Po dvou náročných tématech jsme se rozhodli připravit pro vás odpočinkovější letní čtení, v němž se pokusíme ukázat drobné objekty napříč naší zemí i napříč typologiemi. Může posloužit jako bedekr pro prázdninové cestování, které jsme si během pandemie nemohli dopřát.

Jednou z nejtragičtějších událostí, která se může přihodit rodičům, je ztráta jejich milovaného dítěte. O dětské smrti se nehovoří snadno, přitom rodiny s vážně nemocnými dětmi často potřebují pomoc, která je v Česku nedostatečná. Změnit se to pokouší projekt dětského hospice Dům pro Julii v Brně. Hovořili jsme s jeho ředitelkou Radkou Vernerovou a autory návrhu z ateliéru Čtyřstěn. 

Studentský dům v pražských Holešovicích se vědomě hlásí k velkoměstskému formátu staveb s pevnou uliční čarou, otevřeným parterem a širokým chodníkem se stromořadím. Právě tento způsob zástavby byl pro Staré Holešovice neboli Zátory typický, ale dnes je patrný jen na několika osamocených domech z přelomu 19. a 20. století, které zde trčí jako zbytky po bombardování. Necitlivé zásahy zejména dopravních staveb socialismu téměř zničily charakter městskosti. Novostavba studentských kolejí má ambici jej znovu vykřesat, zpevnit rozbitou uliční strukturu a stát se jedním z prvních kroků na cestě k oživení okolí v pulzující městskou čtvrť.

 ...aneb o tom, jak si pod sebou jako architekti někdy dobrovolně řežeme větev

Poprvé v historii časopisu jsme pro čtenáře připravili dvě na sebe navazující čísla. Téma zdravotnických a pečovatelských staveb, vznikající ve spolupráci s architektkou Irenou Hradeckou, nám bobtnalo pod rukama už od prosince loňského roku, až došlo k rozhodnutí rozdělit ho napůl. V únorové Architektuře zdraví byla paradoxně hodně řeč o nemoci, v Architektuře péče bude zase řeč o smrti. Obojí je nakonec přirozenou součástí života, jakkoli se snažíme namluvit si opak.