Centrum Otevřená zahrada v Brně, ilustrační foto.
Centrum Otevřená zahrada v Brně, ilustrační foto.

Architekti ke klimatické změně: Deklarace 2020

Téma klimatické změny rezonuje naší společností čím dál silněji a lze říci, že se týká téměř všech oborů lidské činnosti, architekturu nevyjímaje. Proto architekti Jan Soukup a Marek Dohelský zformulovali Deklaraci 2020,1 kterou vyzývají ke vzájemné spolupráci a veřejné debatě nad problematikou klimatické změny v kontextu našeho oboru. K výzvě se může připojit kdokoli svým podpisem.

 

Vážení kolegové,

obracím se na Vás s velkou prosbou o pomoc v tématu klimatické změny. Informace ze zprávy IPCC SR152 z října minulého roku ve mně vyvolaly aktivní zájem a hlubší zkoumání problematiky a její propojení s naším oborem. I přes dosavadní nadějná řešení a spousty inovací mají výsledky tohoto zkoumání stále velice neuspokojivé vyhlídky. Celkové vize uhlíkové neutrality vystavěného prostředí pravděpodobně nedocílíme pouze součtem technických řešení. Zjišťuji, že je mimo jiné potřebná proměna společnosti, které jsme součástí, a na níž jako odborníci v daném tématu máme velký vliv. Těm, kdo jsou stále na pochybách, bych pro začátek krátce shrnul, jakým způsobem jsem došel k těmto závěrům.

Jako architekt jsem zvyklý důvěřovat odborným specialistům, kteří mají vždy hlubší vhled do konkrétní problematiky, ale nikdy tak nečiním slepě. Vždy konzultuji možnosti, nechám si vyložit všechny podstatné souvislosti, a pokud ve mně stále hlodá nějaká pochybnost, nebo se zdá, že řešení neexistuje nebo neladí s celkem, ponořím se do tématu ještě hlouběji. Projdu dostupné údaje a analýzy, stejně jako obdobná návrhová řešení, dokud celému problému důkladně neporozumím. Případně si vyžádám další konzultace z dalších stran, abych vše znovu posoudil, nebo našel třeba i zcela nové, překvapivé řešení.

K odborné zprávě z 8. října minulého roku2 jsem přistoupil svým navyklým způsobem. Pročetl jsem si všechny klíčové údaje, prostudoval zásadní grafy, dohledal i související podklady, které tyto závěry vysvětlují, a v neposlední řadě jsem kontaktoval i české odborníky, RNDr. Radima Tolasze , Ph.D. a Mgr. Alexandra Ače, Ph.D., a Františka Marčíka, abych si svou interpretaci ověřil a vyjasnil si zbývající pochybnosti, jak se i stalo. Dozvěděl jsem se i další souvislosti, a to že výsledná zpráva IPCC musela před svým vydáním dosáhnout 100% souhlasu 91 autorů a čtyřiceti recenzentů různých vlád. Ve světle těchto poznatků na mě přešroubované argumenty skeptiků či podivné spekulace vědců z naprosto jiných oborů působí jen nepochopitelně, takřka účelově. Nově proto ve mně vyvolává obavy a otázky spíše to, co ve zprávě uvedeno není - dopady překročení Bodů zvratu klimatického systému3, jejichž efekt se nedá zcela přesně simulovat, ale předpokládá se, že „oteplování o 2 °C by mohlo aktivovat důležité body zvratu, čímž by došlo k dalšímu nárůstu teploty, tím by se aktivovaly další body zvratu a došlo by k dominovému efektu, díky kterému by mohlo dojít k dalšímu nárůstu teploty, tedy konec. Oficiální zpráva IPCC tak říká jen to, na čem panuje naprostá shoda, aby nebyla nenapadnutelná, alespoň z vědeckého pohledu. To, že se tak děje mediálně a politicky je jiná věc. Emise zatím rostou, oteplování se zrychluje a závazky jednotlivých států je třeba zpětinásobit, abychom udrželi hranici vratných změn 1,5 °C.4

Klimatická změna je tedy problémem, kterým se musíme seriózně zabývat, obzvlášť když má i naše práce na svědomí 40 % emisí skleníkových plynů spojených s energií pro provoz budov (43 % v ČR)5 a 11 % zabudovaných emisí ve stavebních materiálech6. Naše města a sídla se k uhlíkové neutralitě nijak neblíží, ani neexistuje žádný takový plán. Všechna tato zjištění jsou velmi znepokojivá a podle mého soudu z nich vyplývá jediné: potřebujeme radikální změnu přístupu s jasnou vizí uhlíkové neutrality, chceme-li standard naší společnosti udržet a dále rozvíjet. A určitě to neznamená uzavřít se pluralitě řešení, právě naopak. I když někteří již pojali novou situaci jako výzvu k pozitivním inovacím a novým byznysovým příležitostem, je jistě na místě pokusit se vyvarovat tendencí ovládnout pravidla hry čistě ve svůj prospěch. I proto je třeba účasti v řešení této záležitosti nás všech.

