Letošní léto strávil Osamu Okamura v Chicagu, kde jako stipendista Fulbright-Masarykova programu na vlastní kůži zakoušel fungování Chicagské architektonické nadace, jedné z největších a nejúspěšnějších architektonických kulturních institucí na světě. Jaké jsou jeho postřehy?

Na mírně svažitém pozemku se severní orientací v okrajové části Liberce, v zástavbě převážně rodinných domů, vyrostla neobvyklá mateřská škola inspirovaná stavbami japonského architekta Takaharu Tezuky. Limity území a další omezení vedly k návrhu prostorového experimentu, který má děti naučit vnímat architekturu v rozličných formách. Školka sestává ze dvou úzkých modulů, jež slouží jako třídy pro 2× 25 dětí, spojených jednopodlažním krčkem obsahujícím jídelnu, kanceláře, šatny a zázemí. Tyto tři objemy definují chráněný prostor vnitřního atria pokračujícího až na hlavní terasu nad jídelnou a dále na vnější ochozy. V interiéru se prolínají různě vysoké prostory, takže celý dům je jako jedna velká prolézačka umožňující svobodný pohyb a hru. Všechny prostory obepíná vnější plášť z poloprůsvitného sklolaminátu, který vytváří zajímavý koncept transparentnosti a přispívá k pocitu bezpečí ve vlastním světě.

Tallinn je v strednej Európe známy predovšetkým tým, že ako jedno z prvých miest zaviedol mestskú dopravu zadarmo; a Estónsko tzv. programom e-Residency, spojeným s predstavami digitálneho občianstva. V tomto čísle sa pokúsime predstaviť viac. Čo sa týka architektúry, tá sa nachádza na pomyselnej križovatke medzi severským dizajnom, ktorý spája jednoduché a čisté formy zdôrazňujúc význam prírodného kontextu…

Architekt Matúš Vallo je okrem vlastnej praxe známy vďaka iniciácii viacerých projektov, ktoré sa zaoberali najmä verejným priestorom miest, z nich najznámejším sú Mestské zásahy. Pred dva a pol rokmi dal dokopy tím odborníkov vo viacerých oblastiach relevantných pre správu mesta a spolu s nimi pripravil knihu Plán Bratislava. Z analýz a návrhov, ktoré kniha obsahuje, vychádza aj jeho volebný program na pozíciu primátora v nadchádzajúcich komunálnych voľbách.

V polovině června se na redakci obrátil architekt Karel Kroupa, rodák z Broumova, ročník 1918, který se při příležitosti životního jubilea rozhodl zaznamenat svůj životní příběh poznamenaný dramatickými událostmi 20. století. V rozhovoru s Rostislavem Koryčánkem pak odhalil své dojemné vlastenectví, vylíčil nelehkou cestu k architektuře i samotnou profesní dráhu plnou nečekaných zvratů a nezapomenutelných setkání a vyznal se z lásky k architektuře.