokující formou kvádru jen proto, že jsou do ní prostřednictvím oken a balkonů vloženy oči a ústa. Udělat dům jako obličej je koncept, za který bych podle všeho byla vyhozena hned v prvním ateliéru na jakékoli škole architektury, a tak jistý druh nelibosti možná pocítil každý architekt při zběžném pohledu na vizualizaci. Dejme tomu, že bychom mohli mluvit o „figurkativní architektuře“, kterou předznamenává svou tvorbou Svatopluk Sládeček, nebo že jde zkrátka o dotýkání se hranic oborů architektury a sochařství. Svou bizarností ale dům směřuje ještě někam jinam než do formálního stylistického schématu. Podle mě je to totiž architektura, která si z nás velmi jemně a elegantně dělá legraci. Není to směšnost prvoplánová, ale druh humoru, který je možné objevit i v předním českém umění a literatuře. Počínaje Kinterovými sochami chlapečků bušících hlavou do zdi a konče nejnovější sbírkou básní Petra Borkovce, jež sice nese název Milostné básně,2 ale milostnou báseň v obvyklém smyslu zde nenajdete ani jednu. Je to skrytá vtipnost, která je zároveň bolestná i existenciálně úzkostná, která ukazuje mnohem dál, k samotnému duchovnímu rozměru člověka, k naší lidskosti. A Fránkovy obličeje, některé až munchovsky protažené, k tomuto tíživému humoru směřují, ironicky vykračují mimo oblast předvídatelného a pokládají otázky po našich vlastních vnitřních tvářích.

Zdeněk Fránek zde potvrzuje svou silnou osobnost tvůrce, který se umí pohybovat na hraně mezi kýčem a uměním, mezi humorem a hloubkou. A kdo ví, třeba se tato stavba stane jednou ze  spektakulárních obrazů Prahy a pastelové obličeje budeme namísto Tančícího domu cpát na všechny přebaly turistických průvodců.

 

1 Rem Koolhaas, Jorge Otero-Pailos: Preservation Is Overtaking Us. Columbia Books on Architecture and the City, 2014.

2 Petr Borkovec: Milostné básně. Fra, Praha, 2013. 

Send e-mail back »


ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Phone: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2024 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR.
Copyright ©2004-2024 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.

Information about cookies on this page

To get an idea of what you like to read, we use cookies on the website, which we process in accordance with the privacy policy. If you want to let us know what you are interested in, please give your consent to the processing of all types of cookies.

 

Cookie settings

The cookies that are used on this site are divided into categories and below you can find out more about each category and allow or deny some or all of them. Once you disable categories that were previously enabled, all cookies associated with that category will be deleted from your browser.