Jako náš aktuální úkol vidím hledání nových cest, které půjdou ruku v ruce spolu s potřebnými proměnami ve společnosti a ekonomice, skicování a diskutování možností v mnohem širší mezioborové spolupráci, která je pro tuto transformaci nezbytná. Bez toho se nijak výrazně nepohneme vpřed. Zatím neumíme postavit uhlíkově neutrální stavbu ve skutečném slova smyslu, jde pouze o teoretický koncept v rámci Posuzování životního cyklu (LCA), jehož základní parametry, jako životnost stavby, nebo rozhodnutí, jakým způsobem dělit uhlíkový rozpočet na teoretické uživatele, je třeba nastavit s velkou obezřetností. Stejně jako zohlednit reálné emisní dopady v aktuálním roce, které ukrajují z celkového rozpočtu.

Každá snaha jít tímto směrem se počítá, od územního plánování a urbanismu, od moudrých rozhodnutí, co vůbec nestavět, existují-li i jiná řešení, přes úspory energie a nutné úpravy stávajícího stavebního fondu7, pasivní a aktivní budovy, chytré sítě a velkokapacitní úložiště, cirkulární architekturu atd. Existuje mnoho konceptů a řešení, která stojí za to dále rozvíjet, abychom poznali jejich plný potenciál. Tuto výzvu nevidím ani jako překážku pro skutečně současnou architekturu, jak krásně ilustruje prestižní Stirlingova cena za rok 2019 udělená Korkovému domu v Berkshire8, ani jako důvod k přehlížení paralelních technologií, které lze velmi moudře uplatnit v různých případech. Potřebujeme se jen dohodnout na celkovém přístupu, na vývoji snadno použitelných nástrojů a metod k posuzování ve fázi projekce či přípravy, na legislativních změnách. Také se domnívám, že by bylo vhodné, aby aktuální vláda nerozházela rostoucí výnosy emisních povolenek, jak se jí zamane, ale investovala je do opatření, kvůli kterým povolenky vůbec vznikly - tedy do transformace hlavních znečišťovatelů, především tedy naší energetiky, a do budov, které budou mít reálně téměř nulovou spotřebu energie, do plusových systémů, které budou své přebytky sdílet s nejbližším okolím. Kdo jiný má tyto potřebné kroky jasně pojmenovávat a vymáhat na vládě, když ne odborníci, kteří tomu rozumí? Musíme se proto ale spojit, abychom se takových opatření domohli. Právě tak zní má upřímná prosba a výzva. Ať už máme větší, či menší vliv na konkrétní stavbu, máme rozhodně zodpovědnost orientovat se v souvislostech bez předsudků. Pevně doufám, že nám to pomůže zaujmout i společný aktivní postoj.

Rád bych Vás tímto vyzval k vzájemné spolupráci a veřejné debatě nad tématem klimatické změny v kontextu našeho oboru.

Děkuji, že jste dočetli až sem.

 

Se srdečným pozdravem, 

 

Ing. arch. Jan Soukup

www.deklarace2020.cz

 

1 Deklarace navazuje na prohlášení britských architektů a předních světových kanceláří www.architectsdeclare.com z konce května 2019, které následně převzaly další země. Podobnou iniciativu vytvořilo i Centrum pasivního domu zde: https://www.architects-for-future.cz/

2 IPCC SR15 https://www.ipcc.ch/sr15/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Zvl%C3%A1%C5%A1tn%C3%AD_zpr%C3%A1va_IPCC_ke_glob%C3%A1ln%C3%ADmu_oteplen%C3%AD_o_1,5_%C2%B0C

3 Body zvratu klimatického systému https://cs.wikipedia.org/wiki/Body_zvratu_klimatick%C3%A9ho_syst%C3%A9mu?fbclid=IwAR1GP7rYSTkgiftneR9nMDnpiOIrZ-pwatoUn1bGcrnexloQn53n8eHspuA

4 Změna klimatu zrychluje https://www.bbc.com/news/science-environment-49773869?fbclid=IwAR2PhJGSN5KVKT-C7FpDMT-qlrQgDBEuMq_QIP4d2MHqGKGnuQ3GjShNHpw

5 https://stavba.tzb-info.cz/budovy-s-temer-nulovou-spotrebou-energie/19287-uspory-energie-v-ceskych-budovach-a-emise-sklenikovych-plynu

6 https://www.worldgbc.org/embodied-carbon

7 https://stavba.tzb-info.cz/budovy-s-temer-nulovou-spotrebou-energie/19287-uspory-energie-v-ceskych-budovach-a-emise-sklenikovych-plynu

8 Korkový dům https://www.theguardian.com/artanddesign/2019/jul/28/cork-house-review-eton-stirling-prize-matthew-barnett-howland-dido-milne-oliver-wilton

 

 

 

Odešlete e-mailem zpět »


ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2024 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR.
Copyright ©2004-2024 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.

Informace o cookies na této stránce

Abychom získali představu o tom, co rádi čtete, využíváme na webu soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Chcete-li nám dát vědět, co vás zajímá, udělte prosím souhlas se zpracováním všech typů cookies.

 

Nastavení cookies

Cookie soubory, které jsou použité na těchto stránkách jsou rozděleny do kategorií a níže si můžete zjistit o každé kategorii více a povolit nebo zamítnout některé nebo všechny z nich. Jakmile zakážete kategorie, které byly předtím povoleny, budou z vašeho prohlížeče odstraněny všechny soubory cookie přiřazené do této kategorie.