Polyfunkční palác DRN vyrostl v exponované poloze na nároží ulic Národní a Mikulandské v centru Prahy. Na pozemku bylo od roku 1966 parkoviště, se kterým sousedil barokní Schönkirchovský palác. Spojením paláce a novostavby vznikl městský polyfunkční dům s dvorem, obchody, restauracemi a kancelářemi. Prolínání barokního světa s moderním, propojení starého a nového jsou motivy, které prostupují celým objektem, a najdeme je na hlavních stavebních konstrukcích i na drobných prvcích interiéru.

Jistě jsou na světě národy, které by si přály, aby Československo vedlo po hospodářské stránce i nadále tak pasivní život jako dosud. Jistě by si leckdo přál, aby bylo i nadále užíváno u nás stejných metod jako dosud, aby se vyřizovaly věci malé a odkládaly věci velké. Jistě by někomu prospívalo, kdybychom se báli převzíti odpovědnost, kdybychom raději záplatovali nezaměstnanost almužnami, kdybychom látali děravé zákony zákony stejně děravými...

Pustevny jsou jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Beskydech. K jejich atraktivitě přispívá především soubor dřevěných staveb ve stylu tzv. lidové secese, postavený koncem 19. století podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. V současnosti však areál trpí nevhodným využíváním a nedostatečnou infrastrukturou. Loni v srpnu zde byla otevřena nová výstupní stanice lanovky, která nahradila původní nevyhovující zázemí a nabídla koncept otevřené restaurace s panoramatickým výhledem. Moderní stavba z kamene, dřeva a skla, jež kromě naplnění funkčních požadavků investora respektuje také zájmy památkové péče a ochrany přírody, je prvním krokem obnovy celého areálu. Do budoucna se plánuje mimo jiné úprava veřejných prostranství podle jednotného manuálu.

Umělecké dílo může pozvednout estetickou kvalitu veřejného prostoru i jeho užitnou hodnotu. Vstup artefaktů by měl podporovat veřejný charakter městského prostředí jak v prostorovém smyslu, tak ve smyslu subjektivně vnímaných kvalit V modernitě si umění vydobylo autonomní status, ale naprostá autonomie a umělecká svoboda mohou prostoru města i škodit. Umělecká díla vytvářená k umístění ve veřejném prostoru kladou velké požadavky na zohlednění celkového kontextu – jsou tedy právě v tomto ohledu výzvou k osobní citlivosti tvůrců, spolupráci s architektem, který by měl držet patronát nad kvalitou úprav, a v neposlední řadě i zkouškou úrovně politické reprezentace.

V České republice každoročně probíhájí dvě přehlídky architektury: Česká cena za architekturu, pořádaná komorou, a Grand Prix architektů – Národní cena za architekturu. Obě dvě vrcholí na podzim. Jaký na to má názor Rostislav Koryčánek, historik architektury, kurátor a bývalý šéfredaktor ERA21?