Polská architektura podruhé

Vladimír Balda

O prázdninách roku 1988 jsem při čekání na půlnoční vlak před varšavským Centrálním nádražím výhodně směnil české koruny za polské zloté. Největším zážitkem pro mne coby šestnáctiletého teenagera bylo to, že českou měnu koupil hned první kolemjdoucí. Centrálnímu nádraží, nejmodernější stavbě tehdejší Varšavy, jsem však velkou pozornost nevěnoval. Architektura mě zajímala pouze okrajově. Možná jsem zvedl oči ke špici Paláce vědy a kultury, nejvyšší zdejší stavbě postavené čistě ve stylu socialistického realismu.
Téměř přesně o čtvrtstoletí později jsem se na stejném místě ocitl znovu. V ruce jsem držel několik let staré číslo časopisu ERA21, jež bylo poprvé monotematicky věnované polské architektuře. Moje druhá návštěva Varšavy nemohla být ve všech směrech odlišnější. Přijížděl jsem do země, která za sebou měla 25 let svobodného vývoje, a náplní mého času už nebylo prázdninové cestování, nýbrž výběr zajímavých staveb pro připravovanou publikaci.
Měl jsem ale obavy, zda budu schopen cíl své cesty naplnit. Při letmém pohledu z Čech jsem registroval pár extravagantních vil, které na svého autora upozornily i za hranicemi Polska. Moje pochybnosti zmizely hned v prvních dnech. Stavby, které ohmataný časopis ukazoval pouze ve vizualizacích, byly čerstvě dokončené a „objevil“ jsem i řadu dalších domů výborné architektonické kvality. Při osobních setkáních s jejich tvůrci jsem vnímal neskrývané potěšení vyvolané zájmem o jejich práci u nás v Česku.
V tomto „polském čísle“ časopisu ERA21 již převažují fotky realizací nad vizualizacemi. Pevně daný počet stran sice omezil výběr staveb, ale tipy na další, neméně kvalitní, najdete v textech předních polských teoretiků, historiků i propagátorů architektury. Mnoho staveb, které si jako architekti prohlížíme v odborných časopisech, nebudeme mít možnost nikdy navštívit kvůli jejich vzdálenosti nebo nepřístupnosti. U většiny staveb publikovaných v tomto čísle to však neplatí – jsou k vidění doslova za humny.

Vladimír Balda (*1972, Jablonec nad Nisou) absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze diplomovým projektem u prof. Aleny Šrámkové. Od roku 2003 působí na Fakultě umění a architektury TU v Liberci a souběžně provozuje vlastní architektonickou praxi. Ve své práci se zaměřuje na stavby pro bydlení a projekty veřejného prostoru. Byl lektorem letní školy architektury OSSA ve Štětíně a externě vyučoval na Fakultě stavební a architektury v Opolí. Je spolueditorem architektonického průvodce po současné polské architektuře Cesty do Polska (TU v Liberci, 2014). www.balda.biz