Minimalismus jako technická výzva

Jak skloubit radikální minimalismus s neúprosnou fyzikou stavební reality? Česká značka Dorsis definuje novou estetiku interiérů skrze skryté zárubně, velkoformátové pivotové dveře a neviditelné detaily, které však vyžadují absolutní konstrukční přesnost. V rozhovoru s jednatelem Dorsis Janem Krejčím a technickým ředitelem Zdeňkem Blažkem se dozvíte, v čem je český přístup k designu specifický, jaké nejčastější chyby se dějí při realizaci skrytých systémů a jak lze prémiovou kvalitu povrchů propojit se skutečnou ekologickou odpovědností.

Dorsis je česká značka. V čem se podle vás český přístup k designu liší od italského, německého nebo skandinávského? Jsou některé produkty vyvíjeny přímo s ohledem na zahraniční trhy?

Český přístup vnímáme jako hodně praktický. Není to jen o tvaru nebo dojmu, ale i o tom, aby řešení dlouhodobě fungovalo na stavbě a aby bylo technicky zvládnutelné v reálných podmínkách. Italové bývají odvážnější v emocích a výrazu, Němci jsou velmi důslední v systému a přesnosti, Skandinávci zase pracují s čistotou, světlem a přirozeností. Český design je podle mě někde mezi tím: umí být střídmý, ale zároveň má blízko k řemeslu a funkčnosti.

U zahraničních trhů samozřejmě sledujeme místní zvyklosti, normy i typ staveb. Nejde jen o estetiku, ale také o tloušťky stěn, používané konstrukce, požadavky na montáž, akustiku nebo požární odolnost. Některá řešení proto upravujeme tak, aby dávala smysl nejen u nás, ale i v konkrétním stavebním prostředí dané země.

Vaše vlajková loď, systém skrytých zárubní Fortius, definovala novou estetiku českých interiérů. Minimalismus vypadá jednoduše, ale z technického hlediska je velmi náročný. Jaké nejčastější chyby dělají realizační firmy při přípravě stavebního otvoru pro skryté zárubně a jak jim v Dorsis pomáháte předcházet?

Nejčastější problém je, že se podcení přesnost stavebního otvoru. U skryté zárubně není moc prostoru na improvizaci, protože výsledkem má být čistá rovina stěny a dveří. Často řešíme špatnou svislost, nerovnosti ostění, nepřesné rozměry, nedostatečně připravený detail podlahy nebo návaznost na omítky a sádrokarton.

Druhá věc je načasování. Skrytá zárubeň se musí řešit včas, ideálně už ve fázi projektu a hrubé stavby. Pokud se do interiéru dostane až ve chvíli, kdy jsou hotové povrchy, bývá to zbytečně komplikované.

Pomáháme hlavně technickými podklady, montážními návody, konzultacemi a školením realizačních firem. U náročnějších projektů se snažíme být v kontaktu s architektem i stavbou už před montáží, protože prevence je u těchto systémů vždy levnější a čistší než pozdější opravy.

Trendem je stoprocentní čistota linií – dveře, které dokonale splývají se stěnou. Kam až lze v této neviditelnosti zajít? Kam se posunul vývoj konstrukcí a materiálů, aby zárubně a panty zůstaly dlouhodobě skryté i u extrémně těžkých nebo vysokých dveřních křídel?

Dnes už se dá dosáhnout opravdu vysoké míry vizuálního splynutí dveří se stěnou. Technicky ale vždy platí, že za tím musí být velmi pevná a stabilní konstrukce. Čím vyšší nebo těžší dveřní křídlo, tím větší nároky jsou na tuhost zárubně, přesnost montáže, kvalitu závěsů a dlouhodobou stabilitu samotného křídla.

Vývoj se posunul hlavně v konstrukci hliníkových profilů, ve skrytých pantech s vyšší nosností a v práci s vnitřní skladbou dveřních křídel. U vysokých dveří nestačí jen zvětšit rozměr. Musí se řešit průhyb, kroucení, hmotnost, dilatace materiálů a také to, aby se dveře daly pořád příjemně ovládat.

„Neviditelnost“ má tedy svoje hranice, ale posouvají se. Důležité je, že hranici neurčuje jen design, ale hlavně fyzika a kvalita provedení na stavbě.

Vzpomenete si na konkrétní oceňovanou českou realizaci, kde produkty Dorsis hrály klíčovou roli?

Dobrým příkladem je rekonstrukce bytu na Žižkově, která je spojována s oceněním Interiér roku. V realizaci byly použity naše skryté zárubně DURUS 45 a rámová dělicí příčka DIGERO. Pro nás je to přesně typ projektu, kde technologie nemá být na první pohled vidět, ale má umožnit architektovi držet čistý koncept interiéru.

U podobných realizací je důležité, aby dveře, příčky a návaznosti na stěny nepůsobily jako dodatečný prvek. Mají být součástí architektury. Když si návštěvník všimne prostoru jako celku a neřeší, kde začíná zárubeň nebo jak je vyřešený detail dveří, je to pro nás dobrý výsledek.

Technologie a akustika

Architekti dnes stále častěji navrhují dveře až do stropu (bez nadpraží) nebo monumentální otočné systémy. Jaké jsou dnes maximální rozměrové a váhové limity, kterých dokáže Dorsis u interiérových dveří dosáhnout, aniž by utrpěla stabilita křídla nebo lehkost ovládání?

