Žehrat méně

Tomáš Zdvihal

V posledních týdnech proběhla téměř všemi českými médii kauza zateplení budovy základní školy v Kamenných Žehrovicích. Výsledek rekonstrukce vzedmul vlnu pobouření, výsměchu a nenávistných komentářů. Starostka obce byla překvapena, že se k tématu vyjadřují lidé odjinud a především profesí architekti. Pod nečekaným tlakem mluvila o mediální kampani. Média řešila historickou hodnotu objektu, smysl zateplování, výraznou barevnost a osud dvojice soch z původní fasády. Zatímco diskuze nad  výsledkem pomalu utichá, můžeme se věnovat i tomu nejpodstatnějšímu: jaký proces vedl ke vzniku takové realizace a jde to i jinak?

Zadavatel, v tomto případě zastupitelstvo obce, nejprve pověřil v místě zavedeného projektanta pozemních staveb vypracováním studie. Následně projekt rozdělil na několik menších částí, které na základě nejnižší nabídnuté ceny získal tentýž projektant. Ta nejpodstatnější část projektu, o které se tak vzrušeně diskutovalo, nesla zřejmě vzhledem k vypsaným dotačním titulům zavádějící název „Snížení energetické náročnosti“. Zadavatel se tím vyhnul stavebnímu řízení a zároveň společenské poptávce po kvalitní architektuře. V rámci pokusu o participaci byla studie představena rodičům na třídních schůzkách a na webu obce byla přislíbena anketa k variantám barevného řešení. Vzhledem k tomu, že stav školní budovy by se dal nazvat havarijním a hrozilo její zavření, se proti deklarovaným udržovacím pracím logicky v podstatě nikdo neozval. K završení tragičnosti celého příběhu je potřeba dodat, že celého procesu se na straně dodavatele, ale ani zadavatele neúčastnil architekt s potřebným vzděláním a zkušenostmi. Zadavatel považuje celý proces po právní stránce za legitimní a společenskou diskuzi nad výsledkem staví do roviny líbí – nelíbí.

Ačkoli bych podobných příkladů našel velmi mnoho, jsem toho názoru, že nežli kritizovat je účelnější propagovat příklady pozitivní. To je ostatně i smyslem platformy CBArchitektura, která se tématu věnuje systematicky již šest let. Mimo jiné mapuje příklady kvalitní architektury kolem nás a snaží se analyzovat proces, který k jejich vzniku vedl. Prozatímním výsledkem této práce je dvoudílná publikace Průvodce architekturou / Jihočeský kraj a Průvodce architekturou / Horní Rakousko,¹ jež ukazuje příklady dobré praxe různorodých typologií veřejných staveb za posledních pětadvacet let. Z nich zcela jasně vyplývá, že ke vzniku dobré architektury přispívají architektonická soutěž nebo jiné výběrové řízení s kritériem kvality, dlouhodobá spolupráce s prověřenými architekty a v neposlední řadě správně nastavená spolupráce s veřejností. K trvalému udržení nastaveného standardu je pak zapotřebí osvícené vedení města/obce. Cílem publikace je motivovat právě ty osoby, které mohou přímo ovlivnit kvalitu architektury českých obcí a měst, k prohlídce in situ a zjištění, že dobrá architektura nemusí nutně znamenat komplikace a zvýšené investiční náklady.

Pokud máte ve svém okolí osobu, která má v kompetenci vznik veřejné stavby, můžete ji na průvodce odkázat. Paní starostka Kamenných Žehrovic od nás již jeden výtisk dostala.

1 Průvodce architekturou / Jihočeský kraj. Příklady dobré praxe 1990–2016. CBArchitektura, České Budějovice, 2016. ISBN 978-80-906572-0-5

Průvodce architekturou / Horní Rakousko. Příklady dobré praxe 1990–2016. CBArchitektura, České Budějovice, 2016. ISBN 978-80-906572-1-2