Pražské Centrum architektury a městského plánování CAMP [kemp], které v uplynulém roce navštívilo přes 60 00 návštěvníků, zahájí v září svou druhou sezónu. Při té příležitosti odemykáme rozhovor s jeho tvůrci, který vznikl v březnu 2017 a byl publikován v ERA21 #02/2017, věnované tématu OHNISKA ARCHITEKTURY. Jak moc se liší jejich tehdejší vize od skutečného fungování?

Přinášíme první český překlad textu Valéryho Didelona z francouzského časopisu Criticat (2011). Zvolili jsme ho jako příklad kvalitní nezávislé kritiky, ačkoli samozřejmě nejde o jediný možný způsob, jak kritiku psát. Autorova zkušenost s kritizovaným objektem je v tomto případě opravdu přímá, protože sám v budově školy ENSA Nantes tři roky učil. Stavba je jednou ze stěžejních realizací dua Lacaton & Vassal a dostalo se jí v běžném architektonickém tisku téměř výhradně kladného přijetí.

Pražské Centrum současného umění DOX se rekonstrukcí sousedního administrativního objektu a dvorní přístavbou významně rozrostlo co do plochy i šíře repertoáru. V interiérech opravené kancelářské budovy zůstala díky citlivému přístupu k detailu a materiálům zachována atmosféra sedmdesátých let, jejím prvním pronajímatelem je soukromá škola architektury. Naopak do vnitrobloku razantně zasáhly novostavby dvou sálů, z betonu odlité schránky na prostor, zvenku zabalené do akusticky tlumícího polstrování. Menší slouží jako zkušebna, větší pro hudební, filmové či divadelní produkce. Vzniklou srostlici tvarů sjednocuje umírněná šedá barevnost fasád.

V Brně vrcholí diskuse ohledně polohy brněnského železničního uzlu. Variantu nádraží u řeky již schválilo městské a krajské zastupitelstvo, koncem května ji podpořila také Centrální komise ministerstva dopravy. Konečný verdikt vynese vláda. Stále však existuje silná opozice. ERA21 požádala o názor architekta a urbanistu Romana Čerbáka (viz ERA21 #02/2018), na jehož sloupek v nejnovějším čísle #03/2018 reaguje ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

Ať už natrvalo, nebo na pár pomíjivých okamžiků, umění ve veřejném prostoru je součástí konkrétního prostředí. Každé místo má za sebou řadu fyzických proměn, je nositelem příběhů i potřeb současného města a především je utvářeno lidmi, kteří je obývají. To vše může inspirovat ke vzniku umění, ovlivňovat jeho význam a dále ho rozvíjet. Stejně tak umění vstupuje do významu místa, interpretuje ho a přitahuje pozornost i dění...