Stanislav FIala.
Stanislav FIala.
Jana Kostelecká.
Jana Kostelecká.
Milan Košař.
Milan Košař.

Stanislav Fiala Architektem roku 2019

Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech, cenu Architekt roku 2019, získal přední český architekt Stanislav Fiala, za nímž stojí desítky mimořádných a originálních staveb. Čestné uznání poroty obdržela Jana Kostelecká, která v roce 2007 zorganizovala v Čechách první Pecha Kucha Night a více než pět let vydává publikace zaměřené na architekturu a design. Slavnostní vyhlášení výsledků již jedenáctého ročníku soutěže proběhlo 10. září 2019 v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.

 

Na slavnostním ceremoniálu v pražském centru CAMP se sešlo několik stovek fanoušků architektury i zástupci institucí. Byli mezi nimi např. Marcela Pavlová, náměstkyně pro řízení sekce výstavby a veřejného investování MMR, Petr Hlaváček, první náměstek primátora hl. města Prahy, generální ředitel a místopředseda představenstva ABF, a. s., Tomáš Kotrč, předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková, předseda ČKAIT Pavel Křeček, loňský laureát Architekta roku Petr Hájek a další. Důvodů bohaté účasti bylo více. Vyhlášeny byly totiž výsledky hned několika soutěží.

Nejprve moderátorka Daniela Písařovicová představila laureáta Ceny Prométheus cti ČR 2019, kterou získal Ondřej Halla za práci nazvanou Mikroklima bazénových hal. Poté byly představeny nejlepší návrhy mladých architektů do 33 let, kteří se zúčastnili soutěže Young Architect Award 2019. Titul CEMEX Young Architect Award 2019 obdrželi Anna Svobodová a Ondřej Blaha za návrh Nájemního domu v Karlíně. Cena Josefa Hlávky, jíž se snaží nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových už sto let podporovat vědu a vzdělávání, byla udělena Barboře Červeňové rovněž za návrh Nájemního domu v Karlíně. Tématem příštího ročníku soutěže YAA bude zelená architektura ve městech.

 

Architekt obci 2019

Nedílnou součástí soutěže Architekt roku je také ocenění Architekt obci, titul udělovaný Ministerstvem pro místní rozvoj, Svazem měst a obcí a časopisem Moderní obec. „Ministerstvo pro místní rozvoj se dlouhodobě zabývá problematikou kvality prostředí vytvářeného výstavbou, mimo jiné proto, že je to prostředí, kde všichni trávíme nejdelší část našeho života. Naše snaha vyústila v koncepční rovině v dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky, kterou v roce 2015 schválila vláda, a která se mimo jiné zabývá i podporou městských architektů,“ uvádí k tématu ministryně Klára Dostálová. Na ceremoniálu vystoupila náměstkyně MMR Marcela Pavlová, která potvrdila zájem ministerstva: „Kdo jiný, než MMR, by měl podporovat systematickou spolupráci architekta a obce. Každého komunálního politika si vážím za jeho nasazení a je dobře, že si obce stále častěji zvou ke konzultacím profesionály, kteří pomáhají udržovat stanovenou vizi rozvoje sídla a mají pozitivní vliv na jeho obraz“.

Rovněž Svaz měst a obcí ČR je přesvědčen o významu spolupráce architekta a obce. „Cílem soutěže je mimo jiné právě podpora vztahů mezi architektem a obcí, jejich vzájemné symbiózy při procesu výstavby, a také vyzdvižení přístupu takové samosprávy, která nepřemýšlí pouze v krátkodobém horizontu, ale dívá se do budoucna,“ nechal se slyšet František Lukl, předseda SMO. Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková při slavnostním předávání cen potvrdila, že: „Sice mohou existovat skvělé plány rozvoje, ale bez osvícené obce nedojdou naplnění.“

Odborná porota soutěže Architekt roku 2019, ve spolupráci s organizátory soutěže Architekt obci 2019, nominovala již v červnu pět městských architektů, jejichž působení považují pro rozvoj svěřeného sídla za zásadní. Jsou jimi Ondřej Busta (Český Krumlov), Eva Brandová Kováříková (Klatovy), Milan Košař (Vysoké Mýto, Poděbrady, Ústí nad Orlicí), Petr Kropp (Karlovy Vary) a Jan Mužík (Litoměřice).

Ocenění Architekt obci 2019 bylo předáno architektovi a urbanistovi Milanu Košařovi za soustavný mnohaletý profesionální výkon funkce městského architekta (do konce roku 1992 byl hlavním architektem města Pardubic, pak byl externím městským architektem ve Vysokém Mýtě, od roku 2017 je na stejné pozici v Poděbradech, v současné době působí také v Ústí nad Orlicí). Podle Ivana Ryšavého z časopisu Moderní obec je správné připomínat práci městských architektů, u jejichž zrodu mimochodem právě Milan Košař stál.

