Projektové řízení: neviditelná architektura velkých staveb

Každá výrazná stavba má svou viditelnou tvář – architektonický návrh, fasádu, interiér. Méně viditelná, ale neméně rozhodující je vrstva projektového řízení, která určuje, zda se vize skutečně promění v realizaci. U Horácké multifunkční arény v Jihlavě tuto roli zastávala společnost DELTA Group ve spolupráci s FETTERS management. O tom, co obnáší řídit projekt takového rozsahu od koordinace desítek profesí přes BIM až po energetická řešení, jaká česká sportovní infrastruktura dosud neznala, hovoří jednatel Erik Štefanovič.

Co bylo při projektovém řízení výstavby Horácké arény v Jihlavě nejdůležitější? Má tato multifunkční hala nějaká specifika?
Klíčovým faktorem úspěchu bylo důsledné řízení koordinace napříč všemi účastníky projektu od samého počátku. U takto rozsáhlé investice – jedná se o největší stavební projekt Kraje Vysočina – nestačí sledovat pouze harmonogram a rozpočet. Projekt probíhal v těsné blízkosti centra města, což kladlo mimořádné nároky na logistiku staveniště, etapizaci prací i minimalizaci dopadů na okolní provoz. Bylo proto nezbytné průběžně slaďovat požadavky investora, tedy města Jihlavy, s technickými možnostmi generálního dodavatele GEMO. Zároveň bylo třeba udržet transparentní a předvídatelný proces v prostředí, kde projekt přirozeně přitahoval velkou pozornost veřejnosti.
Specifičnost multifunkční haly spočívá v tom, že musí obsloužit zcela odlišné provozní režimy – hokej, tenis, basketbal, koncerty či veletrhy. To se promítá do každého systému stavby: od konstrukčního řešení přes technologie až po akustiku. Project management zde proto neznamenal jen koordinaci stavebních profesí, ale především soustavné ověřování, že navržená řešení obstojí ve všech budoucích provozních scénářích a umožní hale fungovat jako skutečně multifunkční zařízení.

Při výstavbě byly použity zajímavé technologie – využití odpadového tepla, podlahové vytápění, chlazení vzduchotechnikou. Inspirovali jste se někde v zahraničí? Vymysleli jste něco zcela nového?
Využití odpadního tepla z chlazení ledové plochy pro ohřev vody a podlahového vytápění není v evropském kontextu zcela ojedinělé – podobné principy jsme sledovali například u skandinávských a rakouských zimních stadionů, kde je energetická efektivita dlouhodobou prioritou. Nicméně konkrétní integrace těchto systémů vždy vyžaduje řešení na míru danému objektu. Součástí objektu je také kogenerační jednotka, která pokryje část spotřeby elektrické energie a přispěje ke snížení provozních nákladů.
V případě Horácké arény bylo specifickou výzvou propojení energeticky náročných systémů chlazení ledu, vzduchotechniky a vytápění do jednoho funkčního celku při zachování provozní spolehlivosti pro všechny režimy využití haly. Některá koordinační řešení skutečně neměla přímou předlohu a vyžadovala úzkou spolupráci projektantů, dodavatelů technologií a našeho týmu při hledání optimálního řešení. To považujeme za jednu z přidaných hodnot aktivního project managementu – být u těchto rozhodnutí přítomen a facilitovat správná technická rozhodnutí včas.

Jak probíhala spolupráce s architekty ze studia CHYBIK + KRISTOF?
Spolupráce s architekty byla z našeho pohledu příkladem toho, jak má fungovat vztah mezi architektem a projektovým manažerem. Kancelář přišla s jasnou architektonickou vizí a zároveň projevovala ochotu hledat pragmatická řešení tam, kde to realizační podmínky vyžadovaly.
Naší rolí bylo mimo jiné zajistit, aby architektonický záměr obstál v konfrontaci s realitou veřejné zakázky, stavebního povolení a požadavků budoucího provozovatele. Diskuze byly věcné a konstruktivní – a výsledek mluví za obě strany. Hala, která je vizuálně výrazná a zároveň funkčně dobře připravená na různorodé využití, není samozřejmost. Vyžaduje to vzájemnou důvěru a schopnost kompromisu bez ztráty kvality.

Jak celkově hodnotíte svoji roli správce stavby na projektu tohoto typu?
Horácká aréna pro nás potvrdila, že role správce stavby na velkých veřejných projektech má nezastupitelnou hodnotu – a zároveň klade na tým vysoké nároky. Odpovědnost za project management jsme sdíleli s partnerskou společností FETTERS management – a pro projekt takového rozsahu a složitosti se to ukázalo jako správné nastavení.
Nedílnou součástí naší práce byl od počátku BIM. DELTA Group patří v České republice k firmám, které s BIM pracují dlouhodobě a systematicky – a Horácká aréna to potvrdila v praxi. Zároveň je třeba říct, že kvalita BIM koordinace stojí a padá s tím, zda s ním skutečně pracují všechny klíčové strany – a to včetně osvíceného přístupu samotného investora, města Jihlava. Na tomto projektu nás velmi potěšilo, že generální dodavatel GEMO přistupoval k BIM stejně zodpovědně – aktivně jej využíval a aktivně sdílel data v reálném čase. Právě tato synergie mezi project managementem, projektanty a zhotovitelem umožnila včas odhalit kolize, předcházet problémům dříve, než se projevily na stavbě, a udržet přehled o postupu prací napříč desítkami profesí. Jsme přesvědčeni, že právě ona stála za tím, že se projekt podařilo dokončit bez zásadních vícenákladů a v termínu.

Erik Štefanovič je jednatelem DELTA Group CZ a spolumajitelem DELTA Group – mezinárodní skupiny firem specializované na projektový management, architekturu a poradenství v oblasti stavebnictví, s pobočkami v ČR, Rakousku, na Slovensku a Ukrajině. Je znám svým důrazem na budování partnerství, inovace, BIM a digitalizaci stavebních procesů. Hovoří plynně čtyřmi jazyky a dlouhodobě se zasazuje o přeshraniční spolupráci v evropském stavebnictví.

DELTA Group je zkušeným partnerem pro řízení komplexních stavebních projektů – od prvotní koncepce přes projekční fázi až po úspěšné předání stavby. Specializuje se na project management, stavební dozor a koordinaci napříč všemi fázemi investičního procesu, a to u soukromých i veřejných zakázek. Mezi aktuální významné, navíc veřejné projekty společnosti patří Horácká multifunkční aréna v Jihlavě a také připravovaná Vltavská filharmonie v Praze. DELTA Group je rovněž uznávaným průkopníkem využití BIM v české stavební praxi.

www.delta-group.cz