Dům jako sebeprezentace. Dům Plecháč po osmnácti letech

Alžběta Nováková 

„Když už jsem dům postavil, bral jsem ho částečně také jako svou prezentaci,“ říká Luděk Rýzner, majitel i autor v jedné osobě. Přitom nás nechává nahlédnout do jedné ze svých raných realizací, domu zvaného Plecháč, který původně nevznikal jako klasický rodinný dům, nýbrž jako prezentace ateliéru OK PLAN ARCHITECTS.

Klientem na vlastní kůži

Stojíme v převýšeném obytném prostoru s kuchyní, jež společně zabírají celé jedno podlaží domu a otevírají se do stinné zahrady. Prostor na první pohled působí jako luxusní showroom. Na policích leží vyrovnané dekorace, na stěnách visí obrazy.

„Já jsem ten dům původně stavěl jako developerský záměr. Za firmu jsme na tom chtěli ukázat, jak se mají využívat relativně problematické parcely, jak je vracet do života,“ přibližuje Rýzner vznik projektu na neatraktivním úzkém pozemku na rohu ulic Mánesova a Na Kasárnách v centru Humpolce. Na malou parcelu se povedlo vtěsnat atraktivní a v době dokončení hojně publikovanou stavbu. Dům, který byl tak lákavý, že se do něj nakonec Rýzner s rodinou sám nastěhoval. Jak se jeho vlastní projekt, který svého času nazval manifestem individuálního, moderního a udržitelného bydlení, osvědčil? Obstály všechny zásady, jež si vytyčil?

Malý, ale uvnitř velký

Zastavěná plocha stavby je minimální, pouze 72 m2. V interiéru se ale přesvědčujeme, že na počet místností se jedná o plnohodnotný rodinný dům.

„V létě jsme žili na druhém podlaží a na zahradě u bazénu. V zimě to ale nefungovalo, všichni byli zalezlí ve svých pokojích. Jedna nevýhoda byla jasná od začátku – jste na vertikále. Máte velký počet místností, ale na výšku,” reflektuje autor svůj vlastní návrh. Svolávat všechny k obědu a – jak se v nadsázce píše v diskuzi na Archiwebu – imitovat příchod Ježíška bylo podstatně snazší v pár set metrů vzdáleném původním bytě rodiny Rýznerových. Z plechového domu se tak stalo neobvyklé letní sídlo. Díky blízkosti druhého bytu nebyl problém se dvakrát ročně stěhovat, opakované přesuny bohatě vyvážily získané výhody nejen v podobě zahrady s bazénem.

Děti však odrostly a Rýzner dnes využívá dům buď jako klidné detašované pracoviště, nebo neutrální prostor pro rodinná setkání. Nezodpovězenou otázkou tak zůstává, jestli by Plecháč doznal radikálnějších změn, kdyby rodina neměla zadní vrátka v podobě druhého bytu a obývala jej celoročně.

Život v experimentu

Rýzner si jako autor na domě vyzkoušel různá atypická řešení. Některé z materiálů, jež dokreslovaly surový vzhled domu, se po čase rozhodl v obytném prostoru zakrýt dřevěným obložením. Chtěl tak vytvořit „útulnější feeling“. I tato úprava byla publikována a nově profesionálně nafocena. Architekt ji tak nebere jako ústupek původnímu konceptu, ale naopak ji prezentuje jako přirozený vývoj soužití domu a obyvatel.

Netypický a otevřený návrh logicky přináší i zvýšené tepelnětechnické požadavky. Přestože náklady na provoz domu není ani dnes možné srovnávat s běžnými rodinnými domy (nikdy nebyl souvisle obýván v průběhu celého roku celou rodinou), autor odhaduje rozpočet na elektřinu 1,5krát vyšší než náklady pro běžný dům, hlavně z důvodu vyhřívání pomocí elektrických konvektorů. I proto nyní instaluje fotovoltaickou elektrárnu na střechu, kterou zároveň zatepluje. I v polovině července je sice ve spodních patrech díky stromům příjemný chlad, při stoupání po schodech až do nejvýše položené místnosti, jižně orientované kanceláře, stoupá výrazně i teplota vzduchu. Autor se tak zpětně vrací k osmému bodu svého manifestu publikovaného jako součást autorské zprávy v roce 2004, kde zdůrazňuje právě důležitost provozních nákladů i vnitřní klima.

V rozporu s body, které si autor na začátku vytyčil, tak zůstává hlavně v něm deklarovaná funkčnost otevřené flexibilní dispozice, která se neosvědčila. Na druhou stranu takový manifest slouží jako podrobný a transparentní checklist úspěchu či neúspěchu architekta, který navíc prováděl experiment sám na sobě. A odhaluje, že dům obývá uživatel, který sice ví, co dělá, ale klade zároveň i vysoké nároky na svou vlastní práci.