Smetanova obchodní galerie: příběh projektu zapsaného v soutěži Stavba roku

První myšlenky na multifunkční obchodní galerii ve Vsetíně se začaly rodit už v roce 2015. Dnes je Smetanova obchodní galerie nepřehlédnutelnou součástí městského prostoru, a to i díky fasádě Ruukki. Za projektem stojí Ing. arch. Lukáš Wawrosz, vedoucí architekt Ateliéru Nodum. Přečtěte si rozhovor o tom, jaké výzvy musel během realizace řešit nebo z čeho má největší radost.

Těší vás účast v soutěži Stavba roku?

Pro mě i celý tým je velká pocta, že se můžeme s tímto projektem soutěže účastnit a stát po boku těch nejlepších staveb v naší republice. 

Co pro vás osobně znamená architektura?

Za mě je to tvorba prostředí a místa pro život. Zhmotnění myšlenky do reálného světa. 

Jak se to promítlo do podoby nové Smetanovy obchodní galerie? Jaká byla idea?

Šlo o to, abychom revitalizovali přednádražní prostor a nabídli obyvatelům Vsetína nové možnosti, jak trávit volný čas. Stejně důležité bylo zajistit dostupné a pohodlné služby. První nadzemní podlaží obchodní pasáže propojuje přilehlé ulice a umožňuje pěším průchod skrz galerii. Nedílnou součástí je i takzvaná městská část, která vytváří rozptylovou plochu pro občany v podobě náměstí Jarmily Šulákové. V budoucnu zde bude ústit podchod z nového vlakového a autobusového nádraží. 

V čem konkrétně byl tento projekt zajímavý? 

Určitě v tom, že vznikal už od roku 2015 a dlouho se řešil samotný rozsah. V začátcích se totiž uvažovalo o částečném zachování původní budovy ČSOB a jen menší přístavbou. Postupně ale investor dokupoval pozemky a koncept se stále zvětšoval, až do nynější podoby 5 podlaží a zastavěnou plochu cca 3 420 m². V rámci koncepčních prací se do projektu zapojilo i město Vsetín a vznikla již zmiňovaná „městská část“. Paradoxem bylo, že i přestože jsou obě části vzájemně propojené, tak se projekčně i stavebně řešily samostatně, se dvěma investory. 

Ze které části galerie máte největší radost?

Povedené jsou průhledy skrze všechna patra objektu v rámci obchodních pasáží, do kterých proniká denní světlo. Restaurace ve 3. NP byl celkem velký oříšek, protože zahrnuje 2 hlavní bary, bowling, víceúčelový sál a venkovní část. Skloubit vše do jednoho fungujícího celku nebylo jednoduché. Teď při provozu ale vidím, že se to snad podařilo. 

Čelili jste během realizace i nějakým výzvám?

Pro mě osobně bylo výzvou vůbec zvládnout zkoordinovat velké množství profesí a ostatní projektanty tak, aby měl výsledek hlavu a patu. Nebylo také snadné ukázat odpůrcům projektu, že obchodní galerie je v tomto prostoru správné a fungující řešení. Rozhodně bylo zajímavé i použití předpjatých monolitických konstrukcí. Investor požadoval maximální rozpětí sloupů 12,75 m, to byla určitě výzva. No a po dokončení fasády mi spadl kámen ze srdce. Když jsem viděl, že výsledek je podle mých představ, bylo to skvělé. Přeci jenom –  rozhodoval jsem o cca 2800 m² plochy fasády v centru města ve velmi exponovaném prostoru. 

Dodavatelem fasády byla společnost Ruukki. Byla to vaše první spolupráce?

Ano a pokud bude možnost podílet se na dalších společných projektech, tak do toho určitě rádi půjdeme znovu. Výběr stavebních dodavatelů probíhal formou výběrových řízení a společnost Ruukki vyhrála fasádní část. Pro představu a finální schválení mi velmi pomohl 3D model a do detailu zpracovaná výrobní dokumentace. V rámci softwarových možností jsme ladili i pozice a způsob provedení siluet stromů. Rozhodně mě přesvědčila profesionalita a přístup Ruukki. 

A s materiálem jste spokojený?

Určitě, vybrali jsme perforované hliníkové kazety. Zprvu to byla jedna velká neznámá. S kazetami jsem pracoval poprvé a nebylo snadné odhadnout, jestli dosáhneme požadovaného efektu. Z výsledku mám ale velkou radost. Fasáda působí vzdušně a siluety stromů jsou v rámci plochy dobře čitelné.

Proč právě motiv stromů?

Silueta stromů byla zvolena proto, že větvení má přírodní a nepravidelný charakter a způsobí tak právě optické „nabourání“ pravidelnosti fasády. Slouží vlastně pro odlehčení přísného rastru fasády. Obecně mám rád jasné a jednoduché tvary a čistě řešené interiéry. S oblibou pracuji s přírodními materiály jako je kámen, dřevo nebo pak monolitický beton a sklo. 

Jak se vám spolupracovalo s investorem VALATRANS? 

Ze své pozice mohu říct, že dobře. Myslím, že kdyby nám to neklapalo, tak nespolupracujeme už šestým rokem. Začínali jsme na menším projektu rekonstrukce restaurace, který jsme pro pana Valu zařizovali u nás ve městě Jablunkov. Poté nás poptal na koncepční studii a nakonec jsme se domluvili na všech stupních projektové dokumentace až po autorský dozor na stavbě Smetanovy obchodní galerie. Pan Vala je z těch investorů, kteří si hlídají téměř každý detail a o návrhu intenzivně přemýšlí a vnáší do něj i své myšlenky. 

V čem je z vašeho pohledu budoucnost architektury?

Věřím, že se postupně dostaneme k plné implementaci BIM systémů, což by mohlo přinést větší efektivitu nejen při návrhu, ale i realizaci stavby a v neposlední řadě v rámci údržby a provozu budov. Pokud se to povede, myslím, že už nebudeme zaostávat za strojírenským průmyslem o tak velký krok, jako je tomu v současnosti. 

Co máte na své práci nejraději?

Vidět své návrhy a řešení v realizovaném a reálném stavu. Třešničkou na dortu jsou pak spokojení klienti či uživatelé. 

Poslední otázka. Frank Lloyd Wright, nebo Louis Kahn?

V tomto případě Frank Lloyd Wright.

www.ruukki.cz