Města událostí. Editorial ERA21 #02/2025

Lenka Štěpánková

Ačkoli mnohdy chceme věřit tomu, že města, v nichž žijeme, jsou především výsledkem tvořivé a cílevědomé práce architektů a urbanistů, není to tak docela pravda. Města do značné míry formuje i všední život, který se v nich odehrává, vzájemné interakce jejich obyvatel a každodenní běžné události. A když se ve městě někdy odehraje výjimečná událost, zanechá posléze na jeho matérii mimořádné stopy.

Že může i jedna jediná významná událost zásadním způsobem ovlivnit podobu města a poznamenat život jeho obyvatel na dlouhá desetiletí, jsem si osobně poprvé uvědomila při objevování historie brněnského výstaviště. Později jsem narazila na mnoho podobných příkladů z historie i současnosti jiných sídel. Je fascinující vnímat, do jaké míry naše každodenní aktivity a život ve městě stále ovlivňují události, které se tu odehrály před desítkami nebo i stovkami let. S tím souvisí další poznatek: události nejsou vždy jen dílem náhody, nýbrž jde mnohdy o plánované a cíleně organizované akce. Logicky z toho dále vyplývá, že dopady událostí, které ve svých městech uspořádáme dnes, budou v řadě případů pociťovat ještě další generace, které se budou k našim současným aktivitám a prioritám stále znovu vztahovat.

S tímto vědomím se jejich studium s následnými dopady na lokality i samotné plánování akcí v nich jeví jako disciplína, při níž se s pocitem zodpovědnosti k budoucím generacím dostáváme delšími nebo kratšími cestami k mnoha zajímavým otázkám. Jaké typy akcí – neboli událostí – lze ve městech pořádat? Dokážeme je využívat vědomě jako nástroj cílené tvorby měst; a pokud ano, jakým způsobem? Jsou příklady ze zahraničí vždy beze zbytku přenositelné do našeho prostředí? Chceme a umíme jít také svou vlastní, českou cestou? Kdo je vlastně v případě událostí ve městech hlavním hybatelem a nositelem změny? Je to veřejná správa? Nebo široká veřejnost? Profesní komunity a odborníci? Uvažujeme o městech ve smyslu společenství obyvatel, nebo si nevědomky definici města na svých mentálních mapách omezujeme jen na obytné prostředí?

Lenka Štěpánková (*1973, Brno) vystudovala Fakultu architektury VUT v Brně. Od roku 2003 zastává funkci architektky brněnského výstaviště, kde se věnuje jeho rozvojovým plánům; zabývá se také výzkumem a propagací památek meziválečné architektury se zvláštním důrazem na téma památkové ochrany významných urbanistických souborů. Ve své dizertační práci (FA VUT Brno, 2021) zaměřené primárně na vliv eventů na tvorbu města a současné transformace výstavních a veletržních areálů podrobně zmapovala rovněž historický vývoj výstavišť v Evropě.