Vše, co jste chtěli vědět o vizuálním smogu a báli jste se zeptat

Veronika Rút Fullerová

V roce 2015 se mi povedlo v českém prostředí otevřít téma vizuálního smogu. Vrátila jsem se ze stáže v zahraničí a viděla své rodné Brno jako nikdy předtím: překryté nesmyslným balastem cedulí, nápisů a plachet. Rázem bylo rozhodnuto o investici většiny mého volného času na následujících několik let. Začala jsem se snažit o to, aby se do povědomí široké veřejnosti dostal alarmující stav vizuální kultury českých ulic. Nikdy by mě však nenapadlo, jak téma regulace reklamy zarezonuje ve společnosti a jaká vlna divokých reakcí bude následovat. Postupně došlo na řadu kvalitních článků, ale i dezinformací, falešných citací, a dokonce politický puč v lokální politice, který téma zneužil. Vzedmula se vlna kritiků, kteří argumentují svým osobním vkusem a táhnou pro i proti vizuálnímu smogu. Všeobecný chaos ve veřejném mínění nutí média dokola omílat otázku, co to vizuální smog vůbec je, diskuze se zacyklila a na mnoha radnicích se objevily poctivé i neohrabané snahy udělat v reklamách pořádek aspoň legislativně.

Za těch pár let jsem potkala celou řadu odborníků z různých oborů, kteří pro mě byli zdrojem vědomostí i inspirací a kteří dovedou téma skvěle vystihnout z různých úhlů pohledu. Vizuální smog se netýká jen estetiky, ale je vizitkou nekoncepčních podnikatelských záměrů a bezzubé legislativy. Zvu vás proto k počtení o tom, že regulace reklamy existuje už přes sto let a že má jít o normální součást města, nikoli o inovaci. O tom, že ani západní velkoměsta nemají v reklamách takový guláš jako kdejaké české maloměsto. A také o tom, že změna musí přijít především zdola – od architektů, grafiků i podnikatelů. Máte to ve svých rukou, přesně jako tohle číslo časopisu ERA21. Může vás potěšit, naštvat nebo znudit, zásadní je, že ho můžete kdykoli zavřít a svobodně si vybrat, že zaměříte pozornost na něco jiného. Reklama ve veřejném prostoru nic takového neumožňuje a vídat ji musíme chtě nechtě všichni. A to je hlavní důvod, proč s ní musíme všichni začít lépe pracovat.

Veronika Rút Fullerová (*1991, Brno) je absolventkou ateliéru Grafický design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, rok strávila na Škole umění LUCA v belgickém Gentu. Od roku 2011 je na volné noze, specializuje se na grafický design a branding. Dlouhodobě se věnuje veřejnému prostoru, téma otevřela veřejnosti svou diplomovou prací a vytvořila první komplexní manuál pro označování provozoven pro městskou část Brno-střed. Ve volném čase organizuje projekt Výloha roku. www.veronikarut.com

Téma: Vizuální kultura

Slovo šéfredaktora Filipa Landy

V poslední době přibývá firem, ale i institucí či samospráv, které si uvědomují sílu kvalitní vizuální prezentace. Spolupráce s profesionálními grafickými designéry na propagaci svých produktů či dovedností je nejen základem úspěchu, ale i známkou vyspělosti celé společnosti. Úroveň vizuální kultury pak velmi úzce souvisí s architekturou, protože má ohromné dopady na vnímání veřejného prostoru. Jako architekti jsme spojili síly s kolegy grafiky i v tomto čísle našeho časopisu.