Ostrava – město bývalých i budoucích bulvárů

Mariana Pančíková

Potřeba kvalifikovaně pečovat o podobu veřejného prostoru Ostravy vedla před více než třemi lety ke zřízení Městského ateliéru prostorového plánování (MAPPA). Ateliér nyní přichází s důležitým dokumentem Koncepce městské třídy 28. října – Opavská, který nastavuje celkový směr rozvoje a určuje, jak v Ostravě efektivně provádět velké investice v této lokalitě.

„… město, které nikoho nevítalo a s nikým se neloučilo, město kraji chladně vévodící, jež pohlcovalo, ale nevracelo, město přejedené, s hladovou periferií na kilometry se rozbíhající, s obzorem proděravělým šachtami, obehnaným mřížovím těžebních věží, komínů a vysokých pecí…“ (L. Třenecký: Černé mámení, Opava, Iskra, 1946, s. 15)

Ostrava má pestrou architektonickou i urbanistickou historii. Proměnlivá dynamika v různých dějinných etapách posledních dvou století – většinou navázaná na intenzitu průmyslového rozvoje – s sebou jednou nesla kapitál a rozkvět v podobě vrcholné architektonické produkce i hodnotných urbanistických struktur, jindy útlum a konzervaci nebo dokonce chátrání.¹ 
V kvalitě solitérních architektonických počinů nebo kompaktních celků Ostrava nikdy neklopýtala. Navrhovali a stavěli zde významní čeští (B. Fuchs, J. Gočár, J. Fragner) a zahraniční architekti (C. Sitte, M. Frommerová); i v současné době Ostrava přitahuje českou (J. Pleskot) a mezinárodní (S. Holl, R. Konieczny) architektonickou špičku. Co naopak byl a je problém, to je kvalita a obytnost veřejných prostranství. Modernistické funkční zónování se dosud zcela nepodařilo překonat, Ostrava je rozdělena přírodními a umělými bariérami na tři nejlidnatější městské obvody (a dalších dvacet menších) a snad jako jediné velké město ve středoevropském regionu se s hrdostí hlásí k polycentricitě. Poruba, Moravská Ostrava a Ostrava-jih fungují poměrně nezávisle a jsou urbanisticky spíše separované než spojené komunikacemi a zelenými plochami, přičemž obojí je často diskutabilního charakteru. Tato fragmentace pak jen navyšuje plochy periferních území.
A právě potřeba kvalifikovaně pečovat o podobu veřejného prostoru Ostravy vedla před více než třemi lety ke zřízení Městského ateliéru prostorového plánování (MAPPA), což byl jeden z klíčových projektů strategického plánu fajnOva.² Ateliér MAPPA přišel hned na začátku svého působení v roce 2020 s novým dokumentem Vize prostorového rozvoje Ostravy,³ svým způsobem neformální alternativou k územně analytickým podkladům. Jedná se o dokument, o který se MAPPA opírá při zpracování jednotlivých urbanistických úloh, např. pro práci na studiích, koncepcích a zadáních studií, při přípravě architektonických soutěží i vyjadřování se k záměrům samospráv i soukromých subjektů. Jedno z velkých zadání, které v roce 2022 ateliér MAPPA řešil, je Koncepce městské třídy 28. října – Opavská. Parciální výstupy a navrhovaná proměna byly od června do října 2022 prezentovány ve výstavním prostoru MAPPA Za výlohou a tým souběžně poskytoval doprovodný program.

