V polovině června se na redakci obrátil architekt Karel Kroupa, rodák z Broumova, ročník 1918, který se při příležitosti životního jubilea rozhodl zaznamenat svůj životní příběh poznamenaný dramatickými událostmi 20. století. V rozhovoru s Rostislavem Koryčánkem pak odhalil své dojemné vlastenectví, vylíčil nelehkou cestu k architektuře i samotnou profesní dráhu plnou nečekaných zvratů a nezapomenutelných setkání a vyznal se z lásky k architektuře.

Petice požadující po americké profesní organizaci AIA (American Institute of Architects / Americký institut architektů) zákaz navrhování prostorů pro „zabíjení, mučení nebo kruté, nelidské a ponižující zacházení” – konkrétně popravčích komor a tzv. samotek používaných v amerických věznicích – spustila vlnu kontroverze. Koncem roku 2014 AIA požadavek na změnu etického kodexu odmítla s argumentem, že jeho smyslem není „vytvářet omezení členské činnosti podle určitých stavebních typů“. Diskuze pokračuje dodnes: již několik měsíců, od února tohoto roku, zvažuje AIA přehodnocení svého postoje.

Polyfunkční palác DRN vyrostl v exponované poloze na nároží ulic Národní a Mikulandské v centru Prahy. Na pozemku bylo od roku 1966 parkoviště, se kterým sousedil barokní Schönkirchovský palác. Spojením paláce a novostavby vznikl městský polyfunkční dům s dvorem, obchody, restauracemi a kancelářemi. Prolínání barokního světa s moderním, propojení starého a nového jsou motivy, které prostupují celým objektem, a najdeme je na hlavních stavebních konstrukcích i na drobných prvcích interiéru.

Jistě jsou na světě národy, které by si přály, aby Československo vedlo po hospodářské stránce i nadále tak pasivní život jako dosud. Jistě by si leckdo přál, aby bylo i nadále užíváno u nás stejných metod jako dosud, aby se vyřizovaly věci malé a odkládaly věci velké. Jistě by někomu prospívalo, kdybychom se báli převzíti odpovědnost, kdybychom raději záplatovali nezaměstnanost almužnami, kdybychom látali děravé zákony zákony stejně děravými...

Pustevny jsou jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Beskydech. K jejich atraktivitě přispívá především soubor dřevěných staveb ve stylu tzv. lidové secese, postavený koncem 19. století podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. V současnosti však areál trpí nevhodným využíváním a nedostatečnou infrastrukturou. Loni v srpnu zde byla otevřena nová výstupní stanice lanovky, která nahradila původní nevyhovující zázemí a nabídla koncept otevřené restaurace s panoramatickým výhledem. Moderní stavba z kamene, dřeva a skla, jež kromě naplnění funkčních požadavků investora respektuje také zájmy památkové péče a ochrany přírody, je prvním krokem obnovy celého areálu. Do budoucna se plánuje mimo jiné úprava veřejných prostranství podle jednotného manuálu.