EditoRail: Po kolejích. Editorial ERA21 #03/2026

Filip Landa

Tento editorial píšu – jak jinak – ve vlaku. Na cestě do naší brněnské redakce. Železnice je součástí mého života hlavně díky původnímu zaměstnání mého otce. Do svých 26 let jsem mohl požívat výhod „režijky“ a procestovat vlakem půlku Evropy, především Balkánu. Což tehdy bylo docela dobrodružné. Dnes už zdarma nejezdím, ale láska k železnici zůstává – a to navzdory všem nehodám i mnohahodinovým zpožděním, která jsem kdy zažil. Nikdy jsem to přesně nepočítal, ale ročně po kolejích ujedu možná přes 40 tisíc kilometrů.

To je pohled cestovatele. Z pohledu architekta můžeme železnici nazírat trochu jinak – od architektonického detailu historických či nových nádražních budov až po infrastrukturní měřítko urbanismu a krajiny. A právě o tom je číslo, které držíte v ruce.

Příští rok uplyne už 200 let od zahájení zkušebního provozu na koněspřežné dráze z Českých Budějovic do Lince, která prokázala, že kolejová doprava dosáhne řádově většího přepravního výkonu než doprava silniční. Od té doby se mnohé změnilo: nákladní doprava je stále výkonnější, osobní doprava je v poslední době stále rychlejší a komfortnější. V řadě míst, zejména v metropolitních oblastech velkých měst, však naráží na limity své kapacity.

V tomto čísle vyhlížíme budoucnost železniční infrastruktury zejména se zaměřením na plánovanou výstavbu vysokorychlostních tratí. Co tento fenomén přinese českým městům a jak se propíše do zdejší krajiny?

Úmyslně jsme se vyhnuli v současnosti hojně diskutovaným tématům, jako jsou přestavby některých pražských nádraží („Nový Hlavák“, „Masaryčka“, Smíchov), nebo otázce železničního mostu pod Vyšehradem. Těmto projektům jsme se věnovali v nedávné minulosti v rámci úderných komentářů – můžete si je dohledat. Železničním brownfieldům a našemu oblíbenému tématu přesunu brněnského nádraží jsme se zase mj. věnovali před jedenácti lety v čísle Proměny železnice (viz ERA21 #05/2015). Nyní nabízíme pohled „infrastrukturní“ a věříme, že vás zaujme.

Filip Landa  (*1984, Litoměřice) je architekt, poutník, cestovatel, od roku 2017 šéfredaktor časopisu ERA21. Vystudoval Fakultu umění a architektury TU v Liberci, studoval také v belgickém Gentu, architektonickou praxi absolvoval v Delftu, San Franciscu a Praze. V současnosti žije a pracuje v Českých Budějovicích, kde spoluzaložil rodinné studio FAKT architekti. Je autorem, spoluautorem či editorem řady publikací, nejnověji byl editorem dvojjazyčné knihy Dům umění České Budějovice / The České Budějovice House of Art 2014–2025 (Karmášek, 2025). www.era21.cz, www.fakt-architekti.cz