Co tedy v názvosloví MAPPA znamená městská třída? MAPPA se kromě koncepční práce důsledně věnuje i didaktické komunikaci svých výstupů. Vlídný přístup je motivován zřejmou snahou minimalizovat rozsah nepochopení nebo dezinterpretace ze strany veřejnosti a z toho vyplývající frustrace a následných útoků. V duchu této strategie MAPPA vysvětluje: „Městské třídy jsou tepny městského života. Jsou to důležité ulice pro město i jeho obyvatele a návštěvníky. Od ostatních ulic se odlišují tím, že se na nich pohybuje velké množství lidí a sídlí zde spousta významných institucí. Najdeme na nich náměstí a parky nebo další veřejná prostranství, kde se potkáváme a trávíme čas.“ Těmito slovy říká, že na určitých vybraných komunikacích v Ostravě bude cíleně utlumována tranzitní a individuální automobilová doprava a pozornost bude věnována zejména zkvalitňování veřejných prostranství i podpoře multimodální dopravy. Aby nedocházelo k dopravním komplikacím, synergicky budou zkapacitněny jiné ulice v rámci Ostravy, tzv. rychlostní komunikace.

Jednu z městských tříd tvoří dvojice ulic Opavská a 28. října a dostala marketingové heslo „Od tanku až ke Globusu“, což pomáhá obyvatelům s orientací a identifikací. Dohromady měří asi 12 km, vine se v členitém terénu a jde o jednu z nejdelších ulic v celé České republice. Prochází lehce jižně prohnutým obloukem ve směru východ–západ převážně celým zastavěným územím Ostravy, na západě končí v obvodu Plesná nedaleko administrativní hranice města směrem na Opavu a na východě je ohraničena řekou Ostravicí. Protíná devět městských obvodů a v jejím okolí se nachází nezanedbatelných téměř 50 % plánovaných městských investic. Územím se podle analýz denně pohybuje až 80 000 uživatelů, přičemž její celková kapacita by v budoucnu měla být kolem 100 000 obyvatel. To činí z Koncepce městské třídy 28. října – Opavská pro plánovače a architekty skutečnou výzvu. Inspirují se úspěšnou praxí v jiných českých i evropských městech, ale jak se v debatách o potřebách měst stále opakuje: každé město je specifické a o Ostravě to platí ve zvýšené míře. 
To ostatně vedlo i k volání po úpravě legislativy. Ostrava, potažmo MAPPA byly dlouhodobým klíčovým partnerem při zpracování nové verze novely stavebního zákona, v níž bylo zakotveno důležité „privilegium“ pro tři největší česká města, které zatím využívala jen Praha. I Brno a Ostrava budou moci přijmout svůj vlastní prováděcí právní předpis ve formě nařízení, tedy budou moci mít své stavební předpisy. Začátkem roku 2023 byl MAPPA pověřen radou města k pořízení tzv. Ostravských stavebních předpisů (OSP).
Aby bylo možné zodpovědně zpracovat urbanistickou úlohu, jakou revitalizace dvanáctikilometrové třídy představuje, bylo nutné analyzovat současný stav a vytyčit budoucí obraz města. Nejprve byla vymezena samotná městská třída, ulice 28. října a Opavská, a přilehlá významná veřejná prostranství. Dále bylo ohraničeno území, které k ní těsně přiléhá, je mezi nimi úzký vztah a navzájem se ovlivňují. A nakonec i širší okolí městské třídy, na něž sice nemá stav městské třídy přímý vliv, ale pokud na ní dojde ke zlepšení, změny se pozitivně projeví i v tomto širším okolí. 