„Architekt Milan Košař působil pětadvacet let ve Vysokém Mýtě jako odborný poradce při rozhodování v oblasti územního plánování, urbanismu a architektury. Spolupracoval s projektanty při přípravě nových staveb i rekonstrukcí, podílel se na zpracování zadání studií a také realizaci veřejných architektonicko-urbanistických soutěží. V neposlední řadě se podílel na tvorbě pravidel, která usměrňují stavební činnost ve městě. Vždy se snažil hledat správnou cestu k nejlepšímu řešení.“ shrnul činnost městského architekta přítomný starosta Vysokého Mýta František Jiraský. Konkrétně se jednalo např. o rekonstrukci Šemberova divadla ve Vysokém Mýtě po odsunu sovětských vojsk, inicioval rekonstrukci náměstí Přemysla Otakara II., pod jeho autorským dozorem byla zahájena rekonstrukce Vaňorného náměstí včetně nasvícení chrámu sv. Vavřince. V poslední době se podařilo ve Vysokém Mýtě uspořádat několik veřejných architektonických soutěží. V Ústí nad Orlicí se např. podílel na prosazení odkoupení území bývalé textilky Perla do vlastnictví města a iniciování vypsání veřejné urbanisticko-architektonické soutěže na celou lokalitu.

Milan Košař byl potěšen, že v současné době městských architektů přibývá: „Podle statistiky České komory architektů, kde mám tento institut na starosti, je jich nyní asi 150. A stále se ozývají další obce, které o zřízení této funkce uvažují.“

 

Architekt roku 2019

Cenu Architekt roku vypisuje již po jedenácté společnost ABF, a. s., s cílem poukázat na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a podpořit kvalitu a odbornou i občanskou angažovanost na poli architektury.

V posledních letech se organizátoři soutěže rozhodli udělovat také čestné uznání poroty osobám, které zdánlivě stojí trochu stranou. „Práci lidí, kteří nejsou tolik vidět, ale přesto zásadním způsobem napomáhají podpoře kvalitní architektury i kultury v České republice, je třeba oceňovat,“ zdůraznil porotce Adam Gebrian.

Za dlouhodobou podporu a propagaci architektury ocenila porota čestným uznáním producentku Janu Kosteleckou, která od roku 2014 vydává ve svém nakladatelství non-fiction literaturu pro děti a mládež, věnovanou architektuře a designu (první byl překlad polské publikace D.O.M.E.K., poslední je původní kniha z roku 2019 nazvaná K čemu jsou architekti – autorů Ondřeje Duška a Karolíny Jirkalové). Přivezla také do Čech fenomén krátkých přednášek Pecha Kucha Nights – první akci tohoto formátu zorganizovala již v roce 2007. V této aktivitě pokračuje dodnes. Podílí se rovněž na řadě dalších projektů souvisejících se současnou architekturou – knižní verze Šumných měst, Městské zásahy, anastomosis, Projektil 33, organizuje dílny pro děti. Jana Kostelecká je absolventkou oboru čeština a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

„Už dlouhá léta hledáme nástroje, pomocí nichž by se nám podařilo dostávat architekturu za hranice architektonické obce, směrem k širší veřejnosti. V současné době jsme se zaměřili také na vzdělávání dětí, protože to budou právě ony, kdo bude jednou o našem prostředí rozhodovat. Jejich role se nesmí podceňovat,“ odkryla směřování svých aktivit Jana Kostelecká.

 

Hlavní cena Architekt roku je udělována osobě či osobám, které se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužily o architekturu v České republice. Poukazuje tak na konkrétní tvůrčí či organizační počiny vedoucí ke vzniku kvalitní výstavby, ať už se jedná o navrhování staveb, teoretickou, vzdělávací, propagační, publikační a popularizační činnost.

Již v červnu vybrala odborná porota (architekti Adam Gebrian, Josef Pleskot, Marcela Steinbachová, umělkyně Kateřina Šedá a vítěz loňského ročníku soutěže – architekt Petr Hájek) pět finalistů soutěže Architekt roku 2019. Stali se jimi studio Ellement ze Zlína (Jitka Ressová, Hana Maršíková, Jan Pavézka), pražský architekt Stanislav Fiala, architekt a pedagog Zdeněk Fránek, liberecká dvojice Petr Stolín a Alena Mičeková a brněnský architekt Petr Všetečka. Na ceremoniálu bylo možno zhlédnout krátká videa s medailony jednotlivých finalistů doprovozenými komentářem porotců. Pavel Sehnal, předseda představenstva ABF, a. s., ocenil, že nominovaní autoři „navrhují výjimečné, nadčasové a krásné stavby“.

