Somfy: systémy pro řešení stínicí techniky komerčních budov

Přestože se v současnosti věnuje velká pozornost inteligentním systémům pro rodinné domy (ovládání stínění, osvětlení, přístupu do domu ad.), nalezne takové centrální řízení samozřejmě uplatnění i u větších občanských či komerčních staveb. Právě jejich koordinaci se ve společnosti Somfy, specializující se zejména na pohony a ovládání stínění, věnuje projektový manažer Tomáš Veselý.

Mohl byste nám přehledně představit jednotlivé systémy pro automatizované ovládání stínění u středních a velkých budov? Jak se od sebe liší? Jaká specifika je zde potřeba řešit?

Somfy nabízí pro větší budovy ucelenou skupinu řídicích systémů, které zastřešuje název animeo. Podle velikosti jsou dostupná různá řešení – animeo Solo, animeo Premium, animeo LON, animeo KNX, Animeo IP/io, animeo Connect.

U většiny projektů, které zpracováváme, požaduje investor ochranu interiéru proti slunci a ochranu samotného stínění proti větru. Dodávaná inteligentní řešení slouží k regulaci vnitřního klimatu, resp. nadměrných tepelných zisků, ale podílejí se také na tzv. light managementu neboli optimalizaci osvětlení interiéru, a ve výsledku směřují k minimalizaci provozních nákladů staveb. Investoři dále předpokládají přítomnost centrálního a lokálního ovládání propojeného s nadřazeným systémem měření a regulace. Mezi méně standardní požadavky patří například vazba na audio- a videotechniku. To vše umíme řešit.

Na počátku navrhování systému většinou rozdělíme budovu do tzv. zón. Nejjednodušším druhem zónování je podle jednotlivých fasád, kde většinou panují stejné podmínky z hlediska slunečního záření a působení větru. Pokud je budova výrazně vertikální, je třeba ji zónovat i po výšce, protože vítr působí u povrchu země jinak než ve vyšších patrech. Bylo by nepraktické ovládat všechny žaluzie na dvacetipodlažním objektu podle intenzity větru v posledních dvou patrech. Žaluzie zmiňuji konkrétně  proto, že se u nás jedná o nejpopulárnější druh vnějšího stínění, používaný více než kdekoli jinde v Evropě.

Čím to je, že jsou zrovna u nás žaluzie tak populární?

To je těžká otázka, často záleží na subjektivním vkusu zákazníka. Rolety rozlišujeme lamelové hliníkové a screenové (látkové), přičemž oba druhy se nahoře navíjejí na hřídel. U hliníkové rolety zůstává při stažení možnost částečně ji povysunout, a zachovat tak malé štěrbiny propouštějící světlo, ale to stačí spíš na orientaci v chodbě, nikoli na čtení. Screenové rolety se mohou stát výrazným estetickým prvkem budovy, u nás se však možná neprosadily kvůli nízkému povědomí veřejnosti o vlastnostech a možnostech tohoto produktu. U klasické žaluzie se jednotlivé lamely skládají na sebe a vedeny jsou buď na lankách, nebo ve vodicích lištách.

Pojďme zpět k možnostem systémů Somfy animeo…

Prvním krokem návrhu vhodného systému je rozdělení budovy do zón. Dále se orientujeme podle jejich množství. Animeo Solo je určeno pro dvě zóny, proto by se příliš nehodilo pro členitější budovu. Šlo by sice osadit více nezávislých systémů vždy pro dvě zóny, ale řídit jeden objekt více samostatnými systémy je nepraktické. Animeo Premium může v základní verzi ovládat čtyři zóny, s výměnou jednotky až osm zón, nebo pokud se jednotky paralelně spojí, až 16 zón. Animeo Premium vládne českému trhu, používáme jej v 80 % případů. Animeo Premium s grafickým rozhraním přístupným přes počítačový software je postupně nahrazováno systémem animeo TouchBuco, který pracuje s dotykovým panelem. TouchBuco ovládá až osm zón a jeho grafické rozhraní lze otevřít i ve webovém prohlížeči. Jde o intuitivní, logické a praktické ovládání systému. Přijde-li investor s nadstandardními požadavky, používáme systémy animeo KNX nebo LON, kde se celý systém programuje od základu, na rozdíl od animeo Solo a Premium, které jsou předprogramované a mají svá omezení. Ta jsou samozřejmě vyvážena nižší cenou a rychlejší instalací. KNX je normalizovaným, mezinárodně uznávaným protokolem a vzájemně kompatibilní produkty pro tento systém dodávají více než tři stovky světových výrobců stínění, klimatizace, vytápění, osvětlení a dalších.

Jednotlivé systémy se tedy od sebe liší hlavně počtem zón, které jsou schopny ovládat, a programovatelností?

