Lednový rozhovor se Stevenem Hollem se ukázal být nečekaně povznášejícím zážitkem. Jeden z nejvlivnějších amerických architektů, autor řady knih a publikací, profesor Kolumbijské univerzity a umělec byl při online setkání odzbrojující svou bezprostředností stejně jako šíří teoretického záběru a darem propojovat abstraktní témata. Hned na úvod odlehčil atmosféru historkou z nedávného večírku, kde s přáteli (newyorskými osobnostmi z oblasti kultury) diskutovali o zásadních otázkách života jako „Co je skutečně objektivní a ne subjektivní?“ nebo „Existují andělé a bohové?“. Našeho rozhovoru se zúčastnila i spoluautorka projektu Muzea ghetta Terezín, členka redakční rady ERA21 Marcela Steinbachová a společně nám filozoficky-poetické naladění vydrželo skoro po celou dobu. Chvíli dokonce přestalo být jasné, jestli je tématem architektura a světlo (architecture and light), nebo architektura a život (architecture and life). 

Nová budova radnice v čele podlouhlého náměstí K. V. Raise v Lázních Bělohradě je deklarací otevřenosti v přístupu samosprávy k občanům, městu a hospodaření. Vizuálně otevřené přízemí obsahuje víceúčelový sál, menší zasedací místnost a podatelnu s infocentrem, v dalších dvou patrech se nacházejí kancelářské prostory, které jsou propojeny atriem prosvětleným lucernou. Toto přehledné schéma neodděluje jednotlivá pracoviště od sebe a podporuje dojem společné práce. Estetiku radnice tvoří tenká hranice mezi občansky srozumitelnou vstřícností a důstojnou reprezentací síly města.

Když přemýšlíme o velkých budovách minulosti, které neměly předchůdce, vždy se vracíme k Parthenonu. Říkáme, že je to stavba, která se vyvinula ze zdi s otvorem. Můžeme říci, že prostorem mezi sloupy na Parthenonu je světlo – rytmus světlo, nesvětlo, světlo, nesvětlo..., který vypráví neuvěřitelný příběh světla v architektuře, jenž začal otvorem ve zdi.

Předsedkyní mezinárodní poroty architektonické soutěže Grand Prix Architektů byla loni jmenována britská architektka Amanda Levete. U příležitosti její návštěvy v Praze jsme s ní hovořili o její obnovené vazbě na Česko díky účasti v projektu poskytujícím studentské stáže Kaplicky Internship (v Amanda Levete Architects tak působila vítězka ročníku 2021 Valerie Heyworth) a o projektech, které se v kanceláři AL_A aktuálně rodí. 

Multifunkční sál vznikl vestavbou do dvorany neorenesančních Císařských lázní z roku 1895, jednoho ze symbolů karlovarského lázeňství. Vestavěná konstrukce stojí na šesti ocelových nohách a památkově chráněné budovy se jinak nedotýká. Všechny soudobé zásahy jsou tak jasně přiznané a reverzibilní, aby mohly být kdykoli v budoucnu lehce demontovány. Díky pohyblivé výšce se může hlediště rychle proměnit na konferenční nebo taneční sál, který vyžaduje plochou podlahu. Jeviště je vybaveno posuvnou akustickou stěnou a polohovatelnými panely, které dokážou prostor přizpůsobit nejrůznějším zvukovým požadavkům. Konstrukce připomíná červeného transformera, který navazuje na strojní estetiku lázeňského provozu a přetváří dvoranu do nové funkce.