Porota se při svém výběru snažila o komplexní hodnocení jednotlivých osobností a nakonec se rozhodla ocenit architekta Stanislava Fialu, který už od 90. let patří mezi špičkové české architekty. Mnoho z jeho realizací získalo ocenění nejen u nás, ale také v zahraničí. V roce 2000 se dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi finalisty prestižní evropské ceny za současnou architekturu Mies van der Rohe Award. Z nejvýznamnějších realizací z posledních let můžeme jmenovat Palác Špork v Praze, Palác DRN na Národní třídě v Praze, Bytový dům Puškinova v Praze, Golfklub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna. Stanislav Fiala se narodil v roce 1962 v Mostě. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia, později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec.

Odůvodnění poroty: Existují stovky různých způsobů jak vykonávat řemeslo architekta. Stanislav Fiala ovládá jeden z nejnáročnějších, tudíž ne tak často provozovaných. Disponuje neuvěřitelnou schopností improvizace na stavbě, ochotou bavit se s řemeslníky a společně se vydat na cestu za neznámým, nečekaným, neodhadnutelným. Je to častokrát velké dobrodružství s nejistým koncem, ale zdá se, že to je cesta radostná, na kterou zúčastnění i s odstupem času rádi vzpomínají. Nedávno dokončil v centru Prahy palác DRN na Národní třídě a dokončení se blíží palác Špork poblíž náměstí Republiky. Je fascinující vidět, jak se plody těchto improvizačních schopností projevují i u staveb velikého měřítka. To je totiž skutečně mimořádné, nezvyklé a snadno srozumitelné komukoliv z nejširší veřejnosti. Stačí mít otevřené oči a uvidíte, že někdo tvrdě pracuje, přemýšlí nad každým detailem a s citem sobě vlastním nachází nečekaná řešení stovek problémů, které se na každé stavbě vynořují. Stanislav Fiala je tvůrcem originálního světa, který si s prací nikoho jiného v Česku nespletete.

 

Hlavní ocenění předali Stanislavu Fialovi loňský laureát Architekta roku Petr Hájek, předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal a vydavatel časopisu INTRO Jan Hejhálek. Stanislav Fiala přijal cenu s pokorou: „Cesta, která vás zavede až sem, je dlouhá. A pak tady člověk stojí sám a cítí se nepatřičně. Ale radost přichází a vy ji můžete předat dál, vašemu týmu. Hromadě lidí, která se musí na stavbě podílet. Je to ocenění pro ně... A také je důležité poděkovat lidem, kteří čeří vodu našeho českého jezírka a předkládají veřejnosti to, čeho by si měla všimnout. Děkujeme jim za jejich energii.“

V závěrečné videoprezentaci zpracované hlavním mediálním partnerem – časopisem INTRO, představil architekt Adam Gebrian Fialovu poslední dokončenou stavbu, palác DRN na Národní třídě v Praze: „Dochází zde k harmonickému prolnutí starého a nového, což je celosvětově diskutované téma. Jak vložit novou věc do starého, aniž byste to nepoškodili a rozvinuli. Autor toho dosáhl díky propracovaným detailům. Takováto míra pozornosti je normální u rodinného domu, ale u baráku tohoto měřítka, jehož hodnota přesahuje miliardy korun, je obdivuhodné, že se to podařilo. Stanislav Fiala rád improvizuje a nachází řešení, která jsou neodhadnutelná na začátku. Je schopen ustát všechny překážky a problémy a zrealizovat skvělý výsledek.“ Také investor a podnikatel Petr Němec, který se Stanislavem Fialou pracuje více než 25 let, ve videu uvedl: „ Spolupráce se Standou je dobrodružstvím, má dar spojovat nespojitelné a díky vnitřní pravdě, kterou přetváří do krásna, je výsledek famózní. A to nejen estetický a funkční, ale také ekonomický.“

Na otázku Daniely Písařicové, zda má Stanislav Fiala nějaký nesplněný architektonický sen, laureát odpověděl: „Tento typ uvažování v sobě nemám, zabývám se momentem tady a teď.“ A své dávné tvrzení, že architekti se berou moc vážně, nevyvrátil: „Všichni se berou moc vážně, nejen architekti. Jsme na této zemičce jen na chvíli. To, co tady můžeme zkazit, či vylepšit, je nic proti tomu, co může udělat vesmír.“

zdroj: tisková zpráva

www.architektroku.cz

www.yaa.cz

 

Odešlete e-mailem zpět »

ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2019 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR
Copyright ©2004-2019 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.