Ano, a dále náročností požadavků, jež jsou schopny plnit. Hodně se liší i práce se sluneční automatikou. Zkusím popsat, jak systémy řízení stínicí techniky zpravidla nastavuji já. Po východu slunce systém čeká přibližně tři minuty, aby se vzala v úvahu možnost krátkého zasvícení skrz mraky. Až poté sjede stínicí technika dolů do předdefinované polohy, často například se sklonem lamel 45°. Ale poloha může být i vypočítána podle aktuálního času, data či zeměpisné šířky a může být dále rektifikována podle toho, jak slunce putuje po obloze. Říkáme tomu funkce sledování slunce a nalezneme ji u všech systémů kromě nejjednoduššího animeo Solo. U novinky animeo TouchBuco bude také možné nastavit mezní úhel slunečních paprsků, kdy začne být stínicí technika aktivní. Tak se dají zohlednit například hloubka ostění oken či přítomnost a tvar okolních přistiňujících objektů. Trendem je postupný odklon od umisťování slunečních čidel na jednotlivé fasády a přechod spíše k jedinému globálnímu čidlu na střeše objektu, odkud se získané informace porovnají s výpočtovým modelem budovy, a pomocí úhlů dopadu vznikne požadavek pro různé zóny. V tomto smyslu jsme vyvinuli nové speciální čidlo jako součást meteostanice.

Mohou do takto automatizovaného systému vstupovat uživatelé jednotlivých kanceláří?

Lokální ovládací prvky jsou běžnou součástí našich systémů, ale nastavení samozřejmě záleží na přání investora. Pokud se uživatel konkrétní kanceláře rozhodne v určitém okamžiku svou žaluzii ovládat lokálně, bude tento prvek vyjmut z automaticky řízeného celku a dostane se do manuálního řízení. Změní-li se venku světelné podmínky, bude automatický systém pohybovat pouze žaluziemi, které předtím nebyly ovládány. Aktem lokálního ovládání dostává systém informaci: „Zde je klient a chce tu být svým pánem.“ Tento stav trvá až do doby, než systém vydá povel k návratu do automatiky, což bývá spojeno s časovým signálem, například na konci pracovní doby. Stejně tak lze ale systém propojit s povelem z kartového systému nebo pohybového čidla, odkud například dostane informaci, že kancelář je nyní neobsazená, a dočasně ji vrátí do automatiky. Po návratu uživatele se stínění může nastavit zpět do polohy před jeho odchodem. Tento proces může probíhat i v součinnosti s osvětlením. Po konci pracovní doby se většinou systém vrací do automatického režimu.

Jaké další speciální funkce systémy nabízejí?

Stínění lze ovládat nejen podle polohy slunce, ale i podle vnitřní teploty objektu. Dále je možné je propojit se systémem měření a regulace, který například vydá zprávu, pokud se aktuálně spotřebovává příliš velké množství energie na chlazení budovy, a dočasně zakáže lokální ovládání stínicí techniky a nastaví ji do ideální polohy. V tomto případě lze například uživatelům umožnit lamely pouze naklápět, ale ne jimi pohybovat. Taková nastavení jsou zajímavá právě z hlediska nákladové efektivity budov.

Kromě čidla slunce pracujeme i s čidlem větru. Směrovka na čidle větru pak může vydávat informaci o tom, odkud vane vítr, a kde je tedy potřeba přednostně vytáhnout žaluzie do ochranné polohy.  Kromě lokálně instalovaných čidel slunce a větru existuje do budoucna i vize fungování přes internetové připojení k místním meteostanicím.

Ve všech dosud zmiňovaných případech, tedy animeo Solo, Premium, TouchBuco, KNX a LON, se ale jedná o systémy ovládané drátovými rozvody. U rodinných domů se spíše prosazují bezdrátová řešení, jak to?

Pro sektor rodinných domů se bezdrátová řešení hodí proto, že zde nebývá problém s dosahem signálu. Bezdrátové systémy fungují bez problémů na vzdálenosti zhruba do dvaceti metrů přes dvě lehké stěny. Ve větších budovách však může vzhledem k půdorysné ploše nastat problém, navíc je v těchto objektech instalováno mnoho dalších technologií, které by mohly rádiový signál rušit. I zde však lze s úspěchem využít kombinaci drátového a bezdrátového řešení, například našich systémů animeo IP/io a jeho nástupce animeo Connect. Zde se na páteřní linii rozvodů nacházejí obousměrné komunikátory neboli transcievery, které potom lokálně zajišťují bezdrátové ovládání stínicí techniky. Hlavní impulzy centrální komunikace probíhají po drátových sběrnicích umístěných většinou na chodbách. Kombinované systémy animeo IP/io a animeo Connect byly vyvinuty zejména proto, že se výborně hodí pro rekonstrukce objektů. Zde často nastává problém s vedením nové kabeláže a s adaptací existujících tras, takže čím je kabeláž jednodušší, tím lépe je do objektu implementovatelná. V několikapatrové budově se natáhne pouze vertikální drátová sběrnice a z ní odbočky na jednotlivá podlaží, kde budou podle počtu motorů osazeny transcievery. Ty dále komunikují bezdrátově jak s motorem, tak s dálkovým ovladačem, přenosným nebo nástěnným. Systém je trochu dražší z hlediska řízení, ale zase se ušetří za kabeláž.