Je samozřejmé, že v rámci rozsáhlého lineárního území je stávající charakter ulice a jejího okolí rozmanitý, v různých místech má různý potenciál a vyžaduje různou míru proměny. Nežádoucí roztříštěnost ulice autorský tým navrhl do budoucna sjednotit do devíti cílových charakterů, které jsou poplatné možnostem i limitům jednotlivých částí ulice. Pro každý návrhový charakter, který se více či méně liší od charakteru současného, jsou typické šířka ulice, typ stromořadí, povolená rychlost, počet a složení jízdních pruhů atd. Tam, kde má ulice Opavská šířku čtyřicet metrů, je žádoucí proměna ve velkorysý bulvár se čtyřmi řadami stromů; jinde, např. v Mariánských Horách, je nezbytné učinit radikálnější kroky v útlumu dopravy, aby došlo k zobytnění ulice. Ke každému z charakterů kromě obsáhlého výkladu existují i detailní uliční řezy, které zobrazují budoucí uspořádání ulic.
Pro samotnou implementaci Koncepce městské třídy 28. října – Opavská bylo z praktického hlediska potřeba navrhnout etapy. MAPPA na základě svých analýz, znalosti terénu i záměrů stakeholderů rozčlenil městskou třídu 28. října – Opavská na 22 úseků, které se stanou nejen nástrojem budoucí etapizace, ale zejména určují nejmenší nutný kontext pro jakoukoli změnu. Každý z úseků má právě jeden charakter. Jednotlivé úseky jsou pojmenovány podle místního významného prvku.
Kde tedy s proměnou městské třídy začít? V jednotlivých úsecích se liší charakter, což generuje rozmanité palčivé úkoly. Jedním z nich je například snaha umožnit pohyb po městské třídě různými způsoby dopravy. V této chvíli není možné, resp. je časově náročné, přepravit se po celé její délce pomocí MHD nebo na kole. V úseku Frýdlantských mostů došlo k dočasným opatřením ve prospěch cyklopropojení, což vyvolalo bouřlivou společenskou diskuzi.
Vzhledem ke své atraktivitě v centru města na ulici 28. října a množství význačných stávajících i plánovaných budov (nový koncertní sál, krajský úřad, vědecká knihovna „Černá kostka“) začala implementace Koncepce městské třídy 28. října – Opavská v exponovaném pátém úseku s názvem Dům kultury, který je ohraničen budovou Divadla Petra Bezruče a západním okrajem sadu Dr. Milady Horákové, který čeká revitalizace. Veřejnou zakázku malého rozsahu na zpracovatele studie získali architekti z Atelieru 111. Ti jsou autory například domu na Kozině, který letos zvítězil v České ceně za architekturu, nebo oceňovaných dílen v Opatově. Studie úseku Dům kultury již byla představena veřejnosti.
Podél celé dlouhé městské třídy se nacházejí dvě desítky významných veřejných prostranství, v některých úsecích je jedno a více, jiné nemají žádné. Mnohá veřejná prostranství na městské třídě jsou už jasně definována – u těch byl jen vymezen jejich tvar a hranice. Sedm prostranství zatím chybí nebo jsou definována jen latentně a mají potenciál konkretizace, logicky zejména v blízkosti nově plánovaných výjimečných budov.
Kromě návrhu nových veřejných prostranství je v Koncepci městské třídy 28. října – Opavská identifikováno a vymezeno v přiléhající oblasti také devět velkých transformačních území. Tyto cenné plochy v centru města mají obrovský potenciál a Ostrava se musí připravovat na to, jak je dobře zastavět a napojit na městskou třídu. To s sebou nese potřebu vyřešit kapacity technických sítí a dopravní napojení na dopravní infrastrukturu. Měla by na nich vyrůst dostatečně intenzivní nová zástavba – bydlení, ale i administrativa, vybavenost nebo výroba. Přímo na městské třídě je dalších 14 atraktivních proluk. Na celkem 410 hektarech dřímá potenciál až 4,8 mil. m2 hrubých podlažních ploch, které by mohly pojmout dle odhadu MAPPA až 55 tisíc nových obyvatel a přibližně 142 tisíc dalších uživatelů – pracujících, návštěvníků i klientů firem. 

