Když nejsme v domě, jsme v krajině. Každý kus krajiny, který nás dnes obklopuje, je ovlivněn člověkem. Každý projekt, který v krajině vzniká, by měl vznikat s tím, kdo ji dokáže přečíst, vyložit a zprostředkovat druhým. A se všemi ostatními, aby si k projektu vytvořili vztah a mohli ho přijmout...

Stabilní součástí téměř všech tematických čísel časopisu ERA21 je tzv. historické okénko. Tím se ohlížíme, abychom téma zakotvili v kontextu doby. Bez historického exkurzu jako by byla ERA21 neúplná. V čísle zaměřeném na rodinné domy jsme si dovolili být v tomto ohledu trochu kreativní...

V blízkosti vodní nádrže Lipno, na území bývalého vojenského újezdu Boletice, se v roce 2020 otevřela veřejnosti stezka vedoucí kolem šumavského rybníka Olšina. Ten byl založen pravděpodobně již v 15. století, jeho výměra je 138 hektarů a s nadmořskou výškou 731 metrů patří k nejvýše položeným rybníkům v Čechách. Právě zde, v prostředí mokřadů, lesů a rašelinišť, vzniklo turistické lákadlo v podobě cesty se zábavními i naučnými prvky, citlivě reagujícími na unikátní přírodní rámec. Přítomnost vody je všude kolem cítit na každém kroku.

Sportovní hala v Novém Hrozenkově slouží jak pro potřeby přilehlé základní školy, tak pro širokou veřejnost. Umístění objektu mezi násyp železniční trati a stávajícím východním křídlem školy vytvořilo prstenec kolem vnitřního dvora a zahrady, které jsou nově přístupné ze všech školních budov novými vstupy. Architektonickým záměrem bylo propojit venkovní krajinu a interiér tělocvičny, což umožňuje velkorysé prosklení na západní fasádě. Tvar domu je z velké části ovlivněn vnitřní lezeckou stěnou, která vystupuje nad podhled hrací plochy a tvoří dominantní horní světlík, který je zrcadlen i na druhé straně. Obložení z dřevěných lamel v interiéru dotváří atmosféru a akustickou pohodu. Projekt má více fází a kromě sportovní haly zahrnuje i rekonstrukci hlavní budovy ZŠ, technické vybavení, nové šatny, zázemí haly a rekonstrukci místní kultovní posilovny v suterénu. V budoucnu se chystá i revitalizace okolí.

Rozhovor s profesorkou Momojo Kaidžimou vznikl během jejího březnového pobytu na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Její tým a studenti z ETH v Curychu přijeli pozorovat a zaznamenávat život v centru Prahy, jako inspirace jim sloužily historické veduty. Výsledkem týdenního workshopu bylo deset velkoformátových axonometrií, do nichž švýcarští a čeští studenti zakreslili prostory města včetně stovky let vzdálených událostí. Výzkumné metodě, kterou Momojo Kaidžima nazývá architektonická etnografie, byla věnována i veřejná přednáška na FA ČVUT.