Somfy ovšem není pouze výrobcem – poskytujete investorům i nějakédalší služby?

Určitě, nabízíme například konzultace, pro menší investory máme k dispozici technické oddělení, které odpovídá na dotazy. Já mám na starosti pomoc s realizací ve větších objektech. Zde jsme schopni zákazníkovi nabídnout nejen technické řešení podle jeho požadavků, ale také potřebnou výkresovou dokumentaci. Stavební firmy se s instalací systémů automatického ovládání setkávají méně často, třeba jen dvakrát do roka, takže potřebují zvýšenou technickou podporu a konzultace ohledně všech konsekvencí nastavení systému.

Mohl byste uvést příklady nějakých nedávných realizací?

Nedávno jsem konzultoval nastavení systému objektu přehrady Nové Mlýny, kde se jednalo o sice poměrně jednoduchou instalaci, ale s požadavkem na vazbu systému stínění na ovládání ventilátorů. V místě osazení turbíny bylo potřeba regulovat teplotu – buď se otevřela žaluzie a spustil ventilátor, nebo se žaluzie zavřela a ventilátor vypnul. Momentálně také projekčně řešíme instalaci do nových budov Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, také do objektu úřadu práce v Liberci nebo například pro Fakultu tropického zemědělství v Praze.

Setkal jste se při těchto projektech s nějakými specifickými požadavky nebo problémy?

Většinou je poznat, zda má investor jasnou představu a jakou má předchozí zkušenost. Například může chtít napodobit vlastnosti fungujícího systému, se kterým se setkal dříve. Československá obchodní banka nedávno v Radlicích dokončila nový objekt přímo naproti stávající budově z roku 2006 a investor zde požadoval prakticky totožný systém. Stínicí technika má běžet pokud možno v co nejvíce automatickém režimu, aby se zachovala tepelná stabilita objektu. To je sice naprosto v pořádku, ale když si například v letním období chce uživatel sám nastavit stínění podle svých potřeb, více si otevřít, nebo naopak zatemnit, systém mu bude žaluzie co čtvrt hodiny vracet do systémově vypočtené polohy. Když nastavuji řídicí systém sám, snažím se dbát na komfort uživatelů a často volím návrat do automatiky až po pracovní době, aby o ní klient co nejméně věděl.

Někteří investoři však lokální ovládání raději ani neumožňují a vše nechávají na automatice, což ve výsledku znamená pro stavbu úsporu nákladů na chlazení, vytápění nebo řešení vnitřního osvětlení. Vnější stínicí techniku také nelze vnímat výhradně jako prostředek pro zatemnění místnosti, je to hlavně ochrana proti tepelným ziskům. A musí chránit i sama sebe. V případě silného větru se žaluzie vysouvají nahoru a klient s tímto jevem musí počítat a doplnit je pro tyto případy i vnitřní stínicí technikou. Navíc žaluziemi nebo screeny (svislé fasádní clony) není úplně vhodné stínit v zimním období, protože se tak zbavujeme solárních zisků, které by mohly podpořit vytápění budovy.

Dle vaší zkušenosti, jaká je dnes mezi investory a mezi projektanty úroveň povědomí o potřebě vnějšího zastínění a jeho schopnostech?

Ještě možná před pěti lety byla tato otázka hodně aktuální. Investoři někdy osazovali pouze kastlíky s vyvedeným kabelem, pouze pro jistotu. Ale dnes je instalace stínění běžným standardem. V západní Evropě se už dlouho budovy bez vnějšího stínění prakticky neprojektují. Spolu s tím, jak se mění klima, lidé potřebu stínění vnímají a stejně to vidí i stavební úřad a současně je patrné, že se toto promítá do úpravy požadavku příslušných norem. V projektu ke stavebnímu povolení by měla být prokázána nejvyšší přípustná teplota v interiéru, což je například pro učebny 26 °C. Jako členský stát Evropské unie jsme se zavázali k výstavbě pouze nulových budov od roku 2020. Aby byla budova nulová, musí využívat solární ohřev sluncem, na což je potřeba velkých prosklených ploch, a ty je zase potřeba v letním období stínit. Pokud by tedy stavební úřad vyžadoval výpočet maximální přípustné vnitřní teploty, tak se současná výstavba bez stínění neobejde.

Závěrem je také dobré připomenout, že stínicí technika plní mnoho dalších funkcí, než pouze ochranu interiéru proti přehřátí v letním období. Může přispět k zajištění soukromí, jde o estetický prvek na fasádě, v případě rolety jde i o bezpečnostní prvek, akustickou ochranu a dodatečnou tepelnou izolaci.  Zde záleží na typu okenní výplně.

www.somfy.cz