Jak bylo zmíněno, velkým ostravským problémem je dopravní monofunkčnost. V předkládaném dokumentu se pozornost soustřeďuje na zvyšování propustnosti města a v oblasti kolem ulic 28. října a Opavské budou přilehlé ulice kultivovány a prostorově uspořádány tak, aby lépe splňovaly požadavky na soudobé propojené město pro všechny druhy dopravy. Součástí tohoto záměru je i návrh opatření v širším území – architektka Zuzana Paclová k tomu na komentované prohlídce výstavy dodala: „Aby městská třída dobře fungovala, musí fungovat jednotlivé dopravní systémy v Porubě, Mariánských Horách a centru.“ MAPPA se pozorně zabývá i krajinou ve městě a Paclová zdůraznila: „Zeleň ve vitálním a udržitelném městě nejsou izolované ostrovy, ale propojená síť.“ Ostrava má pozoruhodné množství krajinných ploch, parků i příměstské zeleně, jejich intenzivnímu užívání ale brání, že nejsou propojeny a není do nich pohodlný přístup. Na příčných osách křižujících městskou třídu je navrženo množství „zelených“ opatření, a to zejména pomocí stromořadí. Ta jsou ostatně leitmotivem a cílem i na samotné městské třídě, která by mohla být lemována stromořadím po celé své délce (někde dokonce ve více řadách, šířka je dostatečná); podmínkou je částečné přeložení inženýrských sítí.
Představovaný dokument Koncepce městské třídy 28. října – Opavská nastavuje celkový směr rozvoje a určuje, jak v Ostravě efektivně provádět velké investice v této lokalitě. Cílem je, aby se stala nástrojem pro jejich zadávání a koordinaci a pomohla městu být partnerem ostatním významným aktérům včetně kraje. Měla by se promítnout do všech dlouhodobých i krátkodobých projektů. Jako příznačná třešinka na dortu (i když ve skutečnosti jde o fundament celého díla) jsou součástí Koncepce městské třídy 28. října – Opavská bohaté datové analýzy včetně interaktivního 3D modelu celé lokality.
V závěru se Koncepce městské třídy 28. října – Opavská věnuje největšímu detailu městského designu a přináší Manuál veřejných prostranství, který díky jasným pravidlům pro umisťování a volbu některých prvků pomůže vizuálně sjednotit podobu veřejných prostranství – jak budou vypadat jejich povrchy, mobiliář atd. Jeho hlavní výhodou je, že může být aplikován ihned podle potřeby. 
Koncepce městské třídy 28. října – Opavská včetně Manuálu veřejných prostranství se bude už v roce 2023 propisovat do akčních plánů strategického plánu města a Ostrava nyní hledá nejvhodnější formu, jak ji ukotvit ve svých směrnicích a pravidlech, aby ji mohla schválit rada města nebo zastupitelstvo. Implementace je výzvou a příležitostí pro důslednou a kompetentní participaci. Koncem roku 2022 proběhla série workshopů a setkání s městskými obvody, aktéry i občany a začátkem roku 2023 kulatý stůl se všemi zainteresovanými. Z profesního hlediska bude jistě zajímavé sledovat, jak rychle a důsledně se bude dařit Koncepci městské třídy 28. října – Opavská se všemi jejími vrstvami implementovat. Postupně budou zveřejňovány výzvy týkající se dalších úseků, které budou příležitostmi pro praktikující architekty. Celý rozsáhlý dokument bude v roce 2023 publikován online na webu MAPPA i tiskem.

1 Pozoruhodný přehled o ostravských stavbách a sídlištích čtenářům poskytují například publikace historika Martina Strakoše (Ostravská sídliště nebo Ostrava industriální a moderní).
2 Dostupné z: https://fajnova.cz, vyhledáno 14. 4. 2023.
3 Dostupné z: https://vize-prostoroveho-rozvoje-mappaova.hub.arcgis.com, vyhledáno 14. 4. 2023.

Městský ateliér prostorového plánování a architektury (MAPPA) je příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava. Jeho hlavním úkolem je práce na rozvojových a urbanistických projektech a kultivace veřejného prostoru. Organizace byla zřízena k 1. červenci 2019, v jejím čele stojí Ondřej Vysloužil. Ostravský rodák a praktikující architekt zvítězil v konkurzu. www.mappaostrava.cz