Nový park ve slovenském Leopoldově znovu uvádí na scénu typ městského prostoru oblíbeného především v období fin de siècle, v současnosti téměř zapomenutého; jedná se o park s volně prostupným parterem pod stromovým patrem.
Nový park ve slovenském Leopoldově znovu uvádí na scénu typ městského prostoru oblíbeného především v období fin de siècle, v současnosti téměř zapomenutého; jedná se o park s volně prostupným parterem pod stromovým patrem.
U Hlohovské cesty došlo k přesunu původního oplocení až za úroveň kapličky, rozšířený chodník, tzv. piazzetta, tak vytvořil velkorysejší nástup do parku; kaplička se stala dominantou piazzetty.
U Hlohovské cesty došlo k přesunu původního oplocení až za úroveň kapličky, rozšířený chodník, tzv. piazzetta, tak vytvořil velkorysejší nástup do parku; kaplička se stala dominantou piazzetty.
Původní vrstva hřbitova zůstala zachována; řemeslně zpracované náhrobky byly vystaveny v novém lapidáriu při vstupu z piazzetty.
Původní vrstva hřbitova zůstala zachována; řemeslně zpracované náhrobky byly vystaveny v novém lapidáriu při vstupu z piazzetty.
Vnitřní plochu parku obohatily ready-made objekty z průmyslově vyráběných vodohospodářských prvků, certifikované jako zařízení dětského hřiště.
Vnitřní plochu parku obohatily ready-made objekty z průmyslově vyráběných vodohospodářských prvků, certifikované jako zařízení dětského hřiště.
Tři dna železobetonových nádrží jsou použita jako patrová průlezka s WC v přízemí; kromě funkčních plastik byl v parku osazen nový městský mobiliář.
Tři dna železobetonových nádrží jsou použita jako patrová průlezka s WC v přízemí; kromě funkčních plastik byl v parku osazen nový městský mobiliář.
Návrh a realizace hracích prvků a dalších objektů v parku je výsledkem spolupráce umělce a architekta.
Návrh a realizace hracích prvků a dalších objektů v parku je výsledkem spolupráce umělce a architekta.
Typové vodohospodářské prvky, jako jsou šachty, roury, potrubí, tvarovka, poklopy nebo drenážní boxy, představují ekonomickou alternativu výroby atypů.
Typové vodohospodářské prvky, jako jsou šachty, roury, potrubí, tvarovka, poklopy nebo drenážní boxy, představují ekonomickou alternativu výroby atypů.
Oproti typovým hracím prvkům nabízejí inženýrské prefabrikáty neotřelé řešení vyzývající k objevování a rozvíjení dětské imaginace.
Oproti typovým hracím prvkům nabízejí inženýrské prefabrikáty neotřelé řešení vyzývající k objevování a rozvíjení dětské imaginace.
Původní stav.
Původní stav.
Původní stav.
Původní stav.
Situace.
Situace.
Axonometrické schéma vrstev
Axonometrické schéma vrstev

Nový park. Revitalizace veřejného prostoru – konverze bývalého hřbitova na park v Leopoldově

Jakub Kopec, Klára Zahradníčková, Tomáš Džadoň

Přeměna někdejšího záhumenního hřbitova na park s herním vybavením pro děti transformuje pozapomenutou průchozí zahradu na místo aktivního odpočinku všech generací. Návrh vychází ze tří základních principů – aktivace rozhraní parku, umožnění svobodnějšího pohybu na jeho vnitřní ploše a doplnění stávajících objektů o nové prvky. Nová výsadba představuje extenzi cikcak uspořádání stromů původní aleje do diagonálního stromového rastru v celé ploše parku. Zemina v bezpečné vzdálenosti od kořenového systému stromů byla stabilizována jako volně pochozí mlatový povrch, odlehčující jedinou existující komunikační osu. Historická vrstva původně hřbitovních objektů zůstala zachována. Projekt vznikl ve spolupráci architekta, krajinářské architektky a výtvarníka na základě vítězství v architektonické soutěži.

 

místo stavby: Hlohovská cesta / Rázusova, Leopoldov, SK; účel stavby: revitalizace veřejného prostoru – konverze bývalého hřbitova na park; autoři: Jakub Kopec, Klára Zahradníčková, Tomáš Džadoň; spolupráce: JV Projekt VH (vodohospodářské úpravy), Dubrovay (elektroinstalace), Marek Repáň (restaurátorské práce), Juraj Ondreas (vizuální identita), Ondřej Fous (konzultace zahradních úprav), Luboš Zbranek (vizualizace); investor: město Leopoldov; subdodavatelé: Tomáš Džadoň, Jakub Kopec (hrací prvky); soutěž: 2016–2017; projekt: 2017; realizace: 2018–2019; řešené území: 4 870 m2; náklady: 312 tis. € (bez DPH); foto: Ján Kekeli (1, 2, 4–9), Jakub Kopec (3)

 

Jakub Kopec (*1983, Ostrava) je architekt a pedagog, člen redakční rady časopisu ERA21. Provozuje subverzivní architektonickou praxi n-1. Je členem spolku 4AM/Fórum pro architekturu a média a zakladatelem stejnojmenného vydavatelství. Působí jako vedoucí Ateliéru urbánních strategií na Katedře architektonické tvorby Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. Žije v Bratislavě. www.n-1.cz
Klára Zahradníčková (*1979, Brno) je krajinářská a zahradní architektka. Vystudovala Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně (2005) a ÉNSA-V ve Versailles (2008). V mezioborové spolupráci se zabývá řešením veřejných prostorů a koncepčně i větších krajinných měřítek. Žije v Brně.
Tomáš Džadoň (*1981, Poprad, SK) je výtvarný umělec. Od roku 2014 je asistentem, píáristou, kamarádem, psychologem a produkčním v ateliéru hostujícího umělce na AVU v Praze. Promoval v roce 2007 v Ateliéru monumentální tvorby Jiřího Příhody na AVU, doktorandské studium ukončil v NeAteliéru prof. Dezidera Tótha na VŠVU v Bratislavě. Je mnohonásobným neúspěšným finalistou Ceny Oskára Čepana a Ceny Jindřicha Chalupeckého. Žije v Praze. www.tomasdzadon.com

 

Odešlete e-mailem zpět »

ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2019 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR
Copyright ©2004-2019 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.