U systému Fortius 52 umíme dveře a skryté zárubně až do výšky 3 500 mm. U pivotových dveří Axon pracujeme s výškou až 3 000 mm. Samotné číslo ale není všechno. U takto vysokých dveří jsou zásadní skladba křídla, hmotnost, povrch, přesnost stavební přípravy a typ kování. U pivotových dveří jsou technicky zásadní přesné uložení otočného bodu, stabilita křídla a plynulost pohybu. Řešíme zde také tlumení, kontrolované dovírání a aretaci v polohách podle konkrétního typu kování.

Naším cílem není jen vyrobit co nejvyšší dveře. Důležité je, aby křídlo zůstalo stabilní, nekroutilo se, dobře dovíralo a aby uživatel neměl pocit, že ovládá těžký technický prvek. Právě v tom je vývoj nejdál: velké formáty dnes mohou působit velmi lehce, pokud je správně navržená konstrukce i montáž.

S trendem otevřených kanceláří i velkých obytných prostorů roste tlak na akustický komfort. Jak dokážete skloubit minimalistický bezobložkový design nebo celoskleněné příčky s vysokými nároky na akustický útlum?

Minimalismus a akustika se nevylučují, ale musí se řešit jako celý systém. Nestačí jen kvalitní dveřní křídlo. Rozhodují zárubeň, těsnění, padací lišta, návaznost na podlahu, přesnost osazení a také okolní stavební konstrukce.

U našich dveřních systémů se podle konkrétní skladby pohybujeme v hodnotách vzduchové neprůzvučnosti R_w přibližně 27 až 37 dB. Vždy ale říkáme, že laboratorní nebo deklarovaná hodnota je jedna věc a výsledek na stavbě druhá. U akustiky je montáž stejně důležitá jako samotný výrobek.

Jakou roli hraje digitalizace při vývoji a výrobě interiérových systémů? Využíváte při vývoji umělou inteligenci nebo pokročilé digitální modelování?

Digitalizace je dnes zásadní hlavně v přesnosti a opakovatelnosti. Pracujeme s digitálními modely, technickou dokumentací, výrobními daty a návazností mezi vývojem, obchodem, výrobou a montáží. U složitějších systémů je digitální modelování důležité už ve fázi návrhu, protože pomáhá ověřit konstrukci, kolize, návaznosti a výrobní proveditelnost.

Umělou inteligenci vnímáme spíš jako nástroj, který může postupně pomáhat s analýzou dat, optimalizací procesů nebo podporou technické přípravy. Nebereme ji jako náhradu zkušenosti technologa nebo konstruktéra. V našem oboru pořád platí, že digitální návrh musí obstát ve fyzickém světě, na stavbě a v každodenním používání.

Udržitelnost

Společnost Dorsis nedávno rozjela novou výrobu v moderních prostorách, jejíž součástí je i špičková lakovna využívající výhradně vodou ředitelné laky s minimální ekologickou zátěží. Co vás k této masivní investici vedlo?

Vedla nás k tomu kombinace kapacity, kvality a odpovědnosti. Rostly nároky na přesnost výroby, stabilitu povrchů i celkovou kontrolu nad procesem. Nová výroba nám umožňuje dělat věci systematičtěji, ve stabilnějším prostředí a s lepší návazností jednotlivých kroků.

Lakovna byla logickým krokem. Povrch je u minimalistických dveří extrémně viditelný, protože na čisté ploše se schová máloco. Zároveň jsme nechtěli jít cestou, která bude kvalitní na pohled, ale zbytečně zatěžující pro lidi ve výrobě nebo životní prostředí. Vodou ředitelné laky pro nás proto nebyly jen ekologické gesto, ale dlouhodobé technologické rozhodnutí.

Přechod na vodou ředitelné laky bývá technologicky náročný. Jak složité bylo vyladit procesy v nové lakovně, aby ekologická šetrnost nijak neslevila z té nejvyšší estetické a mechanické kvality, na kterou jsou lidé u Dorsisu zvyklí?

Bylo to náročné, protože vodou ředitelné laky se chovají jinak než klasické systémy. Musí se přesně hlídat příprava podkladu, teplota, vlhkost, nanášení, schnutí i následné vytvrzení. U minimalistických dveří navíc zákazník očekává jednolitý povrch bez rušivých detailů, takže tolerance je opravdu malá.

Ladění procesu proto nebylo o jedné změně, ale o sérii testů a úprav. Řešili jsme technologii nanášení, brusné postupy, mezioperační kontroly i stabilitu výsledku v čase. Cílem bylo, aby ekologičtější řešení nebylo kompromisem. A to je podle nás jediná cesta, jak má udržitelnost v prémiovém segmentu fungovat: zákazník ji nemusí poznat jako ústupek, ale jako přirozenou součást kvalitního výrobku.

Jak se celkově mění filozofie Dorsisu z hlediska udržitelnosti? Sledujete například uhlíkovou stopu svých hliníkových profilů a dřevěných komponentů, soustředíte se na minimalizaci dopadů samotné výroby a cirkulární ekonomiku?

Udržitelnost pro nás není jen jeden materiál nebo jedna certifikace. Je to postupná změna v tom, jak přemýšlíme o výrobku od návrhu až po montáž a životnost. Velký význam mají dlouhá životnost systému, možnost servisu, přesná výroba bez zbytečných zmetků a efektivní práce s materiálem.

U hliníku i dřevěných komponentů sledujeme původ, stabilitu dodávek a možnosti recyklace nebo dalšího využití odpadního materiálu. Ve výrobě se soustředíme na snižování odpadu, úspornější technologie a bezpečnější chemii, což souvisí právě i s přechodem na vodou ředitelné laky.

Nechceme o udržitelnosti mluvit velkými slovy. V našem oboru má největší smysl dělat výrobky, které vydrží, dají se dobře namontovat, servisovat a nevznikají při nich zbytečné ztráty.

www.dorsis.cz