Rozdíly mezi českou a slovenskou architekturou byly a jsou předmětem seriózních diskuzí i spekulativních fabulací. Třicet let od rozdělení společného státu nejspíš není dostatečně dlouhou dobou na to, abychom mohli odlišný vývoj zaznamenat – navíc za předpokladu, že něco jako česká a slovenská architektura vůbec existuje. Jsou zkrátka příklady, které můžeme my Češi slovenské architektonické komunitě závidět, jako například národní galerii nebo přímý přenos z předávání cen za architekturu CE ZA AR v hlavním vysílacím čase televize. Na druhé straně však stojí řada jiných věcí, které se naopak slovenští architekti a architektky mohou učit od svých českých kolegů a kolegyň.
Rozhodli jsme se podívat na slovenskou architekturu stejně, jako se v závěru každého ročníku časopisu ERA21 tradičně díváme na jakoukoli zahraniční scénu – střízlivě, bez větších ambicí hledat paralely mezi Českem a Slovenskem a vyzdvihovat úspěchy nebo zveličovat problémy. Přesto se před námi zjevilo téma, které se ukázalo být platné dlouhodobě bez ohledu na současnou vládní situaci na Slovensku. Architektura vznikající jakoby zdola, za velkého úsilí různých jednotlivců či kolektivů, pramenící z občanské angažovanosti, kterou se někdy podaří aspoň na chvíli přetavit v přímé politické působení (viz Matúš Vallo v Bratislavě nebo Peter Bročka v Trnavě). Dobrá architektura vznikající navzdory: politice, struktuře veřejné správy, nedostatku prostředků a společenské objednávky či podpory. Poměrně nestabilní prostředí mezi Východem a Západem a nepříliš fungující stát ani nenabízejí jiné východisko. Ale zdá se, že slovenští architekti a architektky jsou na působení v tomto prostředí připraveni a dokážou pracovat nezávisle na něm. V tomto vydání se cíleně vyhýbáme Bratislavě, která je tak trochu samostatnou kapitolou, a snažíme se zmapovat podhoubí kvalitní architektury v jiných městech, jako jsou Trenčín, Košice nebo Jelšava. Úplně stejně bychom se ale mohli podívat například do Nitry, Hlohovce či Leopoldova. Počet stran a kapacity redakce jsou však limitované.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v příštím roce snížíme periodicitu našeho časopisu a ERA21 vyjde jen čtyřikrát. Je to pro nás cesta, jak udržet nastavenou laťku, abychom vám mohli přinášet stále stejně kvalitní obsah jako dosud. Věřím, že nám snížení periodicity zároveň umožní jít do větší hloubky a rozsahu jednotlivých témat. ERA21 nikdy nebude duplicitním copywriterským katalogem bez autorského obsahu, složeným pouze z převzatých tiskových zpráv, ale zůstane renomovaným médiem nastavujícím oborový diskurz. Na to se můžete i v příštím roce spolehnout.
Filip Landa (*1984, Litoměřice) je šéfredaktor časopisu ERA21. Vystudoval Fakultu umění a architektury TU v Liberci, studoval také v belgickém Gentu, praxi absolvoval v Nizozemsku a USA. Od roku 2011 spolupracoval s pražským ateliérem Sféra architekti, od roku 2016 spolupracuje se svou manželkou pod hlavičkou FAKT architekti. Je spoluzakladatelem regionálních platforem Liberec-Reichenberg.net a Litoměřice-Leitmeritz.net. Kooperaci s časopisem ERA21 započal v roce 2012, nejprve jako kurátor a externí redaktor, od roku 2017 jako šéfredaktor. V současnosti působí především v Českých Budějovicích a Brně.
Odešlete e-mailem zpět »ERA21 vydává ERA Média, s. r. o. |
|
Telefon: +420 530 500 801 E-mail: redakce@era21.cz |
|
WEBdesign Kangaroo group, a.s. |