Geografie architektury mívá tendenci vycházet z klišé a ani v případě Belgie se tomu nelze ubránit. Celá Belgie je jedním velkým klišé, v němž lidé stavějí a žijí, aniž by nad tím hlouběji přemýšleli. Dnes dělají věci takto, zítra zase jinak, je-li to potřeba; své životy a názory si nenechají ničím narušit a jen tak něco je nerozhází. Slavný boloňský historik Carlo Ginzburg navštívil před několika lety Lovaň. Jeho fascinace dosud nedefinovanými okrajovými fenomény přirozeně svedla řeč k současné belgické architektuře. Zvídavost přiměla Ginzburga položit spontánní otázku: „Kde najdu příklady takové architektury?“ Tím veškerá konverzace skončila. Nikdo nebyl schopen ukázat Ginzburgovi cestu. Belgická architektura rozhodně prokázala svou existenci, ale nebylo možné ji nikde spatřit. Neměla tvář. Nebylo možné nalézt žádné vzory, které by mohly posloužit jako příklad. Vše, co člověk musel udělat, bylo otevřít dveře a vyjít ven na ulici.
Na tento problém jsem upozornil již v článku Bouwen op Belgische gronden (Stavění na belgické půdě), který vyšel roku 1983 v časopise Wonen-TA/BK. Belgie je prázdným místem na mapě současné architektury. Ve zmíněném článku jsem však zároveň zpochybnil existenci země bez architektury. Současnou belgickou architekturu je snad možné nejlépe popsat z hlediska absence. Je to naprostá absence všech prvků, které činí současnou architekturu tak zajímavou, co usvědčuje belgickou architekturu z jisté otřepanosti, všednosti.
Geert Bekaert (1928–2016) byl belgický kritik architektury a umění, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů literatury faktu v nizozemštině druhé poloviny 20. století. V mládí byl několik let členem jezuitského řádu. Od padesátých let se věnoval psaní o architektuře, za svůj život napsal přes tisíc článků. Vyučoval na univerzitách v Amsterdamu, Eindhovenu, Delftu, Maastrichtu, Antverpách, Gentu a Lovani, přednášel po celém světě. V devadesátých letech zastával pozici šéfredaktora časopisu Archis. Roku 1999 se stal dočasným prezidentem nově založeného Vlámského architektonického institutu. Knihovnu Geerta Bekaerta čítající na 20 000 svazků získala v roce 2006 Fakulta inženýrství a architektury Univerzity v Gentu. Antologie 32 Bekaertových esejů vyšla v anglickém překladu Christophea van Gerreweye pod názvem Rooted in the Real (Gent, 2008). Editorial je úryvkem z eseje Belgian architecture as commonplace. The absence of an architectonic culture as a challenge z roku 1987.
Odešlete e-mailem zpět »ERA21 vydává ERA Média, s. r. o. |
|
Telefon: +420 530 500 801 E-mail: redakce@era21.cz |
|
WEBdesign Kangaroo group, a.s. |