Čtvrtek 18. května 2023, někde ve středu prostor Arsenale:

Markéta: Ondřeji! To je ale překvapení!

Ondřej: Markéto!

Oba věděli, že na oficiálním otevření benátského bienále letos pojmenovaného Laboratory of the Future (Laboratoř budoucnosti) budou, ale že se potkají právě tady – v českém pavilonu –, si nenaplánovali. Společně - formou rozhovoru - pak přinášejí recenzi na letošní výstavu.

Při přípravě letošního čtvrtého čísla jsme zvolili stejný postup jako loni – během léta redakce ERA21 navštívila rodinné domy, které byly před jistou řádkou let hojně publikované, a sloužily jako cenné příklady soudobé architektury. Při vzniku reportáží klademe obyvatelům i sobě otázku, jak se v těchto výjimečných stavbách po letech žije, a snažíme se zmapovat, co se v nich oproti návrhu změnilo a co se naopak osvědčilo. To si na následujících stránkách ostatně můžete přečíst a na fotografiích porovnat sami. Nakukování pod pokličku jednotlivých domácností nás bavilo i napodruhé, opakování přineslo ale i nové zkušenosti a trable.

Železobetonový modulový krystal vetknutý do svahu v Černošicích zvedá obytný prostor do výšky nad střechy sousední zástavby k nerušenému výhledu na údolí Berounky. Dům Krystal, dokončený v roce 2008 podle projektu Jána Studeného a Martina Vojty z ateliéru ksa. působí na první pohled extravagantně, postupem času však přirozeně splynul s téměř lesním charakterem okolní zahrady.

Jednopodlažní dům s atriem specifického tvaru, postavený v roce 2006 podle projektu Borise Redčenkova, Prokopa Tomáška a Jaroslava Wertiga z ateliéru A69 – architekti, se nachází v blízkosti žižkovské Chmelnice, kde se mísí modernistické zásahy se strukturou zahradního města. V některých diskuzích na internetu vyvolávalo pochybnosti soukromí atria, protože je do něj vidět z oken nedalekého osmipodlažního paneláku. Z ulice ale přítomnost jakéhokoli rodinného domu takřka není znatelná – pozornost kolemjdoucích možná upoutá plot porostlý popínavou zelení, dům sám za ním stojí zcela skrytě.

Koncept založený na překopírování úhlu okolního terénu do stejně zešikmených ploch interiéru stavby je dodnes jedinečným experimentem. Netradiční je též fasáda, kterou architekti Jan Šépka, Tomáš Hradečný a Petr Hájek opatřili růžovým nátěrem, inspirovaným stavbou průtokového kanálu Ústavu vodního stavitelství v Berlíně od Ludwiga Lea. Jak se žije v domě, kde šikminy zaujímají téměř dvě třetiny veškeré podlahové plochy?